I.ÚS 3270/25 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       I.ÚS 3270/25 ze dne 30. 1. 2026   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Dity Řepkové, soudkyně zpravodajky Kateřiny Ronovské a soudce Jana Wintra o ústavní stížnosti stěžovatele V. B., zastoupeného Mgr. Petrem Šimkem, advokátem se sídlem Zahradní 1297, Zlín - Malenovice, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. 47 To 392/2025-47 ze dne 12. 9. 2025 a usnesení Vrchního soudu v Olomouci č. j. 5 To 87/2025-1308 ze dne 9. 9. 2025, za účasti Krajského soudu v Ostravě a Vrchního soudu v Olomouci, jako účastníků řízení, a Okresního soudu v Novém Jičíně, jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena jeho ústavně zaručená práva na spravedlivý proces, osobní svobodu, obhajobu, ochranu soukromí, ochranu listovního tajemství a právo na zákonného soudce, zakotvená v čl. 7 odst. 1, čl. 8 odst. 3, čl. 10, čl. 13, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 2, čl. 38 odst. 1 a čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). 2. Stěžovatel dne 9. 8. 2024 havaroval na území České republiky s motorovým letadlem CESSNA P210N při registrovaném letu ze Slovenské republiky do Polska. U letadla a v letadle bylo nalezeno 8 sportovních tašek se sušinou konopí o celkové hmotnosti 73,73 kg, z čehož bylo 63,67 kg rostlinné hmoty využitelné pro toxikomanii s obsahem 12,78 kg THC. 3. Dne 10. 8. 2024 bylo proti stěžovateli zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. b), c) trestního zákoníku. 4. Stěžovatel byl usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně č. j. 4 Nt 2406/2024-36 ze dne 13. 8. 2024 vzat do vazby podle § 77 odst. 2 trestního řádu z důvodů uvedených v § 67 písm. a), b) a c) trestního řádu. Následně bylo rozhodnutí okresního soudu ze dne 13. 8. 2024 zrušeno rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě č. j. 47 To 405/2024-57 ze dne 16. 10. 2024, kterým krajský soud nově rozhodl tak, že se stěžovatel bere do vazby pouze z důvodů uvedených v § 67 písm. a) a b) trestního řádu. Vazební důvod podle § 67 písmeno b) trestního řádu pominul dne 10. 11. 2024. 5. Usnesením okresního soudu č. j. 4 Nt 2002/2024-13 ze dne 15. 1. 2025 bylo následně při přezkumu vazebních důvodů rozhodnuto tak, že se stěžovatel ponechává ve vazbě podle § 67 písm. a) trestního řádu a písemný slib se nepřijímá. Dne 3. 4. 2025 o stěžovatelově stížnosti rozhodl krajský soud usnesením č. j. 47 To 129/2025-39 ze dne 3. 4. 2025, který kromě potvrzení ponechání stěžovatele ve vazbě podle § 67 písm. a) trestního řádu rozhodl, že se vazba nenahrazuje dalšími instituty, konkrétně dohledem probačního úředníka, a že se neukládají předběžná opatření. 6. Usnesením okresního soudu č. j. 4 Nt 2000/2025-23 ze dne 2. 7. 2025 ve spojení s (opravným) usnesením téhož soudu č. j. 4 Nt 2000/2025-36 ze dne 29. 7. 2025 byl stěžovatel (nepravomocně) propuštěn z vazby na svobodu za současného přijetí písemného slibu, vyslovení dohledu probačního úředníka a uložení povinností a omezení včetně předběžného opatření spočívajícího v zákazu pilotování letadel či jiných obdobných dopravních prostředků. 7. Krajský soud usnesením č. j. 47 To 392/2025-47 ze dne 12. 9. 2025 rozhodl tak, že se podle § 149 odst. 1 písm. a) trestního řádu usnesení okresního soudu, kterým byl stěžovatel propuštěn z vazby, zrušuje a že se stěžovatel ponechává ve vazbě z důvodů uvedených v § 67 písm. a) trestního řádu. Dodal, že podle § 73 odst. 1 písm. b) trestního řádu a contrario se nepřijímá písemný slib obviněného, dále podle § 73 odst. 1 písm. c) trestního řádu a contrario se nestanoví nad obviněným dohled probačního úředníka, podle § 73 odst. 1 písmeno d) trestního řádu, § 88c písmena i) a § 88l odst. 1 trestního řádu a contrario se obviněnému neukládá předběžné opatření, spočívající v zákazu výkonu pilotování letadel či obdobných dopravních prostředků. Podle § 73 odst. 1, odst. 5 trestního řádu a contrario neuložil omezení, spočívající v zákazu vycestování do zahraničí. 8. U krajského soudu byla dne 21. 7. 2025 podána na stěžovatele obžaloba pro zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. b), c) trestního zákoníku. 9. Krajský soud usnesením č. j. 49 T 8/2025-1269 ze dne 12. 8. 2025 rozhodl tak, že stěžovatel se ponechává ve vazbě z důvodů uvedených v § 67 písm. a) trestního řádu. Dále rozhodl, že podle § 73 odst. 1 písmeno b) trestního řádu a contrario se nepřijímá písemný slib obviněného, podle § 73 odst. 1 písmeno c), odst. 4 trestního řádu a contrario se nestanoví nad obviněným dohled probačního úředníka (včetně elektronického kontrolního systému umožňující detekci pohybu), podle § 73 odst. 1 písm. d) trestního řádu, a contrario se obviněnému neukládají předběžná opatření. 10. Proti rozhodnutí krajského soudu podal stěžovatel stížnost, kterou Vrchní soud v Praze zamítl v záhlaví citovaným usnesením podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu. 11. Dne 18. 11. 2025 byl stěžovatel rozsudkem krajského soudu č. j. 49 T 8/2025-1477 (nepravomocně) shledán vinným ze zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c) trestního zákoníku a byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 8 a půl roku. Usnesením č. j. 49 T 8/2025-1496 ze dne 18. 11. 2025 krajský soud rozhodl tak, že se stěžovatel i nadále podle § 72 odst. 3, věta poslední, trestního řádu a § 72 odst. 1 trestního řádu ponechává ve vazbě za trvání důvodu podle § 67 písm. a) trestního řádu. Dále nepřijal jeho písemný slib a rozhodl, že podle § 73 odst. 1 písm. c), odst. 4 trestního řádu nelze účelu vazby dosáhnout dohledem probačního úředníka a že se podle § 73 odst. 1 písm. d), § 73 odst. 5 trestního řádu obviněnému neukládají předběžná opatření [§ 88c písm. i), písm. e) trestního řádu]. II. Argumentace stěžovatele 12. Stěžovatel v petitu ústavní stížnosti napadá usnesení vrchního soudu č. j. 5 To 87/2025-1308 ze dne 9. 9. 2025 a usnesení krajského soudu č. j. 47 To 392/2025-47 ze dne 12. 9. 2025. Má za to, že krajský soud zcela pominul fakt, že je osobou bezúhonnou, že podnikal více než 20 let a že se před uvalením vazby nedostal do exekucí ani úpadku. Dodal, že v řízení (naposledy při hlavním líčení) uváděl, že již předtím, než došlo k nehodě letounu, činil jednání spojené se založením obchodní společnosti v České republice a že jeho vůle podnikat v České republice byla zřejmá již před začátkem trestního stíhání. Ačkoliv jsou zde podle stěžovatele zřejmé důvody, pro které by měl být propuštěn na svobodu, tak krajský soud zcela jistě mohl využít instituty nahrazující vazbu jednotlivě či ve vzájemné kombinaci, čímž mohl snížit obavu z útěku obviněného či jeho skrývání na minimum. K tomuto řešení totiž přistoupil i okresní soud v rámci usnesení ze dne 2. 7. 2025. Dále namítá, že o stížnosti proti usnesení krajského soudu o ponechání ve vazbě nebylo rozhodnuto přednostně a chronologicky, tedy dříve než o stížnosti státní zástupkyně proti vazebnímu usnesení okresního soudu č. j. 4 Nt 2000/2025-23 ze dne 2. 7. 2025. Tímto postupem došlo podle stěžovatele k porušení zásady zákonnosti, spravedlivého procesu a zásady zákonného soudce, kdy v době podání obžaloby běželo již jiné řízení, které mohlo a mělo skončit pravomocným rozhodnutím o vazbě odvolacím senátem krajského soudu, povolaným k přezkumu vazebních rozhodnutí vydaných ještě v době trvání přípravného řízení. 13. Stěžovatel konkrétně namítá, že k jeho vzetí do vazby ani k dalšímu trvání vazby nejsou splněny podmínky. Uvádí, že není dostatečně vyvrácena obhajoba stěžovatele směřující mj. do absence jeho úmyslu jako kvalifikovaného znaku skutkové podstaty daného trestného činu. Silné rodinné, sociální i další osobní vazby a poměry stěžovatele nepochybně představovaly zásadní zeslabující faktor pro snížení důvodnosti obav z útěku a nutnosti další útěkové vazby u stěžovatele. Důvody pro trvání vazby mají v jeho věci být zeslabeny i délkou trvání trestního řízení a opakovaným přezkumem důvodů pro trvání útěkové vazby. Podle stěžovatele nelze ani odhlédnout od toho, že již uplynulá doba trvání vazby, kterou by bylo možné započítat na případný trest odnětí svobody, rovněž zeslabovala motivaci k útěku stěžovatele, ani odhlédnout od skutečnosti, že od roku 2026 dojde ke změně legislativy a stěžovateli bude hrozit výrazně nižší trest. 14. Stěžovatel předkládá i argumentaci proti pr