Zákon o zadávání veřejných zakázek

(1) Za zadání veřejné zakázky se pro účely této části nepovažuje uzavření smlouvy veřejného zadavatele s jinou osobou, pokud

a) sám nebo společně s jinými veřejnými zadavateli ovládá tuto právnickou osobu obdobně jako své vnitřní organizační jednotky; v případě státu se za ovládající považuje ta organizační složka státu, která je zakladatelem nebo zřizovatelem ovládané osoby,

b) v ovládané právnické osobě nemá majetkovou účast jiná osoba než ovládající veřejný zadavatel nebo veřejní zadavatelé a

c) podstatná část činností ovládané právnické osoby je v posledních 3 letech prováděna při plnění úkolů, jež jí byly svěřeny ovládajícím veřejným zadavatelem nebo ovládajícími veřejnými zadavateli nebo jinými právnickými osobami, jež ovládající veřejný zadavatel nebo veřejní zadavatelé rovněž ovládají.

(2) Veřejný zadavatel ovládá právnickou osobu obdobně jako své vnitřní organizační jednotky, pokud má rozhodující vliv na strategické cíle i významná rozhodnutí ovládané právnické osoby.

(3) Veřejní zadavatelé společně ovládají právnickou osobu podle odstavce 1, pokud

a) orgány s rozhodovacím oprávněním ovládané právnické osoby vykonávající vliv na ovládanou právnickou osobu jsou složeny ze zástupců všech zúčastněných veřejných zadavatelů; jednotliví zástupci mohou zastupovat více ovládajících veřejných zadavatelů,

b) ovládající veřejní zadavatelé mají společně rozhodující vliv na strategické cíle a významná rozhodnutí ovládané právnické osoby a

c) ovládaná právnická osoba nesleduje žádné zájmy, které jsou v rozporu se zájmy ovládajících veřejných zadavatelů.

(4) Ustanovení § 11 se nepoužije.

(1) Uzavření smlouvy výlučně mezi veřejnými zadavateli se pro účely této části nepovažuje za zadání veřejné zakázky, pokud

a) tato smlouva zakládá nebo provádí spolupráci mezi veřejnými zadavateli za účelem dosahování jejich společných cílů směřujících k zajišťování naplňování veřejných potřeb, které mají tito veřejní zadavatelé zajišťovat,

b) se spolupráce podle písmene a) řídí pouze ohledy souvisejícími s veřejným zájmem a

c) tito veřejní zadavatelé podstatnou část svých činností, kterých se spolupráce podle písmene a) týká, nevykonávají na trhu.

(2) Ustanovení § 12 se nepoužije.

(1) Při zadávání veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti zadavatel není oprávněn použít výjimku podle ustanovení § 29 odst. 1 písm. a), c), d), g), i) a k) až r).

(2) Zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, jestliže

a) jsou zadávány v rámci programů spolupráce ve výzkumu a vývoji44), jež společně provádějí Česká republika a alespoň další členský stát při vývoji nového výrobku, a případně i v pozdějších fázích celého či části životního cyklu tohoto výrobku; při uzavírání smluv o těchto programech spolupráce pouze mezi Českou republikou a jinými členskými státy sdělí Česká republika Evropské komisi podíl nákladů na výzkum a vývoj na celkových nákladech daného programu, sdílení nákladů a rovněž zamýšlený případný podíl na nákupech jednotlivých členských států,

b) v době nasazení ozbrojených složek České republiky mimo území Evropské unie operační potřeby vyžadují, aby byly zadány dodavatelům umístěným v oblasti těchto operací,

c) jsou zadávány veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. a) vládě nebo místní správě jiného státu a jejich předmětem jsou

1. dodávky vojenského či citlivého materiálu,

2. stavební práce či služby přímo související s dodávkami podle bodu 1,

3. stavební práce či služby pro výhradně vojenské účely, nebo

4. citlivé stavební práce či citlivé služby,

d) jejich předmětem jsou finanční služby s výjimkou pojišťovacích služeb,

e) jsou zadávány pro účely zpravodajských činností zpravodajských služeb,

f) jsou zadávány podle zvláštních pravidel stanovených mezinárodní smlouvou uzavřenou mezi Českou republikou a jiným než členským státem, nebo

g) se jejich zadávání řídí zvláštními pravidly mezinárodní organizace, která provádí nákupy pro své vlastní účely, nebo které musí být zadávány členskými státy v souladu s uvedenými pravidly.

V případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, u které dochází k

a) přístupu k utajované informaci, nebo

b) požadavku na samostatný vstup do zabezpečené oblasti nebo jednací oblasti,

může zadavatel stanovit v zadávací dokumentaci opatření, která jsou podle příslušného druhu zajištění ochrany utajované informace5) nezbytná k ochraně těchto informací. Stanovená opatření k zajištění ochrany utajovaných informací musí splňovat rovněž poddodavatelé, pokud je to nezbytné k ochraně těchto informací.

(1) Zadavatel může v zadávací dokumentaci veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti s ohledem na povahu a předmět veřejné zakázky stanovit požadavky na zabezpečení dodávek. Za tímto účelem může zadavatel v zadávací dokumentaci požadovat, aby účastník zadávacího řízení v nabídce předložil

a) doklady nebo vyjádření pocházející od orgánů České republiky nebo příslušného státu, které prokazují, že účastník zadávacího řízení bude schopen ve vztahu k veřejné zakázce plnit své povinnosti v oblasti dovozu, vývozu, transferu a průvozu výrobků, které jsou předmětem veřejné zakázky45), nebo

b) sdělení o veškerých omezeních pro zadavatele, která vyplývají z kontroly dovozu, vývozu nebo bezpečnostních opatření.

(2) Zadavatel může v zadávací dokumentaci veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti s ohledem na povahu a předmět veřejné zakázky stanovit požadavky na zabezpečení dodávek, zejména závazek účastníka zadávacího řízení, že

a) organizace účastníka zadávacího řízení a umístění poddodavatelů umožní účastníkovi zadávacího řízení vyhovět požadavkům zadavatele v oblasti bezpečnosti dodávek upřesněných v zadávací dokumentaci nebo závazek zajistit, aby případné změny v poddodavatelích, k nimž dojde během plnění veřejné zakázky, neměly nepříznivý vliv na plnění těchto požadavků,

b) zajistí údržbu, modernizaci nebo úpravy dodávek, které jsou předmětem veřejné zakázky,

c) bude včas informovat zadavatele o veškerých změnách své organizace, svých dodavatelů nebo výrobní strategie, které mohou ovlivnit závazky účastníka zadávacího řízení vůči zadavateli, nebo

d) pro případ, že nebude schopen provést předmětné dodávky, poskytne zadavateli veškeré specifické prostředky, jež jsou nezbytné pro výrobu náhradních dílů, součástek, dílčích částí nebo zvláštního zkušebního zařízení, včetně technických výkresů, licencí a návodů k použití.

(1) V oblasti obrany nebo bezpečnosti lze podle § 38 odst. 1 vyhradit účast pouze pro dodavatele, který zaměstnává z celkového počtu svých zaměstnanců více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se specifickými potřebami podle § 3 písm. b) zákona o integračním sociálním podniku; ustanovení § 38 odst. 2 a 3 se nepoužije.

(2) Splnění podmínek podle odstavce 1 není možné prokázat prostřednictvím jiných osob. Při společné účasti v zadávacím řízení prokazuje splnění podmínek podle odstavce 1 každý účastník zadávacího řízení samostatně. Ustanovení § 81 a 88 se použijí přiměřeně.

V případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, u které dochází k

a) přístupu k utajované informaci, nebo

b) požadavku na samostatný vstup do zabezpečené oblasti nebo jednací oblasti,

může zadavatel vedle požadavků uvedených v § 77 požadovat i doklad prokazující schopnost dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací podle příslušného druhu zajištění ochrany utajované informace5). Splnění této podmínky nelze prokázat prostřednictvím jiné osoby.

(1) Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost, pokud

a) byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s jeho profesní důvěryhodností, zejména pokud jde o porušení jiných právních předpisů v oblasti dodávek vojenského nebo citlivého materiálu,

b) prokáže, že se účastník zadávacího řízení dopustil vážného profesního pochybení, zejména porušení povinností v oblasti utajovaných informací nebo bezpečnosti dodávek u dřívější zakázky, nebo

c) nebyl na základě jakýchkoliv důkazních prostředků včetně utajovaných informací shledán natolik spolehlivým, aby bylo možné vyloučit rizika pro bezpečnost České republiky.

(2) Ustanovení o důvodech nezpůsobilosti podle § 48 odst. 5 písm. d) a f) a o obnovení způsobilosti podle § 76 se nepoužijí.

(1) Při stanovení požadavků na prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel postupuje podle § 79 odst. 2 písm. c) až l). Dále může zadavatel požadovat

a) seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací,

b) seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele a osvědčení objednatele; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady o poskytnutých dodávkách nebo službách za dobu delší než posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

(2) Osvědčení objednatele podle odstavce 1 písm. b) může být nahrazeno písemným čestným prohlášením dodavatele, pokud vystavení osvědčení není možné, nebo je objednatel odmítl.

(1) Pokud zadavatel stanoví technické podmínky v oblasti obrany nebo bezpečnosti prostřednictvím odkazu na normy nebo technické dokumenty, nepostupuje podle § 90. Zadavatel použije normy nebo technické dokumenty v tomto pořadí

a) české technické normy28) přejímající evropské normy přijaté evropskými normalizačními orgány a zpřístupněné veřejnosti,

b) evropské technické posouzení29),

c) obecné technické specifikace stanovené v souladu s postupem uznaným členskými státy a uveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie,

d) české technické normy přejímající mezinárodní normy,

e) mezinárodní normy přijaté mezinárodními normalizačními orgány a zpřístupněné veřejnosti,

f) technické dokumenty vydané evropskými normalizačními orgány,

g) české technické normy,

h) stavební technická osvědčení30),

i) národní technické podmínky vztahující se k navrhování, posuzování a provádění staveb a stavebních prací a použití výrobků,

j) technické specifikace schválené orgánem specializovaným na vypracovávání technických specifikací pro opakované nebo průběžné používání v oblasti obrany.

(2) U každého odkazu na normy nebo technické dokumenty podle odstavce 1 zadavatel vyjádří možnost nabídnout rovnocenné řešení.

(3) Zadavatel může odkaz na normy nebo technické dokumenty podle odstavce 1 použít také jako prostředek ověření splnění požadavků zadavatele podle § 89 odst. 1 písm. a). Technické podmínky může zadavatel stanovit rovněž formou kombinace požadavků podle § 89 odst. 1 písm. a) a odkazu na normy nebo technické dokumenty podle odstavce 1 nebo 2.

(1) V případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti může zadavatel použít jednací řízení bez uveřejnění podle § 63 odst. 1 rovněž tehdy, pokud v předchozím řízení se soutěžním dialogem nebyly podány žádné žádosti o účast.

(2) Zadavatel může zadat veřejnou zakázku v oblasti obrany nebo bezpečnosti v jednacím řízení bez uveřejnění rovněž, pokud

a) není možné z časových důvodů způsobených krizí zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení; krizí se rozumí mimořádná situace včetně ozbrojených nebo válečných konfliktů v České republice nebo jiném státě, která již vznikla nebo bezprostředně hrozí její vznik, a která vážně ohrožuje nebo omezuje životy, zdraví lidí, nebo majetek anebo vyžaduje přijetí opatření k zajištění základních dodávek pro obyvatelstvo,

b) předmětem veřejné zakázky jsou služby v oblasti výzkumu a vývoje, na něž se nevztahuje § 191 odst. 2 písm. a), nebo

c) předmětem veřejné zakázky je poskytování služeb letecké a námořní dopravy ozbrojeným složkám České republiky, jež jsou nebo mají být nasazeny v zahraničí, pokud není možné ze strany dodavatelů zaručit tak dlouhou vázanost nabídkou, aby mohla být zakázka zadána v jiném druhu zadávacího řízení.

(3) Zadavatel může jednací řízení bez uveřejnění podle § 64 písm. b) použít v případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, pokud celková doba trvání původní smlouvy, včetně doby trvání smlouvy na dodatečné dodávky nepřesáhne dobu 5 let, není-li to odůvodněno zvláštními okolnostmi určenými s ohledem na očekávanou provozní životnost dodávek, včetně jejich instalací nebo systémů, a technické obtíže, které by mohly být změnou dodavatele způsobeny.

(4) Zadavatel může jednací řízení bez uveřejnění podle § 66 v případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti použít, i když nejsou naplněny podmínky podle § 66 písm. d) a e). Zadavatel může v takovém případě zahájit jednací řízení bez uveřejnění pouze do 5 let ode dne uzavření smlouvy na původní veřejnou zakázku; jednací řízení bez uveřejnění lze zahájit i později, pokud je to odůvodněno okolnostmi hodnými zvláštního zřetele.

(5) V jednacím řízení bez uveřejnění může zadavatel zadat veřejnou zakázku na stavební práce nebo veřejnou zakázku na služby rovněž v případě, jestliže jde o dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby, které nebyly obsaženy v původní zadávací dokumentaci, jejich potřeba vznikla v důsledku nepředvídaných okolností a tyto dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby jsou nezbytné pro poskytnutí původních stavebních prací nebo pro poskytnutí původních služeb, a to za předpokladu, že

a) dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby budou zadány témuž dodavateli,

b) dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby nemohou být technicky nebo ekonomicky odděleny od původní veřejné zakázky, pokud by toto oddělení způsobilo závažnou újmu zadavateli, nebo ačkoliv je toto oddělení technicky či ekonomicky možné, jsou dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby zcela nezbytné pro dokončení předmětu původní veřejné zakázky, a

c) v případě veřejného zadavatele celkový rozsah dodatečných stavebních prací nebo dodatečných služeb nepřekročí 50 % ceny původní veřejné zakázky.

(6) V případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti je zadavatel povinen v oznámení o výsledku zadávacího řízení podle § 126 odůvodnit zadání této zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění.

(1) Veřejný zadavatel může zadat veřejnou zakázku v oblasti obrany nebo bezpečnosti v jednacím řízení s uveřejněním i bez naplnění podmínek uvedených v § 60.

(2) Zadavatel může postupovat podle § 61 odst. 3 i v případě, že předchozím zadávacím řízením bylo řízení se soutěžním dialogem.

(3) Zadavatel není oprávněn postupovat podle § 61 odst. 2.

(4) Při poskytování zadávací dokumentace zadavatel nemusí postupovat podle § 96 odst. 1 u těch částí zadávací dokumentace, které se netýkají požadavků na kvalifikaci dodavatele, pokud nejpozději v okamžiku odeslání výzvy k podání předběžných nabídek takové části zadávací dokumentace

a) zašle účastníkům zadávacího řízení; v takovém případě se § 96 odst. 3 nepoužije, nebo

b) uveřejní na profilu zadavatele nejméně do konce lhůty pro podání nabídek.

(1) V užším řízení si zadavatel může v oznámení o zahájení zadávacího řízení vyhradit snížení počtu účastníků řízení podle § 111. V takovém případě postupuje podle § 61 odst. 5 obdobně.

(2) Zadavatel není oprávněn postupovat podle § 58 odst. 2.

(3) Při poskytování zadávací dokumentace zadavatel nemusí postupovat podle § 96 odst. 1 u těch částí zadávací dokumentace, které se netýkají požadavků na kvalifikaci dodavatele, pokud nejpozději v okamžiku odeslání výzvy k podání nabídek takové části zadávací dokumentace

a) zašle účastníkům zadávacího řízení; v takovém případě se § 96 odst. 3 nepoužije, nebo

b) uveřejní na profilu zadavatele nejméně do konce lhůty pro podání nabídek.

(1) V případě nadlimitní veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti zadávaných v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním nebo řízení se soutěžním dialogem zadavatel stanoví lhůtu pro podání žádosti o účast na nejméně 37 dnů od zahájení zadávacího řízení.

(2) Zadavatel stanoví v užším řízení na nadlimitní veřejnou zakázku v oblasti obrany nebo bezpečnosti lhůtu pro podání nabídek na nejméně 40 dnů od odeslání výzvy k podání nabídky. Tato lhůta může být zkrácena o 5 dnů, jestliže zadavatel uveřejní na profilu zadavatele zadávací dokumentaci v plném rozsahu již ode dne uveřejnění oznámení užšího řízení.

(3) Lhůta pro podání nabídek může být zkrácena tak, aby činila nejméně 22 dnů, jestliže zadavatel uveřejnil předběžné oznámení, kterým nezahajoval zadávací řízení a které bylo odesláno k uveřejnění nejméně 52 dnů a nejvýše 12 měsíců před dnem, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení.

(4) Lhůta podle odstavce 2 věty první může být zkrácena o 7 dnů, jestliže zadavatel odesílá formuláře k uveřejnění podle § 212 elektronicky.

(5) Zkrácení lhůt uvedených v odstavcích 2 a 4 lze při splnění podmínek v nich uvedených sčítat.

(6) Jestliže naléhavá okolnost znemožňuje stanovení lhůty podle odstavce 1, může zadavatel stanovit

a) lhůtu pro podání žádostí o účast v užším řízení nebo jednacím řízení s uveřejněním tak, aby činila alespoň 15 dnů nebo 10 dnů od zahájení zadávacího řízení, jestliže zadavatel odeslal formulář k uveřejnění podle § 212 elektronicky, nebo

b) lhůta pro podání nabídek v užším řízení činila alespoň 10 dnů od odeslání výzvy k podání nabídky.

Naléhavost okolnosti zadavatel odůvodní v zadávací dokumentaci nebo ve výzvě k podání nabídek.

(1) V případě podlimitních veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti zadávaných v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním nebo řízení se soutěžním dialogem zadavatel stanoví lhůtu pro podání žádosti o účast na nejméně 15 pracovních dnů od zahájení zadávacího řízení.

(2) Zadavatel stanoví v užším řízení lhůtu pro podání nabídek na nejméně 15 pracovních dnů od odeslání výzvy k podání nabídky.

V případě veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti zadávaných na základě rámcové dohody se § 246 odst. 1 písm. a) nepoužije.

Doba trvání rámcové dohody v oblasti obrany nebo bezpečnosti nesmí být delší než 7 let, s výjimkou případů, kdy se zohledňuje očekávaná provozní životnost dodávaného zboží a technické obtíže, které by mohly být způsobeny změnou dodavatele; zadavatel je povinen tyto objektivní příčiny řádně odůvodnit a uvést v oznámení o zadání veřejné zakázky uveřejněném způsobem podle § 212.

Písemná zpráva zadavatele v případě veřejné zakázky nebo rámcové dohody v oblasti obrany nebo bezpečnosti musí obsahovat nad rámec požadavků uvedených v § 217 odst. 2 i odůvodnění

a) překročení celkové doby trvání podle § 198 odst. 3, došlo-li k překročení této doby,

b) nedodržení lhůty podle § 198 odst. 4, došlo-li k jejímu nedodržení nebo překročení limitu podle § 66 písm. e), a

c) uzavření rámcové dohody na dobu delší než 7 let, byla-li taková dohoda uzavřena.

(1) Zadavatel může v případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti požadovat v zadávací dokumentaci, aby nabídka obsahovala závazek účastníka zadávacího řízení, že v průběhu plnění veřejné zakázky oznámí zadavateli veškeré změny v osobách poddodavatelů.

(2) Zadavatel může rovněž v zadávací dokumentaci požadovat v případě nadlimitní veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, aby vybraný dodavatel

a) u všech nebo některých částí veřejné zakázky, které má v úmyslu zadat poddodavateli, postupoval podle této hlavy, nebo

b) zadal části veřejné zakázky specifikované ve své nabídce minimálně ve finančním objemu stanoveném zadavatelem jednomu či více poddodavatelům, a aby při výběru poddodavatele postupoval podle této hlavy; finanční objem stanoví zadavatel formou rozsahu hodnot s minimální a maximální procentní hodnotou, přičemž maximální procentní hodnota musí být přiměřená s ohledem na veřejnou zakázku a nesmí přesáhnout 30 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky.

(3) Zadavatel v případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti uvede požadavky podle odstavce 1 nebo 2 v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení.

(4) Ustanovení § 105 odst. 3 se nepoužije.

(1) Vybraný dodavatel, není-li zadavatelem podle § 4, postupuje podle tohoto ustanovení v řízení o výběru poddodavatele v případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, pokud tak stanoví zadavatel v zadávací dokumentaci podle § 206 odst. 1.

(2) Za poddodavatele se pro účely odstavce 1 nepovažuje osoba, vůči které je vybraný dodavatel ovládající či ovládanou osobou podle jiného právního předpisu46), nebo osoba, která je společně s vybraným dodavatelem osobou ovládanou jinou osobou podle jiného právního předpisu46); dodavatel v takovém případě uvede úplný seznam těchto osob ve své nabídce a aktualizuje ho bez zbytečného odkladu po každé změně vztahů mezi těmito osobami.

(3) Vybraný dodavatel je povinen při výběru poddodavatele dodržet zásady uvedené v § 6.

(1) V případě, že předpokládaná hodnota části veřejné zakázky, kterou má plnit poddodavatel, dosahuje nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem podle § 25 pro veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, odešle vybraný dodavatel oznámení o poddodávce k uveřejnění způsobem podle § 212. Ustanovení § 16 až 23 pro stanovení předpokládané hodnoty části veřejné zakázky se použijí obdobně.

(2) Stanoví-li zadavatel v zadávací dokumentaci veřejné zakázky požadavky na kvalifikaci poddodavatele, uvede je vybraný dodavatel v oznámení o poddodávce. Vybraný dodavatel je oprávněn uvést v oznámení o poddodávce jakákoliv další kritéria, která umožní objektivní posouzení kvalifikace poddodavatele. Tato kritéria kvalifikace musí být objektivní, nediskriminační, v souladu s kritérii kvalifikace požadovanými zadavatelem při zadávání veřejné zakázky a musí bezprostředně a přiměřeně souviset s předmětem plnění poskytovaného poddodavatelem.

(3) Pokud jsou pro část veřejné zakázky, kterou má plnit poddodavatel, jinak splněny podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění, vybraný dodavatel není povinen uveřejnit oznámení o poddodávce.

(4) Vybraný dodavatel nemá povinnost vybrat poddodavatele postupem podle této hlavy, pokud zadavateli prokáže, že žádný z poddodavatelů účastnících se řízení nebo jejich nabídky nesplňuje požadavky uvedené v oznámení o poddodávce, a proto by mu tento postup znemožnil splnit veřejnou zakázku.

(1) Souběhem činností se pro účely tohoto zákona rozumí, zahrnuje-li předmět veřejné zakázky části, které mají být zadávány podle různých částí tohoto zákona. Pokud jsou tyto části předmětu veřejné zakázky objektivně oddělitelné, může je zadavatel zadávat odděleně nebo si může zvolit zadávání jedné zakázky, pro jejíž zadávání platí pravidla v odstavcích 2 a 3. Volba zadávání jedné zakázky nesmí být učiněna za účelem obcházení tohoto zákona.

(2) V případě veřejné zakázky, která je sektorovou veřejnou zakázkou nebo koncesí pouze z části a tyto části jsou objektivně neoddělitelné, postupuje zadavatel podle pravidel pro zadávání vztahujících se k činnosti, které se veřejná zakázka především týká.

(3) Pokud části veřejné zakázky jsou objektivně oddělitelné nebo jsou objektivně neoddělitelné a nelze určit, které činnosti se veřejná zakázka především týká, nepostupuje zadavatel podle pravidel pro zadávání

a) koncesí v případě veřejných zakázek, které jsou koncesí pouze z části, nebo

b) sektorových veřejných zakázek v případě veřejných zakázek, které jsou sektorovou veřejnou zakázkou pouze z části; to neplatí pro veřejné zakázky, které jsou z části sektorovou veřejnou zakázkou a z části koncesí, u kterých zadavatel postupuje podle pravidel pro zadávání sektorových veřejných zakázek.

(4) V případě veřejné zakázky, která je veřejnou zakázkou v oblasti obrany nebo bezpečnosti pouze z části, může zadavatel postupovat podle pravidel pro zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti pouze v případě, že části veřejné zakázky jsou objektivně neoddělitelné. Pokud jsou části veřejné zakázky objektivně oddělitelné, může zadavatel zvolit samostatné zadávání jednotlivých částí zakázky nebo zadávání jedné veřejné zakázky, kterou zadává podle pravidel platných pro zbývající část veřejné zakázky.

(1) Komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení a při zvláštních postupech podle části šesté probíhá písemně.

(2) Ústní komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení nebo při zvláštních postupech podle části šesté může zadavatel použít, požadovat nebo připustit, pokud tento zákon nestanoví jinak, při

a) jednání s dodavatelem tam, kde ho tento zákon připouští,

b) prohlídce místa plnění,

c) provedení kontroly technické kapacity nebo opatření týkajících se zabezpečení jakosti nebo výzkumu podle § 79 odst. 2,

d) rozhovoru mezi porotou a účastníky soutěže o návrh podle § 148 odst. 6,

e) jiných sděleních, jež se netýkají zásadních prvků zadávacího řízení, mezi které patří zejména zadávací dokumentace, žádost o účast, potvrzení zájmu a nabídka.

(3) Při použití ústní komunikace podle odstavce 2 zadavatel zajistí, aby obsah komunikace byl v dostatečné míře zdokumentován. Pokud by ústní komunikace mohla mít podstatný dopad na obsah nebo hodnocení nabídek, musí být zdokumentována vhodnými prostředky, zejména zápisy, zvukovými záznamy nebo souhrny hlavních prvků komunikace.

(4) Při komunikaci podle odstavce 1 nebo 2 nesmí být narušena důvěrnost nabídek a žádostí o účast a úplnost údajů v nich obsažených. Zadavateli nesmí být umožněn přístup k obsahu nabídek a žádostí o účast před uplynutím lhůty stanovené pro jejich podání.

(5) Písemná komunikace podle odstavce 1 musí probíhat elektronicky s výjimkou případů, kdy

a) použití elektronické komunikace s ohledem na zvláštní povahu veřejné zakázky vyžaduje zvláštní nástroje, zařízení nebo formáty souborů, jež nejsou obecně dostupné nebo podporované obecně dostupnými aplikacemi; za obecně dostupné se nepovažují aplikace používané k popisu předmětu plnění, které používají formáty souborů, jež nelze zpracovat pomocí žádné jiné aplikace s otevřeným zdrojovým kódem nebo obecně dostupné aplikace, nebo se na ně vztahují komerčně poskytované licence a zadavatel je nemůže zpřístupnit pro stažení nebo používání na dálku,

b) použití elektronické komunikace vyžaduje zvláštní kancelářské vybavení, které zadavatelé běžně nemají k dispozici,

c) zadávací podmínky vyžadují předložení vzorků nebo modelů, které nemohou být předloženy za použití elektronické komunikace,

d) použití jiné než elektronické komunikace je nezbytné z důvodu narušení zabezpečení elektronické komunikace nebo z důvodu ochrany zvláště citlivé povahy informací, přičemž požadovanou úroveň zabezpečení nelze řádně zajistit běžně dostupnými elektronickými nástroji nebo nástroji podle § 103 odst. 3, nebo

e) jde o uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 124 odst. 1.

(6) Při elektronické komunikaci podle odstavce 1 poskytne zadavatel dodavatelům veškeré informace technické povahy, včetně kódování a šifrování, které jsou nezbytné pro elektronickou komunikaci, zejména pro elektronické podání nabídek a žádostí o účast.

(7) Na komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem při zadávání veřejné zakázky se § 5 a 6 zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce neuplatní. Úkon učiněný prostřednictvím elektronického nástroje nebo datové schránky se považuje za podepsaný.

(8) Nejde-li o komunikaci uskutečňovanou prostřednictvím elektronického nástroje nebo datové schránky47), musí být úkon podepsán uznávaným elektronickým podpisem, pokud je odesílán v zadávacím řízení a při zvláštních postupech podle části šesté a jde o

a) výzvu určenou účastníkům zadávacího řízení,

b) oznámení o výběru dodavatele,

c) oznámení o rozhodnutí o nejvhodnějším návrhu v soutěži o návrh,

d) oznámení o vyloučení účastníka zadávacího řízení.

(9) Při komunikaci uskutečňované prostřednictvím datové schránky je dokument doručen dodáním do datové schránky adresáta. Doručením prostřednictvím elektronického nástroje je okamžik přijetí datové zprávy na elektronickou adresu adresáta datové zprávy v elektronickém nástroji.

(1) Zadavatel je povinen k odeslání uveřejnění podle tohoto zákona použít formuláře podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo formuláře podle prováděcího právního předpisu (dále jen „formulář“). Formulář je zadavatel povinen vyplnit způsobem stanoveným prováděcím předpisem.

(2) Pokud zadavatel neodeslal oznámení o zahájení zadávacího řízení, může odeslat dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu prostřednictvím formuláře podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.

(3) Formulář zadavatel odešle elektronicky do

a) Věstníku veřejných zakázek, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku,

b) Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; odeslání do Úředního věstníku Evropské unie může zadavatel učinit prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázek.

Formulář se nepovažuje za odeslaný, pokud jej provozovatel Věstníku veřejných zakázek nebo Úředního věstníku Evropské unie nepřijal k uveřejnění z důvodu nevyplnění povinných údajů nebo nedodržení stanovených formátů. Zadavatel musí být schopen prokázat datum odeslání formuláře k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, popřípadě v Úředním věstníku Evropské unie.

(4) V případě změny informací uvedených ve formuláři je zadavatel povinen odeslat opravný formulář.

(5) Zadavatel může uveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie formuláře i v případech, kdy zákon nestanoví povinnost jejich uveřejnění.

(6) Neodesílá-li zadavatel formuláře do Úředního věstníku Evropské unie prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázek, odešle společně s formulářem k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek i kopii oznámení o uveřejnění formuláře v Úředním věstníku Evropské unie, a to bez zbytečného odkladu poté, co obdržel potvrzení o uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie. Není-li zadavateli doručeno oznámení o uveřejnění formuláře v Úředním věstníku Evropské unie do 48 hodin od doručení potvrzení o přijetí oznámení k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, odešle zadavatel formulář k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek společně s potvrzením o přijetí oznámení k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

(7) Jde-li o nadlimitní veřejné zakázky, nesmí být formulář uveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek nebo na profilu zadavatele před uveřejněním v Úředním věstníku Evropské unie. To neplatí, pokud nebylo zadavateli či provozovateli Věstníku veřejných zakázek doručeno oznámení o uveřejnění formuláře v Úředním věstníku Evropské unie do 48 hodin od doručení potvrzení o přijetí oznámení k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

(8) Ve Věstníku veřejných zakázek nesmí být uveřejněny jakékoliv údaje odlišné od údajů, které jsou obsaženy ve formulářích odeslaných k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo uveřejněných na profilu zadavatele. Informace o zahájení zadávacího řízení nesmí být uveřejněna na profilu zadavatele před uveřejněním formuláře.

(9) Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví vyhláškou

a) formuláře sloužící pro uveřejňování informací podle tohoto zákona, pro které není formulář určen přímo použitelným předpisem Evropské unie,

b) způsob vyplnění formulářů včetně stanovení povinně vyplňovaných údajů,

c) podmínky přijetí formulářů k uveřejnění,

d) postup při úpravách údajů ve formulářích,

e) přístup k uveřejněným formulářům,

f) způsob doručování formulářů a

g) postup při nápravě vad v uveřejněných formulářích a vad plnění provozovatele Věstníku veřejných zakázek.

(1) Zadavatel může použít elektronické nástroje pouze za předpokladu, že použití těchto elektronických nástrojů neporušuje zákaz diskriminace a tyto elektronické nástroje jsou s ohledem na předmět veřejné zakázky obecně dostupné a slučitelné s běžně užívanými informačními a komunikačními technologiemi. Použití elektronického nástroje musí být pro dodavatele bezplatné.

(2) V případě elektronických nástrojů, jejichž prostřednictvím je prováděn příjem nabídek, předběžných nabídek, žádostí o účast, žádostí o zařazení do systému kvalifikace, případně žádostí o účast nebo návrhů v soutěži o návrh, zadavatel zajistí, aby

a) mohlo být přesně určeno datum a čas provedení elektronického úkonu podle tohoto zákona,

b) před stanovenými lhůtami nikdo neměl přístup k jejich obsahu,

c) pouze oprávněné osoby mohly stanovit nebo změnit data pro zpřístupnění doručených údajů,

d) během zadávacího řízení nebo soutěže o návrh byl přístup ke všem nebo k části předaných údajů možný pouze na základě předchozího rozhodnutí oprávněných osob,

e) rozhodnutí oprávněných osob podle písmene d) mohlo umožnit přístup k předaným informacím nebo dokumentům až po předem stanoveném datu,

f) doručené a zpřístupněné informace nebo dokumenty byly přístupné pouze osobám, které jsou oprávněné se s nimi seznamovat, a byly chráněny proti neoprávněnému přístupu třetích osob,

g) v případě porušení nebo pokusu o porušení podmínek podle § 213 odst. 2 písm. b) až f) bylo zajištěno, že porušení nebo pokus o porušení budou spolehlivě zjistitelné, a

h) byla pro elektronické nástroje zajištěna technická podpora a servis v případě poruchy.

(3) Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví vyhláškou

a) podmínky poskytování a přístupu k dokumentům a informacím prostřednictvím elektronického nástroje,

b) podmínky doručování prostřednictvím elektronického nástroje,

c) podmínky podávání, příjmu a otevírání nabídek, žádostí o účast a návrhů v soutěži o návrh prostřednictvím elektronického nástroje,

d) požadavky na provádění elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek,

e) požadavky na pořizování záznamů o elektronických úkonech,

f) podmínky pro vydání certifikátu shody,

g) náležitosti a platnost certifikátu shody,

h) požadavky na funkční vlastnosti elektronického nástroje a prostředí, ve kterém má být elektronický nástroj provozován ve vztahu k certifikaci elektronického nástroje, a

i) technické náležitosti profilu zadavatele.

(4) Zadavatel musí zajistit, aby elektronické nástroje, jejichž prostřednictvím jsou úkony při zadávání veřejných zakázek uskutečňovány, prokazatelně splňovaly požadavky stanovené tímto zákonem a prováděcími právními předpisy. Splnění požadavků na elektronické nástroje se považuje za prokázané certifikátem shody, který vydal subjekt posuzování shody akreditovaný vnitrostátním akreditačním orgánem na základě jiného právního předpisu49).

(1) Internetovou adresu profilu zadavatele zadavatel odešle k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek způsobem podle § 212. Informace na profilu zadavatele se považují za uveřejněné podle tohoto zákona nejdříve od okamžiku uveřejnění internetové adresy profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek.

(2) Zadavatel není oprávněn využívat k uveřejnění informací o svých veřejných zakázkách současně více profilů zadavatele, které jsou označeny ve Věstníku veřejných zakázek jako aktivní. Tím není dotčeno právo zadavatele současně využívat elektronický nástroj, jehož správu zajišťuje Ministerstvo pro místní rozvoj, rovněž jako svůj profil zadavatele; v takovém případě zadavatel postupuje podle odstavce 1 obdobně.

(3) Jde-li o provozní jednotku zadavatele podle § 17 odst. 2, může provozní jednotka využívat k uveřejnění informací o svých veřejných zakázkách vlastní profil zadavatele. Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně.

(4) Informace, které je zadavatel povinen uveřejnit na profilu zadavatele podle tohoto zákona, zadavatel uveřejní ve strojově čitelném formátu. To neplatí pro uveřejnění zadávací dokumentace, výzvy uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu, vysvětlení zadávací dokumentace, změnu nebo doplnění zadávací dokumentace, písemnou zprávu zadavatele, smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně jejích změn a dodatků nebo rámcovou dohodu.

(5) Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví vyhláškou

a) přístup k uveřejněným informacím,

b) metadata údajů uveřejňovaných na profilu zadavatele popisující souvislosti, obsah a strukturu zaznamenaných informací a jejich správu v průběhu času,

c) postup při změně profilu zadavatele a

d) strukturu strojově čitelného formátu.

(1) Zadavatel může požadovat nebo připustit, aby byla nabídka předložena jako elektronický katalog nebo aby elektronický katalog byl součástí nabídky. Elektronickým katalogem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor informací obsahující ceny odpovídající jednotlivým položkám předmětu veřejné zakázky, popis takových položek, případně další údaje s nimi související. Elektronický katalog musí splňovat veškeré požadavky stanovené pro elektronické nástroje používané pro elektronickou komunikaci.

(2) Požaduje-li nebo připouští-li zadavatel předložení nabídky formou elektronického katalogu, uvede to v oznámení o zahájení zadávacího řízení, ve výzvě k podání žádosti o účast podle § 58 odst. 5, ve výzvě k podání nabídek nebo ve výzvě k jednání. Nabídka ve formě elektronického katalogu může být doplněna o další dokumenty. V zadávací dokumentaci zadavatel uvede

a) všechny nezbytné informace pro předložení elektronického katalogu, zejména stanovený formát elektronického katalogu a použité technické prostředky, a

b) způsob výběru z elektronického katalogu, v němž stanoví, zda bude postupovat podle odstavce 4 písm. a) nebo b) a zda bude vybírat jednotlivé položky pouze z jednoho katalogu nebo provede výběr z více elektronických katalogů pro každou položku samostatně.

(3) Povinnost uvést v zadávací dokumentaci informace podle odstavce 2 písm. a) nebo b) se považuje za splněnou, pokud je v zadávací dokumentaci uveden odkaz na jiný dokument, v němž jsou tyto informace zpřístupněny.

(4) V případě použití elektronického katalogu při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové dohody uzavřené s více účastníky rámcové dohody zadavatel

a) písemně vyzve účastníky rámcové dohody, aby podali elektronický katalog, který bude upravený podle zadávacích podmínek veřejné zakázky zadávané v rámci rámcové dohody, nebo

b) oznámí účastníkům rámcové dohody, že veřejná zakázka na základě rámcové dohody bude zadána výběrem z elektronických katalogů předložených při uzavírání rámcové dohody. Oznámení obsahuje datum a čas, ve kterém zadavatel vybere údaje pro zadání veřejné zakázky na základě rámcové dohody. Oznámení musí být elektronicky zasláno v přiměřeném časovém předstihu před výběrem údajů. Účastník rámcové dohody může aktualizovat údaje v předloženém elektronickém katalogu. V případě, že účastník rámcové dohody nesouhlasí, aby údaje v předloženém elektronickém katalogu byly použity pro zadání veřejné zakázky na základě rámcové dohody, oznámí tuto skutečnost zadavateli nejpozději do data a času výběru údajů; k takovým údajům se dále nepřihlíží.

Před zadáním veřejné zakázky na základě rámcové dohody zadavatel předloží jím vybrané údaje z elektronického katalogu vybranému dodavateli k věcné kontrole.

(5) Využívá-li zadavatel elektronický katalog v případě dynamického nákupního systému, postupuje obdobně podle odstavce 4.

(1) Zadavatel je povinen uchovávat dokumentaci o zadávacím řízení, kterou tvoří všechny dokumenty v listinné nebo elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie56), včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů, a to po dobu 10 let ode dne ukončení zadávacího řízení nebo od změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, nestanoví-li jiný právní předpis50) lhůtu delší.

(2) Zadavatel je povinen pořizovat dokumentaci o zadávacím řízení takovým způsobem, aby byl schopen v případě potřeby doložit dokumentaci k aktuální fázi zadávacího řízení.

(3) Platí, že povinnost podle odstavce 1 je ve vztahu k dokumentům a informacím uloženým v certifikovaném elektronickém nástroji splněna.

(4) Na zadávání veřejné zakázky na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému a na soutěž o návrh se pravidla pro uchovávání dokumentace o zadávacím řízení použijí obdobně.

(1) Zadavatel vyhotoví o každém zadávacím řízení písemnou zprávu.

(2) Písemná zpráva musí obsahovat alespoň

a) označení zadavatele, předmět veřejné zakázky a cenu sjednanou ve smlouvě na veřejnou zakázku, pokud byla uzavřena,

b) použitý druh zadávacího řízení,

c) označení účastníků zadávacího řízení a uvedení jejich nabídkových cen,

d) označení všech vyloučených účastníků zadávacího řízení s uvedením důvodu jejich vyloučení,

e) označení dodavatelů, s nimiž byla uzavřena smlouva nebo rámcová dohoda, nebo dodavatelů, kteří byli zařazeni do dynamického nákupního systému, včetně odůvodnění jejich výběru,

f) označení poddodavatelů dodavatelů podle písmene e), pokud jsou zadavateli známi,

g) odůvodnění použití jednacího řízení s uveřejněním nebo řízení se soutěžním dialogem, byla-li použita,

h) odůvodnění použití jednacího řízení bez uveřejnění, bylo-li použito,

i) odůvodnění použití zjednodušeného režimu, bylo-li použito,

j) odůvodnění zrušení zadávacího řízení nebo nezavedení dynamického nákupního systému, pokud k tomuto došlo,

k) odůvodnění použití jiných komunikačních prostředků při podání nabídky namísto elektronických prostředků, byly-li jiné prostředky použity,

l) soupis osob, u kterých byl zjištěn střet zájmů, a následně přijatých opatření, byl-li střet zájmů zjištěn,

m) pokud zadavatel nadlimitní veřejnou zakázku nerozdělí na části, uvede zadavatel odůvodnění tohoto postupu, pokud je neuvedl v zadávací dokumentaci, a

n) odůvodnění stanovení požadavku na prokázání obratu v případě postupu podle § 78 odst. 3, pokud je neuvedl v zadávací dokumentaci.

(3) V písemné zprávě může zadavatel odkazovat na oznámení o výsledku zadávacího řízení, pokud uveřejněné oznámení obsahuje informace uvedené v odstavci 2.

(4) Zadavatel odešle na vyžádání písemnou zprávu Evropské komisi.

(5) Zadavatel je povinen do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele. Tato povinnost a povinnost podle odstavce 1 se považuje za splněnou, pokud zadavatel na profilu zadavatele uveřejní údaje podle odstavce 2 ve strojově čitelném formátu.

(1) Za důvěrné se považují údaje nebo sdělení, které dodavatel poskytl zadavateli v zadávacím řízení a označil je jako důvěrné.

(2) Zadavatel neposkytne podle zákona o svobodném přístupu k informacím,

a) do ukončení zadávacího řízení informace, které se týkají obsahu nabídek, předběžných nabídek a osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení,

b) důvěrnou informaci podle odstavce 1; to neplatí pro informace, které má zadavatel povinnost podle tohoto zákona uvést ve zprávě o hodnocení, oznámení o výběru dodavatele, výsledku posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele nebo v písemné zprávě zadavatele.

(3) Zadavatel nemusí uveřejnit informaci podle tohoto zákona, pokud by její uveřejnění znamenalo porušení jiného právního předpisu nebo by bylo v rozporu s veřejným zájmem, nebo by mohlo porušit právo dodavatele na ochranu obchodního tajemství nebo by mohlo ovlivnit hospodářskou soutěž.

(1) Veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a) smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b) smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo l) bod 2, § 30 písm. l) až n),

c) smlouvu, jejímž zadavatelem je Generální inspekce bezpečnostních sborů nebo zpravodajská služba, nebo

d) smlouvu uveřejněnou v registru smluv,

e) smlouvu uzavřenou za účelem zajišťování bezpečnosti nebo obrany České republiky, u níž není povinnost k jejímu uveřejnění podle zákona o registru smluv.

(2) Na rámcovou dohodu se odstavec 1 použije obdobně.

(3) Veřejný zadavatel uveřejní nejpozději do 3 měsíců od splnění smlouvy na profilu zadavatele výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění podle odstavce 1. U smlouvy, jejíž doba plnění přesahuje 1 rok, uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku cenu za plnění smlouvy v předchozím kalendářním roce.

(4) Strukturu údajů pro uveřejnění výše skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky a podrobnosti uveřejnění smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku stanoví vyhláškou Ministerstvo pro místní rozvoj.

(5) Smlouva se považuje za uzavřenou v zadávacím řízení, pokud její obsah odpovídá obsahu smlouvy, která byla uzavřena v zadávacím řízení a byla od počátku zrušena z důvodu neuveřejnění v registru smluv; to platí i v případě, že se jedná o smlouvu, která nahrazuje původní smlouvu, z níž již bylo plněno, a vypořádává plnění z takto zrušené smlouvy. Za smlouvu odpovídající obsahu původní smlouvy se pro účely věty první považuje i smlouva obsahující oproti původní smlouvě změny, které jsou nepodstatné podle § 222 odst. 2 až 10.

(1) Za citlivou činnost podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti se při zadávání veřejné zakázky veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. a) nebo c), jejíž předpokládaná hodnota přesáhne 300 000 000 Kč, pro účely tohoto zákona považuje

a) schválení zadávací dokumentace, nebo

b) zadání veřejné zakázky.

(2) Fyzická osoba vykonávající citlivou činnost podle odstavce 1 musí splňovat podmínky podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

Zadavatel nesmí odmítnout elektronickou fakturu vystavenou dodavatelem za plnění veřejné zakázky z důvodu jejího formátu, který je v souladu s evropským standardem elektronické faktury.

(1) Zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení zadávacího řízení; to neplatí v případě změn, u nichž jsou splněny podmínky pro výjimku z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení stanovenou tímto zákonem. Je-li taková výjimka omezena pro podlimitní veřejnou zakázku, veřejnou zakázku malého rozsahu, nebo koncesi malého rozsahu, lze ji pro změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku použít pouze tehdy, pokud celková hodnota závazku po jeho změně nepřekročí limit podle

a) § 25, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku,

b) § 27, jde-li o veřejnou zakázku malého rozsahu, nebo

c) § 178, jde-li o koncesi malého rozsahu.

(2) Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažuje uplatnění změn závazku vyhrazených podle § 100 odst. 1.

(3) Podstatnou změnou závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku je taková změna smluvních podmínek, která by

a) umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně,

b) měnila ekonomickou rovnováhu závazku ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele, nebo

c) vedla k významnému rozšíření rozsahu plnění veřejné zakázky.

(4) Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažuje změna, která nemění celkovou povahu veřejné zakázky a jejíž hodnota je

a) nižší než finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku a

b) nižší než

1. 10 % původní hodnoty závazku, nebo

2. 15 % původní hodnoty závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku na stavební práce, která není koncesí.

Pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnot všech těchto změn.

(5) Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažují dodatečné stavební práce, služby nebo dodávky od dodavatele původní veřejné zakázky, které nebyly zahrnuty v původním závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, pokud jsou nezbytné a změna v osobě dodavatele

a) není možná z ekonomických anebo technických důvodů spočívajících zejména v požadavcích na slučitelnost nebo interoperabilitu se stávajícím zařízením, službami nebo instalacemi pořízenými zadavatelem v původním zadávacím řízení a

b) způsobila by zadavateli značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů.

(6) Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažuje změna, jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, a která nemění celkovou povahu veřejné zakázky.

(7) Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy dle odstavce 3 na veřejnou zakázku, jejímž předmětem je provedení stavebních prací, se nepovažuje záměna jedné nebo více položek soupisu stavebních prací jednou nebo více položkami, za předpokladu že

a) nové položky soupisu stavebních prací představují srovnatelný druh materiálu nebo prací ve vztahu k nahrazovaným položkám,

b) cena materiálu nebo prací podle nových položek soupisu stavebních prací je ve vztahu k nahrazovaným položkám stejná nebo nižší,

c) materiál nebo práce podle nových položek soupisu stavebních prací jsou ve vztahu k nahrazovaným položkám kvalitativně stejné nebo vyšší a

d) zadavatel vyhotoví o každé jednotlivé záměně přehled obsahující nové položky soupisu stavebních prací s vymezením položek v původním soupisu stavebních prací, které jsou takto nahrazovány, spolu s podrobným a srozumitelným odůvodněním srovnatelnosti materiálu nebo prací podle písmene a) a stejné nebo vyšší kvality podle písmene c).

(8) V případě postupu podle odstavce 5 nebo 6 je zadavatel povinen do 30 dnů od změny závazku odeslat oznámení o změně závazku k uveřejnění způsobem podle § 212.

(9) Pro účely výpočtu hodnoty změny nebo cenového nárůstu se původní hodnotou závazku rozumí cena sjednaná ve smlouvě na veřejnou zakázku upravená v souladu s ustanoveními o změně ceny, obsahuje-li smlouva na veřejnou zakázku taková ustanovení. Cenový nárůst související se změnami podle odstavců 5 nebo 6 při odečtení stavebních prací, služeb nebo dodávek, které nebyly s ohledem na tyto změny realizovány, nesmí přesáhnout 30 % původní hodnoty závazku; pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet cenových nárůstů všech změn podle odstavců 5 a 6.

(10) Podstatnou změnou závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku je také nahrazení dodavatele jiným dodavatelem. Nahrazení dodavatele jiným dodavatelem je však možné

a) v případě uplatnění změn závazku vyhrazených podle § 100 odst. 2, nebo

b) pokud změna v osobě dodavatele je důsledkem právního nástupnictví v souvislosti s přeměnou dodavatele, jeho smrtí nebo převodem jeho závodu, popřípadě části závodu, a nový dodavatel splňuje kritéria kvalifikace stanovená v zadávací dokumentaci původního zadávacího řízení.

(1) Zadavatel může závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku vypovědět nebo od ní odstoupit v případě, že v jejím plnění nelze pokračovat, aniž by byla porušena pravidla uvedená v § 222.

(2) Zadavatel může závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku vypovědět nebo od ní odstoupit, a to bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že smlouva neměla být uzavřena, neboť

a) vybraný dodavatel měl být vyloučen z účasti v zadávacím řízení,

b) vybraný dodavatel před zadáním veřejné zakázky předložil údaje, dokumenty, vzorky nebo modely, které neodpovídaly skutečnosti a měly nebo mohly mít vliv na výběr dodavatele, nebo

c) výběr dodavatele souvisí se závažným porušením povinnosti členského státu ve smyslu čl. 258 Smlouvy o fungování Evropské unie, o kterém rozhodl Soudní dvůr Evropské unie.

(3) Zadavatel může závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku vypovědět nebo od ní odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že o dodavateli byly v průběhu zadávacího řízení uvedeny v evidenci skutečných majitelů nepravdivé údaje; to neplatí, pokud si dodavatel nepravdivosti nebyl a nemohl být vědom, nebo pokud nepravdivost spočívala v chybě psaní či v jiné nepodstatné okolnosti.

(4) Zadavatel může závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku vypovědět nebo od ní odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že dodavatel je osobou, na kterou se vztahuje zákaz zadání veřejné zakázky podle § 48a.

(5) Právo zadavatele ukončit závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku podle jiných právních předpisů není tímto ustanovením dotčeno.

(6) K ujednáním odchylným od odstavců 1 až 5 se nepřihlíží.

(1) Informační systém o veřejných zakázkách je informačním systémem veřejné správy, jehož správu zajišťuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Informační systém o veřejných zakázkách obsahuje

a) Věstník veřejných zakázek,

b) seznam kvalifikovaných dodavatelů,

c) další informace potřebné k elektronické komunikaci při zadávání veřejných zakázek.

(2) Provozovatelem jednotlivých částí informačního systému o veřejných zakázkách je Ministerstvo pro místní rozvoj nebo právnická osoba pověřená ministerstvem. V případě pověření jiné osoby Ministerstvo pro místní rozvoj schvaluje provozní řád provozovatele jednotlivých částí informačního systému o veřejných zakázkách. Rozhodnutí o pověření provozovatele uveřejní Ministerstvo pro místní rozvoj ve formě sdělení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.

Věstníkem veřejných zakázek se pro účely tohoto zákona rozumí část informačního systému o veřejných zakázkách, která slouží k uveřejňování informací o zadávacích řízeních a veřejných zakázkách na celostátní úrovni.

(1) Seznamem kvalifikovaných dodavatelů se pro účely tohoto zákona rozumí část informačního systému o veřejných zakázkách, která slouží dodavatelům k prokázání základní způsobilosti podle § 74 a profesní způsobilosti podle § 77.

(2) Seznam kvalifikovaných dodavatelů je přístupný neomezeným a dálkovým přístupem.

Do seznamu kvalifikovaných dodavatelů se zapíše

a) název a sídlo dodavatele, jde-li o právnickou osobu,

b) pobočka dodavatele a její sídlo,

c) jméno, nebo jména a příjmení, popřípadě obchodní firma, a sídlo, jde-li o fyzickou osobu,

d) právní forma právnické osoby,

e) identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,

f) jméno, nebo jména a příjmení osob podle § 74 a jejich postavení, funkce či jiný vztah k dodavateli,

g) předmět podnikání nebo jiné činnosti, na kterou se zápis v seznamu kvalifikovaných dodavatelů vztahuje,

h) seznam dokladů, jimiž dodavatel prokázal základní způsobilost a profesní způsobilost,

i) datum zápisu do seznamu kvalifikovaných dodavatelů,

j) datum poslední aktualizace údajů v seznamu kvalifikovaných dodavatelů a

k) případně údaj podle § 231 odst. 3.

(1) Předloží-li dodavatel zadavateli výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů, tento výpis nahrazuje doklad prokazující

a) profesní způsobilost podle § 77 v tom rozsahu, v jakém údaje ve výpisu ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů prokazují splnění kritérií profesní způsobilosti, a

b) základní způsobilost podle § 74.

(2) Zadavatel je povinen přijmout výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů, pokud k poslednímu dni, ke kterému má být prokázána základní způsobilost nebo profesní způsobilost, není výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů starší než 3 měsíce. Zadavatel nemusí přijmout výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů, na kterém je vyznačeno zahájení řízení podle § 231 odst. 3.

(3) Stejně jako výpisem ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů může dodavatel prokázat kvalifikaci osvědčením, které pochází z jiného členského státu, v němž má dodavatel sídlo, a které je obdobou výpisu ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů.