Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 92

§ 92 trestní řád – Pravidla pro výslech

Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · účinné od 1. 7. 2021 · Trestní právo · neoficiální nadpis

Stručně: Paragraf 92 Trestního řádu stanovuje pravidla pro výslech obviněného, přičemž klade důraz na získání úplného a jasného obrazu o důležitých skutečnostech, ochranu osobnosti obviněného a zákaz donucování k výpovědi. Výslech obviněného musí být veden tak, aby se zjistily všechny podstatné informace pro trestní řízení, včetně osobních a majetkových poměrů obviněného, které jsou důležité pro případné rozhodnutí o trestu. (§ 92 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, znění účinné od 1. 7. 2021)

Klíčová fakta

  • Týká se: obviněný
  • Judikatura: na § 92 odkazuje 102 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
  • Zdroj: e-Sbírka, 141/1961 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Výslech obviněného se koná tak, aby poskytl pokud možno úplný a jasný obraz o skutečnostech důležitých pro trestní řízení. Obviněný nesmí být žádným způsobem donucován k výpovědi nebo k doznání. Při výslechu je nutno šetřit jeho osobnost.

(2) Při výslechu je třeba se obviněného dotázat na jeho osobní, rodinné, majetkové a jiné poměry tak, aby pro případ rozhodnutí o vině a trestu obviněného byly zjištěny skutečnosti v rozsahu nezbytném pro stanovení druhu trestu a jeho výměry. Dále je třeba dotázat se na předchozí tresty a na další trestní stíhání obviněného.

(3) Obviněnému musí být dána možnost se k obvinění podrobně vyjádřit, zejména souvisle vylíčit skutečnosti, které jsou předmětem obvinění, uvést okolnosti, které obvinění zeslabují nebo vyvracejí, a nabídnout o nich důkazy.

(4) Obviněnému mohou být kladeny otázky k doplnění výpovědi nebo k odstranění neúplnosti, nejasnosti a rozporů. Otázky musí být kladeny jasně a srozumitelně bez předstírání klamavých a nepravdivých okolností; nesmí v nich být naznačeno, jak na ně odpovědět.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Výslech obviněného musí být veden tak, aby se zjistily všechny podstatné informace pro trestní řízení, včetně osobních a majetkových poměrů obviněného, které jsou důležité pro případné rozhodnutí o trestu.
  • Obviněný má právo se k obvinění podrobně vyjádřit, uvést okolnosti, které ho zmírňují nebo vyvracejí, a navrhnout důkazy na svou obhajobu.
  • Otázky kladené obviněnému musí být jasné, srozumitelné a nesmí naznačovat požadovanou odpověď ani obsahovat klamavé či nepravdivé okolnosti.

Na co si dát pozor

  • Obviněný nesmí být žádným způsobem nucen k výpovědi nebo doznání.
  • Při výslechu je nutné šetřit osobnost obviněného.
  • Otázky nesmí být sugestivní (nesmí naznačovat, jak na ně odpovědět) ani klamavé.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 92

102
NS
Nejvyšší soud
20. 11. 2025
NS
Nejvyšší soud
19. 11. 2025
NS
Nejvyšší soud
24. 9. 2025
ÚS
Ústavní soud
17. 7. 2024
ÚS
Ústavní soud
27. 3. 2024
ÚS
Ústavní soud
6. 9. 2023
NSS
Městský soud v Praze
7. 2. 2024
NSS
Krajský soud v Plzni
27. 1. 2015
NSS
Krajský soud v Plzni
27. 1. 2015
Trend citací § 92 v rozhodnutích
16171819202122232425

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 92 zákona 141/1961 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 92

Obviněná s poukazem na § 92 odst. 1 tr. ř. a čl. 37 a čl. 40 Listiny základních práv a svobod (dále „LZPS“) dovozuje, že její odsouzení zmíněnou zásadu porušuje a na podporu tohoto tvrzení se dovolává závěrů obsažených v jí citovaných rozhodnutích (rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 21. 2. 2006, sp. zn. 13 To 63/2006, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 7. 2004, sp. zn. 11 Tcu 130/2004).

6 Tdo 948/2025 · Nejvyšší soud · 20. 11. 2025

Účelu dodržení této zásady dále odpovídají ustanovení § 89 odst. 3 tr. ř. a § 92 odst. 1 tr. ř., které stanoví, že důkaz získaný nezákonným donucením nebo hrozbou takového donucení nesmí být použit v řízení s výjimkou případu, kdy se použije jako důkaz proti osobě, která takového donucení nebo hrozby donucení použila, a výslech obviněného musí být konán tak, aby poskytl pokud možno úplný a jasný obraz o skutečnostech důležitých pro trestní řízení, v …

5 Tdo 935/2025 · Nejvyšší soud · 19. 11. 2025

Nadto, obviněný má v rámci probíhajícího trestního řízení proti své osobě právo se hájit, jak uzná za vhodné, když není povinen ve věci jednak vůbec vypovídat (viz § 33 odst. 1 tr. ř., věta první), současně není povinen na rozdíl od svědků vypovídat pravdu a nic nezamlčet (srov. § 33 odst. 1 tr. ř., § 91, § 92 tr. ř. a § 97, 101 tr. ř.), nesmí jen nikoho křivě obvinit či pomluvit (viz § 91 odst. 1, věta první tr. ř.). Rovněž skutečnost, že z pořízené fotodokumentace je patrno, že předmětný tác se na místě incidentu nacházel, nelze interpretovat tak, že …

4 Tdo 829/2025 · Nejvyšší soud · 24. 9. 2025

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

Právní otázky

6

Související

§ 129a Žádost o propuštění ze zařízení (Nález Ústavního soudu ze dne 19. červenc)§ 18a Zvláštní ustanovení o předmětu daně veřejně p (Nález Ústavního soud ze dne 1. října 201)