1 Ads 366/2021 — Nejvyšší správní soud

1 Ad 40/2025- 60 - text 10 1 Ad 40/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Michorovou v právní věci žalobce JUDr. L. K., narozeného dne X, bytem X, adresa pro doručování: X, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, sídlem Nám. Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 8. 2025, č. j. OSZ-S49366-16/MV-2025, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Ministerstvo vnitra ČR, orgán sociálního zabezpečení (dále jen „žalovaný“ a v kontextu s rozhodnutím ze dne 5. 6. 2025 – viz dále – „správní orgán I. stupně“) rozhodnutím ze dne 11. 8. 2025, čj. OSZ-S49366-16/MV-2025 (dále jen „napadené rozhodnutí“), zamítlo námitky žalobce a potvrdilo rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 5. 6. 2025, čj. OSZ-S49366-13/MV-2025 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) podle § 90 odst. 5 správního řádu, a § 88 odst. 8 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, za použití § 86 odst. 1 a 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. 2. Prvostupňovým rozhodnutím správní orgán I. stupně podle § 86 odst. 1, 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení za použití § 5 nařízení vlády č. 282/2024 Sb., žalobci od 1. 1. 2025 zvýšil (valorizoval) starobní důchod v procentní výměře o 0,60 %, tj. o 85 Kč, a v základní výměře o 260 Kč na celkovou částku 18.881 Kč měsíčně, a vdovecký důchod v procentní výměře o 0,60 %, tj. o 17 Kč, na celkovou částku 2.849 Kč. Celkem žalobci od 1. 1. 2025 náleží částka 21.730 Kč měsíčně. 3. Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu k Městskému soudu v Praze a domáhal se jeho zrušení. II. Obsah žaloby 4. V žalobě žalobce namítal nepřezkoumatelnost, zmatečnost a nicotnost napadeného rozhodnutí. Hlavní argumentace spočívala v tvrzení žalobce, že k vydání rozhodnutí je příslušný odbor sociálního zabezpečení žalovaného, nikoliv orgán sociálního zabezpečení, jak je uvedeno v záhlaví napadeného rozhodnutí. Samotné vyměřené částky důchodů, jejich splatnost, či další skutečnosti žalobce nijak nezpochybňoval. Pro obtížnou srozumitelnost dalších částí žaloby soud níže uvádí všechny žalobní body tak, jak je formulovat žalobce. 5. Žalobce, v souladu s § 86 odst. 2, zákona č. 582/1991 Sb., podal žádost k odboru sociálního zabezpečení MV, o vydání rozhodnutí o zvýšení dávek důchodového pojištění od 1. 1. 2025, z důvodu, že podle „Organizačního řádu MV“- čl. 33 odst. 1 písm. a) a písm. d) nařízení MV a společného služebního předpisu nejvyššího státního tajemníka a státního tajemníka v MV č. 8/2025, je předmětem činnosti odboru sociálního zabezpečeni MV - plní funkcí orgánu sociálního zabezpečení pro policisty podle § 9 odst. 1 a 2 zákona č. 582/1991 Sb., a rozhodování o dávkách důchodového pojištění žalobce a zajištění výplaty těchto dávek, tj. v souladu s § 86 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. Odbor sociálního zabezpečení je správním úřadem zřízeným podle zákona o státní službě (obdobně jako odbor sociálního zabezpečení ministerstva obrany a spravedlnosti, ale i ČSSZ). Žalobce dodal, že uvedené právní skutečnosti nemusí dokazovat. 6. Podle § 2 odst. 2 zákona č. 500/2004, správní řád, Správní orgán uplatňuje svou pravomoc k těm účelům, k nimž mu byla zákonem nebo na základě zákona svěřena, a v rozsahu, v jakém mu byla svěřena. Orgán sociálního zabezpečení nedoložil, podle kterého ustanovení zákona má pravomoc rozhodovat o dávkách důchodového pojištění a tyto dávky vyplácet, když tuto pravomoc má odbor sociálního zabezpečení. 7. Podle § 3 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., orgány sociálního zabezpečení jsou mj. Ministerstvo vnitra. Ministerstvo spravedlnosti. Ministerstvo obrany. V § 9 odst. (1) zákon přiznává uvedeným ministerstvům pravomoc důchodové pojištění provádět, řídit a kontrolovat u příslušníků ozbrojených sil těchto ministerstev. Zákon uvedeným ministerstvům nepřiznává pravomoc v oboru své působnosti rozhodovat o dávkách důchodového pojištění a tyto dávky těmto příslušníkům vyplácet. Zákon tak rozlišuje Ministerstva a orgány ministerstva – odbory sociálního zabezpečení těchto ministerstev. Vyplývá to i z § 14 odst. 3 písm. h) − „Orgány sociálního zabezpečení (pozn. odbory sociálního zabezpečení ministerstva vnitra, spravedlnosti a obrany) jsou povinny na žádost poskytnout – ministerstvu údaje potřebné k plnění úkolů v jeho působnosti, pokud je v žádosti vymezen rozsah požadovaných informací a účel, pro který je informace požadována. Nelze souhlasit s formulací zdůvodnění v napadeném rozhodnutí: „Označení orgán sociálního zabezpečení je tak přesně v souladu s ustanovením § 9 odst. 2 zák. 582/1991 Sb. Na tento případ lze aplikovat JUD34823CZ-JUD34823CZ- 6 Ads 36/2003-61: „Ačkoliv § 118a odst. 3 zák. č. 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, užívá ohecný pojem „orgán sociálního zabezpečení‘, nelze za něj považovat jakýkoliv orgán sociálního zabezpečení, nýbrž v návaznosti na § 50 odst.1 téhož zákona pouze orgán, jemuž je příjemce dávky důchodového pojištění povinen písemně ohlásit skutečnosti rozhodné pro trvání nároku včetně svých příjmů“. Obdobně i v této věci v návaznosti na § 86 odst. 2 téhož zákona je žalobce – pojištěnec povinen podat žádost o vydání rozhodnutí k odboru sociálního zabezpečení, který je plátcem dávky. S touto skutečností se orgán sociálního zabezpečení v napadeném rozhodnutí nevypořádal. 8. Napadené rozhodnutí je zmatečné, není zde jednoznačně patrné, který správní úřad rozhodoval, zda OSZ (asi orgán sociálního zabezpečení), nebo také uváděný odbor sociálního zabezpečení? Rozhodnutí je tak v rozporu s namítanou zásadou materiální pravdy zakotvenou v § 3 správního řádu je v rozporu s požadavky uvedenými v § 2 správního řádu. V napadeném rozhodnutí se s touto skutečností orgán sociálního zabezpečení nevypořádal. „Logika uvažování proto musí být v rozhodnutí o námitkách zřetelně vyjádřena, námitky účastníka řízení, které orgán druhého stupně nehodlá uznat za relevantní, musejí být adekvátním způsobem vyvráceny. Rozhodnutí, které by tyto požadavky nesplňovalo, by bylo zatíženo vadou nepřezkoumatelnosti.“ - Praktický komentář – Zákon o provádění sociálního zabezpečení – Vladimír Voříšek, Roman Lang a kolektiv – Wolters Kluwer ČR, a.s. 2018 - str. 312. 9. Podle § 9 odst. 2 „Orgány Ministerstva obrany. Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti rozhodují v oboru své působnosti o dávkách důchodového pojištění u příslušníků ozbrojených sil uvedených ministerstev a tyto dávky vyplácí.” Uvedenými orgány jsou správní úřady sociálního zabezpečení ministerstva vnitra, spravedlnosti a obrany. To je v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, kde institucí, podle čl. 1 písm. p) rozumí v každém členském státě subjekt nebo orgán příslušný k používání všech právních předpisů nebo jejich části – týkající se odvětví sociálního zabezpečení, na které se vztahuje čl. 3 odst. 1 písm. l). Příslušnou institucí rozumí podle písm. q) instituce, u které je dotyčná osoba pojištěna v době podání žádostí o dávku písm. i). Podle čl. 3 - věcná oblast působností - odst. 1., toto nařízení se vztahuje na veškeré právní předpisy týkající se těchto oblastí sociálního zabezpečení písm. d) - dávky ve stáří, písm. e) - pozůstalostní dávky. Čl. 2 Nařízení – Osobní oblast působnosti čl. 1, toto nařízení se vztahuje na státní příslušníky členského státu, kteří podléhají nebo podléhali právním předpisům jednoho nebo více členských států, jakož i na jejich rodinné příslušníky a pozůstalé. Podle bodu (5) preambule Nařízení je rozvíjení zásady rovného zacházení. V čl. 91 - Vstup v platnost – toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. 10. Podle § 69 odst.1 správního řádu „V písemném vyhotovení rozhodnutí se uvede označení „rozhodnutí“ nebo jiné označení stanovené zákonem. Písemné vyhotovení rozhodnutí dáte musí obsahovat označení správního orgánu, který rozhodnutí vydal, číslo jednací, datum vyhotovení, otisk úředního razítka, jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné osoby......“. 11. Z uvedeného vyplývá, že rozhodnutí vydal orgán sociálního zabezpečení MV, tedy neexistující správní úřad, nejedná se o rozhodnutí správního orgánu nebyla zde tudíž ani pravomoc k vydání takového aktu, k vydání tak nebyl ani věcně příslušný, což způsobilo jeho NICOTNOST – rozhodnutí měl vydat zákonem příslušný a určený správní úřad odbor sociálního zabezpečení MV. 12. Navíc, orgán sociálního zabezpečení ČR v rozhodnutí se nevypořádal s námitkou rovného zacházení v řízení ve věcech důchodového pojištění občanů, kteří jsou pojištěni u odboru sociálního zabezpečení MV. I když zná, že v Ministerstvu spravedlnosti i obrany o dávkách důchodového pojištění rozhoduje a tyto dávky vyplácí správní úřad, odbor sociálního zabezpečení v ministerstvu spravedlnosti a obrany,