§ 32 zákon o nemocenském pojištění – Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství
Zákon o nemocenském pojištění · 187/2006 Sb. · Sociální zabezpečení
Stručně: Paragraf 32 zákona o nemocenském pojištění stanovuje, kdo a za jakých podmínek má nárok na peněžitou pomoc v mateřství, přičemž rozlišuje mezi matkou dítěte, otcem či jiným pojištěncem přebírajícím péči o dítě, a dále definuje minimální dobu účasti na pojištění. (§ 32 zákona č. 187/2006 Sb., zákon o nemocenském pojištění, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství
- Týká se: dítě, manžel, zaměstnanec, rodič
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…na dobu nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu dítěte a na dobu nejméně 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích“
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „…na peněžitou pomoc v mateřství je účast pojištěnce na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství (§ 34…“
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „…účast na pojištění jako osoby samostatně výdělečně činné podle § 11 po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby stanovené podle § 34 odst“
- Odkazuje na: § 38, § 57, § 67, § 36, § 34, § 11
- Judikatura: na § 32 odkazuje 25 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 187/2006 Sb.
(1) Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má
a) pojištěnka, která porodila dítě; před porodem má v době nejdříve od počátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu nárok na peněžitou pomoc v mateřství těhotná pojištěnka,
b) pojištěnec, pokud převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu (§ 38),
c) pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož matka zemřela,
d) pojištěnec, který o dítě pečuje a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud matka dítěte nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, pro které byla uznána dočasně práce neschopnou [§ 57 odst. 1 písm. e)] nebo pro které bylo vystaveno potvrzení podle § 67 písm. d), a nemá nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství [§ 36 odst. 1 písm. c)],
e) pojištěnec, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud s matkou dítěte uzavřel dohodu v listinné podobě podle odstavce 8, že bude pečovat o dítě; tuto dohodu lze uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu dítěte a na dobu nejméně 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích,
f) pojištěnka uvedená v písmenu a), která splňuje podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství podle odstavců 2 a 3, jestliže až do dne nástupu na peněžitou pomoc v mateřství pobírá nemocenské z dřívějšího pojištění.
(2) Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství je účast pojištěnce na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství (§ 34 odst. 1). Je-li uplatňován nárok na peněžitou pomoc v mateřství z více pojištění, musí být tato podmínka účasti na pojištění splněna v každém z těchto pojištění.
(3) Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství osoby samostatně výdělečně činné je kromě splnění podmínky účasti na pojištění podle odstavce 2 účast na pojištění jako osoby samostatně výdělečně činné podle § 11 po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby stanovené podle § 34 odst. 1. Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství zahraničního zaměstnance je kromě splnění podmínky účasti na pojištění podle odstavce 2 účast na pojištění jako zahraničního zaměstnance podle § 10 odst. 7 po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby stanovené podle § 34 odst. 1.
(4) Do doby účasti na pojištění pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle odstavců 2 a 3 se započítává též
a) doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole nebo na konzervatoři považovaná za soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění22), jestliže toto studium bylo úspěšně ukončeno nebo přerušeno z důvodu těhotenství,
b) doba prezenčního studia v doktorském studijním programu, jestliže toto studium bylo úspěšně ukončeno nebo přerušeno z důvodu těhotenství,
c) doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, pokud byl tento důchod odňat a po odnětí tohoto důchodu vznikla, popřípadě dále trvala pojištěná činnost;
doby uvedené v písmenech a) až c) se započítávají v rozsahu, v jakém se nekryjí s pojištěnou činností, a je-li uplatňován nárok na peněžitou pomoc v mateřství z více pojištění, započítávají se tyto doby jen u jednoho pojištění.
(5) Je-li uplatňován nárok na peněžitou pomoc v mateřství z pojištění, v němž není splněna podmínka účasti na pojištění podle odstavce 2, započtou se pro splnění této podmínky doby účasti na pojištění z předchozích pojištění v období dvou let před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství; překrývající se doby účasti na pojištění lze započítat jen jednou. Je-li zároveň uplatněn nárok na peněžitou pomoc v mateřství z jednoho nebo více pojištění, ve kterých je splněna podmínka účasti na pojištění podle odstavce 2, a z pojištění, v němž není splněna tato podmínka, započtou se pro splnění této podmínky v pojištění, v němž tato podmínka splněna nebyla, jen ty dny v období dvou let před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství, v nichž trvala účast na pojištění v 270 dnech souběžně v takovém počtu pojištění, z nichž je nárok na peněžitou pomoc v mateřství uplatňován. Není-li podmínka účasti na pojištění podle odstavce 2 splněna ve více pojištěních, započtou se pro splnění této podmínky doby účasti na pojištění v období dvou let před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství jen u toho pojištění, v němž je nejvyšší denní vyměřovací základ; přitom platí postup podle věty první a druhé.
(6) Pojištěnci, který je osobou pečující nebo osobou v evidenci, jemuž vznikl nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství jako osobě pečující nebo osobě v evidenci, se tato dávka nevyplácí po dobu, po kterou je poskytována odměna pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí13) druhému z manželů nebo z poručníků.
(7) Dítětem se pro účely odstavce 1 písm. a) a d) až f) rozumí dítě do dosažení 1 roku věku a pro účely odstavce 1 písm. b) a c) dítě, které ke dni převzetí do péče nedosáhlo 7 let věku, nejdéle však do dosažení věku 7 let a 31 týdnů.
(8) V dohodě podle odstavce 1 písm. e) musí být uveden den, od kterého bude pojištěnec o dítě pečovat, a den porodu; podpis matky dítěte na dohodě musí být úředně ověřen nebo ověřen orgánem nemocenského pojištění. Den, od kterého bude tento pojištěnec o dítě pečovat, nesmí spadat do období, za které byla peněžitá pomoc v mateřství vyplacena matce dítěte, a do období přede dnem ověření podpisu podle věty první.
(9) V případech uvedených v odstavci 1 písm. d) a e) se podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství zjišťují ke dni prvního převzetí dítěte do péče; to platí i v případě, kdy pojištěnec převzal péči o totéž dítě opakovaně.
(10) V případě, že podpůrčí doba začíná podle § 34 odst. 1 písm. b), považuje se podmínka účasti na pojištění podle odstavce 2 nebo 3 za splněnou ke dni nástupu na peněžitou pomoc v mateřství, pokud se tato podmínka splní k počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má primárně pojištěnka, která porodila dítě, přičemž může nastoupit na mateřskou dovolenou nejdříve osm týdnů před očekávaným porodem.
- Nárok mohou mít i otcové nebo jiní pojištěnci, kteří převezmou dítě do péče (např. na základě rozhodnutí úřadů, v případě úmrtí matky, závažného onemocnění matky, nebo na základě písemné dohody s matkou po sedmém týdnu po porodu).
- Pro získání nároku je obecně nutné být účasten na pojištění alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech před nástupem na mateřskou.
- Osoby samostatně výdělečně činné a zahraniční zaměstnanci musí splnit dodatečnou podmínku účasti na pojištění po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce před nástupem.
Na co si dát pozor
- Dohodu mezi otcem a matkou o péči o dítě lze uzavřít nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu a musí být na dobu nejméně 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů.
- Pokud je nárok uplatňován z více pojištění, musí být podmínka účasti na pojištění splněna v každém z nich.
- Pojištěnka, která pobírá nemocenské z dřívějšího pojištění, může mít nárok na peněžitou pomoc v mateřství, pokud splňuje obecné podmínky účasti na pojištění.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 32
Jak soudy aplikují § 32
Obě tyto překážky v práci zároveň (při splnění dalších podmínek) zakládají nárok na plnění z nemocenského (peněžitá pomoc v mateřství) a sociálního (rodičovský příspěvek) pojištění – sociálního zabezpečení, jak vyplývá z ustanovení § 32 – 38 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a z ustanovení § 30 – 32 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.
Uvedl, že „nebylo prokázáno, že by byly jednotlivými obžalovanými uzavřeny fiktivní (předstírané) pracovní smlouvy, resp. že by byla prokázána existence fiktivních (předstíraných) pracovněprávních poměrů, případně že by byla zjištěna fiktivní účast obžalovaných na pojištění podle § 32 zákona č. 187/2006 Sb.“ (str. 18 napadeného rozsudku).
… pracovní smlouvy bylo vytvoření podmínek pro vylákání peněžité pomoci v mateřství pro obviněnou E. A. , která by jinak jako OSVČ, v níž sjednané úkony pro společnosti Marandis do té doby vykonávala, na finanční příspěvek od státu vůbec nedosáhla, neboť nesplňovala podmínky pro jeho přiznání, konkrétně povinnost podle § 32 odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb.
Související
§ 30 (Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů)§ 29 Souběh nároků na dávky zabezpečení v nemoci a (Zákon o sociálním zabezpečení družstevní)§ 29 Souběh nároků na dávky zabezpečení v nemoci a (Zákon o sociálním zabezpečení družstevní)§ 63 Souběh nároků na dávku (Zákon o sociálním zabezpečení družstevní)§ 6 Výjimečné poskytování mateřského příspěvku (Zákon o mateřském příspěvku)