8 Tdo 1447/2017 — Nejvyšší soud

8 Tdo 1447/2017 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:24. 1. 2018 Spisová značka:8 Tdo 1447/2017 ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:8.TDO.1447.2017.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Podvod Subsidiarita trestní represe Ultima ratio Dotčené předpisy:§ 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku § 21 odst. 1 tr. zákoníku § 12 odst. 2 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:11. 5. 2018 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 1447/2017-47 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. 1. 2018 o dovolání podaném obviněnými M. A., a E. A., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 21. 6. 2017, sp. zn. 2 To 87/2017, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 5 T 82/2015, takto: Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 21. 6. 2017, sp. zn. 2 To 87/2017, ohledně obviněných M. A. a E. A. a s přiměřeným použitím § 261 tr. ř. také ohledně právnické osoby Marandis, s. r. o., se sídlem B., P., IČ 29382122. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265­l odst. 1 tr. ř. se přikazuje Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 22. 12. 2016, sp. zn. 5 T 82/2015, byli obvinění M. A., E. A. a Marandis, s. r. o., se sídlem B., P., IČ 29382122 (dále „společnost Marandis“) uznáni vinnými v bodě 1) přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku, a v bodě 2) pokusem přečinu podvodu podle § 21 odst. 1 k § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku, jichž se dopustili skutky popsanými tak, že jmenovaní obvinění dne 5. 6. 2013 v N. J. na ulici S. Č., po předchozí vzájemné dohodě za účelem vylákání vysokých dávek nemocenského pojištění – peněžité pomoci v mateřství pro E. A. , předložila společnost Marandis jako zaměstnavatel, na Okresní správu sociálního zabezpečení v N. J. přihlášku do registru zaměstnavatelů a oznámení o nástupu do zaměstnání dnem 1. 6. 2013 pojištěnce E. A. , následně ve dnech 3. 7. 2013 a 19. 7. 2013 předložila společnost Marandis na Okresní správu sociálního zabezpečení v N. J. žádost o peněžitou pomoc v mateřství pro obviněnou E. A. , s předpokládaným příjmem ve výši 50.000 Kč a dne 23. 7. 2013 se započitatelným příjmem ve výši 37.500 Kč (odpovídající počtu odpracovaných dnů), přičemž částka 50.000 Kč rozhodná pro stanovení vyměřovacího základu byla mezi zaměstnavatelem a obviněnou E. A. sjednána jako výše hrubého příjmu v pracovní smlouvě mezi společností Marandis a obviněnou E. A. ze dne 1. 6. 2013, podle které měla vykonávat pracovní činnost ředitelky – řízení firmy, s platovým výměrem na mzdu ve výši 50.000 Kč, když smlouva byla sjednána a následně uzavřena za zaměstnavatele jednatelem a jediným společníkem společnosti Marandis obviněným M. A. , manželem obviněné E. A. , ačkoliv obvinění byli od počátku uzavření pracovní smlouvy srozuměni s tím, že pracovní poměr a výše platu jsou předstírány a nejsou myšleny vážně a obviněná E. A. pracovní činnost spočívající v řízení firmy na pozici ředitelky vykonávat nebude, když tato bude stejně jako před uzavřením pracovního poměru v pozici osoby samostatně výdělečně činné (dále „OSVČ“) pro společnost Marandis vykonávat toliko administrativní činnost, jež spadala do běžné provozní činnosti společnosti Marandis, jejíž hodnota činila nejvýše 27.000 Kč, v důsledku čehož obviněná E. A. , jež jako osoba samostatně výdělečně činná (do 31. 5. 2013), která si nehradila dobrovolné nemocenské pojištění po dobu nejméně 180 kalendářních dnů a neměla nárok na vyplacení dávek nemocenského pojištění, v období od 22. 6. 2013 do 3. 1. 2014 pobírala neoprávněně dávky nemocenského pojištění – peněžitou pomoc v mateřství z takto nesprávně stanoveného vyměřovacího základu, v celkové výši 174.250 Kč, čímž obvinění způsobili České republice, zastoupené Okresní správou sociálního zabezpečení v N. J., škodu ve výši 174.250 Kč, 2) dne 2. 6. 2014 v N. J. na ulici S. Č., po předchozí vzájemné dohodě za účelem vylákání vysokých dávek nemocenského pojištění – peněžité pomoci v mateřství pro E. A. předložila obviněná společnost Marandis na Okresní správu sociálního zabezpečení v N. J. žádost o peněžitou pomoc v mateřství pro obviněnou E. A. s nástupem na peněžitou pomoc v mateřství od 28. 5. 2014, přičemž v příloze této žádosti bylo uvedeno, že započitatelný příjem E. A. za rozhodné období od 1. 6. 2013 do 30. 4. 2014 činil u této částku 37.500 Kč v měsíci červnu 2013 (odpovídající počtu odpracovaných dnů), přičemž částka 50.000 Kč rozhodná pro stanovení vyměřovacího základu byla mezi zaměstnavatelem společností Marandis a obviněnou E. A. sjednána jako výše hrubého příjmu v pracovní smlouvě mezi společností Marandis a obviněnou E. A. ze dne 1. 6. 2013, která byla uzavřena za zaměstnavatele jednatelem a jediným společníkem obviněným M. A. , manželem obviněné E. A. , a podle které měla vykonávat obviněná E. A. pracovní činnost spočívající v řízení firmy na pozici ředitelky, ačkoliv obvinění byli od počátku uzavření pracovní smlouvy srozuměni s tím, že pracovní poměr a výše platu jsou předstírány a nejsou myšleny vážně a obviněná E. A. pracovní činnost spočívající v řízení firmy jako ředitelka vykonávat nebude, nýbrž, stejně jako před uzavřením pracovního poměru v pozici OSVČ, bude toliko vykonávat pouze administrativní činnost, jež spadala do běžné provozní činnosti společnosti Marandis, jejíž hodnota činila nejvýše 27.000 Kč, v důsledku čehož by obviněná E. A. jako osoba samostatně výdělečně činná (do 31. 5. 2013), která si nehradila dobrovolné nemocenské pojištění po dobu nejméně 180 kalendářních dnů a neměla tak nárok na vyplacení dávek nemocenského pojištění – peněžitou pomoc v mateřství v období od 28. 5. 2014 do 9. 12. 2014 z vyměřovacího základu, který byl nesprávně vyměřen, pobírala neoprávněně peněžitou pomoc v mateřství ve výši 174.636 Kč, čímž by České republice, zastoupené Okresní správou sociálního zabezpečení v N. J., obvinění způsobili škodu ve výši 174.250 Kč, k čemuž nedošlo, neboť Okresní správa sociálního zabezpečení v N. J. (dále „OSSZ“) nezahájila výplatu dávek nemocenského pojištění. 2. Za tyto trestné činy byli všichni obvinění odsouzeni podle § 209 odst. 3 tr. zákoníku a § 43 odst. 1 tr. zákoníku tak že obviněným M. A. i obviněné E. A. byl uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon jim byl podle § 82 odst. 1, 2 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu čtrnácti měsíců. Podle § 82 odst. 2 tr. zákoníku jim bylo uloženo, aby během zkušební doby podmíněného odsouzení podle svých sil uhradili škodu trestným činem způsobenou. Rozhodnuto bylo rovněž o vině a trestu obviněné právnické osoby Marandis, s. r. o., a o povinnosti všech obviněných k náhradě škody. 3. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci jako soud odvolací odvolání všech obviněných podaná proti všem výrokům, a státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Novém Jičíně podané v neprospěch obviněných E. A. a M. A. proti výroku o trestu, podle § 256 tr. ř. jako nedůvodná zamítl. II. Dovolání obviněných a vyjádření k nim 4. Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podali obvinění M. A. a E. A. prostřednictvím obhájce z důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. společné dovolání, protože závěr o podvodném jednání považovali za nesprávný jednak pro tendenční rozhodování v jejich neprospěch zejména ve vztahu k subjektivní stránce, a jednak bez potřebného uvážení závěrů vyslovených Nejvyšším soudem ve věci sp. zn. 8 Tdo 1002/2015, zejména s ohledem na použití zásady subsidiarity trestní represe. V postupech soudů shledali též extrémní rozpor mezi soudem učiněnými skutkovými zjištěními a provedenými důkazy. 5. V dovolání obvinění nejprve uvedli své názory ohledně odvolacím soudem tvrzené neplatnosti pracovní smlouvy ze dne 1. 6. 2013 z důvodu nevymezení druhu práce obviněné. Podle nich druh sjednané činnosti ve smlouvě byl vymezen dostatečně konkrétně jako „ředitelka – řízení firmy“, což bylo podle nich zejména pro smluvní volnost stran zcela dostačující. Zdůraznili, že obviněná již před uzavřením předmětné pracovní smlouvy vykonávala řadu let pro společnost Marandis obdobnou činnost jako osoba samostatně výdělečně činná. Obviněná již ze své předchozí spolupráce se společností Marandis věděla, jak tato společnost funguje, a proto mohla nyní z pozice ředitelky vystupo