§ 150 zákoník práce – Evidence údajů o srážkách ze mzdy
Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · účinné od 1. 1. 2021 · Pracovní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 150 zákoníku práce stanoví povinnost zaměstnavatele evidovat určité údaje a písemnosti týkající se srážek ze mzdy po stejnou dobu jako ostatní mzdové doklady. Zaměstnavatel musí vést záznamy o jménu a adrese fyzické osoby nebo názvu a sídle právnické osoby, v jejíž prospěch jsou srážky prováděny. (§ 150 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění účinné od 1. 1. 2021)
Klíčová fakta
- Týká se: zaměstnavatel
- Judikatura: na § 150 odkazuje 8 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 262/2006 Sb.
Zaměstnavatel eviduje údaje, jimiž jsou jméno, popřípadě jména a příjmení, adresa, jde-li o fyzickou osobu, název a sídlo, jde-li o právnickou osobu, a písemnosti týkající se prováděných srážek ze mzdy, a to po stejnou dobu jako ostatní údaje a doklady týkající se mzdy nebo platu56).
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zaměstnavatel musí vést záznamy o jménu a adrese fyzické osoby nebo názvu a sídle právnické osoby, v jejíž prospěch jsou srážky prováděny.
- Musí evidovat veškeré písemnosti související s prováděnými srážkami ze mzdy.
- Tyto záznamy a písemnosti je nutné uchovávat po stejnou dobu jako ostatní doklady týkající se mzdy nebo platu zaměstnance.
Na co si dát pozor
- Paragraf 150 se nachází v části zákoníku práce, která se týká náhrad výdajů v souvislosti s výkonem práce, ale jeho obsah se týká evidence srážek ze mzdy. To může být matoucí, ale je důležité se řídit obsahem paragrafu.
- Délka uchovávání dokumentů se řídí obecnými pravidly pro uchovávání mzdových a účetních dokladů.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 150
Jak soudy aplikují § 150
Pouze v případě, jestliže pracovní smlouva není sjednána platně (kupř. proto, že v rozporu se zákonem byl se ženou sjednán druh práce ženám zakázaný - srov. § 150 zák. práce), nemůže vzniknout pracovní poměr jako vzájemně provázaný komplex práv a povinností, nýbrž jen dílčí (právem neaprobovaný) faktický vztah, jehož vypořádání se řídí pracovněprávními předpisy (srov. obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2003, sp. zn. 21 Cdo 2287/2002).
Pouze v případě, jestliže pracovní smlouva není sjednána (jmenování není učiněno) platně (kupř. proto, že v rozporu se zákonem byl se ženou sjednán druh práce ženám zakázaný - srov. § 150 zák. práce), nemůže vzniknout pracovní poměr jako vzájemně provázaný komplex práv a povinností, nýbrž jen dílčí (právem neaprobovaný) faktický vztah, jehož vypořádání se řídí pracovněprávními předpisy (srov. obdobně rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7.5.2003, sp. zn. 21 Cdo 2287/2002), a který není třeba rozvazovat, protože právně neexistuje (srov. …
Pouze v případě, jestliže pracovní smlouva není sjednána platně (kupř. proto, že v rozporu se zákonem byl se ženou sjednán druh práce ženám zakázaný - srov. § 150 zák. práce), nemůže vzniknout pracovní poměr jako vzájemně provázaný komplex práv a povinností, nýbrž jen dílčí (právem neaprobovaný) faktický vztah, jehož vypořádání se řídí pracovněprávními předpisy (srov. obdobně rozsudky Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 8. 2001, sp. zn. 21 Cdo 2014/2000, ze dne 7. 5. 2003, sp. zn. 21 Cdo 2287/2002 nebo ze dne 2. 3. 2006, sp. zn. 21 Cdo 811/2005).
Právní otázky
Související
§ 4 Měření objemu vypouštěných odpadních vod (Nařízení vlády o postupu pro určování zn)§ 11 Účinnost (Nařízení k provedení zákona o jednotném )§ 1 (Zákon o zrušení obsoletních právních pře)