§ 151 ZP – OBECNÁ USTANOVENÍ O NÁHRADÁCH POSKYTOVANÝCH ZAMĚSTNANCI V SOUVISLOSTI S VÝKONEM PRÁCE
Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · § 151 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 151 zákoníku práce stanoví, že zaměstnavatel musí zaměstnanci proplatit výdaje, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem práce, pokud zákon nestanoví jinak.
§ 151 OBECNÁ USTANOVENÍ O NÁHRADÁCH POSKYTOVANÝCH ZAMĚSTNANCI V SOUVISLOSTI S VÝKONEM PRÁCE
Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnanci, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, náhradu výdajů, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem práce, v rozsahu a za podmínek stanovených v této části.
Paragraf 151 zákoníku práce stanoví, že zaměstnavatel musí zaměstnanci proplatit výdaje, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem práce, pokud zákon nestanoví jinak.
Co to znamená v praxi
Zaměstnanec má právo na proplacení nákladů, které mu vznikly při plnění pracovních úkolů.
Zaměstnavatel je povinen tyto výdaje uhradit v rozsahu a za podmínek, které jsou dále v zákoníku práce upraveny.
Tato povinnost zaměstnavatele platí obecně, pokud konkrétní ustanovení zákona nestanoví výjimku.
Na co si dát pozor
Rozsah a podmínky náhrady výdajů nejsou v tomto paragrafu specifikovány, ale jsou upraveny v dalších částech zákoníku práce.
Povinnost náhrady se týká pouze výdajů, které vznikly „v souvislosti s výkonem práce“.