Co znamená „Pracovní volno související s akcí pro děti a mládež“ podle zákona?
Stručná odpověď: Kdo má nárok: Nárok na pracovní volno mají vedoucí táborů, jejich zástupci pro hospodářské a zdravotní věci, oddíloví vedoucí, vychovatelé, instruktoři a střední zdravotničtí pracovníci na táborech pro děti a mládež, a také osoby vykonávající obdobné činnosti na sportovních soustředěních dětí a mládeže.
Klíčová fakta
- Právní základ: § 203a zákona č. 262/2006 Sb. (Zákoník práce) – úřední znění z e-Sbírky
- Týká se: zaměstnanec, dítě, zaměstnavatel, ministerstvo
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „a to v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však 3 týdny v kalendářním roce.“
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku bezprostředně před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží“
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo); novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 203a zákoníku práce upravuje podmínky, za kterých má zaměstnanec nárok na placené pracovní volno pro činnosti související s vedením táborů, soustředění nebo podobných akcí pro děti a mládež.
V praxi
- Délka volna: Pracovní volno je poskytováno v nezbytně nutném rozsahu, maximálně však 3 týdny (21 kalendářních dnů) v kalendářním roce.
- Podmínky pro získání volna: Zaměstnavatel může volno odmítnout, pokud mu v tom brání vážné provozní důvody. Dále musí zaměstnanec alespoň jeden rok před uvolněním soustavně a bezplatně pracovat s dětmi nebo mládeží, s výjimkou táborů či soustředění pro zdravotně postižené děti a mládež.
- Náhrada mzdy/platu: Za dobu čerpání tohoto volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu, pokud akci pořádá právnická osoba, která je zapsaná ve veřejném rejstříku minimálně 5 let a práce s dětmi a mládeží tvoří podstatnou část její hlavní činnosti. Zaměstnanec musí tuto skutečnost zaměstnavateli prokázat. Náhrada je omezena ročním limitem hodin a maximální výší průměrného hodinového výdělku, která je stanovena Ministerstvem práce a sociálních věcí.
Co říká § 203a – Zákoník práce
§ 203a Pracovní volno související s akcí pro děti a mládež
(1) Pracovní volno pro jiný úkon v obecném zájmu přísluší zaměstnanci
a) k činnosti vedoucích táborů pro děti a mládež a jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní,
b) k činnosti oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů a středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež a
c) k obdobným činnostem na sportovních soustředěních dětí a mládeže,
a to v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však 3 týdny v kalendářním roce.
(2) Pracovní volno zaměstnanci přísluší,
a) nebrání-li tomu vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele a
b) zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku bezprostředně před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží; tato podmínka se nevyžaduje, jde-li o tábory nebo sportovní soustředění pro zdravotně postižené děti a mládež.
(3) Za dobu čerpání pracovního volna přísluší zaměstnanci za podmínek a v rozsahu uvedených v odstavcích 4 a 5 náhrada mzdy nebo platu, pokud se jedná o akci pořádanou právnickou osobou,
a) zapsanou ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let a
b) práce s dětmi a mládeží tvoří podstatnou část její hlavní činnosti.
Tuto skutečnost je zaměstnanec povinen zaměstnavateli prokázat.
(4) V kalendářním roce přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu za počet hodin pracovního volna odpovídající délce jeho stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby (dále jen „roční limit“); tato náhrada se poskytuje od započetí prvního čerpání pracovního volna v kalendářním roce. Při změně délky stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby v průběhu kalendářního roku se počet hodin zbývajících do ročního limitu vyjádří stejným poměrem k nové délce stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby.
(5) Náhrada mzdy nebo platu přísluší zaměstnanci ve výši průměrného hodinového výdělku, nejvýše však ve výši jedné stočtyřiasedmdesátiny průměrné mzdy v národním hospodářství na přepočtené počty zaměstnanců zveřejněné Českým statistickým úřadem za první až třetí kalendářní čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém se poskytuje pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu. Výši jedné stočtyřiasedmdesátiny průměrné mzdy podle věty první vyhlásí Ministerstvo práce a sociálních věcí sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů; částka se zaokrouhlí na desetihaléře směrem nahoru.
(6) Zaměstnavatel má nárok na úhradu …
Související otázky
Na co si dát pozor
- Prokázání činnosti: Zaměstnanec musí zaměstnavateli prokázat, že splňuje podmínky pro nárok na náhradu mzdy/platu, tedy že se jedná o akci pořádanou oprávněnou právnickou osobou.
- Vážné provozní důvody: Zaměstnavatel může pracovní volno odmítnout, pokud mu v tom brání vážné provozní důvody. Zákon blíže nespecifikuje, co se za "vážné provozní důvody" považuje.
- Soustavná a bezplatná práce: Pro nárok na volno je obecně nutné, aby zaměstnanec prokazatelně pracoval s dětmi nebo mládeží soustavně a bezplatně po dobu minimálně jednoho roku před uvolněním.
Navazující ustanovení
Zákoník práce – přehled paragrafůPracovní právoVšechny právní otázky