Povinnosti zaměstnavatele k náhradě škody – kdy máte nárok?
Stručná odpověď: Pokud zaměstnanec utrpí škodu v souvislosti s plněním pracovních úkolů kvůli tomu, že zaměstnavatel porušil nějakou právní povinnost (např. bezpečnostní předpisy), má nárok na náhradu škody.
Klíčová fakta
- Právní základ: § 265 zákona č. 262/2006 Sb. (Zákoník práce) – úřední znění z e-Sbírky
- Judikatura: na § 265 odkazuje 96 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS a krajské soudy ve správních věcech), nejnovější z 28. 1. 2026
- Týká se: zaměstnanec, zaměstnavatel
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 265 zákoníku práce stanovuje, že zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu, která mu vznikla při práci nebo v přímé souvislosti s ní, a to buď porušením právních povinností zaměstnavatele, nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům.
V praxi
- Zaměstnavatel odpovídá i za škodu, kterou zaměstnanci způsobí jiní zaměstnanci jednající jménem zaměstnavatele, pokud k tomu dojde při plnění pracovních úkolů a porušením právních povinností.
- Zaměstnavatel nemusí hradit škodu na dopravním prostředku nebo nářadí zaměstnance, pokud je zaměstnanec použil bez souhlasu zaměstnavatele.
Judikatura
Jak soudy aplikují § 265
Podle § 265 odst. 2 zák. práce je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci též škodu, kterou mu způsobili porušením právních povinností v rámci plnění pracovních úkolů zaměstnavatele zaměstnanci jednající jeho jménem.
… ním sjedná odměnu za práci, která je v porovnání s ostatními zaměstnanci vykonávajícími stejnou práci nebo práci stejné hodnoty v rozporu se zásadou rovného zacházení, představuje porušení právní povinnosti; zaměstnanec, který byl nerovným zacházením postižen, má právo domáhat se náhrady vzniklé újmy podle ustanovení § 265 odst. 2 zák. práce (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 8. 2015, sp. zn. 21 Cdo 3976/2013, uveřejněný pod č. 35/2016 Sb. rozh. obč., nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2021, sp. zn. 21 Cdo 1486/2020).
Postup žalobce, pokud „svůj nárok uplatnil mimosoudní cestou prostřednictvím odborně zdatného zástupce – advokáta“, proto považoval za „účelný“ a náklady na toto právní zastoupení za „újmu, která je v příčinné souvislosti s výše uvedeným porušením právních povinností“, za kterou žalovaná odpovídá podle § 265 odst. 2 zákoníku práce.
Co říká § 265 – Zákoník práce
§ 265 Obecná povinnost nahradit škodu
(1) Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům.
(2) Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci též škodu, kterou mu způsobili porušením právních povinností v rámci plnění pracovních úkolů zaměstnavatele zaměstnanci jednající jeho jménem.
(3) Zaměstnavatel není povinen nahradit zaměstnanci škodu na dopravním prostředku, kterého použil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním bez jeho souhlasu, ani škodu, která vznikne na nářadí, zařízeních a předmětech zaměstnance potřebných pro výkon práce, které použil bez jeho souhlasu.
Související otázky
Na co si dát pozor
- Zaměstnanec by si měl vyžádat souhlas zaměstnavatele s použitím vlastního dopravního prostředku nebo nářadí pro pracovní účely, aby měl v případě škody nárok na náhradu.
- Nárok na náhradu škody vzniká pouze v případě porušení právních povinností nebo úmyslného jednání proti dobrým mravům ze strany zaměstnavatele nebo jeho jménem jednajících zaměstnanců.
- Škoda musí vzniknout "při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním".
Navazující ustanovení
Zákoník práce – přehled paragrafůPracovní právoVšechny právní otázky