§ 264 zákoník práce – Moderační právo soudu u náhrady škody
Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · účinné od 1. 1. 2021 · Pracovní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Tento paragraf umožňuje soudu snížit výši náhrady škody, kterou má zaměstnanec zaplatit zaměstnavateli, pokud existují zvláštní důvody. Pokud zaměstnanec způsobí zaměstnavateli škodu, soud může rozhodnout, že zaměstnanec nemusí zaplatit celou výši škody, ale jen její část. (§ 264 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění účinné od 1. 1. 2021)
Klíčová fakta
- Týká se: soud
- Judikatura: na § 264 odkazuje 18 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 262/2006 Sb.
Z důvodů zvláštního zřetele hodných může soud výši náhrady škody přiměřeně snížit.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud zaměstnanec způsobí zaměstnavateli škodu, soud může rozhodnout, že zaměstnanec nemusí zaplatit celou výši škody, ale jen její část.
- Soud tak může učinit pouze v případě, že shledá existenci „zvláštního zřetele hodných důvodů“.
- Rozhodnutí o snížení výše náhrady škody je na uvážení soudu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 264
Jak soudy aplikují § 264
Odvolací soud se však zabýval rovněž otázkou, zda zde nejsou důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by bylo na místě výši náhrady škody přiměřeně snížit postupem podle § 264 zákoníku práce, a dospěl k závěru, že tyto důvody v projednávané věci jsou.
Namítla, že odvolací soud se odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu v řešení otázky „stanovení výchozí částky škody způsobené zaměstnancem pro účely aplikace moderačního práva soudu dle § 264 zákoníku práce“ a „při řešení významu a charakteru zjištěných důvodů zvláštního zřetele hodných jako moderačních důvodů“.
I když vymezení hypotézy právní normy obsažené v ustanovení § 183 zákoníku práce (nyní § 264 zákoníku práce) závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu, je třeba uvážit, že použití mimořádného zmirňovacího práva přichází v úvahu – jak z logiky věci vyplývá – až po zjištění výše škody, za kterou zaměstnanec odpovídá podle ustanovení § 172 odst. 1 zákoníku práce (nyní § 250 odst. 1 zákoníku práce), tedy po přihlédnutí k hlediskům uvedeným v ustanovení § 172 …