Funkční plat spojený se zastáváním funkčního místa, na které byl zaměstnanec ustanoven, přísluší ode dne nastoupení tohoto místa, jde-li o zaměstnance nově ustanoveného. Při změně výše funkčního platu zaměstnance přísluší mu funkční plat v nové výši od prvního dne měsíce následujícího po dni, kdy nastala skutečnost odůvodňující tuto změnu (při změně výše funkčního platu v platovém rozpětí od prvního dne měsíce následujícího po dni rozhodnutí), a je-li tímto dnem první den v měsíci, již od tohoto dne. Byl-li však zaměstnanec přeřazen na funkční místo s nižším funkčním platem proto, že zanedbal nebo porušil své povinnosti, přísluší mu nižší funkční plat ode dne přeřazení.
(1) Zvlášť vynikajícím odborníkům, kteří vykazují mimořádně úspěšné pracovní výsledky, může ministr zdravotnictví přiznat místo funkčního platu osobní plat.
(2) Nejvyšší hranici, do které lze přiznat osobní plat a celkovou částku vyšších nákladů na osobní platy, určí vláda nebo orgán jí k tomu zmocněný.
Zaměstnanec, který na služební příkaz zastupuje zaměstnance na funkčním místě s vyšším funkčním platem po dobu delší čtyř týdnů, obdrží za dobu zastupování přesahující čtyři týdny příplatek ve výši 15 % svého funkčního platu. Funkční plat s tímto příplatkem nesmí převýšit funkční plat, který by příslušel zastupujícímu zaměstnanci, kdyby byl na příslušné funkční místo ustanoven.
Za významné pracovní zásluhy, zejména za splnění důležitých úkolů, za zlepšení organisace práce nebo pracovních metod nebo za mimořádnou iniciativu v práci mohou být poskytnuty zvláštní odměny.
Věcná plnění lze přiznat jen potud, pokud jsou odůvodněna zvláštními pracovními výkony nebo zvláštními povinnostmi. Jinak lze zaměstnancům poskytovat věcná plnění jen za náhradu odpovídající jejich obecné ceně.
Za činnost, kterou zaměstnanec vykonává ve vlastním nebo jiném oboru státní správy vedle všech úkolů odpovídajících funkčnímu místu, na které je zařazen, se poskytne zvláštní odměna.
§ 19Nárok na funkční (osobní) plat po dobu nepřítomnosti v práci.
O nároku na funkční (osobní) plat po dobu nepřítomnosti v práci platí až do nové všeobecné úpravy obdobně dosavadní předpisy o poskytování základního platu po dobu této nepřítomnosti.
Pro zaměstnance, kteří konají odborné zdravotnické práce u organisací plnících zdravotnické úkoly mimo obor státní zdravotní správy, platí toto zákonné opatření s odchylkou, že tam, kde se v něm stanoví příslušnost ministra (ministerstva) zdravotnictví, náleží tato působnost příslušnému ministrovi (vedoucímu ústředního úřadu), po případě ministerstvu (ústřednímu úřadu).
(1) Pokud se v tomto zákonném opatření nestanoví jinak, pozbývají dnem počátku jeho účinnosti pro zaměstnance, na něž se vztahuje (§ 2), platnosti dosavadní předpisy o úpravě jejich platových poměrů, zejména ustanovení
1. §§ 14, 16 a 32 zákona č. 66/1950 Sb., o úpravě pracovních a platových poměrů státních zaměstnanců,
2. vládního nařízení č. 70/1950 Sb., kterým se vydává platový řád pro zaměstnance zdravotní péče, s výjimkou uvedenou v odstavci 2.
(2) Nedotčeny zůstávají § 15 zákona č. 66/1950 Sb. a § 21 vládního nařízení č. 70/1950 Sb.
Toto zákonné opatření nabývá účinnosti dnem 1. července 1956; provedou je ministři zdravotnictví, národní obrany, vnitra, dopravy a školství a kultury a předseda státní komise důchodového zabezpečení v dohodě se zúčastněnými členy vlády.