8 As 84/2011 — Nejvyšší správní soud

15 A 5/2013- 108 - text  15A 5/2013-108 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D., a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D., v právní věci žalobce: Ing. J. N., bytem M. 2657, Ž., zastoupeného JUDr. Tomášem Těmínem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze, Karlovo náměstí 28, proti žalovanému: Hejtmanovi Ústeckého kraje, sídlem Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Ing. J. M., H. 2436/9, Ú.n.L., v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, t a k t o : I. Určuje se, že předání Osvědčení člena zastupitelstva Ústeckého kraje Ing. J. M. ze dne 23.11.2012, jímž bylo osvědčeno, že se Ing. J. M. stal dne 23.11.2012 členem zastupitelstva kraje, bylo nezákonné. II. Žalovanému se zakazuje zasahovat do pokojného výkonu žalobcova mandátu člena krajského zastupitelstva. III. Žalovanému se přikazuje, aby zrušil Osvědčení člena zastupitelstva Ústeckého kraje Ing. J. M. ze dne 23.11.2012. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce, zvolený do zastupitelstva Ústeckého kraje, se žalobou podanou proti Krajskému úřadu Ústeckého kraje na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, doručenou soudu dne 10.1.2013, domáhal, aby soud vydal rozsudek: „I. Žalovanému se zakazuje zasahovat do pokojného výkonu mandátu žalobce. Pokračování 13 15A 5/2013 II. Žalovanému se ukládá, aby zrušil osvědčení vydané žalovaným o nastoupení osoby zúčastněné na řízení do funkce člena zastupitelstva Ústeckého kraje.“ V žalobě uvedl, že byl zvolen za politické hnutí Severočesi.cz (dále jen „Severočeši.cz“). Podmínkou, která byla žalobci dána ze strany Severočeši.cz, pro možnost zařazení na kandidátní listinu, bylo podepsání bianco rezignačního dopisu. K podpisu uvedeného dokumentu tedy došlo ještě před zvolením žalobce členem zastupitelstva, o čemž svědčí ověřovací doložka podpisu žalobce na stejnopisu dokumentu nazvaného „Oznámení o odstoupení z funkce člena zastupitelstva Ústeckého kraje.“ Dne 20.11.2012 se konalo první zasedání krajského zastupitelstva, kde žalobce vyjádřil svou svobodnou vůli a hlasoval v několika bodech jednání rozdílně, než další zastupitelé zvolení za Severočeši.cz. Po skončení konání zastupitelstva zaslalo hnutí Severočeši.cz dne 21.11.2012, bez jakéhokoliv vědomí žalobce, žalovanému dokument nazvaný „Oznámení o odstoupení z funkce člena zastupitelstva Ústeckého kraje (dále jen „Oznámení o odstoupení“). Na tomto dokumentu však byly doplněny úředně ověřené podpisy členů politického hnutí Severočeši.cz Ing. B. S. a Ing. J. Z., kteří měli být údajně přítomni podpisu dokumentu žalobcem. Podepsané Oznámení o odstoupení mělo tedy sloužit pouze k nátlaku na žalobce, aby hlasoval dle pokynů uskupení Severočeši.cz. Poté, co se žalobce dozvěděl o tom, že bylo Oznámení o odstoupení doručeno žalovanému, neprodleně jej informoval o skutečnosti, že tento dokument byl vyhotoven ještě před zvolením žalobce zastupitelem kraje a že nevyjadřuje jeho skutečnou vůli vzdát se mandátu. Žalovaný však na to reagoval tak, že Oznámení o odstoupení obsahuje předepsané náležitosti a že nemá možnost změnit následky tohoto právního úkonu. Poukázal na stanovisko Ministerstva vnitra a konstatoval, že mu není dán prostor k vyšetření skutkového stavu. Následně došlo k vydání Osvědčení člena zastupitelstva Ústeckého kraje náhradníkovi, a to osobě zúčastněné na řízení. Žalobce poukázal na ustanovení § 34 a § 37 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) s tím, že Oznámení o odstoupení není platným právním úkonem, neboť není možné, aby uvedený právní úkon vyjadřoval vůli směřující k zániku práv a povinností, které v době projevu vůle vůbec neexistovaly. Tvrzení, že bylo Oznámení o odstoupení podepsáno ještě před zvolením dokazuje stejnopis dokumentu opatřený ověřovací doložkou ze dne 2.8.2012. Tuto skutečnost podporuje také fakt, že dokument, který byl doručen žalovanému není vůbec datován. Vzhledem k tomu, že podpis na Oznámení o odstoupení byl podmínkou pro zařazení žalobce na kandidátní listinu, nejednalo se o svobodný projev vůle žalobce. V této souvislosti odkázal žalobce i na ustanovení § 574 odst. 2 občanského zákoníku. Ing. B. S. a Ing. J. Z. svými podpisy stvrdili, že byli přítomni podpisu dokumentu žalobcem dne 22.11.2012, což vyplývá z ověřovací doložky, avšak žalobce se celý den s Ing. S. a Ing. Z. nesetkal, což může dosvědčit svědek J. H. a protokol o vedeném stavebním řízení ze dne 22.11.2012. Žalobce má za to, že vydáním osvědčení osobě zúčastněné na řízení podle § 49 odst. 2 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů (dále jen „zákon o volbách“) došlo k nezákonnému zásahu do pokojného výkonu mandátu žalobce. Žalobce dále ve svém vyjádření ze dne 28.2.2013 uvedl, že má za to, že by žalovaným měl být Krajský úřad Ústeckého kraje a nikoliv hejtman Ústeckého kraje, jak uvedl v žalobě. Žalobce poukázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 8 As 84/2011 z něhož vyvodil ve vztahu k tomuto případu, že není možno chápat hejtmana kraje, jako samostatný správní orgán, podobně jako ředitele krajského úřadu. Žalovaným by tedy měl být krajský úřad. Zdůraznil, že meritem věci není otázka vydání osvědčení, ale nezákonný zásah do pokojného výkonu mandátu žalobce. Uvedl, že nepopírá podpis Oznámení o odstoupení, avšak žalovanému byly následně sděleny takové skutečnosti, které zásadně měnily celou situaci. Ve svém stanovisku k věci ze dne 18.12.2012 Ministerstvo vnitra vyjádřilo názor, že Oznámení o odstoupení je platné a mandát žalobce zanikl, čímž aprobovalo nepřístojné praktiky. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že není na místě považovat ho za žalovaného ve věci, zvláště proti vůli žalobce, který sám za žalovaného označil Krajský úřad Ústeckého kraje. K věci poukázal na to, že mu bylo dne 22.11.2012 doručeno Oznámení o odstoupení žalobce. S vědomím, že hejtman kraje není orgánem, který rozhoduje o platnosti či neplatnosti obdrženého odstoupení z funkce, byl tento dokument prověřen. Podle § 48 odst. 2 písm. c) zákona o volbách zaniká mandát člena zastupitelstva kraje okamžikem, kdy hejtman obdrží písemné oznámení o odstoupení z funkce člena zastupitelstva kraje. Oznámení o odstoupení nepochybně splňovalo veškeré formální požadavky, neboť bylo v písemné podobě, opatřené vlastnoručním podpisem žalobce, byla z něj patrná existence vůle žalobce k zániku jeho mandátu a nevykazovalo ani žádné jiné nedostatky co do určitosti a srozumitelnosti. Nebyl tedy dán důvod pochybovat o tom, že se jedná o odstoupení žalobce z funkce zastupitele. Následně žalovaný vydal nastupujícímu náhradníkovi dne 4.12.2012 osvědčení podle § 49 odst. 2 zákona o volbách. Osvědčení nezakládá náhradníkovi členství v zastupitelstvu kraje, nejde o konstitutivní správní akt, ale pouze se jím deklaruje skutečnost, že náhradník nastoupil za člena zastupitelstva, jehož mandát se uprázdnil. Žalovaný není správním orgánem, který by byl nadán pravomocí rozhodovat o tom, zda je odstoupení platné či nikoliv. V neposlední řadě je nutné poznamenat, že zákon o volbách neupravuje změnu či rušení osvědčení vydaného podle § 49 odst. 2 zákona o volbách. Vzhledem k tomu, že ustanovení § 65 zákona o volbách vylučuje aplikaci správního řádu na postupy podle tohoto zákona s výjimkou postupu podle § 57 a § 58, nelze postupovat například ani podle § 156 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“). Dne 6.12.2012 bylo doručeno žalovanému „Oznámení o neplatnosti podání odstoupení“ a následně došlo k písemné komunikaci mezi žalovaným a žalobcem. Žalovaný poukázal na stanovisko Ministerstva vnitra, které obdržel dne 18.12.2012, ve kterém ministerstvo vnitra vyjádřilo názor, že mandát žalobce platně zanikl a tento svůj názor i poté potvrdilo. Úkony žalovaného byly činěny a posuzovány i s ohledem na právní závěry Nejvyššího správního soudu ve věci vedené pod sp. zn. 8 As 84/2011 a Krajského soudu v Plzni ve věci sp. zn. 57 A 45/2011. Ač jsou obě tato rozhodnutí vydávaná ve věci zániku mandátu obecního zastupitele, lze právní závěry aplikovat i na případ krajského zastupitele. Žalobcem aplikované ustanovení § 574 odst. 2 občanského zákoníku upravuje v závazkové části občanského zákoníku prominutí dluhu a aplikace tohoto ustanovení je nepřiměřená k dané situaci. S odkazem na citovanou judikaturu má žalovaný za to, že žalobce je zcela odpovědný za své činy, a proto pokud podepíše rezignaci na mandát zastupitele kraje, je povinen nést právní důsledky s tím spojené. V replice ze dne 30.5.2013 žalobce opět zopakoval své právní závěry spočívající v tom, že ačkoliv Oznámení o odstoupení obsahovalo všechny formální náležitosti, nejednalo se o skutečný projev vůle. Z tvrzení žalovaného, že nemůže přezkoumávat věcnou správnost Oznámení o odstoupení, vyplývá, že se žalobce dostal do nepříznivé situace, kterou nemá možnost zvrátit.