2 Aps 1/2005 — Nejvyšší správní soud

18 A 134/2025- 57 - text pokračování 17 18 A 134/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Martina Lachmanna a soudců Jana Ferfeckého a Martina Bobáka ve věci žalobců: a) V. M. b) V. I. c) nezl. H. M., zastoupený matkou žalobkyní b) všichni státní příslušnost Ukrajina všichni bytem X všichni zastoupeni advokátkou Mgr. Ulyanou Šauerovou sídlem Moravská 854/2, 312 00 Plzeň proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím ve zrušení termínu k pořízení biometrických údajů, spojenému se zánikem registrace k povolení ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu, o čemž byli žalobci vyrozuměni dne 21. 11. 2025 takto: I. Zásah žalovaného, který spočíval ve zrušení termínu k pořízení biometrických údajů, spojenému se zánikem registrace ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu, a o kterém byli žalobci vyrozuměni dne 21. 11. 2025, byl nezákonný. II. Žalovanému se ukládá, aby obnovil stav před zrušením termínu k pořízení biometrických údajů a zánikem rezervace. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobcům náklady řízení ve výši 40 614 Kč k rukám jejich zástupkyně Mgr. Ulyany Šauerové, advokátky, do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci a obsah žaloby 1. Žalobci jsou držiteli dočasné ochrany dle § 3 odst. 1 zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace (lex Ukrajina). Vyjádřili svůj zájem o zvláštní dlouhodobý pobyt podle § 7p Lex Ukrajina. Následně provedli registraci k vydání průkazů povolení dle § 7s lex Ukrajina. 2. Dne 21. 11. 2025 byli prostřednictvím e-mailu žalovaným vyrozuměni o zrušení rezervace termínu k převzetí průkazů ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu a o zániku jejich registrace. Důvodem mělo být to, že některý z žalobců představuje hrozbu pro veřejný pořádek nebo bezpečnost státu na základě stanoviska Policie České republiky (též jen policie) nebo zpravodajské služby, a tím nesplňuje podmínku dle § 7t odst. 5 písm. d) lex Ukrajina. 3. Žalobci se u Městského soudu v Praze brání proti zásahu spočívajícímu ve zrušení termínu převzetí průkazu (fakticky tedy i zániku registrace ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu) a domáhají se obnovení stavu před zánikem této registrace (určení nového termínu k převzetí průkazů). Žalobci v žalobě uvádějí, že jsou všichni aktivně legitimováni, neboť koncept zvláštního dlouhodobého pobytu pracuje s osobami žijícími ve společné domácnosti; podmínky tak musí splnit všechny osoby, které jsou povinny spolu vystupovat. Žalobci zároveň uvádí, že není zřejmé, která z osob danou podmínku nesplňuje, přičemž důsledek zasahuje všechny žalobce, neboť ani jeden z nich není aktuálně oprávněn získat zvláštní dlouhodobý pobyt. Dále žalobci napadají nepřezkoumatelnost stanoviska, jelikož není zřejmé, co je jeho obsahem, z jakých podkladů bylo čerpáno, co je důvodem negativního stanoviska, jaký orgán ho poskytl a kterého ze žalobců se týká. Stanovisko přirovnávají k závaznému stanovisku dle § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (správní řád). Ač na získání zvláštního dlouhodobého pobytu není právní nárok, postup žalovaného nemůže postrádat prvky práva na spravedlivý proces. Bylo na žalovaném, aby ověřil obsah stanoviska, vyhodnotil a posléze uzavřel, zda tam uváděné okolnosti odůvodňují závěr o nebezpečí pro veřejný pořádek nebo bezpečnost státu. Dle žalobců neexistuje podklad, ze kterého by bylo možné dovodit existenci nebezpečí pro veřejný pořádek nebo bezpečnost státu u některého ze žalobců. II. Vyjádření žalovaného 4. Žalovaný potvrdil registraci žalobců k zvláštnímu dlouhodobému pobytu v souladu s § 7p lex Ukrajina. Taktéž potvrdil zrušení termínu skrze e-mail dle § 7t odst. 6 téhož zákona, který byl zaslán žalobci a) jako zakladateli společné registrace. 5. Dále žalovaný zdůraznil, že úspěšná registrace ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu neznamená, že bude pobytové oprávnění vydáno. Osoba musí před pořízením biometrických údajů předložit doklady uvedené v § 7p odst. 2 a 3 lex Ukrajina. Další podmínky pro vydání zvláštního povolení k dlouhodobému pobytu jsou uvedeny v § 7t odst. 5 lex Ukrajina. Jednou z těchto podmínek pak je, že dle stanoviska Policie ČR nebo zpravodajské služby není osoba nebezpečnou pro veřejný pořádek nebo bezpečnost České republiky (ČR). 6. V případě žalobce a) uplatnila policie negativní stanovisko k vydání zvláštního dlouhodobého pobytu. Skutečnost, že jeden ze žalobců představuje hrozbu veřejnému pořádku či bezpečnosti státu dle ustanovení § 7t odst. 5 písm. d) lex Ukrajina, byla zjištěna již před pořízením biometrických údajů. Na základě tohoto byl žalobcům v souladu s § 7t odst. 6 lex Ukrajina zrušen termín pro pořízení biometrických údajů. Tímto došlo i k zániku jejich společné registrace ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu. 7. Současně je žalovaný toho názoru, že postup dle § 7t odst. 6 lex Ukrajina, tedy zrušení termínu pro pořízení biometrických údajů za účelem vydání průkazu o povolení k pobytu, který má za následek zánik registrace k dlouhodobému pobytu, není rozhodnutím. Použití části druhé a třetí správního řádu, upravujících správní řízení a rozhodnutí, je dle § 7o odst. 5 lex Ukrajina vyloučeno. Stejně tak pak nelze na stanovisko policie aplikovat § 149 odst. 1 správního řádu, neboť žalovaný nevydává žádné rozhodnutí, jehož podkladem by mohlo být závazné stanovisko. Žalovaný je tedy toho názoru, že jeho postup odpovídal dikci zákona. Za situace, kdy není na vydání zvláštního dlouhodobého pobytu právní nárok, nelze přezkoumávat konkrétní důvody stanoviska policie, pro které jednoho ze žalobců považuje za hrozbu dle § 7t odst. 5 písm. d) Lex Ukrajina, ale pouze to, zda takové stanovisko existuje, nebo ne. 8. Pozdějším podáním pak žalovaný soudu zaslal odůvodnění stanoviska Policie ČR, konkrétně Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia z 19. 1. 2026, č. j. PPR-2557-2/ČJ-2026-990390. Policie uvedla, že žalobce a) se dopustil úmyslného trestného činu opilství, kdy ve stavu nepříčetnosti poškodil osobní vozidlo a způsobil škodu 12 050 Kč. Trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno Okresním státním zastupitelstvím Plzeň-město dne 28. 2. 2024, žalobce a) se ve zkušební době osvědčil, o čemž bylo dne 29. 11. 2024 vydáno osvědčení. Podmíněné zastavení přitom znamená, že pachatel se k činu doznal a splnil zákonné podmínky. Policie jej nadále hodnotí jako pachatele úmyslného trestného činu. Při testu přiměřenosti zohlednila závažnost skutku, osobu pachatele a kriminologické statistiky, podle nichž je u pachatelů úmyslné, zejména majetkové trestné činnosti pod vlivem alkoholu zvýšené riziko recidivy. Žalobce a) proto představuje nebezpečí pro veřejný pořádek. III. Replika žalobců 9. V replice žalobci k otázce (ne)existence právního nároku zdůraznili, že se nedomáhají vydání pobytového oprávnění, nýbrž ochrany před nezákonným zásahem do svých práv. Zrušení termínu je zásadní překážkou pro další osud žalobců. Těm stále náleží právo na spravedlivý proces. Podotkli přitom, že postup žalovaného byl nepřezkoumatelný, neboť se opíral pouze o tehdy neodůvodněné negativní stanovisko Policie ČR; zdůvodnění se žalobci dozvěděli až v rámci soudního řízení. Žalovaný tak dostatečně nezjistil skutkový stav a svůj postup náležitě nezdůvodnil. Policejní závěr o nebezpečí pro veřejný pořádek považují žalobci za spekulativní, založený pouze na jednorázovém skutku žalobce a), u něhož bylo trestní stíhání podmíněně zastaveno s tím, že se žalobce osvědčil, a obecných statistických úvahách. 10. Žalobce a) si je vědom toho, že se v roce 2023 jednorázově dopustil výtržnosti po požití alkoholu, když jeho jednání bylo kvalifikováno jako přečin opilství. Žalobce a) učinil všechny možné kroky, aby toto své jednání odčinil – ihned kontaktoval poškozenou, uzavřel s ní dohodu o narovnání a před podpisem této dohody uhradil škodu způsobenou na majetku poškozené v plné výši. Byl to zcela ojedinělý exces. Státní zastupitelství dospělo i na základě znaleckého zkoumání a dalších důkazů k tomu, že vůbec není nutné dále vést trestní stíhání proti žalobci a pravomocně ho odsoudit za spáchaný skutek, a že v jeho případě postačí jít cestou odklonu. Pro sledování chování žalobce stanovilo zkušební dobu v trvání 7 měsíců. Žalobce se ve zkušební době osvědčil a tím se trestní stíhání proti jeho osobě definitivně zastavilo. Měl-li by žalobce představovat nebezpečí pro veřejný pořádek či bezpečnost státu, s ohledem na skutek, kterého se dopustil, nikdy by nedošlo k podmíněnému zastavení trestního stíhání, natož k úplnému zastavení trestního stíhání po uplynutí zkušební doby. Žalobce a) má čistý trestní rejstřík, vede řádný život, a v žádném případě nepředstavuje nebezpečí pro veřejný pořádek. Policie vykládá tento pojem nepřiměřeně široce a v rozporu s jeho smyslem a účelem. Nelze jej vztáhnout na spekulaci o možnosti