427/2011 Sb. · 230 paragrafů
Účastnický fond je povinen
a) používat postupy, které mu umožňují kdykoliv sledovat míru rizika pozic a jejich vliv na celkové riziko spojené s investováním,
b) používat postupy pro přesné a objektivní hodnocení rizika spojeného s investováním do finančních derivátů podle § 102,
c) zohledňovat při sledování míry rizika pozic rozložení rizika zejména z hlediska regionálního, sektorového a měnového.
(1) Účastnický fond může používat techniky a nástroje vztahující se k investičním cenným papírům a nástrojům peněžního trhu za předpokladu, že slouží k efektivnímu obhospodařování majetku. Používáním těchto technik a nástrojů se účastnický fond nesmí odchýlit od způsobu investování uvedeného ve svém statutu.
(2) Otevřené pozice vztahující se k finančním derivátům nesmí přesáhnout 80 % hodnoty fondového vlastního kapitálu.
(3) Pro účely výpočtu limitů podle § 103 vezme účastnický fond v úvahu podkladová aktiva finančních derivátů.
(4) Rizika spojená s finančními deriváty podle odstavců 2 a 3 se počítají s ohledem na současnou hodnotu podkladových aktiv na riziko spojené s druhou smluvní stranou, na předpokládané budoucí pohyby trhu a na dobu, ve které musejí být pozice uzavřeny.
(5) Pokud investiční cenný papír nebo nástroj peněžního trhu obsahuje finanční derivát, účastnický fond tento finanční derivát zohlední při sledování míry rizika spojeného s finančními deriváty. Při nabývání takových investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu účastnický fond dodržuje požadavky pro nabývání finančních derivátů stanovené prováděcím právním předpisem vydaným podle odstavce 6.
(6) Prováděcí právní předpis stanoví
a) druhy, limity, způsob používání a požadavky na kvalitativní kritéria technik a nástrojů, které může účastnický fond používat k efektivnímu obhospodařování majetku,
b) postup pro vyhodnocování míry rizika spojeného s finančními deriváty.
(1) Penzijní společnost může investovat nejvýše 5 % hodnoty majetku v účastnickém fondu do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jednou osobou; to neplatí pro dluhopisy a nástroje peněžního trhu, jejichž emitentem je Česká republika nebo Česká národní banka, a pro cenné papíry kolektivního investování.
(2) Vklady účastnického fondu u jedné regulované banky mohou dosáhnout nejvýše 10 % hodnoty majetku v tomto fondu.
(3) Riziko spojené s druhou smluvní stranou při operacích s finančními deriváty uvedenými v § 100 odst. 1 písm. g) nesmí překročit
a) 10 % hodnoty majetku v účastnickém fondu, pokud je druhou smluvní stranou regulovaná banka, nebo
b) 5 % hodnoty majetku v účastnickém fondu, pokud je druhou smluvní stranou jiná osoba.
(4) Součet hodnot investic účastnického fondu vůči jedné osobě v obchodech podle odstavců 1 až 3 nesmí překročit 10 % hodnoty majetku v účastnickém fondu.
(5) Pokud to má účastnický fond uvedeno ve svém statutu, může investovat do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jednou osobou až 10 % hodnoty majetku v tomto fondu, jestliže součet investic, u nichž účastnický fond využil tuto výjimku, nepřesáhne 40 % hodnoty majetku v tomto fondu; to neplatí pro dluhopisy a nástroje peněžního trhu, jejichž emitentem je Česká republika nebo Česká národní banka.
(6) Pokud to má účastnický fond uvedeno ve svém statutu, může investovat do dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky a nástrojů peněžního trhu vydaných jednou osobou až 20 % hodnoty svého majetku, jestliže tyto investiční nástroje vydal nebo za ně převzal záruku emitent uvedený v § 98 odst. 1 písm. a), b) nebo c), kterým není Česká republika nebo Česká národní banka.
(7) Součet hodnot investic vůči jedné osobě v obchodech podle odstavců 1 až 6 nesmí překročit 35 % hodnoty majetku v účastnickém fondu.
(8) Pro účely odstavců 1 až 7 se za jednu osobu považují i osoby tvořící koncern.
(1) Pokud to je uvedeno ve statutu účastnického fondu, může penzijní společnost investovat až 100 % hodnoty majetku v tomto fondu do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které vydal nebo za které převzal záruku emitent uvedený v § 98 odst. 1 písm. a), b) nebo c). Penzijní společnost uvede srozumitelně a výrazně ve statutu tohoto účastnického fondu a v každém propagačním materiálu týkajícím se tohoto účastnického fondu, že jí Česká národní banka umožnila investovat podle tohoto ustanovení, a současně uvede osoby, které vydaly nebo převzaly záruku za investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu, do kterých hodlá investovat více než 35 % hodnoty majetku v tomto účastnickém fondu.
(2) V majetku v účastnickém fondu podle odstavce 1 musí být cenné papíry nejméně ze 6 různých emisí, přičemž cenné papíry z jedné emise mohou tvořit nejvýše 30 % hodnoty majetku v tomto účastnickém fondu; to neplatí, jestliže tyto cenné papíry vydala nebo za ně převzala záruku Česká republika nebo Česká národní banka.
(3) Česká národní banka schválí statut podle odstavce 1, jestliže penzijní společnost prokáže, že ochrana účastníků tohoto účastnického fondu bude rovnocenná ochraně účastníků účastnického fondu dodržujícího limity podle § 103.
(1) Penzijní společnost může investovat nejvýše 20 % hodnoty majetku v účastnickém fondu do cenných papírů vydávaných jedním fondem kolektivního investování nebo jedním zahraničním investičním fondem srovnatelným s fondem kolektivního investování. Penzijní společnost může investovat nejvýše 10 % hodnoty majetku v účastnickém fondu do cenných papírů vydávaných jedním fondem kvalifikovaných investorů nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem uvedeným v § 100 odst. 2 písm. j).
(2) Penzijní společnost může investovat celkově nejvýše 80 % hodnoty majetku v účastnickém fondu do cenných papírů vydávaných fondy kolektivního investování nebo srovnatelnými zahraničními investičními fondy kolektivního investování.
(3) V rámci limitu podle odstavce 2 může penzijní společnost investovat celkově nejvýše 30 % hodnoty majetku v účastnickém fondu do cenných papírů vydávaných speciálními fondy nebo zahraničními investičními fondy srovnatelnými se speciálním fondem.
(4) V rámci limitu podle odstavce 3 nesmí penzijní společnost investovat více než 10 % hodnoty majetku v účastnickém fondu do cenných papírů vydávaných speciálními fondy nebo zahraničními investičními fondy srovnatelnými se speciálním fondem, které nekopírují složení finančního indexu, který může být podkladovou hodnotou finančního derivátu podle § 100 odst. 2 písm. g).
(5) Kopírováním složení finančního indexu se rozumí kopírování složení majetkových hodnot, ke kterým se tento index vztahuje, bez použití derivátů a technik a nástrojů podle § 102.
(6) Součet hodnot investic podle odstavce 2 vůči jedné osobě nesmí překročit 35 % hodnoty majetku v účastnickém fondu. Za jednu osobu se považují i osoby tvořící koncern.
(1) Penzijní společnost může do svého majetku a do majetku v obhospodařovaných účastnických fondech nabýt celkem akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na právnické osobě, které představují nejvýše 5% podíl na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech jejich emitenta.
(2) Penzijní společnost může do majetku v účastnickém fondu nabýt nejvýše 10 % z celkové jmenovité hodnoty nebo z celkového počtu
a) akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na společnosti nebo jiné právnické osobě, které vydal jeden emitent a s nimiž nejsou spojena hlasovací práva,
b) dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky, které vydal jeden emitent,
c) cenných papírů vydaných jedním fondem kolektivního investování nebo jedním zahraničním investičním fondem srovnatelným s fondem kolektivního investování,
d) nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem.
(3) Penzijní společnost může do majetku v účastnickém fondu nabýt až 100 % z celkové jmenovité hodnoty nebo z celkového počtu
a) investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu vydaných jednou právnickou osobou, investuje-li tato právnická osoba převážně do obytných nemovitostí,
b) cenných papírů vydaných jedním fondem kvalifikovaných investorů nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem, investuje-li tento fond převážně do obytných nemovitostí a do účastí v nemovitostní společnosti, která investuje převážně do obytných nemovitostí.
(1) Penzijní společnost nemusí dodržet skladbu majetku v účastnickém fondu podle § 98 až 106 při uplatňování přednostního práva na upisování investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které jsou v majetku tohoto účastnického fondu.
(2) Pokud to je uvedeno ve statutu účastnického fondu, může se penzijní společnost při dodržení principu rozložení rizika spojeného s investováním odchýlit od omezení stanovených v § 98 až 106 na dobu nejdéle 24 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení povolení k vytvoření tohoto účastnického fondu nebo do doby, než hodnota majetku v účastnickém fondu přesáhne 100 000 000 Kč, pokud tato skutečnost nastane dříve. Na počátku tohoto období investuje účastnický fond pouze do vkladů uvedených v § 100 odst. 2 písm. e) a nástrojů peněžního trhu uvedených § 100 odst. 2 písm. a) a ve svém statutu stanoví postupné přizpůsobování se požadavkům uvedeným v § 98 až 106; v případě povinného konzervativního fondu investuje tento fond na počátku tohoto období pouze do vkladů uvedených v § 98 odst. 1 písm. g), cenných papírů vydávaných podílovým fondem uvedeným § 98 odst. 2 a nástrojů peněžního trhu, jejichž emitentem je osoba uvedená v § 98 odst. 1 písm. b) nebo c).
(3) Pokud penzijní společnost nedodrží skladbu majetku v účastnickém fondu podle § 98 až 106 z důvodů, které nemůže ovlivnit, nebo v důsledku uplatnění přednostního práva podle odstavce 1, musí s přihlédnutím k zájmům účastníků v tomto účastnickém fondu zajistit bez zbytečného odkladu soulad skladby majetku tohoto účastnického fondu s § 98 až 106.
(1) Účastnický fond může přijmout úvěr nebo půjčku se splatností nejdéle 6 měsíců. Souhrn všech přijatých úvěrů a půjček nesmí překročit 5 % hodnoty majetku v účastnickém fondu; tento limit se navyšuje o podíl hodnoty aktiv podle § 100 odst. 2 písm. i) a j) na hodnotě majetku v účastnickém fondu. Účastnický fond nesmí přijmout úvěr nebo půjčku za účelem umožnění nákupu investičního nástroje; tím nejsou dotčeny § 100 až 102.
(2) Majetek v účastnickém fondu nesmí být použit k poskytnutí půjčky nebo úvěru, k poskytnutí daru, zajištění závazku třetí osoby nebo k úhradě závazku, který nesouvisí s jeho obhospodařováním; tím nejsou dotčeny § 100 až 102.
(3) Účastnický fond nesmí uzavřít smlouvu o prodeji investičního nástroje, který není v majetku tohoto účastnického fondu.
(1) Alternativní účastnický fond investuje prostředky účastníka při dodržení zásad rozložení rizika spojeného s investováním do aktiv podle odstavce 2 a podle § 100 odst. 2.
(2) Alternativní účastnický fond investuje do
a) investičních cenných papírů, které nejsou uvedeny v § 100 odst. 2 písm. a) a b),
b) cenných papírů vydávaných investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem, který lze v České republice veřejně nabízet podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy,
c) komodit nebo do certifikátů, které je zastupují,
d) komoditních derivátů,
e) nemovitých věcí,
f) podílů na právnické osobě, jejímž předmětem činnosti je převážně nabývání nemovitých věcí, správa nemovitých věcí a úplatný převod vlastnického práva k nemovitým věcem za účelem dosažení zisku,
g) veřejné infrastruktury podle stavebního zákona,
h) práv duševního vlastnictví,
i) plavidel, letadel, drážních vozidel nebo strojů,
j) práv na výplatu peněžních prostředků,
k) podílů na obchodní společnosti, které nejsou vtěleny do cenného papíru.
(1) Výše úplaty podle § 60 odst. 1 písm. a) nesmí v případě alternativního účastnického fondu překročit 2,5 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v alternativním účastnickém fondu. Průměrná roční hodnota fondového vlastního kapitálu v každém alternativním účastnickém fondu se stanoví k poslednímu dni příslušného období jako prostý aritmetický průměr hodnot fondového vlastního kapitálu alternativního účastnického fondu za každý den příslušného období.
(2) Výše úplaty podle § 60 odst. 1 písm. b) je v případě alternativního účastnického fondu nejvýše 25 % z rozdílu průměrné hodnoty penzijní jednotky v příslušném období a nejvyšší průměrné roční hodnoty penzijní jednotky v letech předcházejících příslušnému období od vzniku alternativního účastnického fondu vynásobeného průměrným počtem penzijních jednotek v příslušném období.
(3) Pro alternativní účastnický fond se § 60 odst. 3 a 4 nepoužijí.
(1) Penzijní společnost může investovat nejvýše 20 % hodnoty majetku v alternativním účastnickém fondu do cenných papírů vydávaných jedním investičním fondem nebo jedním zahraničním investičním fondem.
(2) Pro alternativní účastnický fond se § 105 nepoužije.
(1) Alternativní účastnický fond může přijmout úvěr nebo půjčku se splatností nejdéle 12 měsíců. Souhrn všech přijatých úvěrů a půjček nesmí překročit 25 % hodnoty majetku v alternativním účastnickém fondu. Alternativní účastnický fond nesmí přijmout úvěr nebo půjčku za účelem umožnění nákupu investičního nástroje; tím nejsou dotčeny § 100 až 102 a 108a.
(2) Majetek v alternativním účastnickém fondu nesmí být použit k poskytnutí daru, zajištění závazku třetí osoby nebo k úhradě závazku, který nesouvisí s jeho obhospodařováním; tím nejsou dotčeny § 100 až 102 a 108a.
(3) Z majetku alternativního účastnického fondu lze poskytnout zajištěný úvěr nebo zajištěnou půjčku pouze nemovitostní společnosti, ve které má tento fond účast. V případě pozbytí účasti fondu v nemovitostní společnosti musí být tento úvěr splatný nebo tato půjčka splatná do 6 měsíců ode dne pozbytí této účasti.
(4) Součet hodnoty všech úvěrů a půjček poskytnutých z majetku alternativního účastnického fondu jedné nemovitostní společnosti nesmí překročit 50 % hodnoty všech nemovitostí v majetku této nemovitostní společnosti včetně hodnoty nabývaných nemovitostí.
(5) Součet hodnoty všech úvěrů a půjček poskytnutých z majetku alternativního účastnického fondu nemovitostním společnostem nesmí překročit 55 % hodnoty jeho majetku.
(6) Pro alternativní účastnický fond se § 108 odst. 1 a 2 nepoužijí.
(1) Investiční nástroje v majetku v alternativním účastnickém fondu musí být oceňovány pravidelně, a to ve lhůtě uvedené ve statutu tohoto alternativního účastnického fondu; tato lhůta nesmí být delší než 1 měsíc.
(2) Pro alternativní účastnický fond se § 115 odst. 1 nepoužije.
(1) Alternativní účastnický fond je povinen stanovit hodnotu fondového vlastního kapitálu a aktuální hodnotu penzijní jednotky nejméně jednou měsíčně a uveřejnit je nejpozději do 2 pracovních dnů na internetových stránkách penzijní společnosti, která jej obhospodařuje.
(2) Pro alternativní účastnický fond se § 123 odst. 3 nepoužije.
(1) Penzijní společnost nemůže převést obhospodařování účastnického fondu, který obhospodařuje, na jinou penzijní společnost. Penzijní společnost však může s předchozím povolením České národní banky převést obhospodařování všech účastnických fondů, které obhospodařuje, na jinou penzijní společnost.
(2) Převodem obhospodařování všech účastnických fondů není dotčena odpovědnost převádějící penzijní společnosti za porušení povinností při obhospodařování účastnických fondů, jejichž obhospodařovaní bylo převedeno (dále jen „převedené účastnické fondy“).
(3) Žádost o povolení k převodu obhospodařování všech účastnických fondů může podat pouze penzijní společnost, která v době podání žádosti obhospodařuje účastnické fondy, jejichž obhospodařování má být převedeno (dále jen „převáděné účastnické fondy“).
(4) Účastníky řízení o žádosti podle odstavce 3 jsou žadatel, penzijní společnost, na kterou má být obhospodařování účastnických fondů převedeno, a depozitáři účastnických fondů obou penzijních společností.
(5) Česká národní banka udělí povolení k převodu obhospodařování všech účastnických fondů, neohrozí-li převod zájmy účastníků převáděných účastnických fondů. Součástí výroku rozhodnutí o udělení povolení k převodu obhospodařování všech účastnických fondů je i schválení změny depozitáře. Statuty převedených účastnických fondů jsou od okamžiku nabytí právní moci rozhodnutí o povolení k převodu obhospodařování všech účastnických fondů závazné i pro přejímající penzijní společnost. Ke stejnému dni přecházejí i práva a povinnosti plynoucí ze smluv o doplňkovém penzijním spoření uzavřených převádějící penzijní společností. Přejímající penzijní společnost informuje neprodleně po dni nabytí právní moci rozhodnutí o povolení k převodu obhospodařování všech důchodových fondů účastníky těchto důchodových fondů o tomto povolení a jejich právu podle § 62 odst. 2 písm. d).
(6) Žádost o povolení k převodu obhospodařování všech účastnických fondů lze podat pouze na předepsaném tiskopisu, ke kterému žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení ochrany zájmů účastníků. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Účastnický fond se zrušuje
a) odnětím povolení k vytvoření účastnického fondu na žádost podle § 111,
b) odnětím povolení k vytvoření účastnického fondu z moci úřední podle § 153,
c) odnětím povolení k činnosti penzijní společnosti podle § 69 a 152, ledaže Česká národní banka povolí převod obhospodařování všech účastnických fondů na jinou penzijní společnost podle § 109, nebo
d) sloučením účastnických fondů podle § 113.
(2) Ke dni zrušení účastnického fondu je penzijní společnost, která jej obhospodařuje, povinna sestavit mimořádnou účetní závěrku tohoto účastnického fondu podle zákona upravujícího účetnictví.
(1) Česká národní banka odejme penzijní společnosti na její žádost povolení k vytvoření účastnického fondu, jestliže
a) tím nejsou ohroženy zájmy účastníků tohoto účastnického fondu,
b) účastnický fond není vhodné sloučit s jiným účastnickým fondem obhospodařovaným touto penzijní společností a
c) nejedná se o povinný konzervativní fond.
(2) Žádost o odnětí povolení k vytvoření účastnického fondu lze podat pouze na předepsaném tiskopisu, ke kterému žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení ochrany zájmů účastníků a dalších skutečností podle odstavce 1. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Pokud byl účastnický fond zrušen podle § 110 odst. 1 písm. a) nebo b), penzijní společnost prodá majetek v účastnickém fondu a vypořádá jeho pohledávky a závazky do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí povolení k vytvoření účastnického fondu. Penzijní společnost převede prostředky účastníka bez zbytečného odkladu z účastnického fondu, který se zrušuje, do povinného konzervativního fondu; to neplatí, dohodne-li se penzijní společnost s účastníkem na převodu jeho prostředků do jiného účastnického fondu.
(2) Pokud byl účastnický fond zrušen podle § 110 odst. 1 písm. c), likvidátor penzijní společnosti prodá majetek v účastnickém fondu a vypořádá jeho pohledávky a závazky do 6 měsíců ode dne, kdy penzijní společnost vstoupí do likvidace. Likvidátor penzijní společnosti převede prostředky účastníka na žádost účastníka k jiné penzijní společnosti. Prostředky účastníka vyplatí likvidátor penzijní společnosti účastníkovi formou dávky, pokud o to účastník, kterému vznikl nárok na odbytné nebo na jednorázové vyrovnání, požádá.
(3) Česká národní banka může v případech zvláštního zřetele hodných prodloužit lhůtu uvedenou v odstavci 1 nebo 2 na žádost penzijní společnosti nejvýše o 6 měsíců, a to i opakovaně.
(4) Pokud je penzijní společnost v úpadku, převede obhospodařování všech účastnických fondů na jinou penzijní společnost nebo zruší všechny účastnické fondy s likvidací insolvenční správce penzijní společnosti. V případě zrušení všech účastnických fondů s likvidací insolvenční správce zajistí prodej majetku v účastnických fondech, vypořádání pohledávek a závazků souvisejících s obhospodařováním majetku v účastnickém fondu, převod prostředků účastníka a vyplacení dávek účastníkům, kterým na ně vznikl nárok; odstavce 2 a 3 se použijí obdobně. Insolvenčnímu správci přísluší za tuto činnost náhrada hotových výdajů a odměna; pohledávka na jejich vyplacení je pohledávkou za majetkovou podstatou penzijní společnosti. Nepostačuje-li majetková podstata penzijní společnosti k vyplacení náhrady hotových výdajů a odměny insolvenčního správce, vyplatí je stát. Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny insolvenčního správce, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty stanoví prováděcí právní předpis.
(5) Státní příspěvek, který nebyl penzijní společnosti poukázán za dobu před převedením prostředků účastníka, se poukazuje na účet u depozitáře penzijní společnosti, ke které byly prostředky účastníka převedeny, a to na základě její žádosti podané ministerstvu.
(1) Penzijní společnost může s předchozím povolením České národní banky sloučit některé účastnické fondy, které obhospodařuje.
(2) Žádost o povolení sloučení účastnických fondů může podat pouze penzijní společnost, která tyto účastnické fondy obhospodařuje.
(3) Účastníky řízení o žádosti podle odstavce 2 jsou žadatel a depozitář slučovaných účastnických fondů.
(4) Česká národní banka nepovolí sloučení účastnických fondů, pokud
a) tím jsou ohroženy zájmy účastníků slučovaných účastnických fondů,
b) je to nevhodné z hlediska složení majetku v účastnických fondech navržených ke sloučení, nebo
c) je jedním z účastnických fondů navržených ke sloučení povinný konzervativní fond, ledaže se jedná o sloučení povinných konzervativních fondů.
(5) Účastnický fond, který sloučením zaniká, se dnem stanoveným v rozhodnutí České národní banky, kterým povoluje sloučení účastnických fondů, zrušuje bez likvidace a majetek v něm obsažený se stává součástí majetku přejímajícího účastnického fondu. Pokud v rozhodnutí České národní banky podle věty první není uveden den zániku účastnického fondu, zaniká tento účastnický fond uplynutím 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(6) Dnem zániku účastnického fondu se jeho účastníci stávají účastníky přejímajícího účastnického fondu.
(7) Žadatel uveřejní na svých internetových stránkách bez zbytečného odkladu po nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky, kterým se povoluje sloučení účastnických fondů, toto rozhodnutí a statut přejímajícího účastnického fondu.
(8) Žádost o povolení sloučení účastnických fondů lze podat pouze na předepsaném tiskopisu, ke kterému žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení důvodu sloučení a ochrany zájmů účastníků. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Penzijní společnost převede prostředky účastníka nejpozději 5 let před dosažením věku účastníka, který je potřebný pro vznik nároku na starobní důchod stanovený podle § 32 zákona o důchodovém pojištění do povinného konzervativního fondu nebo účastnického fondu se stejným nebo nižším rizikem, pokud úplata hrazená z majetku tohoto účastnického fondu penzijní společnosti není vyšší než u povinného konzervativního fondu. Po tomto převodu jsou příspěvky účastníka, příspěvky zaměstnavatele a státní příspěvky umísťovány pouze do tohoto fondu.
(2) Po dobu výplaty dávky podle § 19 písm. a) nebo b) musí být všechny prostředky účastníka umístěny ve fondu podle odstavce 1.
(3) Penzijní společnost informuje písemně účastníka nejpozději 60 dnů přede dnem převodu prostředků tohoto účastníka o skutečnostech podle odstavců 1 a 2 a o možnosti převést jeho prostředky do jiného účastnického fondu podle odstavce 4 a o rizicích spojených s takovým rozhodnutím.
(4) Účastník může penzijní společnost písemně požádat o to, aby jeho prostředky nebyly převedeny do fondu podle odstavce 1, nebo aby byly převedeny do jiného účastnického fondu. Účastník může penzijní společnost písemně požádat o to, aby jeho prostředky nebyly umístěny ve fondu podle odstavce 2, nebo aby byly umístěny v jiném účastnickém fondu. Penzijní společnost těmto žádostem vždy vyhoví. Penzijní společnost nemůže přijmout žádost účastníka podle věty první dříve než 1 rok přede dnem převodu podle odstavce 1.
(1) Investiční nástroje v majetku v účastnickém fondu musí být oceňovány pravidelně, a to ve lhůtě uvedené ve statutu tohoto účastnického fondu; tato lhůta nesmí být delší než 1 týden.
(2) Majetek neuvedený v odstavci 1 a závazky plynoucí ze smluv uzavřených na účet účastnického fondu musí být pravidelně oceňovány, a to ve lhůtách uvedených ve statutu, nejméně však jedenkrát ročně.
(3) Účastnický fond oceňuje v průběhu účetního období svůj majetek a závazky alespoň ke dni stanovení aktuální hodnoty penzijní jednotky, a to bez sestavení účetní závěrky.
(4) Majetek a závazky plynoucí z obhospodařování majetku v účastnickém fondu se oceňují podle zákona upravujícího účetnictví.
(1) Penzijní společnost je povinna obhospodařovat majetek v účastnickém fondu za nejlepších podmínek, přičemž s přihlédnutím k povaze způsobu investování účastnického fondu, povaze a vlastnostem investičního nástroje, který má být předmětem transakce, jakož i k povaze převodních míst, na nichž lze transakci s investičním nástrojem provést, zohlední zejména
a) cenu, kterou lze dosáhnout na převodním místě,
b) celkový objem poplatků vyúčtovaných třetími osobami,
c) rychlost, s jakou lze transakci s investičním nástrojem provést,
d) objem transakce,
e) podmínky pro vypořádání,
f) jakýkoliv jiný faktor mající význam pro provedení transakce za nejlepších podmínek.
(2) K zajištění obhospodařování majetku v účastnickém fondu za nejlepších podmínek penzijní společnost zavede a udržuje organizační uspořádání a pravidla pro obhospodařování majetku v účastnickém fondu, která zahrnují alespoň
a) určení relativní důležitosti penzijní společností vybraných faktorů uvedených v odstavci 1 nebo alespoň způsob určení jejich relativní důležitosti,
b) podstatné informace o převodních místech, na nichž jsou transakce týkající se různých investičních nástrojů prováděny, a popis skutečností, které ovlivnily penzijní společnost při výběru těchto převodních míst.
(3) Penzijní společnost je povinna sledovat průběžně účinnost organizačního uspořádání a pravidel pro obhospodařování majetku v účastnickém fondu za účelem zjištění a nápravy případných nedostatků, zejména je povinna ověřovat, zda převodní místa uvedená v pravidlech pro obhospodařování majetku v účastnickém fondu umožňují i nadále v souladu s odstavcem 2 písm. a) obhospodařovat majetek v účastnickém fondu za nejlepších podmínek. Přezkoumání pravidel provádí penzijní společnost neprodleně po významné změně ovlivňující schopnost dosáhnout provedením transakce s investičním nástrojem nejlepší možný výsledek, nejméně však jednou ročně.
(4) V případě, že penzijní společnost při obhospodařování majetku v účastnickém fondu předává pokyn jiné osobě, která je povinna dodržovat srovnatelná pravidla pro obhospodařování majetku za nejlepších podmínek s pravidly podle odstavců 1 až 4, není penzijní společnost povinna hodnotit pravidla pro obhospodařování majetku této osoby.
(5) Penzijní společnost jedná při obhospodařování majetku v účastnickém fondu s odbornou péčí a v nejlepším zájmu účastníků tohoto účastnického fondu.
Je-li v řízení o náhradu škody způsobené porušením povinností při obhospodařování majetku v účastnickém fondu sporné, zda penzijní společnost jednala s odbornou péčí a v nejlepším zájmu účastníků tohoto účastnického fondu, nese důkazní břemeno tato penzijní společnost.
(1) Penzijní společnost uveřejňuje ve lhůtách a periodicitě stanovených prováděcím právním předpisem na svých internetových stránkách informace o každém účastnickém fondu, který obhospodařuje, nejméně však
a) aktuální hodnotu penzijní jednotky účastnického fondu,
b) aktuální hodnotu fondového vlastního kapitálu účastnického fondu,
c) aktuální celkový počet penzijních jednotek evidovaných na osobních penzijních účtech všech účastníků ve vztahu k tomuto účastnickému fondu,
d) informaci o skladbě majetku a struktuře investičních nástrojů v majetku v účastnickém fondu a
e) informaci o výsledku hospodaření účastnického fondu.
(2) Informace podle odstavce 1 penzijní společnost také zpřístupní veřejnosti ve svém sídle.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví periodicitu, lhůty a způsob uveřejňování informací podle odstavce 1 a pro informace uvedené v odstavci 1 písm. d) a e) stanoví také rozsah, strukturu a formu.
(1) Penzijní společnost informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku o
a) každé změně skutečností, na jejichž základě bylo vydáno povolení k činnosti penzijní společnosti nebo povolení k vytvoření účastnického fondu; jedná-li se o změnu statutu účastnického fondu, předloží penzijní společnost České národní bance jeho nové úplné znění a zvlášť text změny,
b) každé skutečnosti, která může významně ovlivnit hodnotu penzijní jednotky, nebo která může významně zhoršit hospodářskou situaci penzijní společnosti,
c) překročení investičního limitu stanoveného tímto zákonem nebo o jiném závažném porušení tohoto zákona nebo statutu účastnického fondu.
(2) Penzijní společnost je povinna předložit České národní bance nejpozději do 1 měsíce od konání řádné valné hromady seznam osob, které na ní měly v uplynulém roce kvalifikovanou účast nebo které s ní byly úzce propojeny.
(3) Penzijní společnost zasílá České národní bance údaje o své osobě, finanční situaci a výsledcích svého hospodaření, jakož i údaje o finanční situaci a výsledcích hospodaření každého obhospodařovaného účastnického nebo transformovaného fondu a o skladbě a struktuře majetku v tomto účastnickém nebo transformovaném fondu a o skladbě a struktuře jejich závazků.
(4) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, strukturu, formu, periodicitu, lhůty a způsob zasílání informací podle odstavce 3.
Penzijní společnost vede pro každého účastníka nebo jiného příjemce dávky osobní penzijní účet, na kterém eviduje prostředky účastníka a penzijní jednotky účastníka v jednotlivých účastnických fondech.
(1) Osobní penzijní účet se skládá z peněžního podúčtu a z majetkového podúčtu.
(2) Na peněžním podúčtu eviduje penzijní společnost alespoň
a) příspěvek účastníka přijatý penzijní společností a datum jeho přijetí na účet u depozitáře,
b) příspěvek zaměstnavatele přijatý penzijní společností a datum jeho přijetí na účet u depozitáře,
c) státní příspěvek a datum jeho přijetí na účet u depozitáře,
d) hodnotu prostředků účastníka převedených z účastnických fondů jiné penzijní společnosti a datum jejich přijetí na účet u depozitáře,
e) hodnotu prostředků účastníka převedených z transformovaného fondu a datum jejich převodu,
f) hodnotu prostředků účastníka, za které ještě nebyly připsány penzijní jednotky,
g) hodnotu prostředků účastníka, které jsou určeny k převedení k jiné penzijní společnosti podle § 27,
h) hodnotu prostředků účastníka, které ještě nebyly vyplaceny v podobě dávky nebo splátky dávky podle § 19,
i) hodnotu prostředků účastníka, které byly vyplaceny v podobě dávky nebo splátky dávky podle § 19, a datum jejich vyplacení a
j) hodnotu prostředků účastníka, které byly převedeny k jiné penzijní společnosti podle § 27, a datum jejich převodu.
(3) Na majetkovém podúčtu eviduje penzijní společnost
a) počet a hodnotu připsaných penzijních jednotek podle jednotlivých účastnických fondů a datum jejich připsání,
b) počet a hodnotu odepsaných penzijních jednotek podle jednotlivých účastnických fondů a datum jejich odepsání a
c) jiné údaje potřebné k řádné evidenci prostředků účastníka.
(4) Osobní penzijní účet dále obsahuje
a) jeho číselné označení,
b) datum jeho zřízení a
c) identifikační údaje účastníka nebo jiného příjemce dávky.
(1) Penzijní jednotka představuje podíl na majetku v účastnickém fondu.
(2) Hodnota penzijní jednotky se vyjadřuje v českých korunách a určuje se s přesností na čtyři desetinná místa. První den, kdy penzijní společnost začne vytvářet účastnický fond, je počáteční hodnota penzijní jednotky 1 Kč. Po tomto dni stanovuje aktuální hodnotu penzijní jednotky penzijní společnost (§ 123).
(1) Aktuální hodnota penzijní jednotky se stanoví jako hodnota fondového vlastního kapitálu účastnického fondu, ve které se zohlední odpovídající část standardních nákladů ovlivňujících fondový vlastní kapitál účastnického fondu, ke dni stanovení aktuální hodnoty penzijní jednotky dělená počtem všech penzijních jednotek evidovaných na osobních penzijních účtech všech účastníků ve vztahu k tomuto účastnickému fondu ke dni stanovení aktuální hodnoty penzijní jednotky.
(2) Standardními náklady ovlivňujícími fondový vlastní kapitál účastnického fondu se pro účely stanovení aktuální hodnoty penzijní jednotky podle odstavce 1 rozumí úplata podle § 60 a očekávaná daňová povinnost ke dni výpočtu reálné hodnoty majetku a závazků.
(3) Účastnický fond je povinen stanovit hodnotu fondového vlastního kapitálu a aktuální hodnotu penzijní jednotky nejméně jednou týdně a uveřejnit je nejpozději do 2 pracovních dnů na internetových stránkách penzijní společnosti, která jej obhospodařuje.
(1) Penzijní společnost ke dni připsání prostředků účastníka na účet účastnického fondu připíše na majetkový podúčet počet penzijních jednotek odpovídající podílu hodnoty připsaných prostředků a aktuální hodnoty penzijní jednotky účastnického fondu a z peněžního podúčtu odepíše peněžitou částku odpovídající počtu připsaných penzijních jednotek násobenou aktuální hodnotou penzijní jednotky účastnického fondu.
(2) Penzijní společnost odepíše z majetkového podúčtu penzijní jednotky a na peněžní podúčet účastníka připíše peněžitou částku odpovídající počtu odepsaných penzijních jednotek násobenou aktuální hodnotou penzijní jednotky účastnického fondu, a to ke dni
a) výplaty splátky starobní penze na určenou dobu nebo invalidní penze na určenou dobu,
b) doručení žádosti o výplatu dávky,
c) doručení žádosti o převod prostředků účastníka k jinému účastnickému fondu téže penzijní společnosti,
d) zániku doplňkového penzijního spoření určeného v dohodě účastníka a penzijní společnosti,
e) doručení výpovědi,
f) kdy se penzijní společnost dozvěděla o povinnosti vrátit ministerstvu státní příspěvek,
g) rozhodnutí penzijní společnosti o výplatě neoprávněně zaslaných peněžních prostředků.
(1) Výpis doplňkového penzijního spoření (dále jen „výpis“) účastníka nebo jiného příjemce dávky obsahuje
a) údaje podle § 121 odst. 4,
b) pohyby prostředků účastníka na peněžním podúčtu účastníka podle § 121 odst. 2 za období od posledního výpisu,
c) připsané a odepsané penzijní jednotky na majetkovém podúčtu účastníka podle § 121 odst. 3 za období od posledního výpisu,
d) hodnotu podílu účastníka v účastnickém fondu, která je součinem aktuální hodnoty penzijní jednotky účastnického fondu ke dni vyhotovení výpisu a počtu penzijních jednotek účastnického fondu připsaných do tohoto dne na majetkový podúčet,
e) hodnotu podílu účastníka v účastnickém fondu podle písmene d) ke dni vyhotovení posledního výpisu,
f) stavy položek peněžního podúčtu podle § 121 odst. 2 písm. f) až h) a majetkového podúčtu a hodnoty penzijních jednotek jednotlivých účastnických fondů na začátku a na konci období, za které se výpis zasílá,
g) hodnotu osobního penzijního účtu ke dni vyhotovení výpisu, jako součet aktuálních hodnot podílů účastníka v účastnických fondech podle písmene d) za všechny účastnické fondy a hodnot prostředků na peněžním podúčtu podle § 121 odst. 2 písm. f) až h),
h) hodnotu osobního penzijního účtu podle písmene g) ke dni vyhotovení posledního výpisu.
(2) Výpis dále obsahuje následující informace:
a) souhrnné hodnoty položek peněžního podúčtu podle § 121 odst. 2 písm. a) až e), i) a j) za období od posledního výpisu a souhrnný počet a hodnotu připsaných a odepsaných penzijních jednotek jednotlivých účastnických fondů na majetkovém podúčtu za období od posledního výpisu,
b) souhrnné hodnoty položek peněžního podúčtu podle § 121 odst. 2 písm. a) až c) a i) za spořící dobu na začátku a na konci období, za které se výpis zasílá,
c) spořící dobu účastníka,
d) součet podílu na výnosech hospodaření penzijního fondu a transformovaného fondu a podílů na výnosech a ztrátách účastnických fondů v nominální výši za spořící dobu,
e) zhodnocení prostředků účastníka za období od posledního výpisu, vyjádřené jako součet zisků a ztrát připadající na prostředky účastníka umístěné v účastnických fondech v procentech,
f) roční čistou výkonnost účastnického fondu, ve kterém byly prostředky účastníka umístěny za období od posledního výpisu,
g) výši úplaty penzijní společnosti v procentech a její hodnotu v rozdělení na úplatu za obhospodařování majetku a úplatu za zhodnocení majetku (§ 60).
(3) Na základě dohody účastníka nebo jiného příjemce dávky s příslušnou penzijní společností může výpis obsahovat vedle údajů podle odstavců 1 a 2 také další údaje.
(4) Výpis musí být přehledný a srozumitelný, údaje v něm obsažené nesmějí být zavádějící a jejich označení musí být jednoznačné.
(5) Penzijní společnost je povinna zaslat účastníkovi nebo jinému příjemci dávky bezplatně výpis za kalendářní rok do jednoho měsíce po skončení kalendářního roku a v případě převodu prostředků účastníka nebo účastnického fondu k jiné penzijní společnosti bez zbytečného odkladu.
(6) Penzijní společnost převádějící prostředky účastníka k jiné penzijní společnosti je povinna zaslat ke dni převodu prostředků účastníka způsobem umožňujícím dálkový přenos dat výpis z osobního penzijního účtu účastníka této penzijní společnosti.
(7) Penzijní společnost je povinna zaslat výpis účastníkovi nebo jinému příjemci dávky na požádání kdykoliv do 15 pracovních dnů od doručení písemné žádosti účastníka nebo jiného příjemce dávky.
(8) Penzijní společnost je povinna zaslat účastníkovi nebo jinému příjemci dávky výpis v elektronické podobě na elektronickou adresu pro doručování uvedenou ve smlouvě o doplňkovém penzijním spoření, není-li dohodnuto jinak.
Penzijní společnost jedná s účastníkem kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v jeho nejlepším zájmu.
Penzijní společnost nesmí v souvislosti se svojí činností nebo zprostředkováním doplňkového penzijního spoření přijmout, nabídnout nebo poskytnout poplatek, odměnu nebo nepeněžitou výhodu (dále jen „pobídka“), která může vést k porušení povinností vyplývajících z § 126.
(1) Pobídka je v mezích § 126 a 127 přípustná, pokud je hrazena
a) účastníkem, za účastníka nebo je vyplácena účastníkovi a není v rozporu s § 127, nebo
b) třetí straně či pro třetí stranu nebo poskytována třetí stranou či za třetí stranu a
1. účastník byl před zprostředkováním doplňkového penzijního spoření jasně, srozumitelně a úplně písemně informován o existenci a povaze pobídky a výši nebo hodnotě pobídky nebo způsobu jejího výpočtu, pokud ji nelze zjistit předem,
2. pobídka přispívá ke zlepšení kvality doplňkového penzijního spoření nebo jeho zprostředkování a
3. pobídka není v rozporu s povinností podle § 127.
(2) Přípustná je pobídka, která umožní doplňkové penzijní spoření nebo jeho zprostředkování nebo je pro tyto účely nutná a jejíž povaha není v rozporu s povinností podle § 126.
(3) Penzijní společnost může uveřejnit informace podle odstavce 1 písm. b) i v podobě souhrnného popisu podmínek pobídky.
Povinnosti ve vztahu k účastníkovi stanovené v části deváté plní penzijní společnost v přiměřeném rozsahu také ve vztahu k zájemci o doplňkové penzijní spoření.
(1) Penzijní společnost při komunikaci s účastníkem, včetně osobního jednání nebo propagačního sdělení, nesmí používat nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé informace. Tímto nejsou dotčeny povinnosti stanovené zákonem upravujícím ochranu spotřebitele.
(2) Při komunikaci s účastníkem je penzijní společnost dále povinna zajistit, aby
a) z obsahu komunikace byly zřejmé identifikační údaje penzijní společnosti, a to alespoň obchodní firma, adresa sídla a identifikační číslo osoby,
b) obsah komunikace byl dostačující, přesný a nezdůrazňoval potenciální výnosy či výhody, které jsou spojeny s doplňkovým penzijním spořením ve fondech obhospodařovaných touto penzijní společností, aniž by současně výrazně a objektivně neupozorňoval na všechna podstatná rizika, která jsou nebo mohou být s doplňkovým penzijním spořením ve fondech této penzijní společnosti spojena,
c) obsah komunikace nezastíral, nezlehčoval nebo nezamlčoval skutečnosti, informace nebo upozornění důležité pro účastníka.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví obsah a způsob podání informace účastníkovi, týká-li se
a) srovnání penzijních společností a jejich strategií spoření, způsobu investování účastnických fondů, jakož i návrhů smluv o doplňkovém penzijním spoření penzijních společností,
b) údaje o výnosu doplňkového penzijního spoření u penzijní společnosti dosaženém v minulosti a
c) údaje o očekávaném budoucím výnosu.
(4) Před uzavřením smlouvy o doplňkovém penzijním spoření a před každou její změnou je penzijní společnost povinna na základě informací poskytnutých účastníkem zaznamenat požadavky a potřeby účastníka související se sjednávanou smlouvou o doplňkovém penzijním spoření a důvody, na kterých penzijní společnost zakládá svá doporučení pro výběr dané strategie spoření, a to v písemné podobě, a jedno vyhotovení předat účastníkovi.
(5) Součástí dokumentu podle odstavce 4 je též kontrolní seznam obsahující přehled informací podle odstavce 3 a § 131 až 136, jež penzijní společnost poskytla účastníkovi.
(1) U propagačního sdělení penzijní společnost dále zajistí, aby jeho obsah byl v souladu se všemi informacemi, které účastníkovi při výkonu činnosti poskytla, z jeho obsahu a formy bylo zřejmé, že jde o propagační sdělení, a aby propagační sdělení zachovávalo vyváženost ve zdůraznění nápadnosti a zřetelnosti informací týkajících se výhod a rizik investice v rámci doplňkového penzijního spoření ve fondech obhospodařovaných touto penzijní společností.
(2) Pokud propagační sdělení obsahuje návrh na uzavření smlouvy o doplňkovém penzijním spoření, který penzijní společnost činí nebo rozšiřuje, musí toto propagační sdělení obsahovat informace o skutečnostech obsažených v § 133 odst. 1, ledaže je z propagačního sdělení nebo návrhu zřejmé, kde je možno se s informacemi o těchto skutečnostech seznámit.
Penzijní společnost při komunikaci s účastníkem přihlíží k tomu, jak by vysvětlení nebo jinou informaci vnímala osoba s průměrnou rozumovou úrovní, obezřetností a rozpoznávací schopností v postavení účastníka.
(1) Penzijní společnost informuje účastníka o
a) svých identifikačních údajích a základních informacích souvisejících s jí vykonávanými činnostmi,
b) možných rizicích, která mohou být spojena s požadovaným doplňkovým penzijním spořením,
c) celkové úplatě za obhospodařování a dalších poplatcích, včetně případů, kdy se poplatky neplatí, daních placených prostřednictvím penzijní společnosti a jiných souvisejících nákladech,
d) pobídkách podle § 128,
e) způsobu ochrany majetku účastníka,
f) obsahu smlouvy o doplňkovém penzijním spoření a statutu účastnického fondu, týkajícího se požadovaného doplňkového penzijního spoření,
g) daňovém zvýhodnění souvisejícím s požadovaným doplňkovým penzijním spořením,
h) skutečnosti, že dohled v oblasti doplňkového penzijního spoření vykonává Česká národní banka,
i) nárocích z doplňkového penzijního spoření, včetně informací o nabídkách pojišťoven nabízejících výplatu dávek uvedených v § 19 písm. e) a f),
j) strategii spoření a struktuře majetku v účastnickém fondu,
k) každé podstatné změně skutečností uvedených v písmenech a) až j),
l) schválení převodu účastnických fondů podle § 109,
m) schválení sloučení účastnických fondů podle § 113,
n) nařízení převodu účastnických fondů podle § 150.
(2) Penzijní společnost informuje účastníka také o možnosti bezplatného převodu prostředků účastníka do jiného účastnického fondu nebo převodu prostředků účastníka za podmínek podle § 62.
(3) Lhůty, ve kterých je penzijní společnost povinna informovat účastníky o skutečnostech uvedených v odstavci 1, stanoví prováděcí právní předpis.
(4) Pokud tento zákon nestanoví jinak, penzijní společnost poskytuje účastníkovi informace na trvalém nosiči informací; poskytnutím na trvalém nosiči informací se rozumí poskytnutí informací v listinné podobě, nebo jakýmkoli způsobem, který umožňuje účastníkovi uchování těchto informací tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou jejich účelu, a který umožňuje jejich reprodukci v nezměněné podobě, a to pouze, pokud jejich poskytnutí tímto způsobem je přiměřené praxi, kterou mezi sebou penzijní společnosti a účastník zavedli; v případě, že jsou tyto informace poskytovány způsobem umožňujícím dálkový přístup, je podmínka přiměřené praxe splněna, zejména tehdy, pokud účastník může tyto informace tímto způsobem získat, a s jejich poskytnutím takovým způsobem udělil účastník souhlas.
(1) Sdělení klíčových informací pro účastníky (dále jen „sdělení klíčových informací“) je dokument obsahující stručné základní charakteristiky systému doplňkového penzijního spoření a stručné základní charakteristiky účastnického fondu, nezbytné pro účastníky k odpovědnému posouzení povahy a rizik účastnického fondu, který je jim nabízen, zpracované formou srozumitelnou osobě uvedené v § 132.
(2) Sdělení klíčových informací účastnického fondu vždy obsahuje
a) zřetelné označení, z něhož je patrné, že obsahuje klíčové informace pro účastníky,
b) označení penzijní společnosti a účastnického fondu, ke kterému se vztahuje,
c) popis
1. investičních cílů účastnického fondu,
2. způsobu investování účastnického fondu,
3. historické výkonnosti účastnického fondu, popřípadě její kvalifikovaný odhad,
4. nákladů a poplatků souvisejících s investicí do účastnického fondu,
d) rizikový profil, včetně popisu jednotlivých rizik spojených s účastenstvím v účastnickém fondu,
e) upozornění, kde a jak lze na žádost bezplatně získat další informace týkající se daného účastnického fondu, včetně statutu, výroční zprávy a pololetní zprávy účastnického fondu a sdělení o právu vyžádat si statut důchodového fondu a sdělení klíčových informací v listinné podobě.
(3) Sdělení klíčových informací
a) nesmí obsahovat nejasné, nepravdivé, neúplné, zavádějící nebo klamavé informace,
b) musí být v souladu s informacemi uvedenými ve statutu účastnického fondu a
c) musí být srozumitelné bez nutnosti seznámit se s jinými dokumenty uveřejněnými účastnickým fondem.
(4) Pravidla pro přijímání sdělení klíčových informací účastnického fondu a jeho změn určí stanovy penzijní společnosti. Účastnický fond zasílá sdělení klíčových informací a každou jeho změnu bez zbytečného odkladu České národní bance.
(5) Náležitosti, strukturu, formu a požadavky na jazykové vyjádření sdělení klíčových informací účastnického fondu, jakož i podmínky a způsob jeho průběžné aktualizace a lhůty pro jeho uveřejňování stanoví vláda nařízením.