Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 2258 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 2258 občanského zákoníku stanoví, že nájemce má právo chovat v bytě zvíře, pokud tím nezpůsobuje nepřiměřené obtíže pronajímateli nebo ostatním obyvatelům domu, a zároveň je povinen nahradit zvýšené náklady na údržbu společných částí domu, které chov zvířete vyvolá.
§ 2258 Úpravy a jiné změny bytu nebo domu
Nájemce má právo chovat v bytě zvíře, nepůsobí-li chov pronajímateli nebo ostatním obyvatelům domu obtíže nepřiměřené poměrům v domě. Vyvolá-li chov zvířete potřebu zvýšených nákladů na údržbu společných částí domu, nahradí nájemce tyto náklady pronajímateli.
Paragraf 2258 občanského zákoníku stanoví, že nájemce má právo chovat v bytě zvíře, pokud tím nezpůsobuje nepřiměřené obtíže pronajímateli nebo ostatním obyvatelům domu, a zároveň je povinen nahradit zvýšené náklady na údržbu společných částí domu, které chov zvířete vyvolá.
Co to znamená v praxi
Nájemce může v bytě chovat zvíře, aniž by k tomu potřeboval souhlas pronajímatele, pokud chov nepřekračuje určitou míru obtěžování.
Míra obtěžování se posuzuje podle „poměrů v domě“, což znamená, že co je přijatelné v jednom domě, nemusí být v jiném.
Pokud chov zvířete vede k vyšším nákladům na údržbu společných prostor domu (např. častější úklid chodeb kvůli chlupům), musí je nájemce pronajímateli uhradit.
Pronajímatel nebo ostatní obyvatelé domu se nemohou bránit chovu zvířete, pokud chov nezpůsobuje obtíže, které jsou „nepřiměřené poměrům v domě“.
Na co si dát pozor
Pojem „obtíže nepřiměřené poměrům v domě“ je poměrně široký a jeho výklad může být v praxi předmětem sporů.
Je důležité si uvědomit, že i když pronajímatel nemůže chov zvířete zakázat, může po nájemci požadovat úhradu zvýšených nákladů na údržbu společných částí domu.