Novela Občanský soudní řád od 1983-04-01: co se mění

§ 35 Účast prokurátora (1) Má-li prokurátor za to, že to vyžaduje zájem společnosti nebo ochrana práv občanů, může podat návrh na zahájení řízení nebo může kdykoli do řízení vstoupit. Návrh na zahájení řízení může podat i v případě, kde by jinak muselo předcházet rozhodčí nebo smírčí řízení. (2) Prokurátor vystupuje v řízení jako strážce socialistické zákonnosti. (3) Prokurátor je v řízení oprávněn ke všem úkonům, které může vykonat účastník řízení, pokud nejde o úkony, které může vykonat jen účastník právního vztahu. Nemůže však podat návrh na zahájení řízení, jde-li o ryze osobní právo občana. (3) Prokurátor vystupuje jako strážce socialistické zákonnosti v občanském soudním řízení, které bylo zahájeno k jeho návrhu nebo do kterého vstoupil podle odstavce 1, nebo které bylo zahájeno k jeho návrhu podle jiného zákonného ustanovení,1) ač není účastníkem právního vztahu, který je předmětem řízení. Hlava čtvrtá

§ 36 Úkony soudu (1) V řízení před soudem rozhoduje senát nebo samosoudce. Všichni soudci jsou si při rozhodování rovni. (2) Ve věcech pracovních, a nestanoví-li zákon jinak, ve věcech upravených zákonem o rodině Senát jedná a rozhoduje vždy senát. V a) ve věcech pracovních, b) ve věcech rodinných, c) ve věcech ochrany osobnosti podle ustanovení § 11 a násl. občanského zákoníku a o návrzích na opravu nepravdivých údajů podle ustanovení § 20 zákona č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a o ostatních věcech jedná hromadných informačních prostředcích, d) o návrzích prokurátora, aby plnění z neplatného právního úkonu připadlo státu podle ustanovení § 457 odst. 2 a rozhoduje předseda senátu jako jediný soudce (samosoudce). 3 občanského zákoníku, e) o návrzích na náhradu škody podle zákona č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným postupem, f) v jiných věcech, kde to stanoví zákon. (3) Předseda senátu jedná a rozhoduje jako samosoudce též jediný soudce (samosoudce) o ostatních věcech vyplývajících z občanskoprávních vztahů a vztahů družstevních, a v dalších případech, kde tak stanoví zákon. Ve všech případech, kdy věcech, které projednávají soudy. Stanoví-li to zákon, jedná a rozhoduje předseda senátu, přísluší mu práva, která jsou vyhrazena senátu. (3) jako samosoudce i ve věcech uvedených v odstavci 2. (4) V případech, kdy podle zákona může jednat a rozhodovat předseda senátu jako samosoudce, může jednat a rozhodovat jako samosoudce i jiný soudce z povolání. (4) Předsedovi senátu (jinému soudci z povolání) přísluší ve všech těchto případech práva, která jsou vyhrazena senátu. (5) Jinak může předseda senátu nebo jiný soudce z povolání sám provádět jen takové úkony, jimiž se nerozhoduje.

§ 57 (1) Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. (2) Lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští nejblíže následující pracovní den. (3) Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.

§ 82 (1) Řízení je zahájeno dnem, kdy došel soudu návrh na jeho zahájení nebo kdy bylo vydáno usnesení, podle něhož se řízení zahajuje bez návrhu. (2) Předcházelo-li řízení u soudu řízení u rozhodčí komise, smírčí komise nebo smírčího orgánu, je řízení u soudu zahájeno také dnem, kdy postoupená věc došla soudu. (3) Právní účinky spojené s podáním návrhu na zahájení řízení jsou zachovány i tehdy, byl-li návrh podán u hospodářské arbitráže a ta jej postoupila soudu.

§ 88 Namísto obecného soudu odpůrce je k řízení příslušný soud, a) v jehož obvodu měli manželé poslední společné bydliště v Československé socialistické republice, jde-li o rozvod, neplatnost manželství nebo o určení, zda tu manželství je či není, bydlí-li v obvodu tohoto soudu aspoň jeden z manželů; není-li takového soudu, je příslušný obecný soud odpůrce, a není-li ani takového soudu, obecný soud navrhovatele; b) který rozhodoval o rozvodu, jde-li o vypořádání manželů po rozvodu stran jejich bezpodílového spoluvlastnictví nebo jiného majetku anebo o zrušení práva společného užívání bytu, popřípadě pozemku; c) v jehož obvodu má nezletilý na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodujících skutečností své bydliště, jde-li o věc péče o nezletilé, o osvojení nebo o povolení uzavřít manželství nezletilému; d) který je obecným soudem občana, jde-li o řízení o jeho způsobilost k právním úkonům; je-li tento občan v psychiatrické léčebně, soud v jehož obvodu je léčebna; e) v jehož obvodu má opatrovanec bydliště, jde-li o věc opatrovnickou nebo o povolení uzavřít manželství opatrovanci; jde-li však o opatrovnictví nad osobami neznámého pobytu nebo nepřítomnými, je příslušný soud, v jehož obvodu mají tyto osoby majetek; f) který byl naposledy v Československé socialistické republice obecným soudem toho, jenž má být prohlášen za mrtvého; g) v jehož obvodu má sídlo rozhodčí komise, smírčí komise nebo smírčí orgán, mělo-li řízení před řízením u soudu předcházet řízení u tohoto orgánu; h) v jehož obvodu je nemovitost, týká-li se řízení práva k ní, není-li dána příslušnost podle písm. b); ch) v jehož obvodu je státní notářství, u něhož probíhá řízení o dědictví, jde-li o rozhodnutí sporu v souvislosti s řízením o dědictví; i) u něhož je prováděn výkon rozhodnutí, jde-li o vyloučení věci z výkonu rozhodnutí.

§ 142 Náhrada nákladů řízení (1) Účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V řízení zahájeném k návrhu prokurátora na popření otcovství podle § 62 zákona o rodině a k návrhu prokurátora, aby plnění z neplatného právního úkonu připadlo státu podle ustanovení § 457 odst. 2 a 3 občanského zákoníku, přizná soud odpůrci náhradu těchto nákladů proti státu. (2) Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. (3) I když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.

§ 165 (1) Pokud odůvodnění rozsudku nemá podklad ve zjištění skutkového stavu, může účastník před tím, než rozsudek nabude právní moci, navrhnout, aby odůvodnění bylo opraveno. (2) Nevyhoví-li soud prvního stupně návrhu, předloží věc odvolacímu soudu, který o opravě rozhodne. (3) O opravě důvodů rozhoduje senát předseda senátu usnesením. Jednání není třeba nařizovat.

§ 172 Platební rozkaz (1) Předseda senátu může vydat i bez výslovné žádosti navrhovatele a bez slyšení odpůrce vydat platební rozkaz, požádá-li o to navrhovatel, který uplatňuje je-li v návrhu na zahájení řízení uplatněno právo na zaplacení peněžité částky nepřevyšující 5000 Kčs nebo právo na zaplacení peněžité částky, která se opírá o výpis z knih tuzemského peněžního ústavu, vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených navrhovatelem. V platebním rozkaze rozkazu odpůrci uloží, aby do patnácti 15 dnů od doručení platebního rozkazu navrhovateli zaplatil uplatněnou pohledávku a náklady řízení řízení, nebo aby v téže lhůtě podal odpor u soudu, který platební rozkaz vydal. (2) Platební rozkaz nelze vydat a) jde-li o věc, ve které má jednat a rozhodovat senát; b) není-li znám pobyt odpůrce nebo kdyby měl být platební rozkaz doručen do ciziny; c) není-li k návrhu přiložen doklad o tom, že odpůrce byl o zaplacení upomenut. (3) Nevydá-li předseda senátu platební rozkaz, nařídí jednání.

§ 228 Přípustnost (1) Pravomocný rozsudek může účastník napadnout návrhem na obnovu řízení: a) jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci; b) lze-li provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci; c) byla-li mu postupem soudu odňata možnost jednat před soudem; d) nemělo-li řízení proběhnout pro nedostatek podmínek řízení nebo rozhodoval-li vyloučený soudce anebo byl-li soud nesprávně obsazen; e) bylo-li rozhodnuto v jeho neprospěch v důsledku trestného činu soudce. (2) Za podmínek uvedených v odstavci 1 může napadnout pravomocný rozsudek návrhem na obnovu řízení i prokurátor, byl-li tento rozsudek vydán v řízení, které bylo nebo mohlo být zahájeno k návrhu prokurátora (§ 35 odst. 1). (3) Návrh na obnovu řízení má vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 3) obsahovat označení rozsudku, proti němuž směřuje, důvod obnovy, skutečnosti, které svědčí o tom, že je návrh podán včas, důkazy, jimiž má být důvodnost návrhu prokázána, jakož i to, čeho se navrhovatel domáhá.

§ 251 Předpoklady výkonu rozhodnutí Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. Návrh na soudní výkon rozhodnutí může podat i prokurátor, bylo-li vykonatelné rozhodnutí vydáno v řízení, které bylo nebo mohlo být zahájeno k návrhu prokurátora (§ 35 odst. 1).

§ 253 (1) Výkon rozhodnutí nařídí předseda senátu, a to zpravidla bez slyšení povinného. (2) Předseda senátu nařídí jednání, jen považuje-li to za nutné nebo stanoví-li to zákon. Senát rozhoduje při provádění výkonu rozhodnutí, stanoví-li to zákon nebo nařídí-li se jednání.

§ 266 (1) Na návrh může senát předseda senátu odložit provedení výkonu rozhodnutí, jestliže se povinný bez své viny ocitl přechodně v takovém postavení, že by neprodlený výkon rozhodnutí mohl mít pro něho nebo pro příslušníky jeho rodiny zvláště nepříznivé následky a oprávněný by nebyl odkladem výkonu rozhodnutí vážně poškozen. (2) I bez návrhu povinného může předseda senátu odložit provedení výkonu rozhodnutí, lze-li očekávat, že výkon rozhodnutí bude zastaven (§ 268).

§ 268 Zastavení výkonu rozhodnutí (1) Výkon rozhodnutí bude zastaven, jestliže a) byl nařízen, ačkoli se rozhodnutí dosud nestalo vykonatelným; b) rozhodnutí, které je podkladem výkonu, bylo po nařízení výkonu zrušeno nebo se stalo neúčinným; c) oprávněný navrhl zastavení výkonu rozhodnutí; rozhodnutí navrhl ten, kdo navrhl jeho nařízení; d) výkon rozhodnutí postihuje věci, které jsou z něho podle § 321 a 322 vyloučeny; e) průběh výkonu rozhodnutí ukazuje, že výtěžek, kterého jím bude dosaženo, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů; f) bylo pravomocně rozhodnuto, že výkon rozhodnutí postihuje věc, k níž má někdo právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí (§ 267); g) po vydání rozhodnutí zaniklo právo jím přiznané; h) výkon rozhodnutí byl soudem prohlášen za nepřípustný, protože je tu jiný důvod, pro který rozhodnutí nelze vykonat. (2) Týká-li se nařízeného výkonu rozhodnutí některý z důvodů zastavení jen zčásti nebo byl-li výkon rozhodnutí nařízen v rozsahu širším, než jaký stačí k uspokojení oprávněného, bude výkon rozhodnutí zastaven částečně.

§ 269 Náklady výkonu rozhodnutí (1) Nařízený výkon rozhodnutí bude zastaven zastaví předseda senátu na návrh nebo i bez návrhu. K zastavení výkonu rozhodnutí podle § 268 odst. 1 písm. g) může dojít jen na návrh povinného. (2) V případech uvedených v § 268 odst. 1 písm. a) až f) zastaví výkon rozhodnutí předseda senátu. V případech uvedených v § 268 odst. 1 písm. g) a h) zastaví výkon rozhodnutí senát. (3) Jako důvod zastavení výkonu rozhodnutí nelze uplatňovat, že se změnily okolnosti rozhodné pro výši a trvání dávek nebo splátek (§ 163 odst. 1).

§ 278 Povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy základní částka, která činí 300 Kčs na osobu povinného a po 100 Kčs na každou osobu, které povinný poskytuje výživné. Na manžela povinného se započítává 100 Kčs, i když má samostatný příjem. Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává 100 Kčs každému manželovi zvláště, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Částka 100 Kčs se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávku výživného, jestliže nařízený výkon rozhodnutí dosud trvá. částka; způsoby jejího výpočtu stanoví nařízením vláda Československé socialistické republiky.

§ 279 (1) Z čisté mzdy, která zbývá po odečtení základní částky a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách, lze srazit k vydobytí pohledávky oprávněného jen jednu třetinu. Pro přednostní pohledávky uvedené v odstavci 3 2 se srážejí dvě třetiny. Přednostní pohledávky se uspokojují nejprve z druhé třetiny a teprve, nestačí-li tato třetina k jejich úhradě, uspokojují se spolu s ostatními pohledávkami z první třetiny. (2) Převyšuje-li zbytek čisté mzdy vypočtené podle odstavce 1 věty první částku 1800 Kčs, srazí se částka nad 1800 Kčs bez omezení. (3) Přednostními pohledávkami jsou a) pohledávky výživného; b) pohledávky náhrady škody způsobené poškozenému ublížením na zdraví; c) pohledávky náhrady škody způsobené úmyslnými trestnými činy proti majetku v socialistickém vlastnictví a spekulací; d) pohledávky daní a poplatků, pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení, jakož i pohledávky náhrady za poskytnutý dětský příspěvek. příspěvek na výživu dítěte a příspěvek na náhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče. (3) Vláda Československé socialistické republiky stanoví nařízením částku, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy vypočtené podle odstavce 1 věty první bez omezení.

§ 290 Výplata provedených srážek (1) Předseda senátu zastaví na návrh plátce mzdy, oprávněného nebo povinného nařízený výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, když povinný po dobu jednoho roku nepobírá mzdu alespoň v takové výši, aby z ní mohly být srážky prováděny. (2) Na návrh povinného může senát předseda senátu zastavit nařízený výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, jestliže jsou srážky prováděny již jen pro běžné výživné a lze předpokládat, že povinný vzhledem ke svému chování i poměru k práci bude výživné plnit dále dobrovolně. Předseda senátu si před rozhodnutím podle tohoto odstavce zpravidla vyžádá stanovisko národního výboru nebo společenských organizací a vyslechne oprávněného.

§ 374 Zrušovací ustanovení (1) Ministerstvo Ministerstva spravedlnosti může republik se zmocňují vydat obecně závazným právním předpisem jednací řád pro okresní a krajské soudy, který upraví podrobněji pro vyřizování občanskoprávních věcí organizaci práce a úkoly pracovníků při výkonu soudnictví, postup soudů při výkonu rozhodnutí, kancelářské práce u soudů včetně správní agendy. Zejména v něm mohou stanovit, že a) které jednoduché úkony svěřené předsedovi senátu mohou vykonávat právní justiční čekatelé nebo administrativní pracovníci; může také stanovit, pracovníci, b) ve kterých případech jsou pracovníci soudu soudů oprávněni ověřit pravost podpisu na listinách a správnost opisů listin. listin, c) kdy lze upustit od přítomnosti zapisovatele při jednání před soudem a jakým způsobem v takových případech je nutno zaznamenat obsah jednání, d) jaká nutná vydání se hradí osobám zúčastněným na řízení. (2) Předseda senátu, jemuž je jinak věc podle rozvrhu práce přikázána, může si vyhradit vyřizování určitých věcí svěřených právním justičním čekatelům nebo administrativním pracovníkům, a to buď vůbec, vůbec nebo v jednotlivých případech. (3) Je-li podáno odvolání proti rozhodnutí, které vydal právní justiční čekatel nebo pověřený administrativní pracovník, může mu zcela vyhovět předseda senátu. Jeho rozhodnutí se považuje za rozhodnutí soudu prvního stupně a lze je napadnout odvoláním.

§ 376 Účinnost zákona Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1964. Novotný v. r. Fierlinger v. r. Lenárt v. r. 1) § 457 odst. 2 a 3 občanského zákoníku. § 62 zákona o rodině. § 213 odst. 2 zákoníku práce. § 129 odst. 2 zákona č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech. § 87 odst. 2 zákona č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví.