Co znamená „Uchovávání daňových dokladů“ podle zákona?
Stručná odpověď: Kdo uchovává: Daňové doklady musí uchovávat jak ten, kdo je vystavil (nebo jehož jménem byly vystaveny), tak i plátce nebo identifikovaná osoba se sídlem či provozovnou v ČR, která doklady přijala.
Klíčová fakta
- Právní základ: § 35 zákona č. 235/2004 Sb. (Zákon o dani z přidané hodnoty) – úřední znění z e-Sbírky
- Judikatura: na § 35 odkazují 3 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS a krajské soudy ve správních věcech), nejnovější z 7. 11. 2024
- Týká se: správce daně, plátce
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „Daňové doklady se uchovávají po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo.“
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 35 zákona o dani z přidané hodnoty stanovuje, kdo, jak dlouho a kde musí uchovávat daňové doklady, a také povinnost zajistit jejich překlad na žádost správce daně.
V praxi
- Délka uchovávání: Všechny daňové doklady je nutné uchovávat po dobu 10 let, počítáno od konce zdaňovacího období, ve kterém se dané plnění uskutečnilo.
- Místo uchovávání: Pokud má firma sídlo nebo provozovnu v ČR, musí doklady uchovávat v tuzemsku. Výjimkou je situace, kdy jsou doklady uchovávány tak, že k nim existuje nepřetržitý dálkový přístup.
- Překlad: Na žádost správce daně je nutné zajistit český překlad daňového dokladu, který byl vystaven v cizím jazyce.
Judikatura
Jak soudy aplikují § 35
II. Argumentace stěžovatelů 3. Stěžovatelé v ústavní stížnosti uvádějí, že okresní soud předmětný příkaz odůvodnil hrozbou skartace daňových dokladů, ačkoli podle § 35 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, lhůta pro jejich uchovávání skončí uplynutím dne 31. 12.
… zadavatelé účastnit, a jaké „nevyčíslitelné“ náklady by jejich účastí v dotačních programech měly žalobci vzniknout, když povinnost uchovávat originální dokumenty související s realizací veřejné zakázky vyplývá přímo ze smlouvy a povinná archivace dokumentů u plátců DPH, kterým je i žalobce, vyplývá také ze zákona (§ 35 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty), byť se zákonem povinná doba archivace s dobou stanovenou v zadávacích podmínkách plně nekryje.
… náhradu hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč za každý úkon právní služby (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu), tedy částku 1500 Kč. Takto vypočtená odměn a náhrada hotových výdajů byla dále navýšena o částku ve výši 2400 Kč, odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je zástupce stěžovatele povinen odvést dle § 35 odst. 7 zákona č. 235/2004 Sb, o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
Co říká § 35 – Zákon o dani z přidané hodnoty
§ 35 Uchovávání daňových dokladů
(1) Povinnost uchovávat daňové doklady má uchovatel, kterým je osoba povinná k dani, která
a) daňový doklad vystavila nebo jejímž jménem byl daňový doklad vystaven, pokud jde o daňové doklady za uskutečněná plnění, nebo
b) má sídlo nebo provozovnu v tuzemsku a která je plátcem nebo identifikovanou osobou, pokud jde o daňové doklady za všechna plnění přijatá v souvislosti se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku.
(2) Daňové doklady se uchovávají po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo.
(3) Uchovatel se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku je povinen uchovávat daňové doklady v tuzemsku. To neplatí, pokud je uchovává způsobem umožňujícím nepřetržitý dálkový přístup.
(4) Pokud má uchovatel sídlo nebo provozovnu v tuzemsku, je povinen předem oznámit správci daně místo uchovávání daňových dokladů v případě, že toto místo není v tuzemsku.
(5) Uchovatel je povinen na žádost správce daně zajistit český překlad daňového dokladu vystaveného v cizím jazyce.
Výklad paragrafu
Související otázky
Na co si dát pozor
- Pokud uchováváte daňové doklady mimo tuzemsko, ale máte sídlo nebo provozovnu v ČR, musíte tuto skutečnost předem oznámit správci daně.
Navazující ustanovení
Totéž téma v jiných předpisech
Zákon o dani z přidané hodnoty – přehled paragrafůDaňové právoVšechny právní otázky