Co znamená „Uchovávání daňových dokladů“ podle zákona?

Paragraf 35 zákona o dani z přidané hodnoty stanovuje, kdo, jak dlouho a kde musí uchovávat daňové doklady, a také povinnost zajistit jejich překlad na žádost správce daně.

Zdroj: § 35 zákon o dani z přidané hodnoty – plné znění s výkladem. Odpověď je generovaná z textu zákona, orientační.

• Délka uchovávání: Všechny daňové doklady je nutné uchovávat po dobu 10 let, počítáno od konce zdaňovacího období, ve kterém se dané plnění uskutečnilo.
• Místo uchovávání: Pokud má firma sídlo nebo provozovnu v ČR, musí doklady uchovávat v tuzemsku. Výjimkou je situace, kdy jsou doklady uchovávány tak, že k nim existuje nepřetržitý dálkový přístup.
• Překlad: Na žádost správce daně je nutné zajistit český překlad daňového dokladu, který byl vystaven v cizím jazyce.

II. Argumentace stěžovatelů 3. Stěžovatelé v ústavní stížnosti uvádějí, že okresní soud předmětný příkaz odůvodnil hrozbou skartace daňových dokladů, ačkoli podle § 35 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, lhůta pro jejich uchovávání skončí uplynutím dne 31. 12.

III.ÚS 487/18 · Ústavní soud · 10. 4. 2018

… zadavatelé účastnit, a jaké „nevyčíslitelné“ náklady by jejich účastí v dotačních programech měly žalobci vzniknout, když povinnost uchovávat originální dokumenty související s realizací veřejné zakázky vyplývá přímo ze smlouvy a povinná archivace dokumentů u plátců DPH, kterým je i žalobce, vyplývá také ze zákona (§ 35 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty), byť se zákonem povinná doba archivace s dobou stanovenou v zadávacích podmínkách plně nekryje.

62 Af 53/2023 · Krajský soud v Brně · 7. 11. 2024

… náhradu hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč za každý úkon právní služby (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu), tedy částku 1500 Kč. Takto vypočtená odměn a náhrada hotových výdajů byla dále navýšena o částku ve výši 2400 Kč, odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je zástupce stěžovatele povinen odvést dle § 35 odst. 7 zákona č. 235/2004 Sb, o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

2 Afs 5/2011 · Nejvyšší správní soud · 24. 1. 2011

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

§ 35 Uchovávání daňových dokladů

(1) Povinnost uchovávat daňové doklady má uchovatel, kterým je osoba povinná k dani, která

a) daňový doklad vystavila nebo jejímž jménem byl daňový doklad vystaven, pokud jde o daňové doklady za uskutečněná plnění, nebo

b) má sídlo nebo provozovnu v tuzemsku a která je plátcem nebo identifikovanou osobou, pokud jde o daňové doklady za všechna plnění přijatá v souvislosti se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku.

(2) Daňové doklady se uchovávají po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo.

(3) Uchovatel se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku je povinen uchovávat daňové doklady v tuzemsku. To neplatí, pokud je uchovává způsobem umožňujícím nepřetržitý dálkový přístup.

(4) Pokud má uchovatel sídlo nebo provozovnu v tuzemsku, je povinen předem oznámit správci daně místo uchovávání daňových dokladů v případě, že toto místo není v tuzemsku.

(5) Uchovatel je povinen na žádost správce daně zajistit český překlad daňového dokladu vystaveného v cizím jazyce.

Paragraf s výkladem a judikaturou

Zákon o dani z přidané hodnoty – přehled paragrafůDaňové právoVšechny právní otázky

Řešíte konkrétní dopis či spor? Analýza dokumentu