Co znamená „Základ daně a výpočet daně“ podle zákona?
Stručná odpověď: Základ daně je obvykle to, co plátce obdrží jako úhradu za zboží nebo službu, a to bez DPH. Zahrnuje i spotřební daň, ale samotná DPH se do základu daně nepočítá.
Klíčová fakta
- Právní základ: § 36 zákona č. 235/2004 Sb. (Zákon o dani z přidané hodnoty) – úřední znění z e-Sbírky
- Judikatura: na § 36 odkazuje 50 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS a krajské soudy ve správních věcech), nejnovější z 25. 11. 2025
- Týká se: plátce, dodavatel
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo)
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 36 zákona o DPH definuje, co tvoří základ daně, tedy částku, ze které se počítá daň z přidané hodnoty, a to jak u běžných plnění, tak u specifických situací, jako je přijetí zálohy nebo nepeněžité plnění.
V praxi
- Do základu daně se připočítávají i další související náklady, jako jsou jiné daně a poplatky, vedlejší výdaje (např. balení, přeprava, pojištění) a u služeb i materiál, který je s nimi přímo spojen.
- Pokud plátce dostane zálohu před dodáním zboží nebo služby, základem daně je tato záloha snížená o daň.
- V případě slevy se základ daně snižuje, ale zaokrouhlení celkové částky na koruny se do základu daně nezahrnuje.
Judikatura
Jak soudy aplikují § 36
V souvislosti s uvedeným propočtem je nutno odkázat na § 36 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v tehdy platném znění, dle kterého je základem daně vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění.
Podle obviněného však byla nesprávně interpretována zákonná úprava DPH, zejména ustanovení § 36 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb. Pokud společnosti označené jako missing trader pořídily od společnosti E. případně od jiné společnosti z jiného členského státu Evropské Unie zboží fakturované jim daňovými doklady specifikovanými ve výroku rozsudku, vznikla jim podle výše citovaných ustanovení povinnost přiznat DPH na výstupu ve výši 21 % ceny plnění, které jim fakturoval …
Rozsah zkrácení daně v trestním řízení by měl v zásadě představovat rozdíl mezi uplatněnými a oprávněnými náklady, či v případě DPH mezi uskutečněnými zdanitelnými plněními obsahujícími všechny položky podle § 36 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb. Otázku oprávněných nákladů pro určení rozsahu zkrácení daňové povinnosti DPH však soudy nižších stupňů podle obviněného bez jakýchkoliv právních úvah pominuly, nebyly proto objasněny základní skutečnosti důležité pro rozhodnutí o rozsahu zkrácení daňové povinnosti.
Co říká § 36 – Zákon o dani z přidané hodnoty
§ 36 Základ daně a výpočet daně
(1) Základem daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění, včetně částky na úhradu spotřební daně od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, a to bez daně za toto zdanitelné plnění.
(2) Základem daně v případě přijetí úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění je částka přijaté úplaty snížená o daň.
(3) Základ daně také zahrnuje
a) jiné daně, poplatky nebo jiná obdobná peněžitá plnění,
b) vedlejší výdaje, které jsou účtovány osobě, pro kterou je uskutečňováno zdanitelné plnění, při jeho uskutečnění,
c) při poskytnutí služby i materiál přímo související s poskytovanou službou,
d) při poskytnutí stavebních nebo montážních prací provedených na dokončené stavbě nebo spojených s výstavbou stavby konstrukce, materiál, stroje a zařízení, které se do stavby jako její součást stavebními nebo montážními pracemi zabudují nebo zamontují.
(4) Za vedlejší výdaje se pro účely základu daně považují zejména náklady na balení, přepravu, pojištění a provize.
(5) Základ daně se sníží o slevu z ceny bez daně, pokud je poskytnuta ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Do základu daně se nezahrnuje částka vzniklá zaokrouhlením celkové výše úplaty při dodání zboží nebo poskytnutí služby na celou korunu.
(6) Základem daně je v případě, že se jedná o
a) dodání zboží podle § 13 odst. 4 písm. a) až c) a § 13 odst. 6 a
1. plátce toto zboží nabyl úplatně, pořizovací cena zboží snížená o hodnotu jeho opotřebení ke dni uskutečnění zdanitelného plnění bez daně,
2. plátce toto zboží nabyl bezúplatně nebo vyrobil, cena obdobného zboží bez daně ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, nebo
3. není možné základ daně určit podle bodu 1 ani 2, výše celkových nákladů bez daně vynaložených na toto dodání zboží ke dni uskutečnění zdanitelného plnění,
b) poskytnutí služby podle § 14 odst. 3 a 4, výše celkových nákladů bez daně vynaložených na poskytnutí služby ke dni uskutečnění zdanitelného plnění,
c) dodání zboží nebo poskytnutí služby v případech, kdy byla úplata poskytnuta zcela formou nepeněžitého plnění, obvyklá cena bez daně tohoto dodání nebo poskytnutí ke dni uskutečnění zdanitelného plnění,
d) dodání zboží nebo poskytnutí služby, kdy byla úplata poskytnuta zčásti formou nepeněžitého plnění a zčásti v peněžních prostředcích,
1. obvyklá cena tohoto zdanitelného plnění bez daně …
Související otázky
Na co si dát pozor
- Je důležité správně určit, co všechno spadá do základu daně, aby nedošlo k chybnému výpočtu DPH.
- Zvláštní pozornost je třeba věnovat situacím, kdy je plnění poskytnuto bezúplatně, nebo je úhrada v nepeněžní formě, jelikož se základ daně určuje odlišně (např. pořizovací cena, obvyklá cena nebo náklady).
Navazující ustanovení
Totéž téma v jiných předpisech
Zákon o dani z přidané hodnoty – přehled paragrafůDaňové právoVšechny právní otázky