8 Tdo 1502/2017 — Nejvyšší soud

8 Tdo 1502/2017 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. Datum rozhodnutí:11. 4. 2018 Spisová značka:8 Tdo 1502/2017 ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:8.TDO.1502.2017.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby Dotčené předpisy:§ 240 odst. 1 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:13. 7. 2018 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 1502/2017-46 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 11. dubna 2018 o dovolání obviněné A. K., roz. Š., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 6. 2017, sp. zn. 67 To 143/2017, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 4 T 168/2015, takto: Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušují usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 6. 2017, sp. zn. 67 To 143/2017, a jemu předcházející rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 8. 3. 2017, sp. zn. 4 T 168/2015. Současně podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se věc přikazuje Obvodnímu soudu pro Prahu 4, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: 1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 8. 3. 2017, sp. zn. 4 T 168/2015, byla obviněná A. K. (dále jen „obviněná“, příp. „dovolatelka“) uznána vinnou, že jako jednatelka společnosti K+K dopravní agentura, s. r. o., IČ: 27610322, dříve sídlem: Dvořákova 266, Rudná, s předem pojatým úmyslem neuhradit správci daně – Finančnímu úřadu pro hlavní město Prahu, územní pracoviště pro Prahu-západ, sídlem: na Pankráci 95, Praha 4, z uskutečněných zdanitelných plnění daň z přidané hodnoty na výstupu u této společnosti, kdy se jednalo o tato tři předmětná plnění: 1. prodej autobusu KAROSA C 955.1073, 2. prodej autobusu KAROSA AXER C 956.1074, 3. prodej autobusu KAROSA 734.40, nechala ke dni 6. 11. 2012 zařídit převod svého obchodního podílu i jednatelství společnosti na nového společníka a jednatele, kterému nepředala účetní agendu a předstírala, že dne 27. 12. 2012 byly prodány autobusy KAROSA C 955.1073 a KAROSA AXER C 956.1074 společností K+K dopravní agentura, s. r. o., společnosti Penta Real, s. r. o., IČ: 28453221, sídlem: Kbelská 648/1, Praha 9, což avizovala či nechala avizovat na registru vozidel a dále, že společnost Penta Real, s. r. o., IČ: 28453221 měla v přesně nezjištěné době prodat předmětné autobusy společnosti JF CARS PRAHA, s. r. o., IČ: 24824089, sídlem: V lipách 30/10, Praha 9, kdy toto avizovala na registru vozidel; v případě třetího autobusu KAROSA 734.40 předstírala, že byl společností K+K dopravní agentura, s. r. o., proveden v nezjištěné době roku 2013 prodej společnosti JF CARS PRAHA, s. r. o., přičemž věděla, že k žádným z uvedených deklarovaných zdanitelných plnění nedošlo a poté předstírala, že předmětné tři autobusy měla zakoupit společnost K Servis Bohemia, s. r. o., IČ: 28408527, od společnosti JF CARS PRAHA, s. r. o., IČ 24824089, sídlem: V lipách 30/10, Praha 9, a to na základě kupních smluv a faktur ze dne 20. 3. 2013: 1. faktury označené: O003602013 ze dne 20. 3. 2013 na částku v celkové výši 949 850 Kč včetně DPH, kdy předmětem plnění měl být autobus Iveco KAROSA C 955, VIN: TMC510732M005219; 2. faktury označené O003592013 ze dne 20. 3. 2013 na částku v celkové výši 1 173 700 Kč včetně DPH, kdy předmětem plnění měl být autobus KAROSA AXER C 956; 3. faktury označené O003582013 ze dne 20. 3. 2013 na částku v celkové výši 145 200 Kč včetně DPH, kdy předmětem plnění měl být autobus KAROSA 734, přičemž jednala s předem pojatým úmyslem neuhradit daň z přidané hodnoty v souhrnné výši 393 750 Kč ze zdanitelných plnění, která měla uskutečnit společnost K+K dopravní agentura, s. r. o., která se v době před převodem obchodního podílu a přechodem jednatelství obžalované na nového jednatele dostala do finančních problémů, přičemž dosavadní činnost společnosti převzala společnost K Servis Bohemia, s. r. o., a předmětné tři autobusy po převodu obchodního podílu používala společnost K Servis Bohemia, s. r. o., a obžalovaná zajistila, aby se předmětné tři autobusy následně staly majetkem společnosti K Servis Bohemia, s. r. o., kde byla do 12. 11. 2012 jednatelkou a do 23. 11. 2012 společnicí spolu s dcerou B. K., takto obžalovaná, bývalá jednatelka společnosti K+K dopravní agentura, s. r. o., jednala, aby se vyhnula zaplacení předmětné daně z přidané hodnoty na výstupu, čímž způsobila České republice škodu ve výši 393 750 Kč. 2. Takto popsané jednání obviněné soud prvního stupně právně kvalifikoval jako přečin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1 tr. zákoníku. Za to jí uložil podle § 240 odst. 1 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání deseti měsíců, jehož výkon podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání třiceti šesti měsíců, a současně jí uložil podle § 82 odst. 2 tr. zákoníku povinnost dle jejích sil a možností uhradit způsobenou škodu. 3. Proti tomuto rozsudku podala obviněná odvolání, které Městský soud v Praze usnesením ze dne 5. 6. 2017, sp. zn. 67 To 143/2017, podle § 256 tr. ř. zamítl. 4. Obviněná se ani s rozhodnutím odvolacího soudu neztotožnila a dne 18. 8. 2017 proti němu podala prostřednictvím svého obhájce Mgr. Jakuba Drábka blanketní dovolání, v němž uplatnila dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., neboť měla za to, že napadeným usnesením bylo rozhodnuto o zamítnutí jejího odvolání, přestože v řízení, které mu předcházelo, byl dán dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy že rozsudek soudu nalézacího spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Dne 27. 10. 2017 samosoudkyně obviněnou vyzvala k odstranění vad podaného dovolání ve smyslu § 265f odst. 1 tr. ř., a to ve lhůtě dvou týdnů od doručení této výzvy. To obviněná dne 10. 11. 2017 (opět prostřednictvím shora jmenovaného obhájce) učinila a dovolání doplnila. 5. Úvodem svého podání dovolatelka vytkla soudu druhého stupně porušení základní zásady trestního řízení vtělené do ustanovení § 2 odst. 5 tr. ř. Ten v odůvodnění svého usnesení polemizoval se skutkovým dějem zjištěným soudem prvního stupně v tom, zda obviněná měla či neměla předem pojatý úmysl zkrátit daň nebo jaký byl vlastně cíl jejího jednání. Na jedné straně tedy sice uvedl, že byly splněny podmínky § 2 odst. 5. tr. ř., na druhé straně však (v rozporu s tím) vyjádřil důvodné pochybnosti o skutkovém stavu věci. 6. Poté obviněná zdůraznila, že poplatníkem (povinnou osobou) byla K+K dopravní agentura, s. r. o., a připomněla, že k uzavření kupních smluv na předmětné autobusy došlo až poté, co přestala být jednatelkou této společnosti. Popsala jednotlivé převody vlastnického práva ke třem autobusům, které jsou patrné jak z velkých technických průkazů, tak i dalších důkazů. V této souvislosti se dotázala, co je míněno tím, že „fingovala“ převody těchto autobusů, když k nim skutečně došlo, a dále, jaký má tato skutečnost vztah ke skutkové podstatě trestného činu podle § 240 tr. zákoníku. Pokud by zde nějaká vazba byla, pak není zdůvodněna ani v jednom z rozhodnutí nižších soudů. Každopádně v době uskutečnění zdanitelného plnění z prodeje autobusů již nebyla jednatelkou shora zmíněné společnosti, a proto to nebyla ona, která měla na danou skutečnost jakkoliv reagovat ve vztahu k příslušnému správci daně. Poukázala rovněž na to, že svědci P. D., P. Š., M. N., P. S., ale pravděpodobně i V. O. a T. O. tvoří spolupracující skupinu osob. Není přitom pravdou, že by do této skupiny kdy patřila ona. Právě kvůli nejasným vztahům mezi výše uvedenými osobami podala trestní oznámení, na které však orgány činné v trestním řízení doposud nereagovaly. Je ovšem prokázáno, že P. Š. dovolatelce slíbil prodej její společnosti a shodou okolností P. D. chtěl společnost koupit. Současně bylo potvrzeno, že si P. Š. ponechal účetnictví této společnosti. Skupina kolem těchto dvou pánů tedy znala ekonomickou situaci společnosti K+K dopravní agentura, s. r. o., přičemž další svědek M. N. ji znát přinejmenším měl a mohl. 7. Následně se dovolatelka věnovala znaku „zkrácení daně“. Nejdříve tak učinila v teoretické rovině s tím, že poukázala na rozhodnutí bývalého Nejvyššího soudu ČSR ze dne 7. 3. 1972, sp. zn. 4 To 54/71, publikované pod č. 5/1973 Sb. rozh. tr., a poté vyslovila názor, že ani obžaloba ani rozhodnutí obou soudů nižších stupňů neuvádějí, jak a čím mělo z její strany dojít ke zkrácení daně. Soudy se pouze p