Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 20. 1. 2026, ve znění upřesnění z 9. 6. 2026, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 75 939,90 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu dle smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky dne 15. 6. 2025 prostřednictvím klientské zóny, dle které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše 75 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit jistinu spolu s úroky v měsíčních splátkách, minimální splátka činila 3 750 Kč vždy k 15. dni v kalendářním měsíci. Dle upřesnění žalobkyně před uzavřením smlouvy činila nezbytné kroky k ověření úvěruschopnosti žalovaného, porovnala jeho příjmy a výdaje, zda je schopen hradit pravidelné splátky, využila služeb společností , právnická osoba, . a , právnická osoba, ., lustrovala žalovaného v insolvenčním rejstříku, Centrální evidenci exekucí, registru SOLUS a ověřila transakce žalovaného na běžném účtu a informace, které poskytl v žádosti (příjem 55 000 Kč, výdaje na bydlení 8 000 Kč, výdaje na potraviny a chod domácnosti 6 000 Kč). Žalovaný však splátkový kalendář nedodržel a dostal se do prodlení se splátkou splatnou 15. 9. 2025. Dále žalobkyně požaduje náklady upomínání za 2 upomínky, tj. 1 000 Kč v souladu se smlouvou a v důsledku prodlení s peněžitým závazkem také zákonný úrok z prodlení. Žalovaný na dlužnou částku uhradil dvě splátky po 3 750 Kč, dále neuhradil ani přes předžalobní upomínku zástupce žalobkyně ničeho. Po částečném zpětvzetí ze dne 18. 2. 2026, o němž bylo pravomocně rozhodnuto usnesením zdejšího soudu o částečném zastavení, č. j. EPR 15308/2026-9, ze dne 18. 2. 2026, které nabylo právní moci dne 18. 3. 2026, žalobkyně požaduje zaplacení částky 74 744 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 74 744 Kč od 16. 9. 2025 do zaplacení a kapitalizovaným úrokem ve výši 10 687,57 Kč (z částky 74 744 Kč ve výši 57,99 % ročně za dobu od 16. 9. 2025 do 14. 12. 2025) a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. K nařízenému jednání se předvolaný zástupce žalobkyně ani žalovaný nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále také jen „o. s. ř.“), přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.4. Ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, z 15. 6. 2025, vč. digitálního podpisu, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše 75 000 Kč v tzv. tranších, přičemž čerpaná tranše nesmí nikdy překročit úvěrový rámec na bankovní účet č. , č. účtu, a žalovaný se zavázal jej vrátit spolu s úrokem ve výši 57,99 % ročně z čerpané částky na dobu 72 měsíců, (RPSN 78,16 %), dále byl sjednán poplatek za písemnou upomínku ve výši 500 Kč.5. Z předsmluvní informace ze dne 15. 6. 2025, vč. digitálního podpisu, soud zjistil, že žalovanému byly poskytnuty základní informace ke smlouvě o úvěru.6. Z žádosti o čerpání tranše z 17. 6. 2025, vč. podpisu žádosti, soud zjistil, že žalovaný požadoval výplatu tranše ve výši 15 000 Kč a souhlasil s tím, že bude odečten dlužný úrok z čerpané částky ve výši 95,33 Kč, dále byl v dokumentu obsažen orientační platební kalendář.7. Z bezhotovostní platby ze dne 16. 6. 2025 soud zjistil, že dne 16. 6. 2025 byla z účtu č. , č. účtu, na účet č. , č. účtu, připsána platba ve výši 1 Kč se zprávou pro příjemce „, Jméno žalovaného, “ a s poznámkou „, Jméno žalovaného, “, VS , var. symbol, .8. Z bezhotovostní platby ze dne 16. 6. 2025 soud zjistil, že dne 16. 6. 2025 byla připsána platba ve výši 60 000 Kč z účtu , č. účtu, na účet č. , č. účtu, se zprávou pro příjemce „, jméno FO, úvěr“ a s poznámkou „, jméno FO, úvěr“, VS , var. symbol, .9. Z bezhotovostní platby ze dne 17. 6. 2025 soud zjistil, že dne 17. 6. 2025 byla připsána platba ve výši 14 904,67 Kč z účtu , č. účtu, na účet č. , č. účtu, se zprávou pro příjemce „, Jméno žalovaného, dočerpání úvěru č. , hodnota, “ a s poznámkou „, Jméno žalovaného, dočerpání úvěru č. , hodnota, “, VS , var. symbol, .10. Z datového výstupu , Anonymizováno, k 15. 6. 2025 soud zjistil, že žalobkyně ověřovala žalovaného ve veřejně dostupných databázích a zjistil počet aktivních exekucí 0, není veden v insolvenčním rejstříku ani databázi SOLUS.11. Z historie bankovního účtu – strojově k účtu č. , IBAN, za období od 1. 3. 2025 do 31. 5. 2025 soud neučinil žádná skutková zjištění, když částky nejsou označeny datem, číslem účtu (nebo názvem účtu) ani popisem, nejsou tedy nijak přiřaditelné.12. Z kopie občanského průkazu č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně ověřovala totožnost žalovaného při uzavírání smlouvy.13. Z kopie řidičského průkazu č. , IBAN, soud zjistil, že žalobkyně ověřovala totožnost žalovaného při uzavírání smlouvy.14. Z 1. upomínky z 20. 8. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyhotovila výzvu žalovanému k úhradě částky 4 250 Kč se splatností 4. 9. 2025 (dlužná částka 3 750 Kč + 500 Kč [1. upomínka]).15. Z 1. upomínky z 20. 8. 2025 – e-mailu soud zjistil, že žalobkyně vyhotovila výzvu žalovanému k úhradě částky 4 250 Kč se splatností 4. 9. 2025 (dlužná částka 3 750 Kč + 500 Kč [1. upomínka]) a zaslala jeho na adresu , e-mail, (e-mail uvedený ve smlouvě).16. Z 2. upomínky z 5. 9. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyhotovila výzvu žalovanému k úhradě částky 4 750 Kč (dlužná částka 3 750 Kč + 500 Kč [1. upomínka] + 500 Kč [2. upomínka])17. Z 2. upomínky z 5. 9. 2025 – e-mailu soud zjistil, že žalobkyně vyhotovila výzvu žalovanému k úhradě částky 4 750 Kč se splatností 20. 9. 2025 (dlužná částka 3 750 Kč + 500 Kč [1. upomínka] + 500 Kč [2. upomínka]) a zaslala jeho na adresu , e-mail, (e-mail uvedený ve smlouvě).18. Z předžalobní výzvy, zesplatnění úvěru, oznámení o převzetí právního zastoupení z 21. 12. 2025 vč. podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím zástupce k úhradě částky 96 491,57 Kč ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 15. 6. 2025 do 4. 1. 2026.19. Ze zásady zpracování osobních údajů soud nezjistil žádné významné skutečnosti pro rozhodnutí v této věci, proto je dále neuvádí.20. Ze sdělení , právnická osoba, . z 3. 7. 2026 soud zjistil, že majitelem a disponentem účtu č. , č. účtu, byl v předmětném období pouze žalovaný a dále bylo zjištěno, že na tento účet byly připsány platby ve výši 60 000 Kč (, Anonymizováno, ) dne 17. 6. 2025, a ve výši 14 904,67 Kč (, Jméno žalovaného, - dočerpání úvěru č. , hodnota, ) dne 18. 6. 2025 od , právnická osoba, . Dále jsou na účtu evidovány odchozí platby na účet č. , č. účtu, dne 16. 6. 2026 ve výši 1 Kč, dne 16. 7. 2025 ve výši 3 750 Kč a dne 29. 9. 2025 ve výši 4 750 Kč.21. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že mezi účastníky byla prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru dle §§ 1 824 a 2 395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet peněžní prostředky v celkové výši 74 904,67 Kč a žalovaný je měl vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši 57,99 % ročně. Vzhledem k tomu, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona č. 257/2016 Sb., tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně pouze tvrdila, že tuto svou povinnost splnila, mj. lustrací v insolvenčním rejstříku, CEE, SOLUS, výpisy z bankovního účtu za 2 předcházející měsíce (z výpisů z účtu soud nedošel k žádným skutkovým zjištěním), přezkoumala údaje uvedené žalovaným, avšak zjištěné údaje neověřovala. Co se týče výdajů, žalobkyně sice měla k dispozici údaje z běžného účtu žalovaného, neučinila však žádná tvrzení týkající se konkrétních příjmů a výdajů žalovaného v tomto individuálním případě. Soud nemá za prokázáno, že žalobkyně vynaložila odbornou péči u zkoumání příjmů a výdajů žalovaného, neboť kromě zjištění, že nemá záznamy ve veřejně dostupných rejstřících, tvrdila příjem 55 000 Kč, výdaje na bydlení 8 000 Kč, výdaje na potraviny 6 000 Kč a závazky 12 896 Kč. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného. Soud proto v souladu s § 87 odst. 1 věty prvé zákona č. 257/2016 Sb. dospěl k závěru, že smlouva o úvěru sjednaná mezi účastníky je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé. Podle § 580 a § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy žalovanému částku 74 904,67 Kč, pak je žalovaný jako spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb., jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně tak má nárok na vrácení jistiny úvěru ponížené o plnění, které žalovaný podle téže smlouvy uhradil žalobkyni (1 Kč + 3 750 Kč + 4 750 Kč). Soud proto přiznal žalobkyni částku 66 403,67 Kč. S ohledem na ochranu spotřebitele stanovenou v § 87 zákona č. 257/2016 Sb., kdy má žalovaný vrátit poskytnuté plnění v době přiměřené jeho možnostem, závisí doba splatnosti nikoliv od výzvy věřitele, ale od možnosti dlužníka. Nárok na úrok z prodlení z přiznané částky dle § 1 970 o. z. (z důvodu prodlení s plněním peněžitého závazku) vzniká žalobkyni, vzhledem k tomu, že nedošlo k dohodě o splatnosti mezi účastníky až po uplynutí stanovené hmotněprávní lhůty v rozsudku do tří dnů od právní moci rozsudku, shodně viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, žaloba proto byla zamítnuta i co do požadovaného příslušenství (pro předčasnost). Žalovaný byl zavázán k zaplacení částky 66 403,67 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a teprve pokud svou povinnost nesplní ve stanovené lhůtě, bude povinen zaplatit k peněžitému závazku také zákonný úrok z prodlení v aktuální výši. Ohledně úroku z prodlení může žalobkyně následně podat samostatnou žalobu. Co do zákonného úroku z prodlení z žalované částky byla žaloba zamítnuta, když žalovaný dosud nebyl v prodlení. Lhůta k plnění byla uložena dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvod pro její prodloužení.22. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. (ve spojení s § 146 odst. 2 věta první o. s. ř., když řízení bylo částečně zastaveno nikoliv pro chování žalovaného) zavázal soud žalovaného zaplatit žalobkyni, která měla ve věci převážný procesní úspěch a před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění, náklady řízení v rozsahu 44 %, neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 28 % uplatněného nároku a úspěšná v rozsahu 72 %. Vycházel přitom z jistiny a kapitalizovaného veškerého příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku (a části ke dni zastavení), tj. částky 92 488,90 Kč (v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015). Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 16 848 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 078 Kč, odměny za 3 úkony právní služby po 4 140 Kč dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále také jen „a. t.“) za sepis převzetí a přípravu, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby, 3x paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Žalovaný byl proto zavázán k úhradě částky 7 413,12 Kč.