Okresní soud v Liberci 31 C 75/2026-94 – Neplatnost právního jednání

Žalobkyně se z titulu postoupené pohledávky domáhala zaplacení částky , částka, a zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 14,75 % ročně. Žalobu odůvodnila tak, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně“), uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, . Předmětem této smlouvy bylo poskytnutí částky , částka, . Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit i s úrokem ve výši 40 % ročně. Žalovaný byl povinen splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období, a to vždy nejpozději k 10. dni v měsíci. Právní předchůdkyně poskytla úvěr prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, , na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaný zaslal právní předchůdkyni žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru a splatností. Žalovaný odsouhlasil znění smlouvy verifikačním kódem ve formě SMS. Autorizační kód je přidělen žalovanému na základě žádosti o úvěr na jeho verifikovaný mobilní telefon. SMS Kód nahrazuje fyzický podpis smlouvy. Žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval a právní předchůdkyně úvěr žalovanému vyplatila dne , datum, . Úvěr byl převeden z bankovního účtu právní předchůdkyně na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Právní předchůdkyně tak svůj závazek splnila, nicméně žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne , datum, byl žalovaný vyrozuměn o zesplatnění celého úvěru ke dni , datum, . Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalobkyně nabyla předmětnou pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne , datum, se společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , sídlem , adresa, , která ji dříve nabyla smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne , datum, s právní předchůdkyní. Žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne , datum, .2. Podáním ze dne , datum, se žalovaný vyjádřil k žalobě. Žalovaný uvedl, že nárok žalobkyně uplatněný v žalobě neuznává, jelikož nejde o nárok plynoucí z úvěrové smlouvy, ale o nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaný má za to, že předmětná smlouva je absolutně neplatná z důvodu nesplnění povinnosti právní předchůdkyně posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný uvedl, že právní předchůdkyně nikterak nezkoumala jeho příjmy a výdaje, nezkoumala jeho výdaje na bydlení, splátky dalších úvěrů, ostatní běžné výdaje např. na jídlo, za léky, zda nemá zvýšené výdaje související se , podezřelý výraz, stavem atd. Dále je žalovaný toho názoru, že smlouva je absolutně neplatná z důvodu nedostatečné formy právního jednání. Na základě předmětného kontraktačního procesu nelze učinit nezpochybnitelný závěr, že se žalovaný k dané předložené smlouvě skutečně nezměnitelným způsobem daný prostředkem identifikace prokazující její akceptaci připojil. Sms kód a OP mohl doložit kdokoliv. Nakonec žalovaný tvrdil, že sjednaný smluvní úrok je v rozporu s dobrými mravy, a z tohoto důvodu lze rovněž smlouvu považovat za neplatnou. Žalovaný tedy navrhuje, aby zbývající částku ve výši , částka, směl splácet žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, . Vyšší splátky není v současnosti schopen hradit vzhledem ke své zhoršené životní situaci.3. Podáním doručeným dne , datum, doplnila žalobkyně žalobu o následující tvrzení o skutkovém stavu věci. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně řádně ověřila úvěruschopnost žalovaného dotazem do ISIR, CEE a Databáze neplatných dokladů MVČR. Rovněž právní předchůdkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. K ověření výše příjmu žalovaný poskytl právní předchůdkyni výpis ze svého bankovního účtu za období , Anonymizováno, a tři výplatní pásky za období od , Anonymizováno, . Soud trval na doložení ověření základních výdajů a jiným obdobných závazků tak, aby nehrozil neúspěch nad nezaplacenou jistinu.4. Z jednání , datum, se žalovaná řádně omluvila, další doplnění nevznesla. Žalovaný připouštěl obdržené jistiny , částka, , aniž by plnil na dluh, jinak trval na svém vyjádření, vybavil si vepsání kódu sms, dokládání OP a příjmu, výdajů nikoliv. Vyšší splácení pod ztrátou výhody splátek neměl za možné, po srážkách na mnoho exekucí činí sice jeho příjem , Anonymizováno, tis. Kč a na bydlení u své matky vydá , částka, , hradí však ještě výživné , částka, měsíčně své dcery, má výdaje za stravu svou i dcery, za veřejnou dopravu a telefonní paušál a i další čtyři závazky žalované chce také splácet po , částka, měsíčně. Dostal se do dluhové pasti a hrozí mu tak i další požadavky na splácení.5. Z provedených důkazů má soud za zjištěné následující skutečnosti o skutkovém stavu věci:6. Z žádosti o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, bylo zjištěno, že v této bylo uvedeno, že žalovaný je svobodný, s jednou vyživovací povinností, je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, na pracovní pozici dělník, s měsíčním příjmem , částka, a měsíčními výdaji , částka, .7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně uzavřela se žalovaným na dálku (v souladu s popisem žaloby) smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru, ve které bylo sjednáno poskytnutí peněžních prostředků až do výše úvěrového limitu , částka, , a to převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté peněžní prostředky splácet každý měsíc, a to vždy k 10. dni příslušného kalendářního měsíce, s tím, že smluvní úrok bude hradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši úroku přirostlého za období od předcházejícího dne splatnosti, a to vždy ke dni splatnosti, a jistinu splatí nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Úrok byl sjednán ve výši 40 % měsíčně a RPSN ve výši 5 521,54 %. Dle čl. VI. smlouvy docházelo pro dvouměsíční prodlení ve splácení na zesplatnění.8. Z kopie občanského průkazu a řidičského průkazu žalovaného byly zjištěny osobní údaje žalovaného, tato věřitele žalovaný doložil svou totožnost.9. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, za , Anonymizováno, bylo zjištěno, že příjmy žalovaného za tento měsíc činily , částka, a výdaje činily , částka, . Dále bylo zjištěno, že konečný zůstatek činil , částka, , a že žalovaný měl výdaje spojené s , Anonymizováno, .10. Z výplatního lístku za , Anonymizováno, bylo zjištěno, že ve prospěch bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, měla být vyplacena mzda ve výši , částka, od zaměstnavatele , právnická osoba11. Z výplatního lístku za , Anonymizováno, bylo zjištěno, že ve prospěch bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, měla být vyplacena mzda ve výši , částka, od zaměstnavatele , právnická osoba12. Z výplatního lístku za , Anonymizováno, bylo zjištěno, že ve prospěch bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, měla být vyplacena mzda ve výši , částka, od zaměstnavatele , právnická osoba13. Ze zesplatňujícího dopisu ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně vyrozuměla žalovaného o zesplatnění úvěru ke dni , datum, , a zároveň jej vyzvala k zaplacení celkové dlužné částky ve výši , částka, do tří dnů od doručení tohoto dopisu.14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, ve spojení se seznamem postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávku za žalovaným právní předchůdkyně postoupila na společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, , sídlem , adresa, .15. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, ve spojení se seznamem postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávku za žalovaným společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, , sídlem , adresa, , postoupila právě na žalobkyni.16. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, zaslaným mu doporučeně, přičemž tento dopis zahrnoval i předžalobní upomínku ze dne , datum, , v níž byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky , částka, a nákladů právního zastoupení. Dle podacího lístku byl tento dopis žalovanému odeslán dne , datum, .17. Aktuální poměry žalované vyplývají z výpovědi žalovaného: jeho mzda po srážkách jako operátora sváření činí , Anonymizováno, tis. Kč měsíčně, za bydlení u matky vydá , částka, , hradí výživné , částka, měsíčně, nevlastní cenné věci, na dopravu a mobil vydá , částka, měsíčně, po , částka, chce splácet další , Anonymizováno, obdobné dluhy a další ještě očekává, na stravu na , částka, denně a více o víkendech s dcerou. Pracovní poměr doložil pracovní smlouvou na plný úvazek z , datum, a , Anonymizováno, exekucí Potvrzení od minulého zaměstnavatele.18. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah právní předchůdkyně a žalovaného jako smlouvu o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.19. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru. Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.20. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou z. č. 96/2022 Sb. s účinností od , datum, ).21. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.22. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 4129/18 ze dne , datum, zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015 ze dne , datum, (obdobně rozsudek Evropského soudního dvora ze dne , datum, , CA Consumer Finance proti , jméno FO, , rozsudek Okresního soudu , adresa, sp. zn. , spisová značka, ): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o. z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu , adresa, sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, a Okresního soudu , adresa, sp. zn. OS , adresa, , Anonymizováno, ze dne , datum, , a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek ESD z , datum, C-679/18. Krajský soud v , adresa, vyjádřil ve svém rozsudku č.j. , spisová značka, ze dne , datum, tyto závěry: „V rámci posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr je třeba ze strany poskytovatele úvěrů zjišťovat a prověřovat nejen jeho příjem, ale i skutečné výdaje, náklady a závazky. Nelze se spoléhat pouze na tvrzení žadatele o úvěr uváděná např. v žádosti o úvěr. Nesplnění této povinnosti zakládá neplatnost smlouvy o úvěru dle § 86 z.s.ú.“ Ověření úvěruschopnosti dlužníka dle nálezu Ústavního soudu III. ÚS 4129/18 je požadavek samozřejmý pro platnost smluvního ujednání, i kdyby neplynul ze zákona, odtud se rovněž podává ústavně konformní výklad posuzování úvěruschopnosti, zkoumání je třeba doložit k realizaci práva na soudní ochranu spotřebitele, což odpovídá citovanému rozhodnutí Nejvyššího správního soudu i ve Sbírce soudních rozhodnutí publikovanému NS ČR 33 Cdo 2178/2018. Soud se proto nedomnívá, že materiální pojetí užité ve skutkově odlišné věci o vydání bezdůvodného obohacení pro tvrzení o neplatnosti spotřebitelského úvěru pro nedostatečné ověření úvěruschopnosti, ale při jeho dobrovolném splnění, v NS ČR 33 Cdo 1819/2023 ze dne , datum, lze vnímat jako ustálenou judikaturu, nadto v dané byl podán euro konformní výklad rozhodnutí ESD C – 755/22 z , datum, , který plně odkázal na potřebu zkoumat doložení úvěruschopnosti věřitelem, tedy na formální pojetí a ochranu spotřebitele spojil i s tím, že i při splnění závazku spotřebitelem lze takovou neplatnost vyslovit, jinak by nedošlo na splnění cílů úpravy a k naplňování dané povinnosti věřiteli.23. Spotřebitel je dle § 87 odst. 1 věty třetí v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle judikátu NS ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne , datum, se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina.24. Podle § 87 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb.: Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. V souladu s odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.25. Dle rozhodnutí NS ČR sp.zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne , datum, se soud zabývá i výší sjednaných úroků: nepřiměřená, a proto neplatná pro rozpor s dobrými mravy, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících (nad dva až trojnásobek) obvyklé úrokové sazby bank, oddělitelnost obsahu ujednání je třeba zkoumat i z hlediska okolností uzavření. Dle judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 60/2021 v případě oddělitelnosti této části smlouvy by úroky náležely ve výši dle § 110 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelské úvěru (repo sazba platná v době uzavření smlouvy). K oddělitelnosti ujednání o úroku v úvěrové smlouvě dospěl judikát sp.zn. 29 Cdo 4498/2007, podle něhož neplatnost ujednání o úrocích nezpůsobuje sama o sobě (vzhledem k povaze takové smlouvy a k jejímu obsahu) neplatnost smlouvy o úvěru jako celku. Je zde však bohatá pozdější judikatura Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 20 Cdo 2464/2020, ze dne , datum, , sp. zn. 20 Cdo 1857/2019, ze dne , datum, , sp. zn. 20 Cdo 3811/2019, ze dne , datum, , sp. zn. 20 Cdo 2884/2019, ze dne , datum, , sp. zn. 20 Cdo 75/2020, či ze dne , datum, , sp. zn. 20 Cdo 2834/2020 pracující s neoddělitelností. Nadto k neoddělitelnosti lze uvážit i judikaturu k šikanózním a lichevním smlouvám hodnotícím hrubý nepoměr vzájemných plnění, například NS ČR 30 Cdo 4665/2009, 32 Cdo 1490/2019, I.ÚS 3308/16. Zkoumání zájmu obou stran na ujednaném a neoddělitelnost obsahu, na kterém měla zájem právě silnější strana (na vysokém úroku, ten si prosadila) zastává unijní judikatura, k tomu rozhodnutí Soudního dvora EU, C-377/14 ze dne , datum, , Radlingerovi v. , právnická osoba, . o kumulativní zkoumání smluvních ujednání, i kdyby na nich silnější strana později netrvala, co do závaznosti vůči spotřebiteli. To dle soudu více odpovídá nové úpravě oddělitelnosti dle § 576 o.z., oproti staré úpravě v § 41 z.č. 40/1964, ten se zaměřoval jen na formální oddělitelnost, zatímco nová úprava směřuje i k materiálnímu pojetí, hodnotit se má zájem obou stran na sjednání.26. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.27. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.28. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., spotřebitelské smlouvy nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle § 122 odst. 1 písm. b) z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.29. Pokud se týče aktivní věcné legitimace žalobkyně, pak tuto má soud ve vztahu k žalovanému za osvědčenou, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalovanému bylo postoupení pohledávek postupiteli oznámeno (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. 31 Cdo 1328/2007).30. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně a žalovaný mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., neboť právní předchůdkyně se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky, které se žalovaný zavázal sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný smlouvu uzavíral mimo svoji podnikatelskou či jinou výdělečnou činnost, vystupuje v daných smluvních vztazích v postavení spotřebitele, a na smluvní vztahy je tedy třeba aplikovat též úpravu zákona o spotřebitelském úvěru. Sjednání na dálku v písemné formě si nakonec žalovaný vybavil, bylo sjednáno nahrazení podpisu sms kódem, ten byl podmínkou k vyplacené úvěru, to žalovaný nesporoval, dokládal pak svou totožnost, své telefonní číslo , tel. číslo, účet. Z provedeného dokazování ale vyplývá, že žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdkyně s odbornou péčí posuzovala schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně sice soudu k prokázání zkoumání příjmové stránky žalovaného doložila výplatní pásky za měsíc červenec až , Anonymizováno, a výpis z bankovního účtu žalovaného za , Anonymizováno, , nicméně k prokázání zkoumání výdajů žalovaného však doložila pouze výpis z bankovního účtu žalovaného za , Anonymizováno, , z něhož má soud za prokázané pouze to, že příjmy žalovaného za tento měsíc činily , částka, a výdaje činily , částka, , tj. výdaje žalovaného přesahovaly jeho příjmy. Rovněž má soud za prokázané, že konečný zůstatek na účtu žalovaného za , Anonymizováno, činil , částka, , a že žalovaný měl výdaje spojené s , Anonymizováno, , naopak výdaje na stravu či bydlení patrné nebyly. Nadto soud uvádí, že výpis z bankovního účtu žalovaného za jeden měsíc nelze mít za dostatečný k prokázání zkoumání pravidelných měsíčních výdajů žalovaného. Žalobkyně dále tvrdila, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného v systémech CEE a ISIR, nicméně tyto soudu nedoložila, ISIR svědčí pouze o tom, že není vedeno insolvenční řízení pro předlužení. CEE by vypovídal o množství exekucí, databáze jako NRKI, BRKI o dřívějších úvěrech i o výši jejich splátek. Je tak zřejmé, že právní předchůdkyně porušila svou zákonnou povinnost ověřit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr bez důvodných pochybností, když neověřila výdajovou stránku, obsah výpisu účtu přitom k tomu vybízel. S ohledem na tuto skutečnost nelze mít smlouvu dle judikatury za platnou a je možné přiznat jen dosud nezaplacenou jistinu, zde , částka, (žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalovanému poskytla celkem , částka, , přičemž žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, což žalovaný sám potvrdil ve svém podání ze dne , datum, i při jednání soudu), jako zákonem o spotřebitelském úvěru předpokládané bezdůvodné obohacení žalovaného. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že svůj dluh vůči žalobkyni či její právní předchůdkyni splnil, že mu povinnost k zaplacení celkové dlužné částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud tedy přiznal jistinu , částka, a ve zbytku žalobu zamítl. Kdyby soud neshledal neplatnost pro nedoložené řádného ověření úvěruschopnosti, zabýval by se i přiměřeností sjednaného plnění včetně úroku 40% měsíčně, právě na něm ve formulářově připravené smlouvě věřitele trval, měl na takové obsahu smlouvy zájem, soud by proto i zde posuzoval neplatnost sjednaného celku.31. V průběhu řízení žalovaný požádal o povolení splátek, neboť není schopen uhradit dlužnou částku jednorázově, dostal se do dluhové pasti, proto má mnoho exekucí a snaží se splácet další své závazky a další očekává, rodina mu pomáhá s náklady bydlení, nevyživuje však jen sebe, zčásti pečuje i o nezletilou dceru. Vzhledem k tomu, že svou nepříznivou životní situaci soudu doložil, soud mu uložil povinnost zaplatit dlužnou částku ve výši , částka, v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, , splatných vždy k 25. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.32. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že když žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný z 42 %. Ke dni rozhodnutí soudu se žalobkyně domáhala zaplacení částky přibližně , částka, , bylo jí vyhověno v částce , částka, , tj. úspěch žalovaného je zde z 58%, čistý úspěch a náklady žalovaného jsou tak k náhradě z 16%. Žalovaný žádal nahradit paušální náklady dle vyhl.č. 254/2015 Sb. za obranu odporem a vyjádření, za přípravu k jednání a účast u něj, 3x po , částka, , kde 16% činí , částka, k náhradě.