Žalobou podanou dne , datum, se žalobkyně se domáhala určení neplatnosti výpovědi ze dne , datum, , kterou jí dala žalovaná. Žalobu odůvodnila tím, že výpověď je neplatná pro rozpor se zákonem, protože žalobkyně žádné povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k práci neporušila, ve výpovědi vytýkaného jednání se nedopustila a důvod výpovědi není dán. Nadto je údajný důvod k výpovědi vymezen tak vágně a neurčitě, že je v rozporu se zákonným požadavkem na obsah výpovědi podle § 50 odst. 4 zákoníku práce.Žalovaná podáním ze dne , datum, nárok žalobkyně uznala a navrhla, aby soud vydal rozsudek pro uznání. S ohledem na komunikaci mezi účastníky a jejich zástupci, která předcházela podání žaloby, navrhla žalovaná, aby soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení.Podle ust. § 153a odst.1, odst. 2 o.s.ř. uzná-li žalovaný průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (ust. § 99 odst. 1 a odst. 2 o.s.ř.). Podle odst. 4 tohoto ustanovení jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání. Podle ust. § 99 odst. 1, odst. 2 o.s.ř., připouští-li to povaha věci mohou účastníci skončit řízení smírem, který soud schválí, pokud není v rozporu s právními předpisy.Soud věc právně posoudil podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zejména podle ustanovení § 50 odst. 5 zákoníku práce a dospěl k závěru, že předmětem řízení je subjektivní právo, s nímž mohou účastníci volně disponovat a rovněž i uzavřít smír. Proto soud vydal rozsudek pro uznání, kterým vyhověl žalobě.Pokud jde o náhradu nákladů řízení, žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, a proto jí podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Argumentaci žalované, že mezi účastnicemi probíhala předsoudní jednání, z nichž bylo zřejmé, že se obě strany shodují na tom, že výpověď je neplatná, a tedy bylo neúčelné podávat žalobu, soud neshledal důvodnou, když žalovaná výpověď neodvolala, a jediným zákonným způsobem, jak výpověď odklidit bylo právě podání žaloby podle § 72 zák. práce.