Shora uvedeným usnesením soud prvního stupně přerušil řízení do pravomocného skončení řízení vedeného u něj pod sp. zn. 50 C 4/2025.2. V odůvodnění nejprve připomněl, že žalobou došlou soudu 22. 1. 2025 se původně dva žalobci (, Anonymizováno, a , Jméno žalobkyně, .) domáhali určení práv autora databáze dle § 40 odst. 1 písm. a) zákona č. 121/2000 sb., autorský zákon (dále jen „AZ“), zdržení se neoprávněného zásahu do práva autora databáze dle § 40 odst. 1 písm. b) a písm. d) AZ a poskytnutí přiměřeného zadostiučinění v penězích za způsobenou nemajetkovou újmu. Žalobkyně , Jméno žalobkyně, . se domáhala také náhrady škody v podobě ušlého zisku. Vzhledem k tomu, že původní žalobce , Anonymizováno, uplatnil nároky z titulu ochrany autorského práva (§ 9 odst. 2 písm. g/ zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o. s. ř.“), o kterých dle rozvrhu práce soudu prvního stupně pro rok 2025 přísluší rozhodovat soudnímu oddělení 50 C, pobočky v Pardubicích, usnesením č. j. 55 Cm 19/2025-401, ze dne 6. 3. 2025, soud žalobu žalobce , Anonymizováno, vyloučil k samostatnému projednání a rozhodnutí. Jeho věc je nyní vedena u soudu prvního stupně pod sp. zn. 50 C 4/2025 a dosud v ní nebylo pravomocně rozhodnuto. Dále soud prvního stupně uvedl, že ve vyloučeném řízení žalobce p. , Anonymizováno, je řešena otázka, která může mít zásadní význam pro rozhodnutí v nadepsané věci, a to otázka autorských práv p. , Anonymizováno, k databázi s názvem , Anonymizováno, , neboť nároky zdejšího žalobce (, Jméno žalobkyně, .), uplatněné z titulu ochrany proti nekalé soutěži, jsou všechny uplatněné s odkazem na to, že tento je uživatelem sporné databáze na základě nevýhradní licence poskytnuté autorem databáze , Anonymizováno, . Z uvedených důvodů považoval soud prvního stupně za hospodárné toto řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. přerušit do vyřešení výše uvedené otázky řešené v souvisejícím řízení, která může mít význam pro rozhodnutí v této věci.3. Proti usnesení podala žalobkyně včasné odvolání. Namítá, že není správný závěr soudu prvního stupně o hospodárnosti přerušení řízení do skončení souvisejícího řízení. Odložením rozhodnutí v této věci o nárocích žalobkyně z titulu ochrany proti nekalé soutěži dochází k prodloužení právní nejistoty žalobkyně (a také jejich zákazníků, kteří neví, čí databanku vlastně používají) a může dojít a dochází také k prohlubování újmy, která žalobkyni protiprávním jednáním žalované vzniká (odliv dalších zákazníků, pokles tržeb apod.). Přerušení řízení je tedy podle žalobkyně naopak v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení podle § 6 o. s. ř. Soud prvního stupně také podle žalobkyně pochybil, pokud dostatečně konkrétně neuvedl, proč vyčkávání na rozhodnutí v související věci přinese rychlejší, jednodušší a levnější vyřešení tohoto sporu než vlastní vyřešení relevantní prejudiciální otázky autorství k předmětné databázi v tomto řízení. Navíc, jednání žalované, které žalobkyně shledává nekalosoutěžním, bude třeba posoudit, i kdyby autorství p. , Anonymizováno, k databázi nebylo v souvisejícím řízení zjištěno, a to alespoň ohledně těch nároků, které nejsou přímo a výlučně determinovány vyřešením otázky autorství. Konečně podle žalobkyně není přerušení řízení správné, protože pokud si soud může předběžnou otázku vyřešit sám (jako v tomto případě), není vázán výsledkem souběžně probíhajícího civilního řízení v jiné věci (§ 135 o. s. ř.). Řízení v související věci může trvat ještě dlouho, což může způsobit nepřiměřené průtahy v tomto řízení. Z uvedených důvodů žalobkyně žádá, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k pokračování v projednání sporu.4. Žalovaná považuje přerušení řízení za rozhodnutí správné. K odvolacím námitkám uvádí, že co se týče tvrzené naléhavosti rozhodnutí v tomto řízení, neboť se prohlubuje újma žalobkyně, jde o otázku již vyřešenou usnesením odvolacího soudu ze dne 20. 10. 2025, č. j. 3 Cmo 70/2025-1120, vydaným v řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření, v němž bylo konstatováno, že žalobkyně neprokázala, že je navrhovaná dočasná úprava skutečně naléhavá. Pokud nebyla naléhavost shledána v řízení o předběžném opatření, tím spíše nemůže být dána ani pro rozhodnutí ve věci samé. K další odvolací námitce žalovaná uvádí, že fakultativní přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. se vždy týká otázky, kterou si může soud předběžně vyřešit sám. Hlavním důvodem přerušení podle tohoto zákonného ustanovení však je, aby předmětná otázka nebyla zbytečně posuzována dvakrát, nedocházelo duplicitně k provádění stejných důkazů, kterých je v tomto případě velké množství apod. Navíc v souvisejícím řízení není řešena jen otázka autorských práv k databázi dopravců, ale především otázka jejího (ne)oprávněného užití žalovanou. Za situace, kdy podle tvrzení žalobkyně má být (tvrzeně významný) odliv jejích zákazníků způsoben právě a jen neoprávněným využitím některých údajů z databáze dopravců podle stavu ke dni 31. 12. 2023, může mít i řešení otázky (ne)oprávněného užití databáze podstatný význam i v tomto řízení. Nelze také přehlédnout, že některých nároků z nekalé soutěže se pomocí zcela totožných zdržovacích nároků jako žalobkyně domáhá i p. , Anonymizováno, v souvisejícím (vyloučeném) řízení. Všechny zdržovací nároky se týkají výhradně databáze dopravců, resp. jejího obsahu. Není přitom hospodárné, aby dva soudy řešily totožnou otázku těchto zdržovacích nároků a prováděly k ní shodné důkazy. Podle žalované tedy bylo přerušení řízení správným rozhodnutím, a to i proto, že v souvisejícím řízení bylo již v prvním stupni rozhodnuto, takže jeho pravomocné skončení lze očekávat již v dohledné době, nikoliv za dlouho, jak se obává žalobkyně.5. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení a řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a násl. o. s. ř., a to dle § 212a odst. 1 a 6 a § 205 odst. 2 o. s. ř. i z důvodů, které nebyly v odvolání výslovně uplatněny, a podle § 212a odst. 5 o. s. ř. přihlížel i k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Po projednání věci bez nařízení jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.) dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. V prvé řadě odvolací soud uvádí, že je třeba přisvědčit žalované v tom, že přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. je vždy fakultativní (viz jeho návětí, kde je použito sloveso „může“). Jde tedy vždy o situaci, kdy si soud sice může v civilním sporném řízení vyřešit otázku, která je řešena „také“ v jiném řízení, sám jako otázku předběžnou, ale zejména s ohledem na hospodárnost řízení (hlavně proto, aby se nemuselo provádět duplicitní dokazování) je lépe vyčkat na rozhodnutí v související věci. Výše uvedené platí tím spíše, pokud je zmíněná otázka přímo předmětem (vedle dalších nároků) souvisejícího řízení, tj. odpověď na tuto otázku bude uvedena přímo ve výroku rozhodnutí v související věci (§ 159a odst. 1 a 3 o. s. ř.).7. V projednávané věci shora řečené platí, když ve věci sp. zn. 50 C 4/2025 je (mimo jiné) žádáno určení, že tamní žalobce p. , Anonymizováno, je autorem předmětné databáze, přičemž zdejší žalobkyně své nároky žalované z nekalé soutěže dovozuje výhradně od svých práv k této databázi, tj. jako držitele nevýhradní licence k jejímu používání (byť žalobkyně v odvolání tvrdí, že některé její nároky uplatněné v tomto řízení „nejsou přímo a výlučně determinovány vyřešením otázky autorství“, neuvádí konkrétně, které to jsou). Přitom o úzké propojenosti obou řízení svědčí už to, že p. , Anonymizováno, (tvrzený autor a spoluzakladatel a současný předseda správní rady žalobkyně) podal původně jednu společnou žalobu za svou osobu i za svou společnost. Navíc je podle odvolacího soudu třeba přisvědčit žalované i v tom, že vyčkat na výsledek souvisejícího řízení je vhodné i proto, že (přes nejasnosti ohledně celého předmětu tohoto řízení, popsané odvolacím soudem v bodě 13 odůvodnění usnesení na č. l. 1120 spisu) zdejší žalobkyně se domáhá (tvrzeně z titulu nekalé soutěže) zcela stejných nároků jako p. , Anonymizováno, v řízení souvisejícím (k tomu viz § 159a odst. 2 v návaznosti na § 83 odst. 2 o. s. ř.). Zejména jde o nároky zdržovací a odstraňovací, které se výlučně týkají jen tvrzeně neoprávněného využití údajů z databáze , Anonymizováno, (k níž je žalobkyně držitelem jen nevýhradní licence) žalovanou, u nichž je nutno zjistit (a to je zbytečné provádět duplicitně), zda žalovaná byla a je, jak tvrdí, oprávněna (z různých důvodů, které popisuje ve svých podáních) k jejich využití či nikoliv. Vedle otázky autorství p. , Anonymizováno, k databázi může mít tedy i řešení otázky (ne)oprávněného užití databáze žalovanou (zejména v rámci její , Anonymizováno, ) podstatný význam i v tomto řízení.8. Konečně odvolací soud konstatuje, že není nutno mít obavu ani o neúměrné prodloužení tohoto řízení (otázka neexistence naléhavosti úpravy vztahů byla přitom vyřešena již v řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření - viz bod 14 odůvodnění usnesení na č. l. 1120), když v řízení souvisejícím byl již soudem prvního stupně vydán rozsudek (5. 12. 2025) a věc již byla (14. 5. 2026) s odvoláním žalobce předložena odvolacímu soudu, u něhož je vedena pod sp. zn. 3 Co 29/2026.9. Jelikož z výše uvedeného vyplývá, že usnesení soudu prvního stupně je podle odvolacího soudu věcně správné, bylo podle § 219 o. s. ř. potvrzeno. O nákladech tohoto odvolacího řízení bude rozhodnuto soudem prvního stupně v rozhodnutí, kterým se řízení u něho skončí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).