21 Cdo 2536/2022 — Nejvyšší soud

21 Cdo 2536/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:7. 2. 2023 Spisová značka:21 Cdo 2536/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:21.CDO.2536.2022.3 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Výpověď z pracovního poměru Smlouva pracovní Dotčené předpisy:§ 52 písm. e) předpisu č. 262/2006 Sb. § 40 odst. 1 předpisu č. 262/2006 Sb. § 20 předpisu č. 262/2006 Sb. § 118a o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:2. 5. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 2536/2022-559 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Pavla Malého v právní věci žalobkyně A. K., narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené JUDr. Miroslavem Jirákem, advokátem se sídlem v Kladně, Saskova č. 1961, proti žalované S. M., se sídlem v XY, IČO XY, zastoupené JUDr. Janou Kantorovou, advokátkou se sídlem v Třinci, Husova č. 401, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 26 C 194/2016, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. dubna 2022 č. j. 30 C 67/2022-497, takto: I. Dovolání žalobkyně proti rozsudku městského soudu v části, ve které byl změněn rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 1. června 2021 č. j. 26 C 194/2016-408 ve výroku o náhradě nákladů řízení a ve které bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení, se odmítá. II. Rozsudek městského soudu a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 1. června 2021 č. j. 26 C 194/2016-408, včetně opravného usnesení ze dne 11. srpna 2021 č. j. 26 C 194/2016-416, se zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 5 k dalšímu řízení. Odůvodnění: Dopisem ze dne 26. 2. 2016 (doručeným žalobkyni téhož dne) žalovaná sdělila žalobkyni, že jí dává výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. e) zák. práce, neboť podle lékařského posudku ze dne 26. 2. 2016 žalobkyně dlouhodobě pozbyla zdravotní způsobilost k výkonu práce podle pracovní smlouvy. Žalobkyně se domáhala, aby bylo určeno, že uvedená výpověď z pracovního poměru je neplatná. Žalobu odůvodnila zejména tím, že u žalované pracovala na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 7. 2009 jako pracovník ostrahy majetku a osob s tím, že vzhledem ke svému zdravotnímu stavu (ještě před nástupem do práce byla žalobkyni přiznána invalidita prvního stupně, o čemž byla žalovaná informována) pracovala po dohodě se žalovanou od 1. 1. 2010 pouze v denních směnách. Vstupní i následná zdravotní prohlídka v roce 2015 potvrdila, že pro tuto práci (v denních směnách) má potřebnou zdravotní způsobilost. Dne 26. 2. 2016 byla žalobkyně „bez relevantního důvodu“ nucena se podrobit mimořádné zdravotní prohlídce, na základě níž byla shledána dlouhodobě zdravotně nezpůsobilou pro noční práci, a ještě týž den jí byla předána výpověď z pracovního poměru. Žalobkyně však se závěry mimořádné zdravotní prohlídky „kategoricky“ nesouhlasí, neboť posudek není dostatečně srozumitelný a určitý, a navíc v mezidobí mezi zdravotními prohlídkami nedošlo ke změně zdravotního stavu žalobkyně. I kdyby byla skutečně zdravotně nezpůsobilá, měla být podle ustanovení § 41 odst. 1 písm. f) zák. práce formálně převedena na denní směny, zvláště když na nich od 1. 1. 2010 skutečně pracovala. Postup žalované se takto jeví jako jednoznačně účelový a šikanózní ve vztahu k žalobkyni, která vůči žalované důsledně uplatňovala svá práva a také zvažovala, že s dalšími kolegy založí odborovou organizaci. Kromě toho se žalobkyně domnívá, že o vydání lékařského posudku požádala jiná právnická osoba, než která byla jejím zaměstnavatelem, a že výpověď byla podepsána neoprávněnou osobou, neboť podle jejího názoru podpis jednatele žalované R. K. na plné moci vystavené za tímto účelem panu J. V. je padělaný. Žalovaná mj. namítala, že důvodem, proč byla žalobkyně vyslána na pracovně lékařskou prohlídku, bylo rozhodnutí žalované o změně organizace práce při poskytování strážních služeb v areálu společnosti B. S. na základě požadavků klienta. Žalobkyně do té doby vykonávala strážní činnost pouze na stanovišti a na denní směny. Na základě této změny organizace práce od března 2016 však všichni strážní vykonávají kromě strážních činností na stanovištích ve směnném provozu, tedy denní i noční směny, také pochůzkovou činnost po stráženém areálu, tzn. i pobyt ve venkovních prostorech. Tato práce je přitom zcela v souladu s druhem práce, jak je uveden v pracovních smlouvách jednotlivých strážných. Podle závěrů mimořádné lékařské prohlídky se žalobkyně stala nezpůsobilou k výkonu práce podle pracovní smlouvy a žalovaná byla povinna tyto závěry respektovat. Žalovaná v této souvislosti poukázala též na posudek o invaliditě žalobkyně, z něhož je zřejmé, že žalobkyně je schopna vykonávat práce jen s podstatně menšími nároky na tělesné a duševní schopnosti a že tedy zdravotní postižení objektivně brání žalobkyni vykonávat řádně a v plném rozsahu její práci podle pracovní smlouvy. Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 12. 4. 2017 č. j. 26 C 194/2016-155 žalobě vyhověl a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 30.600,- Kč k rukám „právního“ zástupce žalobkyně. Akcentoval, že podle lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci ze dne 21. 4. 2015 byla žalobkyně shledána zdravotně způsobilou k výkonu sjednané práce, přičemž posudek byl vydán na 3 roky. Od března 2016 mělo u žalované dojít ke změně organizace práce při poskytování strážních služeb v areálu společnosti B. S. na základě nových požadavků klienta tak, že všichni strážní měli vykonávat strážní činnosti ve směnném provozu (tedy denní i noční směny) a rovněž pochůzkovou činnost po stráženém areálu. Žalovaná ovšem, „aniž fakticky a organizačně pracovněprávně realizovala tuto změnu organizace práce“, vyslala žalobkyni na další lékařskou prohlídku, jejímž výstupem byl lékařský posudek ze dne 26. 2. 2016, podle kterého je žalobkyně dlouhodobě zdravotně nezpůsobilá konat práci pro žalovanou. Z posudku však podle názoru soudu prvního stupně „nevyplývá, k jaké činnosti a za jakých podmínek je žalobkyně nezpůsobilá konat práci pro žalovanou a kdy k tomuto nesplňování došlo“. Z posudku samotného a následné výpovědi je podle jeho mínění naopak „zřejmá účelovost jednání žalované ukončit pracovní poměr žalobkyně k žalované“. Současně nelze přehlédnout, že žalovaná neumožnila žalobkyni vykonávat zaměstnání za ulehčených podmínek, jestliže k datu podání výpovědi ke změně organizace práce u žalované v areálu společnosti B. S. nedošlo a ke změně mělo dojít až od března. Z uvedených důvodů soud prvního shledal předmětnou výpověď danou žalobkyni podle ustanovení § 52 písm. e) zák. práce neplatným právním jednáním. K odvolání žalované Městský soud v Praze usnesením ze dne 19. 12. 2017 č. j. 30 Co 313/2017-182 rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud vytkl soudu prvního stupně, že doposud nedostatečně zjistil skutkový stav věci, neboť s ohledem na uplatněný výpovědní důvod bylo třeba doplnit dokazování žalovanou navrženým důkazem znaleckým posudkem a zkoumat, zda ke dni dání výpovědi byla žalobkyně dlouhodobě zdravotně nezpůsobilá vykonávat práci strážného (ostraha majetku a osob), tak jak byla sjednána v pracovní smlouvě. Zdůraznil, že podle konstantní judikatury je znalecký posudek nezbytným předpokladem pro získání závěru o zdravotním stavu a pracovní způsobilosti zaměstnance, přičemž skutečnost, že dne 21. 4. 2015 byla žalobkyně shledána zdravotně způsobilou, ještě sama o sobě nevypovídá o tom, jaká byla pracovní způsobilost z hlediska zdravotního stavu žalobkyně ke dni zpracování nového posudku, tedy ke dni 26. 2. 2016. Odvolací soud proto uložil soudu prvního stupně, aby v naznačeném směru zjednal nápravu. Obvodní soud pro Prahu 5 poté rozsudkem ze dne 1. 6. 2021 č. j. 26 C 194/2016-408, ve znění opravného usnesení ze dne 11. 8. 2021 č. j. 26 C 194/2016-416, žalobu zamítl a uložil žalobkyni zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 121.378,60 Kč k rukám „právní“ zástupkyně žalované. Po doplnění dokazování vycházel ze zjištění, že druh práce, který měla žalobkyně vykonávat podle pracovní smlouvy, byl pracovník ostrahy majetku a osob, přičemž podle národní soustavy povolání, spravované Ministerstvem práce a sociálních věci, tento druh práce v sobě implicitně zahrnuje i práci v noci, pro kterou však podle znaleckého posudku MUDr. Boháče byla žalobkyně dlouhodobě nezpůsobilou. To, že do podání výpovědi mohla žalobkyně pracovat pro žalovanou v jednosměnném denním provozu, byl jakýsi „bonus“, který jí žalovaná jako z