21 Cdo 2585/2004 — Nejvyšší soud

21 Cdo 2585/2004 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:23. 6. 2005 Spisová značka:21 Cdo 2585/2004 ECLI:ECLI:CZ:NS:2005:21.CDO.2585.2004.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Dotčené předpisy:§ 240 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb. § 243b odst. 4 předpisu č. 99/1963Sb. § 218 odst. 1 písm. b) předpisu č. 99/1963Sb. § 218 odst. 1 písm. b) předpisu č. 320/1998Sb. § 243b odst. 1 písm. b) předpisu č. 99/1963Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. NEJVYŠŠÍ SOUD ČESKÉ REPUBLIKY 21 Cdo 2585/2004 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce R. V., zastoupeného advokátem, proti žalované J. a LV, a.s., zastoupené advokátkou, o odškodnění pracovního úrazu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 23 C 360/90, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. května 2004 č.j. 16 Co 527/2003-475, takto: I. Dovolání žalobce proti rozsudku městského soudu ve výroku, kterým byl rozsudek obvodního soudu změněn tak, že žalovaná je povinna kromě částky 12.078,- Kč měsíčně platit žalobci dalších 2.149,- Kč měsíčně \"brutto\" počínaje dnem 1.4.2004, se odmítá; jinak se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se domáhal, aby mu žalovaná, kterou v žalobě označil jako \"ČSD J. a LV, P. 4, Ch. č. 3\", nahradila škodu, jež mu vznikla následkem pracovního úrazu ze dne 24.3.1989. Na náhradě škody požadoval zejména odškodnění bolesti, náhradu za ztížení společenského uplatnění, náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, která mu vzniká v důsledku toho, že byl pro následky pracovního úrazu uznán ode dne 19.1.1990 plně invalidním. Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 20.1.1997 č.j. 23 C 360/90-102 žalované uložil, aby zaplatila žalobci na náhradě za bolest a za ztížení společenského uplatnění 23.100,- Kč, na náhradě za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti 38.984,- Kč a na náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti 462.246,- Kč a aby mu na náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti platila od 1.3.1996 11.620,- Kč měsíčně s tím, že nedoplatek za dobu od 1.3.1996 do 31.1.1997 je žalovaná povinna zaplatit žalobci do 1 měsíce od právní moci rozsudku, žalobu o zaplacení dalších částek 1.137.071,70 Kč a 2.443,- Kč měsíčně a \"co do celého příslušenství\" zamítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a že žalovaná je povinna zaplatit \"na účet Obvodního soudu pro Prahu 4 znalečné\" ve výši 5.328,- Kč a na soudním poplatku 20.973,- Kč. Po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobce byl u žalované zaměstnán v pracovním poměru a že v souvislosti s plněním pracovních povinností utrpěl dne 29.3.1989 (správně dne 24.3.1989) pracovní úraz (infarkt myokardu) v důsledku \"neúnosné psychické a fyzické zátěže v kombinaci s konfliktem s revizorem\". Odškodnění za bolest a za ztížení společenského uplatnění, náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přiznal žalobci zejména na základě znaleckých posudků. K odvolání účastníků Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 3.9.1997 č.j. 23 Co 219/97-143 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil ve výroku, kterým bylo žalobci přiznáno odškodnění za bolest ve výši 11.850,- Kč, a ve výroku o povinnosti zaplatit státu \"znalečné\" a změnil tak, že na náhradě za ztížení společenského uplatnění přiznal žalobci 112.500,- Kč; v ostatních výrocích rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení. Po doplnění dokazování dovodil, že právním nástupcem původně žalované ČSD J. a LV P. se stala obchodní společnost J. a LV, a.s. a ztotožnil se s právním závěrem soudu prvního stupně, že žalobce utrpěl úraz (infarkt myokardu) v přímé souvislosti s výkonem práce. Správným shledal rozsudek soudu prvního stupně v rozhodnutí o výši bolestného a dovodil, že na náhradě za ztížení společenského uplatnění žalobci přísluší \"desetinásobné zvýšení\". Odvolací soud vytknul soudu prvního stupně, že v ostatních rozhodnutích je jeho rozsudek nesrozumitelný a pro nedostatek důvodů nepřezkoumatelný, a uložil mu, aby o věci znovu rozhodl. Obvodní soud pro Prahu 4 poté rozsudkem ze dne 11.5.1998 č.j. 23 C 360/90-178 žalované uložil, aby zaplatila žalobci na náhradě za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti za dobu od 24.3.1989 do 19.1.1990 částku 40.095,- Kč a na náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za dobu od 20.1.1990 do 1.12.1997 celkem částku 974.208,- Kč a aby mu od 1.12.1997 platila \"rentu\" ve výši 21.970,- Kč měsíčně s tím, že \"dluh na rentě\" za dobu od 1.12.1997 do 30.4.1998 ve výši 109.850,- Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobci do 1 měsíce od právní moci rozsudku, žalobu o zaplacení dalších 424.748,72 Kč a \"co do příslušenství za období od 24.3.1989 do 28.5.1997 z výše určené náhrady škody\" zamítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a že žalovaná je povinna zaplatit \"na účet Obvodního soudu pro Prahu 4 znalečné\" ve výši 7.100,- Kč a soudní poplatek ve výši 49.466,10 Kč. Soud prvního stupně znovu dospěl k závěru, že dne 29.3.1989 (správně dne 24.3.1989) žalobce při plnění pracovních povinností utrpěl pracovní úraz (infarkt myokardu). Z provedených důkazů zjistil, že průměrný čistý měsíční výdělek z hlavního a vedlejšího pracovního poměru žalobce za rozhodné období roku 1988 činil 6.959,- Kč a za rozhodné období roku 1989 částku 5.891,- Kč, a dovodil, že na náhradě za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti žalobci náleží 40.095,- Kč \"čistého\" a že na náhradě za ztrátu na výdělku mu přísluší za dobu od 20.1.1990 do 31.12.1992 částka 120.162,- Kč \"čistého\", za dobu od 1.1.1993 do 30.11.1997 částka 797.322,- Kč \"hrubého\" a od 1.12.1997 \"renta\" ve výši 21.970,- Kč \"hrubého\". Ohledně příslušenství přisouzených částek žalobu zamítl, neboť celková a přesná výše náhrady škody byla stanovena \"až v současné době\", a proto by \"nebylo spravedlivé\" uložit žalované zaplatit i příslušenství přisouzených částek, když jí přesná výše škody nebyla známa a byla určena až konečným soudním rozhodnutím. K odvolání účastníků Městský soud v Praze usnesením ze dne 30.11.1998 č.j. 53 Co 526/98-208 rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Vytknul soudu prvního stupně, že neodstranil nejasnosti v označení žalované, když v záhlaví svého rozsudku uvedl \"ČSD J. a LV, a.s.\", žalovaná se sama označuje \"ČSD J. a LV\" a podle plné moci a výpisu z obchodního rejstříku jde o \"J. a LV, a.s.\". Žalobní petity \"opakovaně navrhované v průběhu řízení žalobcem\" jsou \"zmatečné\", což \"způsobuje nejasnost v otázce, čeho a v jaké výši se domáhá\"; odvolací soud uložil soudu prvního stupně, aby \"vyjasnil\" jednotlivé požadované nároky a jejich výši. Odvolací soud vytknul soudu prvního stupně též to, že \"užil vadného znaleckého posudku\", v němž znalec hodnotí právní otázky, ačkoliv v občanském soudní řízení náleží znalci pouze odborné posouzení skutečnosti a nikoli její právní hodnocení. Obvodní soud pro Prahu 4 v dalším řízení rozsudkem ze dne 1.7.1999 č.j. 23 C 360/90-273 žalované uložil, aby zaplatila žalobci 161.570,- Kč \"netto\" a 681.133,- Kč \"brutto\", aby mu platila počínaje měsícem červencem 1999 měsíčně částku 12.173,- Kč \"brutto\" a aby mu zaplatila úroky z prodlení v procentní výši z částek a za období, jež ve výroku svého rozsudku specifikoval, zamítl žalobu na zaplacení dalších 55.411,- Kč \"netto\", 451.670,- Kč \"brutto\" a \"zbylé části příslušenství\" a na zaplacení připojištění k důchodu za dobu od 20.1.1990 do 28.2.1999 ve výši 21.800,- Kč s úroky z prodlení, \"ztráty pojistného\" ve výši 250.000,- Kč \"netto\" s úroky z prodlení, účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, částky 11.774,- Kč měsíčně \"brutto\" a 200,- Kč měsíčně \"netto\" od 1.7.1999 a \"měsíční renty\" za dobu od 1.3.1999 do 30.6.1999 ve výš