21 Cdo 4156/2016 — Nejvyšší soud

21 Cdo 4156/2016 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:19. 9. 2017 Spisová značka:21 Cdo 4156/2016 ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:21.CDO.4156.2016.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Mzda (a jiné obdobné příjmy) Pracovní pohotovost Soudci Dotčené předpisy:§ 28 a násl. předpisu č. 236/1995Sb. § 1 písm. g) předpisu č. 236/1995Sb. § 2 písm. a) a b) předpisu č. 236/1995Sb. § 43 předpisu č. 236/1995Sb. § 84 odst. 4 předpisu č. 6/2002Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:4. 12. 2017 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 4156/2016 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobce Z. Ch., proti žalované České republice - Okresnímu soudu v Jihlavě se sídlem v Jihlavě, třída Legionářů č. 5277/9a, IČO 00025119, o 27.437,- Kč s úrokem z prodlení, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 11 C 173/2013, o dovolání žalobce a žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 12. dubna 2016, č. j. 15 Co 227/2015-114, takto: I. Dovolání žalované proti rozsudku krajského soudu v části výroku, kterým krajský soud potvrdil výrok III. rozsudku Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 20. února 2015, č. j. 11 C 173/2013-78, o částečném zamítnutí žaloby, se odmítá. II. Dovolání žalobce proti rozsudku krajského soudu v části výroku, kterým krajský soud potvrdil výrok III. rozsudku Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 20. února 2015, č. j. 11 C 173/2013-78, o částečném zamítnutí žaloby, se zamítá. III. Rozsudek krajského soudu (s výjimkou části výroku, kterým krajský soud potvrdil výrok III. rozsudku Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou o částečném zamítnutí žaloby) a rozsudek Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 20. února 2015, č. j. 11 C 173/2013-78 (s výjimkou výroku I. o zastavení řízení co do zaplacení částky 3.779,- Kč se specifikovaným úrokem z prodlení a výroku III. o částečném zamítnutí žaloby), se zrušují a věc se vrací v tomto rozsahu Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se domáhal, aby mu žalovaná zaplatila 27.437,- Kč spolu se specifikovaným úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnil zejména tím, že je soudcem přiděleným k výkonu funkce k Okresnímu soudu v Jihlavě. V roce 2010 konal (byla mu nařízena) pracovní pohotovost, avšak žalovaná mu odmítá za výkon pracovní pohotovosti v rámci přípravného trestního řízení vyplatit příslušnou odměnu. Žalovaná namítala, že plat soudce je stanoven tak, že žalobci odměna za pracovní pohotovost nepřísluší. Soudci je přiznáván takový plat, aby jím byla kompenzována případná práce přesčas, tím spíše i pracovní pohotovost. Ustanovení zákoníku práce o práci přesčas zaměstnanců nelze pro stanovení platu soudce použít. Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou (poté co vzal žalobce žalobu částečně zpět) rozsudkem ze dne 20. 2. 2015, č. j. 11 C 173/2013-78, I. zastavil řízení co do zaplacení částky 3.779,- Kč s úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalované, zvýšené o sedm procentních bodů z částky 315,- Kč od 13. 3. 2010 do zaplacení, z částky 215,- Kč od 12. 6. 2010 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 7,75% p. a. z částky 614,- Kč od 13. 8. 2010 do zaplacení, z částky 2.109,- Kč od 11. 2. 2010 do zaplacení a z částky 526,- Kč od 13. 1. 2011 do zaplacení, II. uložil žalované zaplatit žalobci 18.733,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75% p. a. z částky 3.708,- Kč od 13. 3. 2010 do 30. 6. 2012, s úrokem z prodlení ve výši 7,5% p. a. z částky 3.708,- Kč od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012, s úrokem prodlení ve výši 7,05% p. a. z částky 3.708,- Kč od 1. 1. 2013 do 20. 2. 2015 a dále za období od 21. 2. 2015 až do zaplacení z částky 3. 708,- Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla sedm a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace České národní banky vyhlášené ve Věstníku České národní banky a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, s úrokem z prodlení ve výši 7,75% p. a. z částky 3.663,- Kč od 12. 6. 2010 do 30. 6. 2012, s úrokem z prodlení ve výši 7,5% p. a. z částky 3.663,- Kč od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012, s úrokem z prodlení ve výši 7,05% p. a. z částky 3.663,- Kč od 1. 1. 2013 do 20. 2. 2015 a dále za období od 21. 2. 2015 až do zaplacení z částky 3. 663,- Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla sedm a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace České národní banky vyhlášené ve Věstníku České národní banky a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, s úrokem z prodlení ve výši 7,75% p. a. z částky 3.612,- Kč od 13. 8. 2010 do zaplacení, z částky 4.198,- Kč od 11. 12. 2010 do zaplacení a z částky 3.552,- Kč od 13. 1. 2011 do zaplacení, III. zamítl žalobu, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 4.925,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75% p. a. z částky 1.158,- Kč od 13. 3. 2010 do 30. 6. 2012, s úrokem z prodlení ve výši 7,5% p. a. z částky 1.158,- Kč od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012, s úrokem z prodlení ve výši 7,05% p. a. z částky 1.158,- Kč od 1. 1. 2013 do 20. 2. 2015 a dále za období od 21. 2. 2015 až do zaplacení z částky 1. 158,- Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla sedm a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace České národní banky vyhlášené ve Věstníku České národní banky a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, s úrokem z prodlení ve výši 7,75% p. a. z částky 1.145,- Kč od 12. 6. 2010 do 30. 6. 2012, s úrokem z prodlení ve výši 7,5% p. a. z částky 1.145,- Kč od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012, s úrokem z prodlení ve výši 7,05% p. a. z částky 1.145,- Kč od 1. 1. 2013 do 20. 2. 2015 a dále za období od 21. 2. 2015 až do zaplacení z částky 1. 145,- Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla sedm a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace České národní banky vyhlášené ve Věstníku České národní banky a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, s úrokem z prodlení ve výši 7,75% p. a. z částky 1.128,- Kč od 13. 8. 2010 do zaplacení, z částky 424,- Kč od 11. 12. 2010 do zaplacení a z částky 1.070,- Kč od 13. 1. 2011 do zaplacení, a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 425,- Kč. Dovodil, že ani zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ani zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, neupravuje odmněňování soudců za pracovní pohotovost. Uvedený zákon o platu neřeší a neupravuje ani další nároky soudců (např. na náhradu platu za dovolenou, průměrný výdělek, pracovněprávní odpovědnostní vztahy). Ohledně těchto dalších nároků je třeba aplikovat ustanovení § 84 odst. 4 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, podle kterého nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak, použijí se na pracovní vztah soudce přiměřeně ustanovení zákoníku práce. Z okolnosti, že zákon o platu o odměně za pracovní pohotovost soudce mlčí, nelze podle soudu dovozovat, že soudce nárok na odměnu za pracovní pohotovost nemá. Na projednávanou věc nelze aplikovat stanovisko Nejvyššího soudu vydané pod zn. Cpjn 82/97, neboť toto stanovisko vychází z předchozí úpravy zákoníku práce účinného do 31. 12. 2006. Nyní účinný zákoník práce jednoznačně sám upravuje (§ 140) výši odměny za pracovní pohotovost. Soud dospěl k závěru, že „žalobci náleží odměna za pracovní pohotovost vykonanou v noci, tedy od 22.00 do 6.00 hod. následujícího dne, a to v pracovních dnech a od 00.00 hod. do 24.00 hod. ve dnech pracovního klidu, tedy v sobotu, neděli a ve státní svátek“. „Žalobci v roce 2010 tak náleží odměna za pracovní pohotovost celkem ve výši 18.733,- Kč, proto soud žalobě vyhověl, ve zbývající části žalobu zamítl, neboť žalobce se domáhal odměny za pracovní pohotovost i za dobu jinou, než dobu noční a dobu pracovního klidu“. K odvolání účastníků Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 12. 5. 2016, č. j. 15 Co 227/2015-114, rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích II., III. a IV. potvrdil a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě