22 Cdo 447/2025 — Nejvyšší soud

22 Cdo 447/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:27. 5. 2025 Spisová značka:22 Cdo 447/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:22.CDO.447.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Předkupní právo Předkupník, koupěchtivý (o. z.) Věc Dovolání (vady) Vady podání Dotčené předpisy:§ 3054 odst. 1 předpisu č. 89/2012 Sb. ve znění od 01.01.2014 § 3056 odst. 1 předpisu č. 89/2012 Sb. ve znění od 01.01.2014 § 3061 předpisu č. 89/2012 Sb. ve znění od 01.01.2014 § 498 odst. 1 předpisu č. 89/2012 Sb. ve znění od 28.02.2017 § 241a odst. 2 předpisu č. 99/1963 Sb. ve znění od 30.09.2017 Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:14. 6. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 22 Cdo 447/2025-209 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Petry Kubáčové ve věci žalobkyně H. D., zastoupené JUDr. Monikou Zoulovou, LL.M., advokátkou se sídlem v Praze 4, Podolská 103/126, proti žalované Residence Hotels s. r. o., IČO 26026589, se sídlem v Praze 1, Rybná 669/4, zastoupené Mgr. et Mgr. Jánem Procházkou, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, U Černé věže 304/9, o nahrazení projevu vůle, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 16 C 233/2022, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 10. 2024, č. j. 25 Co 131/2024-188, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 3 182 Kč k rukám zástupce žalované Mgr. et Mgr. Jána Procházky do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobkyně se v této věci domáhá nahrazení projevu vůle žalované uzavřít kupní smlouvu, jejímž předmětem je pozemek p. č. XY v k. ú. XY. Má za to, že jí k tomuto pozemku svědčí předkupní právo. Existenci předkupního práva odvozuje ze skutečnosti, že se na pozemku nachází studna, septik, vodovodní a kanalizační přípojka v jejím vlastnictví. Předkupní právo žalobkyně bylo porušeno, neboť žalovaná nabyla pozemek na základě kupní smlouvy ze dne 22. 8. 2022, aniž by byl nabídnut žalobkyni jako předkupnici ke koupi. 2. Okresní soud v Trutnově (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 12. 2. 2024, č. j. 16 C 233/2022-162, zamítl ve výroku I žalobu na nahrazení projevu vůle žalované uzavřít se žalobkyní kupní smlouvu, jejímž předmětem je pozemek p. č. XY v k. ú. XY za kupní cenu 26 670,12 Kč. Ve výroku II rozhodl o náhradě nákladů nalézacího řízení. 3. Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „odvolací soud“) k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne 10. 10. 2024, č. j. 25 Co 131/2024-188, potvrdil ve výroku I rozsudek soudu prvního stupně (výrok I rozsudku odvolacího soudu). Změnil jej ve výroku II o náhradě nákladů nalézacího řízení (výrok II rozsudku odvolacího soudu) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok III rozsudku odvolacího soudu). 4. Odvolací soud vyložil, že žalobkyni zákonné předkupní právo ve smyslu § 3056 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014, (dále jen „o. z.“) nenáleží. Studnu, septik, vodovodní a kanalizační přípojku totiž posoudil jako podzemní stavby se samostatnými účelovým určením ve smyslu § 498 odst. 1 o. z., které nejsou podle § 506 odst. 2 o. z. součástí pozemku. Proto v poměrech projednávané věci podle § 3061 o. z. nevzniklo předkupní právo zakotvené v § 3056 a násl. o. z. II. Dovolání žalobkyně a vyjádření žalované 5. Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalobkyně dovolání. Jeho přípustnost opírá o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) a uplatňuje v něm dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ve smyslu § 241a odst. 1 o. s. ř. 6. Žalobkyně se neztotožňuje se závěrem odvolacího soudu, že jí s ohledem na § 3061 o. z. nesvědčí zákonné předkupní právo k pozemku zakotvené v § 3056 a násl. o. z. Podle žalobkyně je nezbytné zohlednit, že studna, septik, vodovodní a kanalizační přípojka byly zhotoveny před účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V době svého vzniku se jednalo o samostatné nemovité věci. V takovém případě však není správné právní posouzení věci provedené odvolacím soudem, který aplikoval na tyto stavby příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (především § 498 odst. 1 o. z. a § 506 odst. 2 o. z.) – a proto dovodil, že žalobkyni předkupní právo k pozemku podle § 3061 o. z. nesvědčí. Právní povahu těchto staveb měl soud s ohledem na okamžik jejich vzniku posoudit výlučně podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013. V takovém případě by byly splněny podmínky existence předkupního práva zakotveného v § 3056 a násl. o. z. 7. Odvolací soud se tak při řešení právní otázky, podle jakého právního předpisu má být posouzena právní povaha určité věci pro rozhodnutí, zda svědčí vlastníku této věci a vlastníku pozemku vzájemné předkupní právo ve smyslu § 3056 a násl. o. z., odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu vyjádřené v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1952/2019. 8. Žalobkyně v dovolání napadá také závěr odvolacího soudu, že se jedná o podzemní stavby se samostatným účelovým určením ve smyslu § 498 odst. 1 o. z. Namítá, že pokud byly tyto stavby zhotoveny před 1. 1. 2014, nelze je již jen z tohoto důvodu považovat za podzemní stavby se samostatným účelovým určením ve smyslu § 498 odst. 1 o. z. 9. Navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 10. Žalovaná ve vyjádření k dovolání považuje nárok uplatněný žalobkyní za neopodstatněný. S ohledem na obsah dovolání má za to, že žalobkyně nevymezuje řádně, v souladu se zákonem, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Dále namítá, že stavby, na jejichž základě odvozuje předkupní právo, jsou stavby liniové, a proto podle § 3061 o. z. nemohlo vzniknout vzájemné předkupní právo vlastníka stavby a pozemku zakotvené v § 3056 a násl. o. z. Za předpokladu, že by soud nepovažoval tyto stavby za stavby liniové, tak se jedná o podzemní nemovité věci. Proto i z toho důvodu předkupní právo podle § 3061 o. z. nevzniklo. Navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání žalobkyně odmítl, případně zamítl. III. Přípustnost dovolání 11. Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. 12. Podle § 241a odst. 1 až 3 o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o. s. ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a o. s. ř.) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení. 13. Rozhodnutí odvolacího soudu je založeno na právní otázce, podle jakého právního předpisu (zda podle zákona č. 40/1964, občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, nebo podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) má být posouzena právní povaha určité věci (v projednávané věci studny, septiku, vodovodní a kanalizační přípojky) pro zjištění, zda vlastníkům věci a pozemku svědčí vzájemné předkupní právo ve smyslu § 3056 a násl. o. z. 14. Stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, přestává být dnem nabytí účinnosti tohoto zákona samostatnou věcí a stává se součástí pozemku, měla-li v den nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k stavbě i vlastnické právo k pozemku táž osoba (§ 3054 odst. 1 o. z.). 15. Vlastník pozemku, na němž je zřízena stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku a nestala se součástí pozemku ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, má ke stavbě předkupní právo a vlastník stavby má předkupní právo k pozemku. Předkupní právo vlastníka pozemku se vztahuje i na podzemní stavbu na stejném pozemku, která je příslušenstvím nadzemní stavby. K ujednáním vylučujícím nebo omezujícím předkupní právo se nepřihlíží (§ 3056 odst. 1 o. z.). 16. Podle § 306