22 Cdo 888/2012 — Nejvyšší soud

22 Cdo 888/2012 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:21. 1. 2014 Spisová značka:22 Cdo 888/2012 ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:22.CDO.888.2012.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Ochrana vlastnictví Dotčené předpisy:§ 114 odst. 1-3 předpisu č. 183/2006Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:4. 2. 2014 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 22 Cdo 888/2012 ROZSUDEK Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobců: 1) O. H., 2) R. H., obou zastoupených JUDr. Václavem Kaskou, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Žižkova tř. 1, proti žalované J. J., zastoupené JUDr. Stanislavem Flaškou, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, U Černé věže 304/9, o určení existence práva žalobců uložit kanalizační přípojku do části pozemku žalované, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 17 C 143/2011, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. října 2011, č. j. 8 Co 1846/2011-101, takto: Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. října 2011, č. j. 8 Co 1846/2011-101, se ruší a věc se vrací Krajskému soudu v Českých Budějovicích k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud v Českých Budějovicích (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 7. června 2011, č. j. 17 C 143/2011-74, ve výroku I. zamítl žalobu na určení existence práva uložit kanalizační přípojku k domu, nacházejícím se na pozemku parc. č. 139, přes část pozemku žalované parc. č. 140/1, to vše v obci a katastrálním území L., v rozsahu, v jakém zde byla dříve uložena a jak je zakresleno v koordinační síti vypracované autorizovaným inženýrem v roce 2009. Ve výroku II. rozhodl o náhradě nákladů řízení. Soud prvního stupně vzal za prokázané, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky domu, nacházejícího se na pozemku parc. č. 139 spolu s tímto pozemkem, a žalovaná je vlastnicí domu a pozemků parc. č. 3/3, 141 a 140/1, to vše v obci a katastrálním území L. Na pozemku parc. č. 140/1 vázne věcné břemeno cesty ve prospěch domu, nacházejícího se na pozemku parc. č. 139. Pozemek parc. č. 140/1 je umístěn mezi pozemky, na kterých mají účastníci své domy a nachází se v něm kanalizační přípojka, kterou zde umístili žalobci. Žalovaná proto vyvolala řízení o odstranění stavby, načež žalobci žádali dodatečné stavební povolení ke stavbě kanalizační přípojky s tím, že žalovaná tuto stavbu minimálně konkludentně odsouhlasila. Stavební úřad vyzval žalobce, aby podali žalobu na určení existence práva uložit kanalizační přípojku do části pozemku žalované. Zda žalovaná uvedený souhlas dala či nikoliv, soud nezjišťoval, neboť tuto skutečnost považoval pro posouzení věci za nevýznamnou. Soud prvního stupně zkoumal naléhavý právní zájem žalobců na požadovaném určení. Dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem na požadovaném určení není dán. Podle názoru soudu stavební úřad žalobce nesprávně odkázal do občanskoprávního řízení, čímž překročil své kompetence. Naléhavý právní zájem není dán proto, že situaci lze do budoucna vyřešit i jiným způsobem, zejména zřízením věcného břemene v rámci vyvlastňovacího řízení stavebním úřadem. Soud prvního stupně dodal, že pokud žalobci zřídili stavbu na cizím pozemku bez souhlasu jeho vlastníka a navíc bez stavebního povolení, nemohou se domáhat ochrany u soudu. Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen ,,odvolací soud“) k odvolání žalobců rozsudkem ze dne 13. října 2011, č. j. 8 Co 1846/2011-101, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými závěry soudu prvního stupně. Dospěl k jinému právnímu názoru, avšak rozhodnutí soudu prvního stupně shledal věcně správným. Připomněl, že je třeba rozlišovat situaci, kdy stavebník nesplní povinnost uloženou mu § 110 stavebního zákona, tedy kdy neunese důkazní břemeno o existenci jeho vlastnického či jiného práva k pozemku či stavbě a situaci, kdy je již zahájeno stavební řízení a v rámci něj jsou účastníkem uplatněny námitky podle § 114 stavebního zákona. Podle odvolacího soudu je dána existence naléhavého právního zájmu již na základě právního předpisu, a proto jej není třeba v řízení prokazovat. Naléhavý právní zájem žalobců na požadovaném určení je dán i vzhledem k výzvě stavebního úřadu, kterou stavební úřad žalobce odkázal do občanskoprávního řízení. Ačkoliv na rozdíl od soudu prvního stupně odvolací soud dospěl k tomu, že žalobci naléhavý právní zájem na požadovaném určení mají, zamítavé rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil proto, že žalobci formulovaný žalobní petit je nepřesný a nevyjadřuje spornou otázku, zda byl či nebyl dán souhlas žalované s umístěním kanalizační přípojky v jejím pozemku. Pokud má být v soudním řízení řešen spor účastníků stavebního řízení, pak musí sporná právní otázka činit předmět řízení a nebýt jen předběžnou otázkou ve vztahu k žalobnímu petitu. Podle názoru odvolacího soudu tak musí žalobní petit vyjadřovat určení existence chybějící podmínky pro vydání stavebního povolení (souhlasu žalované) tak, aby stavební úřad mohl rozhodnout o právu žalobců vést kanalizační přípojku v pozemku žalované. Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání, které považuje za přípustné podle § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen ,,o. s. ř.“). Uplatňují přitom dovolací důvod zatížení řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř.) a nesprávné právní posouzení věci (§ 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.). Podle jejich názoru se nalézací soudy odchýlily od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu k otázce přípustnosti podání určovací žaloby podle § 80 písm. c) o. s. ř. a tzv. jiné žaloby v návaznosti na § 114 odst. 3 stavebního zákona. Dovolatelé mají za to, že v obou uvedených případech jde o žalobu, jejímž předmětem je určení existence práva žalobců uložit kanalizační přípojku do části pozemku žalované a nikoliv určení existence souhlasu žalované s umístěním kanalizační přípojky do jejího pozemku. Dovolatelé poukázali na judikaturu Ústavního a Nejvyššího soudu s tím, že žaloba na určení není přípustná, má-li požadované určení vyřešit otázku toliko předběžnou. Oproti názoru odvolacího soudu mají dovolatelé za to, že předběžnou otázkou je existence souhlasu žalované. Pokud je podána tzv. jiná žaloba v návaznosti na § 114 odst. 3 stavebního zákona, pak je nutno domáhat se určení existence práva a nikoliv určení existence právní skutečnosti (souhlasu žalované), od které se toto právo odvíjí. Postup stavebního úřadu, který dovolatele k podání takové žaloby vyzval, považují dovolatelé za správný. Stavební úřad k rozhodnutí o existenci práva k pozemku, na němž má být realizována stavba, nemá pravomoc. Pokud soudy vytýkaly výzvě stavebního úřadu formální nedostatky, mají dovolatelé za to, že se jedná o drobnosti, které nejsou obsaženy ve výrokové části, nýbrž v odůvodnění této výzvy. Navrhli, aby dovolací soud rozhodnutí nalézacích soudů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Žalovaná se k dovolání vyjádřila tak, že rozsudky nalézacích soudů považuje za správné. Podle jejího názoru jí jako vlastníkovi pozemku nemůže být soudem uložena povinnost umístit do jejího pozemku kanalizační přípojku k domu ve vlastnictví dovolatelů. Dovolatelé ani neprokázali, že by oprávnění uložit do jejího pozemku kanalizační přípojku měli. Navrhla, aby dovolací soud dovolání dovolatelů odmítl. Podle hlavy II. – ustanovení přechodných a závěrečných – dílu 1 – přechodných ustanovení – oddílu 1 – všeobecných ustanovení - § 3028 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Protože k tvrzenému vzniku práva žalobců umístit na pozemku žalované kanalizační přípojku mělo dojít před 1. lednem 2014, posoudil dovolací soud splnění podmínek pro vznik práva podle občanskoprávních předpisů, ve znění účinném do 31. prosince 2013, a příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“). Podle článku II. – Přechodná ustanovení, bodu 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnos