24 Cdo 521/2024 — Nejvyšší soud

24 Cdo 521/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:16. 5. 2024 Spisová značka:24 Cdo 521/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:24.CDO.521.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Smlouva kupní Odstoupení od smlouvy Dotčené předpisy:§ 2002 o. z. § 1977 o. z. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:17. 6. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 24 Cdo 521/2024-285 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Davida Vláčila a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobce Milana Mráze, identifikační číslo osoby 01900897, se sídlem v Protivíně, Třešňová 751, zastoupeného Mgr. Martinem Kukrálem, advokátem se sídlem v Písku, Tylova 382/2 proti žalované ZZN Svitavy a.s., identifikační číslo osoby 60109114, se sídlem v Svitavách, Průmyslová 1, zastoupené JUDr. Michalem Novákem, advokátem se sídlem v Litomyšli, Tyršova 231/0, o zaplacení příslušenství a o vzájemné žalobě na dodání dosud nedodaného množství pšenice, in eventum zaplacení částky 416 124,80 Kč s příslušenstvím a zaplacení smluvní pokuty ve výši 364 109,20 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 3 C 10/2022, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 13. 7. 2023, č. j. 23 Co 103/2023-244, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 11 760 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Martina Kukrála, advokáta. Odůvodnění: 1. Okresní soud ve Svitavách (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 3. 11. 2022, č. j. 3 C 10/2022-184, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 1 855,96 Kč spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč (výrok I); žalobu zamítl v části, ve které se žalovaná domáhala po žalobci zaplacení 364 109,20 Kč s příslušenstvím (výrok II); dále žalobu zamítl v části, ve které se žalovaná domáhala po žalobci dodání 400,12 tun pšenice, obsah n-látek v sušině (Nx2,7): 11 % (m/m), objemová hmotnost: 73 kg/hl, příměsi a nečistoty celkem: 2 %, a to proti povinnosti žalované zaplatit žalobci částku ve výši 1 820 546 Kč, a pro případ, že žalobce není schopen pšenici dodat nebo toto odmítne, in eventum zaplacení částky 416 124,80 Kč s příslušenstvím (výrok III); žalobci vrátil z účtu Okresního soudu ve Svitavách část zaplaceného soudního poplatku ve výši 7 263 Kč (výrok IV) a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobce 217 385 Kč (výrok V). 2. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví označeným rozhodnutím rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II rozsudku odvolacího soudu). 3. Takto soudy obou stupňů rozhodly o žalobě, kterou se žalobce domáhal po žalované (původně) zaplacení částky 226 954 Kč a úroků z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 226 954 Kč za dobu od 12. 10. 2021 do 15. 11. 2021 a dále na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 773 Kč za dobu od 16. 11. 2021 do 18. 11. 2021, to pak spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Po podání žaloby žalovaná na kupní cenu zaplatila dne 15. 11. 2021 částku 218 181 Kč a dne 18. 11. 2021 částku 8 773 Kč. Na to žalobce podáním ze dne 16. 11. 2021 a ze dne 22. 11. 2021 vzal žalobu částečně zpět, řízení se tak po jeho částečném zastavení vedlo pro příslušenství pohledávky a pro náklady spojené s jejím uplatněním. Žalobce tvrdil, že se žalovanou uzavřel dne 20. 1. 2021 kupní smlouvu na dodávku pšenice v množství 450 tun. Ještě před sjednanou dodávkou žalobce žalované avizoval, že z důvodu škodních událostí bude moci dodat jen 275–360 tun pšenice, a žalovaná toto omezení předmětu koupě akceptovala. Ve sjednaném termínu si žalovaná u žalobce dne 15. 9. 2021 vyzvedla 27,9 tun pšenice a následně dne 20. 9. 2021 pak 21,98 tun pšenice. Dodanou pšenici vyúčtoval žalobce daňovým dokladem č. 20210009 znějícím na částku 126 945 Kč (4 550 Kč x 27,9 tun) a daňovým dokladem č. 20210010 znějícím na částku 100 009 Kč (4 550 Kč x 21,98 tun). Z důvodu porušení kupní smlouvy žalovanou, která (mimo jiné) kupní cenu za dodanou část pšenice neuhradila a sdělila, že úhradu neprovede v důsledku realizace tzv. zádržného, ani si od žalobce ve stanoveném termínu nevyzvedla domluvené množství pšenice, odstoupil žalobce od kupní smlouvy v rozsahu dosud nedodané pšenice a vyzval žalovanou k zaplacení kupní ceny za dodanou pšenici v celkové výši 226 954 Kč nejpozději do 11. 10. 2021. Žalovaná do podání žaloby kupní cenu za dodanou pšenici ani v dodatečně stanovené lhůtě nezaplatila a s odstoupením od kupní smlouvy, které jí bylo doručeno dne 30. 9. 2021, nesouhlasila. 4. Žalovaná kupní smlouvu nepovažovala za fixní, tj. že by marným uplynutím stanovené doby neměla její budoucí (částečná) realizace pro žalobce smysl. Nepovažovala ani za podstatné porušení kupní smlouvy, pokud jde o její vlastní prodlení s úhradou kupní ceny v řádu pár dnů, kdy cenu za dodanou pšenici dodatečně zaplatila dne 15. 11. 2021 ve výši 218 181 Kč a dne 16. 11. 2021 v částce 8 773 Kč poté, co ze smluvních podmínek zjistila, že není možné provést zápočet z důvodu sporných vztahů s žalobcem. Žalovaná nesouhlasila s odstoupením od smlouvy žalobcem a vyzvala jej k dodatečnému splnění povinnosti dodat kontrahované množství pšenice (v původně dohodnutém rozsahu) a zaplatit smluvní pokutu za prodlení s dodáním smluveného množství pšenice. Protože žalobce na tento požadavek nereagoval, uplatnila vůči žalobci vzájemnou žalobu, jíž se domáhala zaplacení smluvní pokuty za prodlení s dodáním smluveného množství pšenice ve výši 20 % z kupní ceny bez DPH podle č. l. 4.5.6. obchodních podmínek, tj. ve výši 364 109,20 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne 26. 10. 2021 (tj. ode dne následujícího po dni doručení výzvy k zaplacení) do zaplacení a dále dodání 400,12 tun pšenice specifikované jakosti proti povinnosti žalované zaplatit žalobci částku ve výši 1 820 546 Kč, event. pro případ, že by žalobce nebyl schopen dodat pšenici nebo dodávku odmítne, zaplatit žalované částku ve výši 416 124,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 26. 10. 2021 do zaplacení, představující rozdíl mezi tržní hodnotou nedodané pšenice v době podání žaloby, kterou musela žalovaná koupit u jiných subjektů v důsledku jejího nedodání žalobcem, a kupní cenou sjednanou s žalobcem. 5. Soudy obou stupňů shodně dovodily, že žalovaná vícenásobně porušila sjednané podmínky kupní smlouvy (včetně dohodnutých obchodních podmínek), že žalobce v rozsahu, v němž nedošlo k odstoupení od smlouvy, svých závazků z ní dostál, proto vyhověl žalobě a uložil žalované zaplatit příslušenství opožděně uhrazeného dluhu (včetně nákladů na jeho uplatnění) a na straně druhé zamítly vzájemný návrh žalované, majíce za to, že byly dány důvody pro odstoupení žalobce od části smlouvy, tudíž nemůže být opodstatněn požadavek na smluvní pokutu v rozsahu, jež se váže k plnění částečně zaniklého závazku. 6. Rozsudek odvolacího soudu žalovaná napadla v celém rozsahu dovoláním, které Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl. 7. Nejvyšší soud konstatuje, že dovolání žalované směřující proti výroku napadeného rozhodnutí odvolacího soudu I (jímž byl k jejímu odvolání potvrzen výrok IV rozsudku soudu prvního stupně, pokud jím bylo rozhodnuto tak, že „žalobci se z účtu Okresního soudu ve Svitavách vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 7 263 Kč“) není subjektivně přípustné. 8. Z obecného závěru, že k dovolání jsou legitimováni účastníci řízení, nelze dovozovat, že by dovolání mohl podat každý účastník řízení. Z povahy dovolání jakožto opravného prostředku plyne, že dovolání může podat jen ten účastník, kterému nebylo rozhodnutím odvolacího soudu plně vyhověno, popř. kterému byla tímto rozhodnutím způsobena jiná určitá újma na jeho právech. Rozhodujícím přitom je výrok rozhodnutí odvolacího soudu, protože existenci případné újmy lze posuzovat jen z procesního hlediska, nikoli podle hmotného práva, neboť pak by šlo o posouzení důvodnosti nároku ve věci samé. Při tomto posuzování také nelze brát v úvahu subjektivní přesvědčení účastníka řízení, ale jen objektivní skutečnost, že rozhodnutím soudu mu byla způsobena určitá, třeba i ne příliš významná újma, kterou lze odstranit zrušením napadeného rozhodnutí. Oprávnění podat dovolání