25 Cdo 292/2024 — Nejvyšší soud

25 Cdo 292/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:29. 10. 2025 Spisová značka:25 Cdo 292/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:25.CDO.292.2024.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Smlouva o dílo Spotřebitel Odpovědnost za vady Dotčené předpisy:§ 419 o. z. § 2165 o. z. § 2586 o. z. § 2615 odst. 1 o. z. § 2629 o. z. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:3. 12. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 25 Cdo 292/2024-410 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Hany Tiché a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobců: a) P. J., b) K. J., oba zastoupeni Mgr. Filipem Dombrovským, advokátem se sídlem Orlí 542/27, Brno, proti žalovanému: Štěpán Stupka, IČO 63223287, se sídlem Hajnice 97, zastoupený JUDr. Simonou Kasperovou, advokátkou se sídlem Schwantnerova 899, Trutnov, o 722 265,95 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 30 C 3/2021, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 10. 2023, č. j. 47 Co 111/2023-378, takto: Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 10. 2023, č. j. 47 Co 111/2023 -378, se zrušuje a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. Okresní soud v Trutnově rozsudkem ze dne 13. 3. 2023, č. j. 30 C 3/2021-338, uložil žalovanému, aby zaplatil žalobcům 251 206,30 Kč s příslušenstvím (výrok I) a 8 800 Kč (výrok III), zamítl žalobu ohledně 202 559,65 Kč s příslušenstvím (výrok II) a 259 700 Kč (výrok IV) a rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky (výrok V) a vůči státu (výrok VI). V řízení o zaplacení slevy z ceny díla a smluvní pokuty vyšel ze zjištění, že dne 18. 12. 2018 uzavřeli žalobci jako objednatelé s žalovaným jako zhotovitelem smlouvu, jejímž předmětem byla stavba rodinného domu. Celková cena díla včetně rozšíření o vícepráce činila bez daně z přidané hodnoty 4 104 428 Kč. K dokončení díla podle smlouvy nedošlo, protože se účastníci dohodli na předčasném ukončení prací a dne 11. 11. 2019 podepsali protokol o předání díla, v němž je uvedeno, že dílo bylo předáno ve fázi hrubé stavby bez zjevných vad a nedodělků, které by bránily jeho řádnému užívání, a že jiné (tam uvedené) vady budou zhotovitelem odstraněny ve stanovených lhůtách. Soud prvního stupně ohledně vad uvedených v protokolu z 11. 11. 2019, za něž žalobci požadovali smluvní pokutu, dospěl k závěru, že žalovaný je kromě dvou řádně odstranil. E-mailovou zprávou ze dne 10. 8. 2020 žalobci uplatnili u žalovaného další vady díla (sedm vad týkajících se střechy, tři vady fasády, jedna vada u sklepa, terasy nad sklepem a drenáže, čtyři vady oken) a za ně požadují slevu z ceny díla. Soud vyšel ze znaleckého posudku Ing. Vladimíra Pažouta, podle něhož jsou vady střechy a oken neodstranitelné. U střechy jde o použití dvou typů střešních tašek (lesklé a matné); což je vada estetická, která má dopad do tržní hodnoty nemovitosti. Celkem dvanáct ze čtrnácti objednaných a dodaných oken bylo dodáno bez středového těsnění, které podle sdělení výrobce přispívá k tepelněizolačním vlastnostem oken. 2. Soud prvního stupně posoudil nárok žalobců na slevu z ceny díla podle § 2586, § 2605, § 2615 a § 2106 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a shledal jej částečně důvodným. Dokazováním vyšlo najevo, že skladba tašek při pokládce střešní krytiny byla vadná a že většina dodaných oken v rozporu s objednávkou žalobců postrádala středové těsnění; tyto vady soud klasifikoval jako neopravitelné. S ohledem na postavení žalobců jako spotřebitelů ve smluvním vztahu se nepřiklonil k obraně žalovaného, že veškeré vady uvedené v dopise z 10. 8. 2020 měli žalobci rozpoznat již dne 11. 11. 2019. Podle soudu žalobci jako laici nepochybně potřebovali přiměřenou dobu k rozpoznání vady spočívající v použití dvou typů střešních tašek a při prohlídce a předání stavby dne 11. 11. 2019 jim byla žalovaným předvedena okna, která obsahovala středová těsnění; na odlišnost ostatních oken byli žalobci upozorněni pracovníky, kteří později prováděli seřízení a servis oken před zahájením užívání nemovitosti. Z těchto důvodů soud uzavřel, že žalobci mají nárok (po odečtení 5 % zádržného) na 10% slevu z ceny díla (výrok I); ohledně zbytku uplatněného nároku na slevu z ceny díla žalobu zamítl (výrok II). 3. Krajský soud v Hradci Králové k odvolání všech účastníků rozsudkem ze dne 3. 10. 2023, č. j. 47 Co 111/2023-378, rozsudek soudu prvního stupně změnil ve výroku I tak, že žalobu o zaplacení 251 206,30 Kč s příslušenstvím zamítl, a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů ve vztahu mezi účastníky a vůči státu. Odvolací soud zopakoval některé listinné důkazy a na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k závěru, že žalobci uplatnili vady opožděně ve smyslu § 2618 o. z., neboť tak učinili s odstupem devíti měsíců formou e-mailové zprávy ze dne 10. 8. 2020. Vada dodané střešní krytiny byla podle znalce naprosto zjevná na pohled již při předání stejně jako chybějící středové těsnění oken (žalobci vybraného typu oken se týká e-mailová komunikace účastníků z 1. 6. 2019 a 31. 3. 2019). Pro opožděné uplatnění práv z vadného plnění tedy nelze podle odvolacího soudu žalobcům slevu z ceny přiznat. 4. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podali žalobci dovolání s poukazem na odchýlení se od ustálené rozhodovací praxe ohledně otázky hmotného práva, kterou formulují jako „umožnění vznést námitky opožděnosti uplatnění práv z vad díla zhotovitelem přesto, že předmětné vady jsou důsledkem skutečností, o kterých zhotovitel v době předání díla věděl nebo musel vědět“. Mají za to, že odvolací soud měl na věc aplikovat § 2112 odst. 2 větu druhou ve spojení s § 2615 odst. 2 věty první o. z. (tato ustanovení zřejmě zohlednil soud prvního stupně s ohledem na skutková zjištění, že žalovaný věděl o míchání střešních tašek a při předání domu žalobcům prezentoval pouze okna, která obsahovala středová těsnění). Závěrem, že žalobci uplatnili práva z vad díla opožděně, se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, zejména rozsudků sp. zn. 32 Odo 1387/2005, sp. zn. 32 Odo 1604/2006, sp. zn. 32 Odo 2290/2014 a sp. zn. 32 Odo 1040/2009. Dovolatelé dále namítají, že se odvolací soud odchýlil i od ustálené judikatury Ústavního soudu v otázce změny rozhodnutí soudu prvního stupně bez opatření podkladů pro odlišné právní zhodnocení věci. Odvolací soud tak učinil přesto, že ke značnému rozsahu vad, pro které byla soudem prvního stupně přiznána sleva z ceny díla, nevedl dokazování. Částka odpovídající 10 % z celkové ceny díla, kterou soud prvního stupně žalobcům přiznal jako slevu, totiž zohledňuje všech šestnáct vad vytčených dne 10. 8. 2020. Odvolací soud však vedl dokazování pouze ke dvěma vadám (týkajícím se střechy a oken), nikoli ke zbývajícím čtrnácti. Přestože i pro existenci těchto vad byla žalobcům soudem prvního stupně přiznána sleva z ceny díla ve výši 10 %, odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl z důvodu opožděného uplatnění pouze dvou vad. Žalobci proto navrhli, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. 5. Žalovaný ve vyjádření k dovolání uvedl, že není možné vykládat ustanovení § 2112 odst. 2 poslední větu o. z. tak široce, jak tvrdí žalobci, neboť pak by postrádal smysl odstavec 1 tohoto ustanovení, který by nikdy nešel uplatnit, protože zhotovitel by musel vždy vědět o tom, co udělal špatně. Navíc se žalobci zavázali i smluvně k tomu, že oznámí zjištěné vady díla žalovanému bez zbytečného odkladu poté, kdy tyto vady zjistí, buď při prohlídce uskutečněné při předání a převzetí díla anebo kdy mohly být zjištěny později. Tuto svou smluvní povinnost však nedodrželi. Navrhl, aby bylo dovolání zamítnuto jako nedůvodné. 6. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2022, dále jen „o. s. ř.“. Dovolání bylo podáno včas, osobami k tomu oprávněnými, řádně zastoupenými podle § 241 odst. 1 o. s. ř., a je přípustné pro posouzení právní otázky včasnosti uplatnění vad ze smlouvy o dílo uzavřené se spotřebitelem, která za daných skutkových okolností nebyla za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. dovolacím soudem dosud řešena. Dovolání je důvodné. 7. Nesprávné právní posouzení věci (§ 241a odst. 1 o. s. ř.) může spočívat v tom, že odvolací soud věc posoudil podle nesprávného právního předpisu, nebo že správně použitý právní předpis nesprávně vyložil, případně jej na zjištěný skutkový stav věci nesprávně aplikoval. Dovolací soud je vázán tzv.