26 Cdo 2956/2024 — Nejvyšší soud

26 Cdo 2956/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:28. 1. 2025 Spisová značka:26 Cdo 2956/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:26.CDO.2956.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Příslušnost soudu věcná Společenství vlastníků jednotek Spoluvlastnictví Dotčené předpisy:§ 1169 o. z. § 1180 o. z. § 9 odst. 1 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:3. 2. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 26 Cdo 2956/2024-168 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Romana Šebka, Ph.D., a JUDr. Pavlíny Brzobohaté ve věci navrhovatelky N. K., zastoupené Mgr. Janem Němcem, advokátem se sídlem v Praze 1, Loretánské náměstí 109/3, za účasti Společenství vlastníků XY, zastoupeného JUDr. Mojmírem Ježkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Betlémské náměstí 351/6, o vyslovení neplatnosti usnesení přijatých mimo zasedání shromáždění dne 31. 3. 2021, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 74 Cm 106/2021, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 3. 2024, č. j. 9 Cmo 216/2023-141, takto: Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 3. 2024, č. j. 9 Cmo 216/2023-141, ve výrocích I. b) a II. a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 5. 2023, č. j. 74 Cm 106/2021-97, ve spojení s usnesením téhož soudu ze dne 9. 6. 2023, č. j. 74 Cm 106/2021-100, vyjma jeho výroků I. a IV., se zrušují a věc se postupuje Obvodnímu soudu pro Prahu 6 jako soudu věcně příslušnému k projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni. Odůvodnění: 1. Navrhovatelka se domáhala vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění Společenství vlastníků XY (dále též jen „společenství vlastníků“) přijatých mimo zasedání a uvedených v oznámení o výsledku hlasování č. 1/2021 ze dne 31. 3. 2021 pod bodem 2, kterým byl předsedou společenství vlastníků a správcem zvolen R. K. (dále jen „usnesení o volbě předsedy a správce společenství“) a byla schválena smlouva s R. K. jako správcem (dále jen „usnesení o schválení smlouvy se správcem“), a pod bodem 3, kterým bylo dodatečně schváleno sloučení jednotek č. 166/102 a č. 166/103 tak, že z nich vznikla jednotka č. 166/201 o podlahové ploše 339,5 m2 a způsobu využití jako dílna nebo provozovna, k níž náleží spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 3395/45548 k budově č. p. XY (dále jen „dům“) a pozemkům parcela č. XY, XY a XY, vše v katastrálním území XY, obec XY, a to podle prohlášení vlastníka jednotek ze dne 2. 3. 2020 (dále jen „usnesení o sloučení jednotek“). 2. Městský soud v Praze (soud prvního stupně) usnesením ze dne 10. 11. 2021, č. j. 74 Cm 106/2021-33, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 25. 11. 2021, č. j. 74 Cm 106/2021-39, zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení o volbě předsedy a správce společenství (výrok I), vyslovil, že usnesení o schválení smlouvy se správcem není rozhodnutím právnické osoby (výrok II), zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení o sloučení jednotek (výrok III) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok IV). 3. K odvolání navrhovatelky Vrchní soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 25. 10. 2022, č. j. 9 Cmo 19/2022-59, usnesení soudu prvního stupně ve výrocích III a IV zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 4. V dalším řízení soud prvního stupně usnesením ze dne 10. 5. 2023, č. j. 74 Cm 106/2021-97, ve spojení s usnesením téhož soudu ze dne 9. 6. 2023, č. j. 74 Cm 106/2021-100, zastavil řízení o návrhu na vyslovení nicotnosti usnesení o volbě předsedy a správce společenství (výrok I), vyslovil, že usnesení o sloučení jednotek je neplatné (výrok II), a rozhodl o náhradě nákladů řízení a o povinnosti navrhovatelky zaplatit soudní poplatek (výroky III a IV). 5. K odvolání obou účastníků odvolací soud usnesením ze dne 21. 3. 2024, č. j. 9 Cmo 216/2023-141, usnesení soudu prvního stupně ve výroku I potvrdil a ve výroku II změnil tak, že návrh na vyslovení neplatnosti usnesení o sloučení jednotek zamítl [výrok I a), b)], a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II). 6. Odvolací soud vyšel mimo jiné ze zjištění, že navrhovatelka vlastní jednotku č. 166/6 v domě. Dne 25. 2. 2021 rozeslal R. K. e-mailem i poštou vlastníkům jednotek návrh na rozhodnutí per rollam, přičemž pod bodem 3 bylo navrženo přijmout usnesení o sloučení jednotek. Podle oznámení o výsledku hlasování ze dne 31. 3. 2021 toto usnesení přijalo 75,3 % hlasů všech vlastníků. Předchozí usnesení shromáždění společenství vlastníků o sloučení jednotek č. 166/102 a č. 166/103 shledal Městský soud v Praze nicotným, jak vyslovil ve svém usnesení ze dne 4. 12. 2020, č. j. 75 Cm 122/2020-17. Stanovy společenství vlastníků svěřují do pravomoci shromáždění rozhodování o sloučení nebo rozdělení jednotek. Z pravidel pro příspěvky na správu domu a pozemku (čl. XIII stanov společenství vlastníků) vyplývá, že vlastníci se na úhradě nákladů podílí v zásadě podle velikosti podílů na společných částech. Podle počtu jednotek se rozvrhují pouze příspěvky na odměňování správce nebo členů výboru, na vedení účetnictví a podobné náklady vlastní správní činnosti, na jednorázové zahradnické služby a na zavlažování pozemku. Před sloučením jednotek č. 166/102 a č. 166/103 bylo v domě 16 jednotek. Sloučení jednotek je vymezeno ve změně prohlášení vlastníka ze dne 2. 3. 2020 s tím, že vklad do katastru nemovitostí byl proveden s účinky ke dni 4. 5. 2020. Užívání sloučené jednotky označené jako č. 166/201 povolila Městská část Praha 6 kolaudačním souhlasem ze dne 29. 1. 2020. 7. Po právní stránce odvolací soud nejprve přisvědčil názoru soudu prvního stupně, že novému přezkoumání usnesení o volbě předsedy a správce společenství brání překážka věci rozhodnuté, neboť předchozí návrh na vyslovení neplatnosti tohoto usnesení již soud prvního stupně pravomocně zamítl výrokem I usnesení ze dne 10. 11. 2021, č. j. 74 Cm 106/2021-33, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 25. 11. 2021, č. j. 74 Cm 106/2021-39. Poté uvedl, že přijetí usnesení o sloučení jednotek bylo v pravomoci shromáždění společenství vlastníků. Předně mu ji svěřují stanovy společenství vlastníků a dále též § 1221 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 7. 2020, po jeho novele provedené zákonem č. 163/2020 Sb. (dále též jen „o. z.“), který umožňuje, aby vlastníci jednotek svůj souhlas se změnou prohlášení vlastníka projevili i formou hlasování na shromáždění. Pro přezkum takového usnesení se přiměřeně použije § 1209 o. z. Vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění se tedy může domáhat toliko přehlasovaný vlastník jednotky a současně jen tehdy, je-li pro to důležitý důvod (v této souvislosti odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 2. 2023, sp. zn. 26 Cdo 3196/2022). Navrhovatelka je přehlasovanou vlastnicí, neboť hlasovala proti přijetí usnesení o sloučení jednotek. Jeho dopad na ni je však marginální, neboť jediným jeho důsledkem je, že na odměnu správce a zahradnické služby bude přispívat namísto z 1/16 nově z 1/15; tj. její příspěvky vzrostou o 0,4167 procentního bodu. Přitom Nejvyšší soud v mnoha rozhodnutích dovodil, že důležitý důvod pro přezkoumání rozhodnutí shromáždění není dán, jestliže bylo rozhodnuto o zvýšení příspěvků do fondu oprav nebo záloh na služby, nejde-li o zvýšení extrémní. Dodal, že i kdyby bylo namístě přezkoumat napadené usnesení věcně, nebyl by důvod pro vyslovení jeho neplatnosti dán. Právní úprava totiž vyžaduje, aby se změnou prohlášení souhlasili jen ti vlastníci jednotek, jejichž práv a povinností se dotkne, přičemž podle důvodové zprávy k občanskému zákoníku jsou při slučování jednotek dotčenými vlastníky pouze vlastníci těchto jednotek. Navíc podle názoru odvolacího soudu se souhlas vlastníka vyžaduje pouze v případě, že dopad změny prohlášení do jeho práv a povinností je podstatný, jinak by se právní úprava § 1169 odst. 1 o. z. vyprázdnila, téměř k jakékoliv změně prohlášení by byl zapotřebí souhlas všech vlastníků jednotek. Uzavřel, že předmětná změna prohlášení (sloučení jednotek) zasahuje do práv a povinností navrhovatelky v tak malém rozsahu, že není důvod ji před ní chránit vyžadováním jejího souhlasu. Z uvedených důvodu usnesení soudu prvního stupně ve výroku I potvrdil a ve výroku II změnil tak, že návrh na vyslovení neplatnosti usnesení o sloučení jednotek zamítl. 8. Proti výroku I b) a výslovně též proti výroku II usnesení odvolacího soudu (z důvodu jeho závislosti) podala navrhovatelka dovolání. Má za to, že napadené rozhodnutí závisí na posouzení otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, vyjádřené v (dovolání blíže citovaných) rozhodnutích Nejvyššíh