26 Cdo 789/2025 – Nejvyšší soud

26 Cdo 789/2025-436 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a Mgr. Lucie Jackwerthové ve věci navrhovatelů a) J. Š., a b) A. Š., zastoupených Mgr. Liborem Valentou, advokátem se sídlem v Brně, Pražákova 1024/66a, za účasti XY – společenství vlastníků jednotek, zastoupeného JUDr. Hanou Klusáčkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Koliště 1965/13a, o neplatnost usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 1 Cm 122/2020, o dovoláních navrhovatelů a účastníka řízení proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 11. 2024, č. j. 8 Cmo 204/2021-387, takto: I. Dovolání navrhovatelů a účastníka řízení se odmítají. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: 1. Návrhem podaným původně k Městskému soudu v Brně se navrhovatelé (bezpodíloví spoluvlastníci bytové jednotky č. 421/8, o velikosti 4+1, zapsané na LV č. XY, umístěné ve stavbě č. p. XY, XY, bytový dům, ležící na pozemcích parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, a parc. č. XY, zastavěná plocha a nádvoří, vše zapsáno na LV č. XY – dále jen „byt“ a „dům“) domáhali vyslovení neplatnosti a zrušení usnesení shromáždění XY – společenství vlastníků jednotek (dále jen „Společenství“, resp. „SVJ“) ze dne 18. 11. 2015 přijatého pod bodem 9, jímž bylo rozhodnuto o revitalizaci domu, zateplení domu a řešení balkonů, usnesení shromáždění Společenství ze dne 25. 9. 2018 přijatého pod bodem 11, jímž shromáždění schválilo stanovení mechanismu pomocného hlasování o revitalizaci domu, výběru tvaru lodžií pro byty 4+1 a o přístavbě lodžií k bytům 2+kk, bodem 12, jímž bylo za použití pomocného mechanismu schváleného v předchozím bodě hlasováno o revitalizaci domu, výběru tvaru lodžií pro byty 4+1 a o přístavbě lodžií k bytům 2+kk, a bodem 13, jímž Společenství rozhodlo o revitalizaci, a usnesení shromáždění Společenství ze dne 12. 12. 2019 přijatého pod bodem 4A, jímž shromáždění vzalo na vědomí informace související s podáním žádosti o dotaci z programu IROP a vyslovilo souhlas s podáním žádosti o tuto dotaci, bodem 5A, jímž shromáždění schválilo výsledné pořadí výběrového řízení na dodavatele stavby „Oprava a modernizace bytového domu XY“ (dále též jen „stavba“, resp. „revitalizace“), bodem 5B, jímž shromáždění uložilo výboru SVJ uzavřít smlouvu na realizaci revitalizace domu s vítězem výběrového řízení společností KALAHA a.s. za tam konkretizovaných podmínek, bodem 6, jímž shromáždění schválilo přijetí úvěru od Stavební spořitelny České spořitelny, a.s. do výše 10.000.000 Kč na financování stavby, resp. od Komerční banky, a.s., bude-li její nabídka výhodnější, a bodem 7, jímž byla stanovena výše příspěvku na DPZO na 23 Kč/m2, a dále bylo určeno, jakým způsobem bude tento příspěvek využit, a že položky rozpočtu 3a – Rozšíření stávajících lodžií, 3b – Zábradlí rozšířených lodžií, 4a – Přístavba nových lodžií, 4b – Zábradlí nových lodžií a 4c – Náhrada stávajícího okna budou přiřazeny odpovídajícím podílem k jednotce, ze které bude na lodžii přístup a nebudou se hradit podle podílu na společných částech domu (společně též jen „napadená usnesení“), to vše „co do přístavby lodžií k bytové jednotce č. 421/8…“. Současně žádali, aby byla Společenství a společnosti KALAHA a.s. [jež byla původně v postavení žalované 2) a později účastnice 2)] uložena povinnost zdržet se jakýchkoliv zásahů do jejich vlastnického práva k bytu a vydání předběžného opatření. Usnesením ze dne 4. 5. 2020, č. j. 51 C 22/2020-142, Městský soud v Brně vyloučil řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti a zrušení napadených usnesení a o návrhu na vydání předběžného opatření k samostatnému řízení. Usnesením ze dne 26. 5. 2020, č. j. Ncp 106/2020-148, Vrchní soud v Olomouci vyslovil, že k projednání a rozhodnutí vyloučené věci jsou v prvním stupni příslušné krajské soudy a po právní moci tohoto usnesení postoupil věc k dalšímu řízení Krajskému soudu v Brně. Krajský soud v Brně (soud prvního stupně) usnesením ze dne 4. 6. 2020, č. j. 1 Cm 122/2020-151, zamítl návrh na vydání předběžného opatření a rozhodl o nákladech řízení o předběžném opatření. 2. Soud prvního stupně poté usnesením ze dne 22. 10. 2020, č. j. 1 Cm 122/2020-223, nevyslovil neplatnost napadených usnesení shromáždění Společenství (výrok I), zamítl návrh na zrušení napadených usnesení, alternativně jen usnesení shromáždění Společenství ze dne 12. 12. 2019 pod body 4A, 5A, 5B, 6 a 7 (výrok II), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III). 3. K odvolání navrhovatelů Vrchní soud v Olomouci (soud odvolací) usnesením ze dne 26. 1. 2022, č. j. 8 Cmo 204/2021-260, ve znění usnesení ze dne 19. 4. 2022, č. j. 8 Cmo 204/2021-309, ukončil účast společnosti KALAHA a.s. [účastnice 2)] v řízení (výrok I), potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výroku I ve správném znění, že návrh na zrušení, resp. na vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění Společenství ze dne 18. 11. 2015 „č. 7 – Revitalizace domu, zateplení domu, řešení balkonů (prodloužení, přístavba) – jako host se zúčastní zástupci STAVOPROJEKT“, usnesení shromáždění Společenství ze dne 25. 9. 2018 č. 11 až č. 13 a usnesení shromáždění Společenství ze dne 12. 12. 2019 č. 4A, 5A, 5B, 6 a 7, se zamítá (výrok II), zrušil usnesení soudu prvního stupně ve výroku II (výrok III) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výroky IV a V). 4. K dovolání navrhovatelů Nejvyšší soud usnesením ze dne 20. 5. 2024, č. j. 26 Cdo 1857/2023-355, citované usnesení odvolacího soudu v potvrzujícím výroku II a v nákladových výrocích IV a V zrušil a věc mu v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení. Odvolacímu soudu uložil, aby posoudil, zda lodžie přiléhající k bytu navrhovatelů je jeho příslušenstvím, a tudíž jejich výlučným vlastnictvím, či zda je společnou částí domu, a poté – v návaznosti na takto přijatý závěr – zhodnotil, zda shromáždění Společenství všemi napadenými usneseními rozhodovalo v rámci své působnosti svěřené mu stanovami a zákonem; v případě záporné odpovědi vysloví, že o to které (ta která) usnesení nejde, aniž by současně musel zamítnout žalobu na vyslovení jeho (jejich) neplatnosti, a v kladném případě se bude opětovně zabývat naplněním podmínek vymezených v § 1209 odst. 1 o. z. (zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 30. 6. 2020 – dále jen „o. z.“) pro možné přezkoumání jejich platnosti. 5. V dalším řízení odvolací soud usnesením ze dne 20. 11. 2024, č. j. 8 Cmo 204/2021-387, usnesení soudu prvního stupně ve výroku I ohledně rozhodnutí shromáždění ze dne 18. 11. 2015 v bodě 9, jímž shromáždění rozhodlo o pověření výboru SVJ k přípravě revitalizace domu, potvrdil, a ve zbývající části bodu 9 změnil tak, že na rozhodnutí o rozšíření balkonů bytových jednotek 4+1 a o přístavbě balkonů k bytovým jednotkám 2+kk se hledí, jako by nebyla přijata (výrok I), ohledně rozhodnutí shromáždění ze dne 25. 9. 2018 v bodě 12 a v části bodu 13 potvrdil, a ve zbývající části bodu 13 o odsouhlasení rozšíření lodžií bytových jednotek 4+1 a přístavby lodžií k bytovým jednotkám 2+kk a v bodě 11 o schválení pomocného hlasování pro výběr tvaru lodžie u bytových jednotek 4+1 a přístavbě lodžií k bytovým jednotkám 2+kk změnil tak, že na tato rozhodnutí se hledí, jako by nebyla přijata (výrok II), a ohledně rozhodnutí shromáždění ze dne 12. 12. 2019 v bodech 4A, 5A, v části 5B, 6 a v části 7 potvrdil, a ve zbývající části bodu 5B, jíž bylo rozhodnuto o rozšíření lodžií bytových jednotek 4+1 a o přístavbě lodžií k bytovým jednotkám 2+kk, a ve zbývající části bodu 7, jíž bylo rozhodnuto o položkách rozpočtu dílčích částí 3a, 3b, 4a, 4b a 4c týkajících se lodžií, změnil tak, že na tato rozhodnutí se hledí, jako by nebyla přijata (výrok III); současně rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výroky IV a V). 6. Odvolací soud k napadeným usnesením přijatým na shromážděních SVJ konaných dne 18. 11. 2015 a dne 25. 9. 2018 konstatoval, že návrh na vyslovení jejich neplatnosti navrhovatelé podali po uplynutí tříměsíční prekluzivní lhůty, a proto musí být v této části zamítnut. Ve smyslu § 90 odst. 1 z. ř. s. (zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů – dále opět jen „z. ř. s.“) v návaznosti na § 245 o. z. se však zabýval tím, zda nejsou rozhodnutími, na která se hledí, jako by nebyla přijata. V této souvislosti považoval za právně významné zjištění, že podle prohlášení vlastníka ze dne 11. 12. 2000 (dále též jen „Prohlášení“) jsou lodžie příslušenstvím bytů 4+1, tj. výlučným vlastnictvím jednotlivých vlastníků jednotek, a nejsou tedy společnými částmi domu. Rozhodnutí o nich proto shromáždění nepřísluší, a pokud tak přesto učinilo, je nutno takové rozhodnutí považovat za nicotné. S odkazem na tam citovanou judikaturu Nejvyššího soudu rovněž dovodil, že shromáždění společenství vlastníků nemohlo rozhodovat ani o tom, co svou povahou šlo změnit pouze změnou prohlášení vlastníka, typicky o stave