28 Cdo 2134/2022 — Nejvyšší soud

28 Cdo 2134/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:29. 11. 2022 Spisová značka:28 Cdo 2134/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:28.CDO.2134.2022.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přípustnost dovolání Bezdůvodné obohacení Promlčení Dotčené předpisy:odst. 237 o. s. ř. § 451 odst. 1 a 2 obč. zák. § 100 odst. 1 obč. zák. § 107 odst. 1 a 2 obč. zák. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:8. 2. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 28 Cdo 2134/2022-2179 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause v právní věci žalobkyně P. P., narozené XY, bytem v XY, zastoupené JUDr. PhDr. Oldřichem Choděrou, advokátem se sídlem v Praze 2, Malá Štěpánská 2033/8, proti žalovaným 1) Masarykově onkologické nadaci v Brně, se sídlem v Brně, Žlutý kopec 543/7, identifikační číslo osoby: 44992106, zastoupené JUDr. Vladimírem Ježkem, advokátem se sídlem v Ostravě, Dvořákova 937/26, 2) A. M., narozenému XY, bytem v XY, 3) J. M., narozenému XY, bytem v XY, oběma zastoupeným Mgr. Tomášem Miketou, advokátem se sídlem v Ostravě, Jaklovecká 1249/18, 4) V. J., narozenému XY, bytem v XY, zastoupenému Mgr. Jiřím Ježkem, advokátem se sídlem v Ostravě, Dvořákova 937/26, 5) K. B., narozené XY, bytem v XY 43, 6) H. K. B., narozené XY, bytem v XY, oběma zastoupeným JUDr. Vladimírem Ježkem, advokátem se sídlem v Ostravě, Dvořákova 937/26, za účasti E. J., bytem v XY, zastoupené Mgr. Jiřím Ježkem, advokátem se sídlem v Ostravě, Dvořákova 937/26, jako vedlejší účastnice na straně žalovaného 4), o zaplacení částky 1.925.337,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 25 C 46/97, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. února 2022, č. j. 11 Co 237/2021-2117, t a k t o : I. Dovolání se odmítá. II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovaným náklady dovolacího řízení, a sice a./ žalovaným 1), 5) a 6) ve výši 46.885,08 Kč k rukám jejich zástupce, JUDr. Vladimíra Ježka, advokáta se sídlem v Ostravě, Dvořákova 937/26, b./ žalovaným 2) a 3) ve výši 31.377,72 Kč k rukám jejich zástupce, Mgr. Tomáše Mikety, advokáta se sídlem v Ostravě, Jaklovecká 1249/18, c./ žalovanému 4) a vedlejší účastnici E. J. ve výši 25.932,- Kč k rukám jejich zástupce, Mgr. Jiřího Ježka, advokáta se sídlem v Ostravě, Dvořákova 937/26, to vše do tří měsíců od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Okresní soud v Ostravě (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 11. 9. 2020, č. j. 25 C 46/97-1844, uložil žalovaným povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni [v řízení před soudem prvního stupně a před soudem odvolacím označené jako žalobkyně a)] částku 72.908,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 21 % ročně z této částky za dobu od 1. 9. 1996 do zaplacení a částku 37.236,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 21 % ročně z této částky za dobu od 1. 9. 1996 do zaplacení (výrok I.). Dále žalovaným uložil povinnost společně a nerozdílně zaplatit každému ze žalobců b) – I. P., c) – J. M. a d) – P. M. částku 24.302,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 21 % ročně z této částky za dobu od 1. 9. 1996 do zaplacení a částku 12.412,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 21 % ročně z této částky za dobu od 1. 9. 1996 do zaplacení (výroky II., III. a IV.). Zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala na žalovaných zaplacení částky 2.565.825,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 21 % ročně z částky 1.943.320,90 Kč za dobu od 1. 9. 1996 do zaplacení a ve výši 21 % ročně z částky 2.676.711,70 Kč za dobu od 21. 1. 1997 do zaplacení (výrok V.). Zamítl žalobu, kterou se žalobci b), c) a d) domáhali na žalovaných, aby každému z nich žalovaní společně a nerozdílně zaplatili částku 855.276,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 21 % ročně z částky 647.774,30 Kč za dobu od 1. 9. 1996 do zaplacení a ve výši 21 % ročně z částky 892.237,25 Kč za dobu od 21. 1. 1997 do zaplacení (výroky VI., VII. a VIII.). Žalobcům uložil povinnost nahradit společně a nerozdílně žalovaným 1), 5) a 6) k rukám jejich zástupce náklady řízení ve výši 1.052.408,- Kč (výrok IX.). Rozhodl, že žalovaným 2), 3) a 4), jakož i vedlejší účastnici, se náhrada nákladů řízení nepřiznává (výroky X., XI. a XII.). Rozhodl rovněž o povinnosti žalovaných nahradit společně a nerozdílně žalobcům c) a d), kteří jsou oprávněni společně a nerozdílně, náklady řízení o vzájemné žalobě ve výši 623.167,- Kč (výrok XIII.). Taktéž rozhodl o povinnosti žalovaných nahradit společně a nerozdílně žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení o vzájemné žalobě ve výši 623.167,- Kč (výrok XIV.). Dále rozhodl, že žalobce b) nemá právo na náhradu nákladů řízení o vzájemné žalobě (výrok XV.). Žalovaným uložil povinnost společně a nerozdílně nahradit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě náklady řízení o vzájemné žalobě ve výši 27.909,- Kč (výrok XVI.). 2. Žalobci se podanou žalobou domáhali na žalovaných zaplacení částky 153.627,- Kč z titulu náhrady škody na domě č. p. XY, jenž je součástí pozemku parc. č. XY v katastrálním území XY (dále „nemovitost“ nebo „předmětná nemovitost“), způsobené zanedbáním údržby, odstraněním součástí a příslušenství domu a úmyslnou devastací, dále částky 294.690,- Kč z titulu náhrady škody na arkýři a fasádě domu, částky 4.830.634,- Kč v souvislosti s neoprávněným užíváním předmětné nemovitosti žalovanými v období od 1. 8. 1990 do 13. 11. 1995 a částky 74.472,-, kterou měli žalovaní získat neoprávněně za pronájem pozemku parc. č. XY (zahrada) v katastrálním území XY v období od 1. 11. 1994 do 30. 9. 1995. Ve vztahu k nároku žalobců jakožto vlastníků předmětné nemovitosti na peněžitou náhradu za užívání sporné nemovitosti žalovanými, soud prvního stupně shledal, že za období od 1. 8. 1990 do 30. 8. 1991 je nárok žalobců nedůvodný, jelikož do 30. 8. 1991 žalovaní byli v dobré víře, že jim předmětná nemovitost patří. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení či na náhradu škody uplatněný za období od 31. 8. 1991 do 11. 11. 1994 pak soud prvního stupně označil za promlčený z důvodu uplynutí tříleté objektivní promlčecí lhůty, byť subjektivní promlčecí lhůta, která s ohledem na okolnosti projednávané věci počala běžet dnem zápisu vlastnického práva žalobců k předmětné nemovitosti do katastru nemovitostí, zůstala zachována. Dovodil tak, že žalobcům náleží nárok na náhradu škody za období od 12. 11. 1994 do 13. 11. 1995 ve výši obvyklého nájemného vynakládaného v daném místě a čase za užívání srovnatelné nemovitosti, jelikož žalovaní, respektive jejich právní předchůdci, kteří v předmětné nemovitosti vykonávali advokátní praxi, popřípadě umožnili užívání dané nemovitosti třetím osobám, zamezili žalobcům coby vlastníkům předmětné nemovitosti v uvedeném období zmíněnou nemovitost užívat. 3. Krajský soud v Ostravě (dále „odvolací soud“) k odvolání žalobkyně proti výroku V. i všech žalovaných proti výrokům I., II., III. a IV. rozsudkem ze dne 8. 2. 2022, č. j. 11 Co 237/2021-2117, zastavil řízení o odvolání žalobkyně proti výroku V. rozsudku soudu prvního stupně v rozsahu částky 713.396,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 21 % ročně z částky 90.891,- Kč od 1. 9. 1996 do zaplacení a z částky 2.676.711,70 Kč od 21. 1. 1997 do zaplacení (výrok I.), rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I., II., III. a IV. změnil tak, že žaloba se ve zbývajícím rozsahu zamítá (výrok II.) a dále rozsudek soudu prvního stupně ve výroku V. v rozsahu částky 1.852.429,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 21 % ročně z této částky potvrdil (výrok III.). Žalobcům uložil povinnost nahradit náklady řízení žalované 1) ve výši 388.103,- Kč, každému z žalovaných 2) a 3) ve výši 355.854,- Kč, žalovanému 4) ve výši 333.080,- Kč, vedlejší účastnici ve výši 283.000,- Kč a každé ze žalovaných 5) a 6) ve výši 348.430,- Kč, přičemž uvedenou povinnost uložil žalobkyni v rozsahu 3/6 a každému ze žalobců b), c) a d) v rozsahu 1/6 výše uvedených částek k rukám jednotlivých zástupců žalovaných (výrok IV.). Rozhodl, že v poměru mezi žalobci a žalovanou 1) se žalobcům právo na náhradu nákladů řízení o vzájemné žalobě nepřiznává (výrok V.). Žalovaným 2), 3), 4), 5) a 6) a vedlejší účastnici uložil povinnost nahradit žalobcům a), c) a d) náklady řízení o vzájemné žalobě, a to žalobkyni k rukám jejího zástupce ve výši 50.974,- Kč ze strany každého ze žalovaných 2), 3) a žalovaného 4) solidárně zavázaného s vedlejší účastnicí a ve výši 25.487,- Kč ze strany každé ze žalovaných 5) a 6), každému ze žalobců c) a d) ve výši 27.431,- Kč ze strany každého ze žalovaných 2), 3) a žalovaného 4) solidárně zavázaného s vedlejší účastnicí a ve výši 13.715,- ze strany každé ze žalovaných 5) a 6) (výrok VI