29 Cdo 3043/2020 — Nejvyšší soud

29 Cdo 3043/2020 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:28. 7. 2022 Spisová značka:29 Cdo 3043/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:29.CDO.3043.2020.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Smlouva kupní Smlouva o dílo Dotčené předpisy:§ 536 odst. 2 předpisu č. 513/1991 Sb. § 410 předpisu č. 513/1991 Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:30. 10. 2022 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí III.ÚS 2902/22 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Cdo 3043/2020-390 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a JUDr. Zdeňka Krčmáře a v právní věci žalobce Grinch smile s. r. o., se sídlem v Olomouci, Řepčínská 134/21, PSČ 779 00, identifikační číslo osoby 01410954, zastoupeného Mgr. Tomášem Cimbotou, advokátem, se sídlem v Olomouci, Horní náměstí 365/7, PSČ 779 00, proti žalovanému NOZA, s. r. o., se sídlem v Kladně, Huťská 229, PSČ 272 01, identifikační číslo osoby 24767417, zastoupenému JUDr. Janou Burleovou, advokátkou, se sídlem ve Slaném, B. Václavka 923/3, PSČ 274 01, o zaplacení částky 100 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 212 C 28/2015, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 6. května 2020, č. j. 21 Co 382/2017-332, takto: I. Řízení „o dovolání“ proti rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 26. září 2019, č. j. 212 C 28/2015-281, se zastavuje. II. Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 6. května 2020, č. j. 21 Co 382/2017-332, a rozsudek Okresního soudu v Kladně ze dne 26. září 2019, č. j. 212 C 28/2015-281, se zrušují a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. Rozsudkem ze dne 26. září 2019, č. j. 212 C 28/2015-281, Okresní soud v Kladně: [1] Uložil žalovanému (NOZA, s. r. o.) zaplatit žalobci (Grinch smile s. r. o.) částku 100 000 Kč s příslušenstvím (ve výroku blíže specifikovaným) [bod I. výroku]. [2] Uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 115 373,30 Kč do 3 dnů od právní moci rozhodnutí (bod II. výroku). 2. Přitom šlo o v pořadí třetí rozsudek soudu prvního stupně, když první rozsudek ze dne 11. května 2017, č. j. 212 C 28/2015-183, jímž soud prvního stupně žalobu zamítl, zrušil Krajský soud v Praze usnesením ze dne 22. listopadu 2017, č. j. 21 Co 382/2017-205, a v pořadí druhý rozsudek ze dne 5. dubna 2018, č. j. 212 C 28/2015-222, jímž soud prvního stupně žalobě vyhověl, zrušil Krajský soud v Praze usnesením ze dne 24. srpna 2018, č. j. 21 Co 249/2018-243. 3. Soud prvního stupně – vycházeje z ustanovení § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), z ustanovení § 324 odst. 3, § 409 odst. 1, § 428 odst. 2 a § 562 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“), z ustanovení § 205, „§ 2017“ (správně § 217) a § 253 odst. 1 a 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) – dospěl k následujícím závěrům: 4. Právní předchůdce žalobce (společnost Metall Holding Lány a. s., dále jen „společnost MHL“) a žalovaný uzavřeli dne 23. ledna 2012 „kupní smlouvu“ na základě objednávky zboží č. 002/2012, jejímž předmětem bylo dodání mobilního drtiče materiálu (dále jen „smlouva o dodání drtiče“). 5. Námitka žalovaného, že „dílo“ nebylo řádně předáno z důvodu absence předávacího protokolu, není důvodná, neboť v objednávce zboží není specifikována povinnost dodat protokolární či písemné dokumenty jako součást plnění „dodavatele“. 6. Námitka žalovaného, že právní předchůdce žalobce měl od smlouvy o dodání drtiče odstoupit z důvodu prohlášení konkursu na jeho majetek, není důvodná. Žalovaný tvrzenou vadu nevytkl řádně, k dodání „díla“ došlo a žalovaný má povinnost zaplatit doplatek ceny. 7. K odvolání žalovaného Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 6. května 2020, č. j. 21 Co 382/2017-332: [1] Potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok). [2] Uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 6 534 Kč do 3 dnů od právní moci rozhodnutí (druhý výrok). 8. Odvolací soud – vycházeje z ustanovení § 1879, § 1880, § 1882 a § 3028 o. z., z ustanovení § 428, § 436, § 437 odst. 1 a 2, § 456, § 536, § 546, § 554, § 560, § 562 a § 564 obch. zák., z ustanovení § 205, § 206, § 217 a § 253 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona, a z ustanovení § 118b a § 119a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) – poté, co dokazování zopakoval, dospěl po přezkoumání rozsudku soudu prvního stupně k následujícím závěrům: 9. Společnost MHL a žalovaný uzavřeli dne 23. ledna 2012 platně smlouvu o dílo, neboť „ze související korespondence, z vyjádření účastníků, ale i z odkazu objednávky na konkrétní nabídku, podle které měl být drtič vyroben, vyplývá, že se jednalo o drtič, který měl být vyroben podle požadavků žalobce“; nejde tak o kupní smlouvu. 10. Námitka žalovaného, podle níž nedošlo k řádnému předání díla z důvodu nedodání potřebné dokumentace a návodu k použití, není důvodná. Společnost MHL dílo žalovanému dodala, čímž jí vzniklo právo na zaplacení ceny díla ve výši 100 000 Kč. Není důvodná námitka žalovaného, podle níž bylo od smlouvy o dodání drtiče odstoupeno z důvodu prohlášení konkursu na majetek společnosti MHL. 11. Insolvenční správkyně společnosti MHL byla oprávněna uzavřít s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávky na zaplacení ceny díla, přestože předmětná pohledávka nebyla sepsána do soupisu majetkové podstaty společnosti MHL. S pohledávkou „bylo zacházeno“ jako se součástí majetkové podstaty a o jejím postoupení rozhodl věřitelský výbor. Insolvenční správkyně společnosti MHL také žalovanému postoupení pohledávky „řádně oznámila“. 12. Proti rozsudku odvolacího soudu, jakož i proti rozsudku soudu prvního stupně, podal žalovaný dovolání, které (poměřováno jeho obsahem) směřuje proti výroku o věci samé a jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení § 237 o. s. ř. argumentem, že napadená rozhodnutí závisí na vyřešení právních otázek, které dosud nebyly dovolacím soudem řešeny, a právních otázek, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od (blíže označené) ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolatel namítá, že napadená rozhodnutí spočívají na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů. 13. Dovolatel pokládá otázku, zda je smlouva o postoupení předmětné pohledávky uzavřená mezi žalobcem a insolvenční správkyní společnosti MHL platným právním jednáním. Argumentuje, že insolvenční správkyně byla oprávněna zpeněžit toliko majetek sepsaný v soupisu majetkové podstaty společnosti MHL; smlouva o postoupení pohledávky je neplatná pro rozpor se zákonem, neboť předmětná pohledávka do soupisu majetkové podstaty sepsána nebyla. 14. Dovolatel dále předkládá otázku, zda je povinen zaplatit doplatek ceny za dodání mobilního drtiče, ačkoliv byl drtič dodán bez potřebné dokumentace, která je vyžadována zákonem č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, a ustanovením § 4 nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení. Poukazuje přitom na judikaturu, podle níž vadné dílo s nedodělky nelze považovat za dílo provedené, a to ani tehdy, jestliže objednatel dílo převezme; zhotoviteli v takovém případě nevznikne právo na zaplacení ceny díla. 15. Dovolatel rovněž namítá, že soud prvního stupně účastníkům neposkytl řádné poučení podle ustanovení § 118b a § 119a o. s. ř. 16. Žalobce ve vyjádření navrhuje dovolání odmítnout, popřípadě zamítnout. Zdůrazňuje, že postupovaná pohledávka byla součástí majetkové podstaty společnosti MHL a smlouva o jejím postoupení je platná. Ohledně tvrzených vad díla podotýká, že námitku chybějící dokumentace k dodanému drtiči žalovaný uplatnil více než po jednom roce od převzetí díla. Nerozhodnou shledává i absenci poučení soudem prvního stupně, neboť tvrzená vada řízení neměla vliv na rozhodnutí ve věci. 17. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 18. V části, v níž dovolání směřuje proti rozsudku soudu prvního stupně, Nejvyšší soud řízení o „dovolání“ žalovaného zastavil podle ustanovení § 243b věty před středníkem a § 104 odst. 1 věty první o. s. ř., jelikož dovolán