3 Tdo 369/2025 — Nejvyšší soud

3 Tdo 369/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. d) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:21. 5. 2025 Spisová značka:3 Tdo 369/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:3.TDO.369.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přítomnost při soudních jednáních Hlavní líčení Pomluva Dotčené předpisy:§ 209 odst. 1, věta druhá a třetí tr. ř. § 184 odst. 1,2 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:CD Zveřejněno na webu:20. 6. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 369/2025-363 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 21. 5. 2025 o dovolání, které podal obviněný Z. Z. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 21. 1. 2025, č. j. 55 To 375/2024-316, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. 9 T 6/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného Z. Z. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně (dále také jen „okresní soud“) ze dne 3. 10. 2024, č. j. 9 T 6/2024-282, byl obviněný Z. Z. (dále také jen „obviněný“ nebo „dovolatel“) uznán vinným přečinem pomluvy podle § 184 odst. 1, 2 tr. zákoníku za jednání spočívající v tom, že (převzato z výroku o vině rozsudku okresního soudu a zestručněno) v období nejméně od 3. 7. 2023 do 5. 11. 2023 na sociální síti Facebook ve veřejných skupinách vyjmenovaných ve výroku rozsudku uveřejnil příspěvky, v nichž mimo jiné uvedl o poškozené L. S., nar. XY, že ho okradla o 3 600 EUR a jeho matku o šperky v hodnotě 8 000 Kč, vyzýval, aby si na ni lidé dávali pozor a nenechali „tuhle lůzu a špínu dělat, co chce“, dále prostřednictvím svého emailu XY@email.cz na internetové stránce sítě realitních agentur Home 4 People – www.home4people.cz/XY u hodnocení L. S. jako realitní agentky uveřejnil příspěvky, v nichž mimo jiné uvedl, že je to zlodějka, která ukradla 3 600 EUR, osobní věci a potvrzení o ceně nájmu a tvrdí, že kauce byla ve výši 11 tisíc místo 16 tisíc, nejedná fér, maže negativní recenze, chodí do cizích bytů, „kramaří“ a krade, neštítí se ničeho, je odpad společnosti, dále dne 14. 8. 2023 zaslal e-mail Petru Sedlaříkovi – zástupci PROFI HOME REALITY s.r.o. (dále jen „PROFI HOME REALITY“), v němž napsal, že „Paní S., která krade a parazituje na lidech s invaliditou třetího stupně, by rozhodně u vaší organizace pracovat neměla“, dále na internetové stránce www.google.com k hodnocení společnosti M. V. s.r.o. (dále jen „M. V.“), jejímž jediným jednatelem a společníkem je poškozená, opakovaně napsal recenzi: „Nedoporučuju! Shání zboží z německých a českých second handu. Za nestydaté ceny. Nic nezabalené. Paní je zloděj“, a v důsledku jeho jednání poškozená L. S. se společností PROFI HOME REALITY dohodou ukončila spolupráci, neboť jeho příspěvky na stránkách www.home4people.cz mohly poškodit také dobré jméno sítě realitních agentur Home 4 People, a současně jeho jednání v poškozené vyvolávalo pocity úzkosti. 2. Za to byl obviněný podle § 184 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody na 4 měsíce, jehož výkon okresní soud podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání 18 měsíců. Podle § 82 odst. 3 tr. zákoníku bylo obviněnému zároveň uloženo, aby se v průběhu zkušební doby podmíněného odsouzení zdržel neoprávněných zásahů do práv a právem chráněných zájmů poškozené. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost zaplatit poškozené na náhradě nemajetkové újmy částku 25 000 Kč a se zbytkem uplatněného nároku byla poškozená podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. S uplatněným nárokem na náhradu škody byla poškozená odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních výrokem podle § 229 odst. 1 tr. ř. 3. Následné odvolání obviněného proti předmětnému rozsudku Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci (dále též jen „krajský soud“) usnesením ze dne 21. 1. 2025, č. j. 55 To 375/2024-316, zamítl podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Rozhodnutí soudu druhého stupně napadl obviněný Z. Z. dovoláním s odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. d), g), h) tr. ř. 5. V jeho odůvodnění namítá, že rozhodnutí nižších soudů jsou nezákonná, neboť vzešla z řízení, v němž nemohl plně uplatnit své právo na obhajobu. Odsuzující rozsudek soudu prvního stupně je zároveň stižen vadou extrémního nesouladu mezi „právními závěry a zjištěnými okolnostmi“ a v návaznosti na to i vadou „nesprávného hodnocení otázky protiprávního jednání“. Krajskému soudu dovolatel vytýká, že jeho odvolání zamítl, aniž byly splněny zákonné podmínky stanovené pro takové rozhodnutí. Oba soudy podle jeho názoru postupovaly při hodnocení důkazů jednostranně v jeho neprospěch a bez přiměřených důvodů nevyhověly návrhům na doplnění dokazování o konfrontaci mezi ním a poškozenou a o výslechy primářky MUDr. Macharáčkové a sociální pracovnice paní K. 6. Dovolatel je přesvědčen, že svým jednáním nenaplnil formální znaky skutkové podstaty přečinu pomluvy. Bazíruje na tom, že se logicky a oprávněně domníval, že poškozená mu z bytu odcizila předmětnou finanční hotovost ve výši 3 600 EUR, neboť byla jedinou osobou, která se mohla k penězům v rozhodné době dostat. Ze svého pohledu tak neuváděl nepravdivý údaj, pokud tvrdil, že mu z bytu zmizely finanční prostředky, které tam měl uloženy v hotovosti, a že jedině poškozená se mohla jejich krádeží bezdůvodně obohatit na jeho úkor. Proto na ni ostatně podal i trestní oznámení. Pokud snad ve svých příspěvcích na sociálních sítích použil nevhodné výrazy, nebyla jeho slova způsobilá ohrozit důstojnost či vážnost poškozené v takové míře, aby z toho bylo nutno vyvozovat jeho trestní odpovědnost. Současně lze pochybovat o tom, že L. S. přišla jeho vinou o práci realitní makléřky, neboť ji nadále mohla vykonávat a také vykonávala až do doby po vydání trestního příkazu soudem prvního stupně (resp. do konce měsíce ledna 2024). Z toho dovolatel usuzuje na účelovost jejího „požadavku o náhradu škody“ a zároveň zdůrazňuje, že v příslušné dohodě s realitní agenturou není výslovně uvedeno, že spolupráci s poškozenou ukončují kvůli jeho negativním recenzím. Co se týče jeho nelichotivého hodnocení obchodu M. V., prokázal, že podobně laděné příspěvky pocházely i od jiných osob. Jestliže poškozené začaly klesat tržby, chyba byla zjevně u ní. Nebylo ničím prokázáno, že ji svou recenzí na internetových stránkách poškodil právě on. 7. Jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces porušil okresní soud podle dovolatele hned ve dvou rovinách – jednak tím, že v hlavním líčení přehrál k důkazu dvě nahrávky předložené poškozenou, které nijak nesouvisely s předmětem řízení a které posléze hodnotil k jeho tíži, a dále tím, že mu neumožnil přímou účast u výslechu poškozené v soudní síni a v průběhu hlavního líčení ho nechal bezdůvodně hlídat příslušníky „ostrahy“. Tím proti němu uplatnil diskriminující opatření popírající zásadu presumpce neviny. 8. K výše zmíněným videonahrávkám incidentů ze dne 3. 7. 2023 a 5. 10. 2023 obviněný rozvedl, že postrádají zvukovou stopu a není z nich tedy zřejmé, kdo, komu a co sděloval. V každém případě z nich nevyplývá, že by poškozenou jakkoli napadal. Ba právě naopak, nahrávka z 5. 10. 2023 zachycuje agresivní jednání L. S., která ho chytila za rukáv, přitáhla ho k sobě, dala mu ránu, „vzala ho do kravaty“ a mlátila do něj. Pokud tedy okresní soud tento videozáznam uchopil jako důkaz dokreslující jejich vzájemný vztah, pak šlo o důkaz svědčící spíše v neprospěch poškozené. Soud po výtce dovolatele neměl do procesního spisu zakládat ani její trestní oznámení, které podala na jeho otce a které je svou podstatou křivým obviněním, v jehož důsledku byly otci odebrány zbraně. 9. Dovolatel brojí i proti výroku, jímž mu byla uložena povinnost zaplatit poškozené na náhradě nemajetkové újmy částku 25 000 Kč. Považuje ho za neodůvodněný s poukazem na to, že „u poškozené nebyl navržen žádný lékařský postup“. Za nadbytečný označil i výrok o uložení povinnosti, aby se v době podmíněného odsouzení zdržel neoprávněných zásahů do práv a právem chráněných zájmů poškozené, protože se nedopustil ničeho, čím by je měl narušit. 10. Závěrem proto navrhl, aby Nejvyšší soud obě napadená rozhodnutí soudů nižších stupňů zrušil a zprostil ho návrhu na potrestání. 11. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) ve vyjádření k dovolání v prvé řadě nepřisvědčil námitce obhajoby, že okresní soud porušil zákonná ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení ve smyslu § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. tím, že