30 Cdo 2789/2013 — Nejvyšší soud

30 Cdo 2789/2013 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:11. 2. 2015 Spisová značka:30 Cdo 2789/2013 ECLI:ECLI:CZ:NS:2015:30.CDO.2789.2013.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Autorské právo Dotčené předpisy:předpisu č. 35/1965Sb. § 558 obch. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:21. 5. 2015 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 2789/2013 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. a JUDr. Pavla Vrchy v právní věci žalobce HOTEL PLATNÉŘSKÁ, a.s. (dříve Hotel Strahov, a.s.), se sídlem v Praze 1, Staroměstské náměstí č. 20, IČ 63906902, zastoupeného JUDr. Tomášem Sirovátkem, advokátem se sídlem v Praze 2, Helénská 1799/4, proti žalované Královské kanonii premonstrátů na Strahově, IČ 00415090, se sídlem v Praze 1, Strahovské nádvoří I/132, zastoupené Mgr. Terezou Krákorovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Vinohradská 45, o zaplacení částky 6,353.871,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 31 C 236/2009, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. března 2013, č.j. 18 Co 291/2012-192, takto: I. Dovolání žalobce se zamítá. II. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí zaplatit žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 41.188,40 Kč, a to její zástupkyni Mgr. Tereze Krákorové, advokátce se sídlem v Praze 2, Vinohradská 45. O d ů v o d n ě n í : Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 9. listopadu 2006, č.j. 24 C 94/2001-169, uložil žalované zaplatit žalobci částku 6.353.871,- Kč s 10% úrokem z prodlení od 27. března 2001 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení, včetně náhrady nákladů řízení placených státem (výroky II. a III.). Věc samu posoudil s odkazem na ustanovení § 451 in fine občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále jen „obč. zák.“) s tím, že žalobce prokázal smlouvami o dílo, uzavřenými jeho zakladatelem (obchodní firma UNITED HOTEL INVESTMENTS BOHEMIA, s.r.o. – dále jen „UHI BOHEMIA“) se společností HELIKA, a.s., že tato společnost na objednávku první z uvedených společností vytvořila dílo (projektovou dokumentaci, podrobný inženýrsko-geologický a hydrogeologický průzkum lokality, digitalizaci a reambulanci polohopisného a výškopisného zaměření lokality, zpracování zadávací studie rekonstrukce a dostavby hotelu STRAHOV, zpracování projektu a rekonstrukce dostavby téhož hotelu a přípravy podkladů pro výběrové řízení dodavatele stavby – dále jen „projektová dokumentace“), nutné pro vydání stavebního povolení za dohodnutou a přitom přiměřenou cenu, přičemž společnost UHI BOHEMIA založila podle § 172 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) obchodní společnost HOTEL STRAHOV, a.s. (tj. žalobce) s tím, že sama splatí základní jmění zakládané společnosti formou nepeněžitého vkladu (představovaného zmíněnou projektovou dokumentací) oceněného znaleckým posudkem. Toto dílo však bylo plně využito žalovanou, která se tak bez právního důvodu obohatila na úkor žalobce ve smyslu ustanovení § 451 odst. 2 obč. zák., a je tak povinna bezdůvodné obohacení vydat ve smyslu ustanovení § 451 odst. 1 obč. zák. s § 456 téhož zákona. O odvolání žalované rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 27. června 2007, č.j. 13 Co 90/2007-194, kterým rozsudek soudu prvního stupně ve výroku ve věci samé změnil tak, že žalobu o zaplacení částky 6.353.871,- Kč s příslušenstvím zamítl, a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů, včetně náhrady státem placených nákladů tohoto řízení. Odvolací soud konstatoval, že na základě důkazů, které byly provedeny soudem prvního stupně a současně s přihlédnutím k důkazu výslechem svědka Ing. arch. T. Š., který byl proveden v odvolacím řízení, dospěl k opačnému závěru, pokud se týče otázky důvodnosti žaloby, než soud prvního stupně. Poukázal na to, že společnost UHI BOHEMIA na základě smlouvy o dílo uzavřené se společností HELIKA, a.s. dne 8. února 1995 získala projektovou dokumentaci přestavby a dostavby části Strahovského kláštera na hotel, na základě níž bylo také dne 11. července 1995 vydáno Obvodním úřadem pro Prahu 1 stavební povolení na stavbu. Součástí projektové dokumentace byla i architektonická studie vypracovaná ve spoluautorství autory Ing. arch. T. Š., Ing. arch. B. S. a Ing. arch. V. H. Ta je nepochybně výsledkem tvůrčí činnosti autora, resp. spoluautorů, je tedy dílem ve smyslu § 2 násl. tehdy platného autorského zákona č. 35/1965 Sb. (dále jen „autorský zákon“), kdy dílo i jeho autor, resp. spoluautoři, požívají ochrany podle tohoto zákona. Odkázal na ustanovení § 7, § 12 odst. 1 písm. b) a § 14 odst. 1 autorského zákona a připomněl, že k jakýmkoliv dispozicím s autorským dílem je třeba souhlasu autora, případně autorů, přičemž tento souhlas musí být realizován formou smlouvy. Žádný takový souhlas nikdo ze spoluautorů architektonické studie (ke zmíněnému užití) neudělil. Pokud tato studie byla vytvářena v rámci pracovního poměru, bylo by bývalo třeba též souhlasu zaměstnavatelů ve smyslu § 17 odst. 3 autorského zákona, který však též nebyl doložen. Společnost UHI BOHEMIA nebyla oprávněna architektonickou studii, jako předmět chráněný podle autorského zákona užívat, natož s ním dále disponovat. Jestliže tedy dne 20. listopadu 1995 při založení společnosti hotel strahov, a.s. vložila jako zakladatel do základního jmění této nově založené společnosti v rámci nepeněžitého vkladu také projektovou dokumentaci, jejíž nedílnou stěžejní součástí byla uvedená architektonická studie, když projektová dokumentace z architektonické studie vychází a rozpracovává ji, a učinila tak bez souhlasu autorů, pak je tento právní úkon vkladu v rozporu s citovanými ustanoveními autorského zákona, a proto neplatný. Žalobce nemohl z neplatného úkonu nabýt žádných práv k architektonické studii, resp. ani k celé projektové dokumentaci, jež byla na základě této studie vypracována. Nemůže se proto úspěšně domoci jakýchkoli práv z titulu, který s touto studií souvisí. Žalobce proto není k vymáhání bezdůvodného obohacení aktivně legitimován. O dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. června 2007, č.j. 13 Co 90/2007-194, rozhodl Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 10. listopadu 2009, č.j. 30 Cdo 4924/2007-221, kterým zrušil jak toto rozhodnutí, tak rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátil posledně uvedenému soudu k dalšímu řízení. Dovolací soud v uvedeném rozsudku mimo jiné připomněl, že podle ustanovení § 451 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat (odst. 1). Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (odst. 2). Ustanovení § 454 obč. zák. určuje, že bezdůvodně se obohatí i ten, za nějž bylo plněno, co po právu měl plnit sám. Podle ustanovení § 456 obč. zák. předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán. Nelze-li toho, na jehož úkor byl získán, zjistit, musí se vydat státu. V předmětné věci bylo nutno – s ohledem na obsah žaloby - zkoumat, zda se žalovaná na úkor žalobce obohatila a je tedy povinna získané obohacení vydat (§ 451 odst. 1 obč. zák.). Dovolací soud ve svém tehdejším rozhodnutí konstatoval, že s ohledem na dosavadní skutková zjištění lze však mít za dosud ne zcela nezvratné, že v souzeném případě skutečně jde o některý z uvedených případů bezdůvodného obohacení, a zda v něm šlo ze strany žalobce zejména o takovéto plnění, na jehož základě by žalovaná získala bezdůvodné obohacení. Výchozí úvahou soudů obou stupňů bylo, že žalobce prokázal smlouvami o dílo, uzavřenými jeho zakladatelem UHI BOHEMIA se společností HELIKA, a.s., že tato společnost na objednávku první z uvedených společností vytvořila dílo (projektovou dokumentaci, podrobný inženýrsko – geologický a hydrogeologický průzkum lokality, digitalizaci a reambulanci polohopisného a výškopisného zaměření lokality, zpracování zadávací studie rekonstrukce a dostavby hotelu STRAHOV, zpracování projektu a rekonstrukce dostavby téhož hotelu a přípravy podkladů pro výběrové řízení dodavatele stavby – dále jen „projektová dokumentace“), nutné pro vydání stavebního povolení za dohodnutou a přitom přiměřenou cenu, přičemž společnost UHI BOHEMIA založila podle § 172 obch. zák. obchodní společnost HOTEL STRAHOV, a.s. (tj. žalobce) s tím, že sama vložila do základního jmění zakládané společnosti formou nepeněžitého vkladu zmíněnou projektovou dokumentaci. Toto d