31 Cdo 5241/2007 — Nejvyšší soud

31 Cdo 5241/2007 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:8. 12. 2010 Spisová značka:31 Cdo 5241/2007 ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:31.CDO.5241.2007.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Promlčení Smlouva o dílo Dotčené předpisy:§ 392 odst. 1 obch. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:14. 12. 2010 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 31 Cdo 5241/2007 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Ivy Brožové, JUDr. Ludvíka Davida, CSc., JUDr. Ljubomíra Drápala, JUDr. Miroslava Feráka, JUDr. Miroslava Galluse, JUDr. ing. Jana Huška, JUDr. Miroslavy Jirmanové, JUDr. Zdeňka Krčmáře, JUDr. Blanky Moudré, JUDr. Pavla Pavlíka, JUDr. Jiřího Spáčila, CSc. a JUDr. Marty Škárové v právní věci žalobkyně Window Holding a. s., se sídlem v Lázních Toušeň, Hlavní 456, PSČ 250 89, identifikační číslo osoby 28436024, zastoupené JUDr. Janem Dobrovolným, advokátem se sídlem ve Valašském Meziříčí, Náměstí 75, proti žalované Nahim Trading s. r. o., se sídlem v Lipníku nad Bečvou, Svatopluka Čecha 554/VO, PSČ 751 31, identifikační číslo osoby 15504387, o zaplacení částky 218 159 Kč, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 10 Cm 244/2002, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. května 2007, č. j. 4 Cmo 467/2006-88, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 25 362 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce JUDr. Jana Dobrovolného. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem ze dne 16. června 2006, č. j. 10 Cm 244/2002-57, uložil Krajský soud v Ostravě žalované (Nahim Trading s. r. o.) zaplatit žalobkyni (TOP WOOD Windows, s. r. o.) částku 218 159 Kč. Soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že: 1/ K. Š. (dále též jen „K. Š.“) jako zhotovitel a žalovaná jako objednatelka uzavřeli ve smyslu ustanovení § 536 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“), ústní smlouvu o dílo „na montáž oken a dveří a posléze i na montáž parapetních desek“ a to o obsahu „alespoň minimálně pokud jde o podstatné náležitosti (určení smluvních stran, předmětu díla a ceny)“, jak je v listinné podobě vymezen ve (smluvními stranami nepodepsané) smlouvě o dílo č. 98/23/Škr datované 4. srpna 1998, případně v příloze kupní smlouvy č. 1025/98 ze dne 18. srpna 1998, uzavřené mezi K. Š. jako kupujícím a žalobkyní jako prodávající, „pokud jde o vymezení předmětu díla“. 2/ Žalovaná od K. Š. bez námitek převzala provedené dílo dne 6. listopadu 1998 i fakturu č. 98432 datovanou 7. prosince 1998, s uvedeným datem splatnosti 21. prosince 1998, znějící celkem na částku 244 220 Kč bez daně z přidané hodnoty (z čehož částka 205 640 Kč byla účtována za dodávku oken, částka 22 360 Kč za montáž oken, částka 4 050 Kč za dodávku parapetních desek a částka 540 Kč za montáž parapetních desek, součet těchto dílčích položek činil celkem 232 590 Kč). Přitom soud zohlednil, že žalovaná potvrdila K. Š. předávací protokol ze dne 6. listopadu 1998, v němž byl, stejně jako ve faktuře č. 98432, uveden odkaz na smlouvu o dílo č. 98/23/Škr. 3/ Žalovaná uhradila na účtovanou cenu díla K. Š. dne 19. května 1999 částku 26 061 Kč, která neodpovídá vyúčtované ceně za montáž díla 24 045 Kč, nýbrž rozdílu mezi celkem fakturovanou cenou díla 244 220 Kč a částkou 218 159 Kč, kterou žalobkyně fakturovala K. Š. za dodávku oken a dveří. 4/ K. Š se s žalovanou dohodl, že věci potřebné k provedení díla opatří jako zhotovitel, takže ve smyslu § 539 odst. 1 a 3 a § 541 obch. zák. byl K. Š. ohledně těchto věcí v postavení prodávajícího. 5/ K. Š. pohledávku platně postoupil žalobkyni úplatnou smlouvou o postoupení pohledávky ze 17. prosince 2002 a podáním ze 17. prosince 2002 oznámil postoupení žalované. 6/ Žalobou uplatněná pohledávka není promlčena. Právní předchůdce žalobkyně, jemuž vzniklo právo na plnění závazku provedením díla dne 6. listopadu 1998, vyzval žalovanou ke splnění závazku fakturou č. 98432 ve lhůtě do 21. prosince 1998. Ve smyslu ustanovení § 392 odst. 1 obch. zák. tak čtyřletá promlčecí doba začala běžet od 21. prosince 1998. Žaloba byla podána u soudu dne 19. prosince 2002, tedy před uplynutím čtyřleté promlčecí doby. Na tomto základě shledal soud v celém rozsahu žalobu důvodnou. K odvolání žalované Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně. Odvolací soud převzal jako správná skutková zjištění soudu prvního stupně a „pro stručnost“ odkázal na věcně správné odůvodnění odvoláním napadeného rozsudku. Odvolací soud rovněž souhlasil s těmi právními závěry soudu prvního stupně, jež shrnul následovně: 1/ K. Š. uzavřel se žalovanou ústní smlouvu o dílo, jejíž obsah je vymezen v jejím písemném vyhotovení pod č. 98/23/ŠKr, které žalovaná odsouhlasila, leč nepodepsala. 2/ Předmětem smlouvy o dílo byla nejen montáž oken a dveří na příslušném objektu žalované, nýbrž i okna a dveře jako věci potřebné k provedení díla, jež podle této smlouvy byl povinen opatřit (a které fakticky i obstaral) zhotovitel. Zhotovitel byl také oprávněn zahrnout cenu věcí do ceny díla a objednatelka byla povinna cenu věcí zhotoviteli zaplatit podle § 541 obch. zák. V tomto rozsahu proto neměl odvolací soud odvolání za důvodné. Odvolací soud následně – cituje ustanovení § 387 odst. 1, § 397, § 392 odst. 1 větu první, § 536 odst. 1 a § 548 odst. 1 obch. zák. – neshledal opodstatněnou ani námitku promlčení pohledávky. K tomu uzavřel, že: 1/ K. Š. vzniklo právo na zaplacení ceny díla dne 6. listopadu 1998. 2/ Závazek žalované zaplatit cenu díla vznikl až poté, kdy ji zhotovitel k zaplacení ceny díla vyzval fakturou č. 98432 ze dne 7. prosince 1998, ve které stanovil splatnost závazku na den 21. prosince 1998. 3/ Zhotoviteli tak vzniklo právo na plnění závazku žalovanou dne 21. prosince 1998 (kdy se závazek stal splatným). 4/ Ode dne 21. prosince 1998 začala zhotoviteli běžet čtyřletá promlčecí doba, která skončila dne 21. prosince 2002. Protože žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení zbývající části ceny díla žalobou podanou u soudu dne 19. prosince 2002, uplatila svůj nárok včas (před uplynutím promlčecí doby). Kromě toho – pokračoval odvolací soud – je třeba uvést, že v bodě II. písemného vyhotovení smlouvy o dílo č. 98/23/Škr je obsaženo ujednání o tom, že objednatel se touto smlouvou zavazuje zaplatit smluvní cenu na účet zhotovitele do 14 dnů po vystavení daňového dokladu. V předávacím protokolu ze 6. listopadu 1998, který za žalovanou podepsal K. S., je přitom odkaz na SOD č. 98/23/Škr, z čehož je patrno, že žalovaná smlouvu s K. Š. sjednala, byť nepodepsala. Daňovým dokladem ve smyslu smlouvy byla výše označená faktura a splatnost pohledávky nastala dne 21. prosince 1998. Odvolací soud uzavřel, že i z tohoto důvodu vzniklo K. Š. právo na zaplacení ceny díla dne 21. prosince 1998 a od tohoto dne začala také běžet čtyřletá promlčecí doba. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost opřela o ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“). Namítla, že je dán dovolací důvod uvedený v § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., tedy že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a požadovala, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Konkrétně dovolatelka odvolacímu soudu vytýkala, že nesprávně uzavřel, že žalobou uplatněný nárok není promlčen, když pochybil při určení počátku a konce běhu promlčecí doby. Dovolatelka uvedla, že oba soudy vyšly z toho, že počátek běhu promlčecí doby je dán splatností faktury a že žalobkyni vzniklo právo na zaplacení ceny díla jeho provedením dne 6. listopadu 1998 (dnem předání díla písemným předávacím protokolem). Podle dovolatelky je v posuzované věci nesporné, že: - dílo bylo předáno dne 6. listopadu 1998, - žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení ceny díla fakturou ze dne 7. prosince 1998, - opakovaně vznesla námitku promlčení žalobou uplatněného nároku. Odtud dovolatelka usoudila, že uplatnila-li žalobkyně nárok fakturou splatnou dne 21. prosince 1998 a žalobou ze dne 19. prosince 2002, je tento nárok promlčen, neboť v době čtyř let od převzetí díla (ode dne 6. listopadu 1998) se ke dni 7. listopadu 2002 promlčelo jak případné žalobkynino právo k podání výzvy k placení (učiněné formou faktury po lhůtě čtyř let po vzniku tohoto práva), tak i případné žalobkynino právo k „uplatnění tvrzeného práva u soudu“. Opačný výklad by podle dovolatelky znamenal rozpor se zákonem, res