32 Cdo 3622/2017 — Nejvyšší soud

32 Cdo 3622/2017 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:29. 7. 2019 Spisová značka:32 Cdo 3622/2017 ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:32.CDO.3622.2017.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Smlouva o dílo Právní úkony Dotčené předpisy:§ 537 odst. 3 obch. zák. § 550 obch. zák. § 551 obch. zák. § 560 obch. zák. § 34 obč. zák. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:22. 10. 2019 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 32 Cdo 3622/2017-283 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Miroslava Galluse a Mgr. Jiřího Němce ve věci žalobkyně I. W., se sídlem XY, identifikační číslo XY, zastoupené Mgr. Janem Válkem, advokátem se sídlem v Praze, Vítkova 247/7, proti žalované Asociaci textilního-oděvního-kožedělného průmyslu, se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Těšnov 1163/5, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 00552062, zastoupené JUDr. Zitou Krásnou, advokátkou se sídlem v Brně, Gorkého 61/11, o zaplacení částky 222 160 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 41 C 122/2013, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 1. 2017, č. j. 35 Co 470,471/2016-244, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 24. 1. 2017, č. j. 35 Co 470,471/2016-244, jakož i rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 19. 2. 2016, č. j. 41 C 122/2013-169, ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 12. 7. 2016, č. j. 41 C 122/2013-200, se zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 1 k dalšímu řízení. Odůvodnění: Žalobkyně se v souzené věci domáhala po žalované (po rozšíření žaloby, k němuž došlo na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi ní a P. M. dne 3. 7. 2012) zaplacení částky 222 160 Kč s úrokem z prodlení jako dlužného zůstatku plnění ze smlouvy o dílo uzavřené dne 28. 2. 2011 (dále též jen „smlouva“), jíž se žalobkyně a P. M. jako zhotovitelé zavázali pro žalovanou jako objednatele vytvořit odbornou studii. Žalovaná částka sestává z nároků na zaplacení dílčích splátek ceny díla v celkové výši 202 000 Kč a smluvní pokuty za prodlení se zaplacením ceny díla ve výši 20 160 Kč. Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 19. 2. 2016, č. j. 41 C 122/2013-169, ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 12. 7. 2016, č. j. 41 C 122/2013-200, žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalovaná jako objednatel a žalobkyně a P. M. jako zhotovitelé uzavřeli dne 28. 2. 2011 smlouvu o vytvoření a užití díla, v níž se zhotovitelé zavázali vytvořit studii s názvem „Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého TOP a možnosti jak na ně reagovat v období příštích 10 let“. Ze smlouvy učinil mj. následující skutková zjištění: V článku II.a, obsahujícím ujednání o obsahu studie, termínu jejího zpracování a předání, je definován popis problému, jehož řešení má studie obsahovat. V článku III byly dohodnuty podmínky zpracování a předání díla tak, že 1) do dvou týdnů od podpisu smlouvy předloží zhotovitel rozpracované teze dle navržené struktury studie, 2) zhotovitel bude průběžně předkládat k posouzení jednotlivé etapy studie a při dalším zpracování bude akceptovat připomínky, které vzejdou z průběžných připomínek objednatele, 3) zhotovitel je povinen zpravidla nejpozději 6 týdnů (není-li dohodnuto jinak) před termínem odevzdání finální verze studie předložit dodavateli její pracovní verzi k závěrečné oponentuře … Do 10 dnů po předložení této pracovní verze se bude konat závěrečná oponentura. Zhotovitel je povinen se aktivně účastnit oponentury a akceptovat připomínky, které z ní vzejdou, 4) nesplnění termínu předložení díla k oponentuře či neakceptování připomínek vzešlých z průběžného připomínkování díla či závěrečné oponentury mohou být důvodem pro penalizaci, případně pro odstoupení od smlouvy, 5) zhotovitel se zavázal k použití pouze vědeckých metod při zpracování díla, a 6) zhotovitel splní své povinnosti z této smlouvy řádným ukončením a předáním studie objednateli. V článku V. odst. 1 byla sjednána odměna za vytvoření studie a licenci k jejímu užití v částce 252 000 Kč včetně DPH s tím, že bude rozdělena rovným dílem v jednotlivých platbách mezi oba zhotovitele. Podle článku VII. odst. 2 je objednatel v průběhu díla oprávněn kontrolovat jeho kvalitu, způsob provedení, soulad se zadáním ve smlouvě. V článku VII. odst. 3 smlouvy se zhotovitel zavázal předat dílo odborně i po jazykové stránce bez závad a nedostatků, které by mohly způsobit, že dílo by nemohlo být okamžitě užito. Dle článku VIII. odst. 2 smlouvy má dílo vadu, jestliže jeho provedení neodpovídá požadavkům uvedeným ve smlouvě. V článku IX. odst. 2 smlouvy strany pro případ prodlení zhotovitele se zaplacením ceny za dílo ujednaly smluvní pokutu ve výši 0,5 % z celkové ceny díla za každý započatý den prodlení. Soud dále zjistil, že dopisem ze dne 31. 7. 2012 žalovaná sdělila M., že od smlouvy odstupuje dle jejího článku IX odst. 5 písm. c) až f), neboť dílo nebylo provedeno řádně dle smlouvy, přičemž jak po odevzdání jednotlivých částí díla, tak po odevzdání celého díla vytýkala podrobně vymezené nedostatky, tedy vady díla, včetně připomínek a sdělení způsobu, jak má být dílo přepracováno, což zhotovitelé neakceptovali. Soud dospěl k závěru, že zhotovitelé nesplnili povinnost sjednanou ve smyslu § 537 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zrušeného ke dni 1. 1. 2014 (dále též jen „obch. zák.“), v čl. III. odst. 2 a 3 a čl. VII. odst. 6 smlouvy, podle nichž při určení způsobu provedení díla byli vázáni pokyny žalované. Vyšel ze zjištění, že žalovaná se opětovně (ve smyslu § 550 obch. zák.) v rámci kontrol provádění díla (připomínek) prováděných v souladu s čl. VII. odst. 2 smlouvy domáhala odstranění vad díla vzniklých jeho prováděním (jí pověření experti sdělovali vždy po provedení každé etapy díla a též neprodleně po obdržení konečné podoby díla své připomínky k provádění díla, tj. k jeho obsahové stránce z hlediska metodologie zpracování, věcné stránky a stránky odborné), a její připomínky byly definovány zcela konkrétně a podrobně, zhotovitelé však její pokyny a připomínky „náležitě neakceptovali“; připomínky odmítli zapracovat v plném rozsahu s odůvodněním, že je nepovažovali v plném rozsahu za důvodné, resp. žalobkyně v průběhu provádění díla setrvávala na stanovisku, že do studie zapracuje pouze takové připomínky, které považuje za relevantní, což také učinila. To podle názoru soudu vedlo k podstatnému porušení smlouvy ve smyslu § 345 odst. 2 obch. zák. a tedy ke vzniku práva žalované odstoupit od smlouvy, a především k existenci vad, které bránily řádnému předání díla. Soud prvního stupně dodal, že závěr o splnění podmínek daných ustanovením § 345 odst. 2 obch. zák. učinil na základě obsahu smlouvy, v níž byl vymezen jak popis problému, který měla odborná studie obsahovat, tak její náležitosti, a v níž se zhotovitelé zavázali akceptovat připomínky žalobkyně k provádění díla v průběhu jeho realizace. Označil za zcela nepochybné, že za situace, kdy zhotovitelé tuto povinnost porušili, a s ohledem na rozsah a obsah těchto připomínek, které nebyly akceptovány ani v konečné podobě díla (jak vyplývá z označené korespondence), nemohla mít žalobkyně zájem na plnění tak, jak jej zhotovitelé prováděli a jak jí bylo posléze předáno. Ze svědecké výpovědi Č. vzal za prokázané, že studie neodpovídala zadání a nesplňovala požadavky na dílo vymezené ve smlouvě. Zdůraznil, že z čl. III bodu 4 smlouvy výslovně plyne, že neakceptování připomínek vzešlých z průběžného připomínkování díla či závěrečné oponentury může být důvodem pro odstoupení od smlouvy, a že z provedeného dokazování nevyplývá, že by zhotovitelé upozorňovali objednatele ve smyslu § 551 odst. 1 a 3 obch. zák. na konkrétní nevhodné pokyny dané jim v rámci sdělovaných připomínek. Uzavřel, že ke dni předání dílo trpělo vadami ve smyslu § 560 odst. 1 obch. zák., neboť nebylo zpracováno v souladu se smlouvu, tj. ve smyslu čl. VII bodu 3 a čl. III bodu 8 smlouvy nebylo po odborné a po jazykové stránce bez závad a nedostatků, které by mohly způsobit, že by dílo nemohlo být okamžitě užito; „nemožnost užití díla z těchto důvodů byla prokázána jak s ohledem na prokázané neakceptování připomínek žalované, tak z výpovědi svědka Č., jenž se podrobně vyjádřil a soud přesvědčil o své odborné erudici k vyslovení závěrů o odborných nedostatcích předmětného díla“. Zhotovitelům tak nevznikl nárok na zaplacení ceny díla, neboť dílo nebylo řádně dokončeno v rozsahu a době ve smlouvě dohodnuté; tím méně pak mohlo vzniknout právo na úhradu smluvní pokuty. Městský soud v Praze k odvolání žalobkyně v záhla