4 Tdo 1025/2015 — Nejvyšší soud

4 Tdo 1025/2015 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. Datum rozhodnutí:10. 11. 2015 Spisová značka:4 Tdo 1025/2015 ECLI:ECLI:CZ:NS:2015:4.TDO.1025.2015.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Usmrcení z nedbalosti Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:2. 2. 2016 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 16.2.2016III.ÚS 554/16prof. JUDr. Josef Fiala, CSc.odmítnuto3.5.2016 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 1025/2015-82 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 10. listopadu 2015 o dovolání obviněného J. O., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. 3. 2015 sp. zn. 7 To 551/2013, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 2 T 102/2012, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. s e dovolání obviněného J. O. o d m í t á. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud v Litoměřicích uznal rozsudkem ze dne 12. 7. 2013 sp. zn. 2 T 102/2012 obviněného J. O. vinným přečinem usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, 3, 4 tr. zákoníku, jehož se dopustil tím, že dne 20. 10. 2010 v době kolem 14:28 hodin jakožto vedoucí pracovník a současně bezpečnostní hlídka zajišťoval bezpečnost práce a současně řídil činnost montážní kolejové čety SKČ ve složení V. R., L. D., V. V., M. B. a J. B., kteří jakožto zaměstnanci společnosti Viamont DSP a. s., se sídlem Železničářská 1385, Ústí nad Labem, IČ 25429949, prováděli na základě smlouvy o dílo ze dne 15. 3. 2010, uzavřené se společností Správa železniční a dopravní cesty, státní organizace, se sídlem Dlážděná 1003/7, Praha 1, IČ 70994234, odstraňování štěrku z pat kolejnicových pásů v úseku 1. traťové koleje mezi železničními stanicemi P. n. L. a L., přičemž v průběhu prací s ohledem na místní podmínky nedostatečně zajistil pracovní místo pro bezpečný výkon práce, neboť náležitým způsobem neoznámil místo práce dopravnímu zaměstnanci, v jehož obvodu pracovali, nestanovil dostatečný počet bezpečnostních hlídek, neustanovil předsunutou bezpečnostní hlídku a pracovní místo nevybavil ani jiným vhodným způsobem zabezpečení, dále sám jakožto bezpečnostní hlídka nedodržel minimální bezpečnou střeženou vzdálenost, opustil své stanoviště a přiblížil se k místu práce, odkud nemohl s ohledem na nedostatečný výhled náležitě a s dostatečným předstihem umožňujícím bezpečné opuštění pracoviště zajistit varování před jedoucími drážními vozidly, v důsledku čehož došlo na úseku v levotočivém traťovém oblouku traťové koleje ve směru jízdy od železniční stanice P. n. L. ke sražení L. D. a V. V., projíždějícím hnacím drážním vozidlem v čele vlaku Euro City 175 Jan Jesenius, jedoucího ve směru od železniční stanice P. n. L. a vedeného strojvůdcem P. Ž., kdy L. D. a V. V. utrpěli při srážce poranění neslučitelná se životem, tzv. polytrauma, kterým na místě podlehli, přičemž strojvůdce vlaku nemohl srážce ani přes intenzivní pískované brzdění za použití rychlobrzdy zabránit, a tímto jednáním obviněný porušil § 3 odst. 1 a § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, a v návaznosti na to Předpis ČD o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci Op 16 ve znění Výnosu č. 1 k předpisu SŽDC (ČD) Op16, konkrétně ustanovení: - čl. 27 písm. c), podle kterého bezpečnostní hlídka střežící zaměstnance při práci v kolejišti je povinna varovat včas a spolehlivě střežené zaměstnance, - čl. 28, podle kterého je vedoucí práce povinen oznámit druh a konkrétní místo práce dopravnímu zaměstnanci (výpravčímu, signalistovi, dozorci výhybek apod.), v jehož stanoveném obvodu pro zjišťování volnosti vlakových cest budou pracovat, - čl. 41, podle kterého je vedoucí práce povinen označit pracoviště na širé trati varovnými návěstidly dle předpisu ČD – D 1, kdy varovná návěstidla se umišťují před pracovní místa na širé trati k zajištění bezpečnosti zaměstnanců na pracovním místě, - čl. 44 písm. a), podle kterého jestliže vedoucí práce nemůže sám zajistit bezpečnost zaměstnanců, např. řízením práce, udělováním nutných pokynů apod., nebo je-li pracovní skupina rozmístěna na delším úseku trati, určí jednoho nebo více zaměstnanců jako bezpečnostní hlídku, případně předsunutou bezpečnostní hlídku, když předsunuté bezpečnostní hlídky na trati se musí postavit při omezeném rozhledu nebo při snížené viditelnosti, - čl. 44 písm. b), podle kterého vedoucí práce určí bezpečnostním a předsunutým hlídkám stanoviště na nejvhodnějších místech tak, aby mohly zpozorovat blížící se vozidlo alespoň na vzdálenost 300 m při traťové rychlosti do 60 km/hod a na vzdálenost nejméně 500 m při traťové rychlosti větší než 60 km/hod, - čl. 44 písm. e), podle kterého bezpečnostní hlídky nesmějí své stanoviště opustit, pokud práce nebyla přerušena nebo skončena, - čl. 44 písm. f), podle kterého si vedoucí práce vyžádá podrobné informace o dopravní situaci. Musí mít k dispozici přesně jdoucí hodinky a seznam vlaků pro traťové zaměstnance nebo nákresný jízdní řád, - čl. 119 písm. b), podle kterého je vedoucí práce mimo jiné povinen informovat se před začátkem a i v průběhu prací na dopravní situaci, - čl. 119 písm. c), podle kterého vedoucí práce zajistí bezpečnost zaměstnanců tak, že blíží-li se vozidlo, dá vedoucí práce (bezpečnostní hlídka) včas návěst „Vlak se blíží“ a poté návěst „Vykliďte pracovní místo“ a přesvědčí se, že zda-li je zachován průjezdný průřez. Na vícekolejné trati a ve stanici musí vedoucí práce pozorovat i sousední koleje na obě strany, - čl. 121 písm. a), podle kterého nesmějí zaměstnanci prodlévat v koleji ani tehdy, jede-li vozidlo po sousední koleji. Za to mu byl uložen podle § 143 odst. 4 a § 43 odst. 2 tr. zákoníku souhrnný trest odnětí svobody v trvání tří a půl roku. K jeho výkonu byl obviněný podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s dohledem. Dále mu byl podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu v trvání dvou roků. Současně byl zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 4. 2013 sp. zn. 5 T 72/2013, který nabyl právní moci dne 29. 5. 2013, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 12. 3. 2015 sp. zn. 7 To 551/2013 tak, že podané odvolání zamítl podle § 256 tr. ř. Následně obviněný napadl usnesení odvolacího soudu dovoláním, které opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř., jelikož byl podle jeho názoru skutek nesprávně právně posouzen a odvolací soud jeho odvolání proti rozsudku soudu prvého stupně nedůvodně zamítl. Dovolatel rozhodnutí odvolacího soudu ve spojení s rozsudkem soudu prvého stupně vytýká jeho rozporuplnost a nepřesvědčivost, dále jeho nesprávné právní závěry spočívající v chybné interpretaci interní právní normy, tj. služebního předpisu Op 16 a zatížení řízení procesními vadami, jež mají za následek jeho nepřezkoumatelnost. V další části dovolání pak obsáhle a podrobně rozebírá jednotlivé výhrady, které vůči rozhodnutím soudů vznáší. V bodě ad A) ve své podstatě nesouhlasí s tím, že jej soudy podřadily pod kategorii vedoucího práce, kterým v daném čase a místě de iure nebyl. Současně soudům vytýká nejasnost v označení svého postavení, když předpis Op 16 zná pouze „vedoucího práce“ a „vedoucího zaměstnance“, nikoli „vedoucího pracovníka“, za něhož ho označil soud. Z provedeného dokazování nebylo podle jeho názoru zjištěno a najisto postaveno, jak se soud s touto kategorizací vypořádal, resp. na základě čeho dospěl k závěru a podle jakého právního titulu, že skutečně byl vedoucím práce. Podle smlouvy o dílo byla ve skutečnosti vedoucím práce jiná osoba, než on. Je proto názoru, že v konkrétní situaci jednal jako dobrovolník, snažící se pouze zajistit potřebné činnosti. Správné zodpovězení této otázky má zásadní význam pro správnost užité právní kvalifikace, tedy zda porušil, či neporušil své právní povinnosti dané mu pracovně právními předpisy a zejména interním předpisem Op 16. V části ad B) pak za nesprávný označuje závěr soudu o příčinné souvislosti mezi jeho jednáním a vzniklým následkem, jako základní podmínky jeho trestnosti. Poukazuje na nesprávnost závěru odvolacího soudu