4 Tdo 27/2024 – Nejvyšší soud

4 Tdo 27/2024-7116 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. 1. 2025 o dovoláních obviněných 1. Jaroslava Filipa, bytem Čestín č. p. 3, 285 10 Čestín, t. č. ve Vazební věznici a ÚPVZD Praha Pankrác, 2. Jana Pudila, bytem Ostrá č. p. 193, 289 22 Ostrá, t. č. ve Věznici Jiřice, 3. JUDr. Radka Neymona, bytem Nad Palatou 2673/16, 150 00 Praha 5 – Smíchov, t. č. ve Vazební věznici Praha Ruzyně, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 5. 2023, sp. zn. 5 To 17/2023, v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 73 T 11/2021, t a k t o : I. Podle § 265i odst. 1 písm. f) tr. ř. se dovolání obviněného Jana Pudila odmítá. II. Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného JUDr. Radka Neymona odmítá. III. Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 5. 2023, sp. zn. 5 To 17/2023, ohledně obviněného Jaroslava Filipa, v celém rozsahu. IV. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a to zejména rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 29. 11. 2023, sp. zn. 31 T 24/2023, ve výroku o trestu uloženého Jaroslavu Filipovi. V. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se přikazuje Vrchnímu soudu v Praze, aby věc obviněného Jaroslava Filipa v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. VI. Podle § 265l odst. 4 tr. ř. se obviněný Jaroslav Filip nebere do vazby. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 4. 11. 2022, sp. zn. 73 T 11/2021 (dále jen „rozsudek soudu prvního stupně“, popř. „rozsudek nalézacího soudu“), byli obvinění Jaroslav Filip, Jan Pudil a JUDr. Radek Neymon uznáni vinnými zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 3 tr. zákoníku účinného do 31. 12. 2013, kdy obvinění JUDr. Radek Neymon a Jaroslav Filip se měli uvedené trestné činnosti dopustit ve formě spolupachatelství podle § 23 odst. 1 tr. zákoníku a obviněný Jan Pudil ve formě účastenství podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku. Předmětné trestné činnosti se tito obvinění dopustili jednáním popsaným pod bodem I (obviněný JUDr. Radek Neymon a obviněný Jaroslav Filip) a jednáním popsaným pod bodem II (obviněný Jan Pudil). 2. Za jednání popsaná v rozsudku nalézacího soudu pod body I až II uložil soud prvního stupně obviněným následující tresty: 3. Obviněnému Jaroslavu Filipovi uložil nalézací soud za uvedený zločin a za sbíhající se přečin přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle § 284 odst. 1 tr. zákoníku z trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 23. 12. 2021, sp. zn. 2 T 171/2021, podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku a § 58 odst. 1 tr. zákoníku souhrnný trest odnětí svobody v trvání 3 (tří) let. Podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku výkon trestu tomuto obviněnému podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání 5 (pěti) roků. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku dále soud uložil obviněnému trest propadnutí věci, a to zajištěného rostlinného materiálu o hmotnosti 10,07 gramů. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku uložil soud prvního stupně obviněnému rovněž trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu a prokuristy v obchodních společnostech a družstvech, včetně jejich zastupování na základě plné moci na dobu 8 (osmi) let. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku pak nalézací soud zrušil výrok o trestu z trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 23. 12. 2021, sp. zn. 2 T 171/2021, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu. 4. Obviněnému Janu Pudilovi uložil nalézací soud podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 58 odst. 6 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 3 (tří) let. Podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku soud obviněnému výkon uloženého trestu podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání 5 (pěti) let. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku uložil nalézací soud obviněnému dále peněžitý trest v celkové výši 200 000 Kč (dvě stě tisíc korun českých) vyměřený jako 400 (čtyři sta) denních sazeb při výši denní sazby 500 Kč (pět set korun českých). Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku rovněž uložil obviněnému trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu a prokuristy v obchodních společnostech a družstvech, včetně jejich zastupování na základě plné moci na dobu 5 (pěti) let. 5. Obviněnému JUDr. Radku Neymonovi uložil nalézací soud podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 8 (osmi) roků. Podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku obviněného pro výkon uloženého trestu zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku dále uložil obviněnému trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu a prokuristy v obchodních společnostech a družstvech, včetně jejich zastupování na základě plné moci na dobu 8 (osmi) let. 6. Nalézací soud dále podle § 228 odst. 1 tr. ř. obviněným Jaroslavu Filipovi, JUDr. Radku Neymonovi a Janu Pudilovi, uložil povinnost nahradit společně a nerozdílně poškozené České republice – Finančnímu úřadu pro hl. m. Prahu, Štěpánská 619/28, Praha 1, IČ: 72080043 škodu ve výši 30 544 365 Kč. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. uložil dále obviněnému Jaroslavu Filipovi a JUDr. Radku Neymonovi povinnost nahradit společně a nerozdílně stejnému poškozenému škodu ve výši 41 035 100 Kč. Se zbytkem nároku odkázal nalézací soud zmíněnou poškozenou podle § 229 odst. 2 tr. ř. na řízení ve věcech občanskoprávních. 7. Proti rozsudku nalézacího soudu podali všichni dovolatelé odvolání směřující proti všem výrokům rozhodnutí. Odvolání podal i státní zástupce v neprospěch všech obviněných, a to do výroku o vině a do trestu ohledně obviněných Filipa a Pudila. O podaných odvoláních rozhodl Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 10. 5. 2023, sp. zn. 5 To 17/2023, (dále jen „odvolací soud“, popř. „soud druhého stupně“) tak, že podle § 258 odst. 1 písm. a), b), d), e) tr. ř. napadený rozsudek zrušil v celém rozsahu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněné opětovně uznal vinnými, a to obviněné Jaroslava Filipa a JUDr. Radka Neymona ze spáchání zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku. Obviněného Jana Pudila pak odvolací soud uznal vinným tím, že se dopustil pomoci ke zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku k § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a) odst. 3 tr. zákoníku. Podle skutkových zjištění vyjádřených ve výroku písemného vyhotovení rozsudku se trestné činnosti měli obvinění podle odvolacího soudu dopustit tím, že (včetně pravopisných chyb a překlepů): I. obžalovaný Radek Neymon a obžalovaný Jaroslav Filip společně s odděleně trestně stíhaným Patrikem Neymonem, odděleně trestně stíhaný Patrik Neymon a obžalovaný Radek Neymon v úmyslu získat pro svoji potřebu finanční prostředky zkrácením daně z přidané hodnoty, v období minimálně od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 vytvořili řetězec společností v České a Slovenské republice, za účelem nákupu nových a ojetých motorových vozidel a dalšího zboží (dále jen "zboží") v jiných členských státech EU s tím, že využili společnosti DPR – INVEST s.r.o., IČ: 27255913, se sídlem Milady Horákové 548/55, 170 00 Praha 7 (dále jen „DPR“), jako společnost, na kterou v České republice pořizovali zboží z jiných členských států EU, kdy do společnosti DPR dosadili ke dni 1. 11. 2010 jako jednatele obžalovaného Jaroslava Filipa, který byl bez podnikatelských zkušeností a který neplnil své zákonné povinnosti statutárního orgánu, kdy odděleně trestně stíhaný Patrik Neymon a obžalovaný Radek Neymon i po dosazení obžalovaného Jaroslava Filipa jako jednatele fakticky ovládali společnost DPR, přičemž obžalovaný Jaroslav Filip zcela vědomě nevykonával žádnou činnost související s jeho postavením ve společnosti DPR, to vše činili s vědomím, že nebude u této společnosti, vypočtena a přiznána daň z přidané hodnoty při pořízení zboží z jiného členského státu EU a dále nechali vykázat u této společnosti, v příslušných daňových přiznáních k DPH, pořízení zboží v tuzemsku s nárokem na odpočet daně, aby tímto zakryli skutečnost, že zboží bylo pořizováno v jiných členských státech EU a vznikla tak povinnost přiznat daň z přidané hodnoty (podle § 25 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů), a to: 1. ve zdaňovacím období od ledna 2012 do března 2013: a) prostřednictvím společnosti DPR pořizovali motorová vozidla a zboží z jiného členského státu EU, konkrétně z Německa, Rakouska a Slovenska, avšak toto pořízení zboží z jiného členského státu EU nevykazovali v příslušných daňových přiznání k dan