4 Tdo 599/2023 — Nejvyšší soud

4 Tdo 599/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:26. 7. 2023 Spisová značka:4 Tdo 599/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:4.TDO.599.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby Dotčené předpisy:§ 240 odst. 1,2 písm. a) tr. zákoníku § 240 odst. 3 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:23. 10. 2023 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí II.ÚS 2753/23 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 599/2023-7816 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 7. 2023 o dovoláních obviněných 1. Z. T., nar. XY, bytem XY, XY a 2. J. Š., nar. XY, bytem XY, XY, Kyperská republika, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 1. 2023, sp. zn. 12 To 43/2021, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích pod sp. zn. 64 T 11/2019, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněných odmítají. Odůvodnění: Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 18. 5. 2021, sp. zn. 64 T 11/2019, byl obviněný Z. T. a J. Š. uznáni vinnými ze spáchání zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku (ve znění účinném do 30. 6. 2016), kterého se podle skutkové věty výroku o vině daného rozsudku dopustili tím, že (včetně pravopisných chyb a překlepů): „v období od února 2014 do prosince 2015 v XY, příp. na dalších, blíže nezjištěných místech, při dodávkách zboží, konkrétně rafinovaného řepkového oleje, vytvořili po vzájemné domluvě obchodní (fakturační) kolotoče (období od února do července 2014) nebo řetězce (období od září 2014 do prosince 2015) právnických osob (obchodních korporací) povinných k dani z přidané hodnoty(dále v textu také jako „DPH“), které si postupně rafinovaný řepkový olej mezi sebou vzájemně přeprodávaly a jejichž účelem bylo vzbudit zdání reálného obchodování; na počátky řetězců v ČR zařadili společnosti, které neplnily své daňové povinnosti, byly pro správce daně nekontaktní a jejichž jednatele nechali formálně ustanovit za účelem fikce skutečné obchodní činnosti, přičemž úloha těchto společností byla v čase měněna z pozice tzv. missingtraderů (mizející obchodník) na tzv. buffery (nárazníková společnost) a naopak, kdy formální jednatelé neměli vliv na faktickou činnost společností nebo vědomost o jejich činnosti, jejich činnost byla pouze formální a spočívala ve vystavování a přijímání účetních dokladů, kdy účelem bylo zboží pouze fiktivně odebírat a následně obratem, s minimální či dokonce nulovou marží, dále dodat subjektu na konci řetězců, konkrétně obžalovanému Z. T., IČO: XY, tak, aby jmenovaný mohl uplatňovat nižší vlastní daňovou povinnost, resp. nárok na odpočet daně na vstupu a čerpat nadměrné odpočty DPH vzhledem k tomu, že dále vykazoval dodání zboží do jiného členského státu EU, konkrétně obchodní společnosti C. I. M., se sídlem XY, XY, DIČ: XY, zastoupené jednatelem – obžalovaným J. Š., když dodání tohoto zboží je podle § 63 a násl. zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále také jako „ZoDPH“), osvobozeno od uplatňování daně na výstupu s nárokem na odpočet daně, přičemž v období od února do července roku 2014 se jednalo o kolotočové (karuselové) obchody, neboť rafinovaný řepkový olej fakturačně dodávala do účelově vytvořených řetězců společností v České republice obchodní společnosti C. I. M., se sídlem XY, DIČ: XY (dále jen C.), zastoupená jednatelem – obžalovaným J. Š., když konkrétně v různých obměnách takto dodávala zboží společnostem S., IČO: XY, se sídlem XY, (dále jen S.), I., IČO: XY, se sídlem XY, XY (dále jen I.), M., IČO: XY, se sídlem XY, XY, XY (dále jen M.), nebo D., IČO: XY, se sídlem XY, XY, XY (dále jen D.), které následně tento rafinovaný řepkový olej fakturačně dodávaly subjektu na konci řetězců Z. T., IČO: XY, a jmenovaný vykazoval jeho dodání zpět společnosti C., tedy konkrétně v určitý den společnost C. fakturačně prodala zboží do České republiky, aby pak vzápětí v tentýž den koupila zboží od Z. T., přičemž účelem fakturačního kolotoče, který byl pouze formálně deklarován, aniž by ve skutečnosti docházelo k obchodování s řepkovým olejem, tj. fakturované obchody nebyly podloženy žádným reálným plněním, bylo zkrácení DPH, resp. podvodné vylákání nadměrného odpočtu na DPH ze státního rozpočtu České republiky, v období od září 2014 do listopadu 2015 se již o kolotočové obchody nejednalo, avšak obžalovaní využívali účelově vytvořených řetězců shora uvedených společností, jakož i společností I. s. v likvidaci, IČO: XY, se sídlem XY, XY (dále jen I.), P., IČO: XY, se sídlem XY), XY, XY (dále jen P.), a N., IČO: XY (dále jen N.), vymazána z obchodního rejstříku dne 22. 12. 2016, nástupnická společnost P. d., se sídlem XY, XY, XY, jednak k tomu, aby konečný odběratel zboží v České republice Z. T. získal výhodu ve formě nákupu zboží za neobvykle nízkou cenu, které obžalovaní docílili tím, že zajistili, aby společnost zařazená v řetězci na pozici tzv. missingtradera neodváděla DPH z uskutečněných obchodů a aby následně fakturačně prodávala zboží dalším společnostem zařazeným v řetězci za nižší cenu, než za jakou pořídila zboží z jiného členského státu EU – Kypru od společnosti C., zastoupené obžalovaným J. Š., jednak k tomu, aby Z. T. mohl nárokovat odpočet daně z přidané hodnoty za pořízení zboží od dodavatele v tuzemsku, a to za stavu, kdy předmětné obchody s dodavatelem z jiného členského státu EU (fakticky z Polska, formálně z Kypru) reálně uskutečňoval obžalovaný Z. T., a byl tak povinen při následném prodeji zboží v České republice přiznat a odvést daň z přidané hodnoty (§ 21 ZoDPH) z hodnoty uskutečněných plnění, aniž by si mohl na vstupu nárokovat odpočet daně z přidané hodnoty z pořizovacích cen zboží, jak by tomu bylo při pořízení zboží od dodavatele v tuzemsku, neboť zatímco při pořízení zboží od dodavatele v tuzemsku plátci daně vzniká nárok na odpočet daně (tzv. daň na vstupu) dle § 72 odst. 1, 2 písm. a) ZoDPH z pořizovací ceny, tj. při navazujícím prodeji zboží v tuzemsku reálně odvádí daň z přidané hodnoty (dále i jen DPH) pouze z vlastní marže, to vše, aby se obžalovaný Z. T. vyhnul povinnosti odvést daň z přidané hodnoty z celé prodejní ceny při prodeji v tuzemsku, příp. aby si mohl nárokovat odpočet daně na vstupu při dodání oleje do jiného členského státu Evropské unie, které je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně (§ 64 odst. 1 ZoDPH), když: společnost C., zastoupená obžalovaným J. Š., byla v období od února 2014 do července 2014 na počátku fakturačních kolotočových obchodů s řepkovým olejem, v němž proti logice reálného obchodu v jeden den společnost C. prodávala do České republiky společnostem v pozici tzv. missingtradera a tentýž den nakupovala stejné množství totožného zboží od obžalovaného Z. T. a dále v období od září 2014 do listopadu 2015 vystupoval jako fakturační dodavatel rafinovaného řepkového oleje, přičemž řepkový olej byl reálně dodáván přímo od producenta řepkového oleje polské společnosti K. konečnému odběrateli obžalovanému Z. T., který poté, kdy v rámci fakturačního řetězce obchodních společností došlo ke zkrácení DPH, nakupoval řepkový olej od společností zúčastněných v tomto řetězci za cenu nižší, než za jakou polský producent – společnost K. řepkový olej prodával společnosti C.; obžalovaný J. Š. současně věděl, že obchody s řepkovým olejem jsou prováděny přes řetězec účelově založených společností, přestože olej byl dodáván z Polska přímo obžalovanému Z. T., a dále vyhotovoval účelové smlouvy o prodeji pohledávek (faktoring pohledávek) sepsanými mezi společností C. a k tomu účelově zřízenými obchodními společnostmi, obžalovaný Z. T. byl koncovým článkem těchto obchodů s řepkovým olejem, z obchodů měl nejvyšší profit, měl zkušenosti s obchody s řepkovým olejem, věděl, že hodnota řepkového oleje je ponížena o hodnotu DPH, tedy výrazně nižší, než za jaké ceny se prodává, byl osobou, která obchody řídila, obchody probíhaly v jednom dni a v celkovém kontextu postrádaly ekonomický smysl, obžalovaný V. Č. sháněl pro obchody s řepkovým olejem účelově založené obchodní společnosti, dosazoval do jednatelství těchto společností osoby v pozici tzv. bílých koní, kterým za tuto formální činnost sliboval odměnu, umožnil, aby přes bankovní účty těchto společností proběhly bankovní transakce, obžalovaný J. K. sháněl pro obchody s řepkovým olejem účelově založené obchodní společnosti, dosazoval do jednatelství těchto společností o