5 Tdo 203/2025 — Nejvyšší soud

5 Tdo 203/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. b) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:19. 3. 2025 Spisová značka:5 Tdo 203/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:5.TDO.203.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dohoda o vině a trestu Vyloučení soudce Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:15. 4. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 203/2025-293 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. 3. 2025 o dovolání, které podal obviněný M. B., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Kuřim, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 31. 10. 2024, sp. zn. 2 To 239/2024, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 7 T 87/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného M. B. odmítá. Odůvodnění:I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Obviněný M. B. byl rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 16. 9. 2024, sp. zn. 7 T 87/2024, uznán vinným pokračujícím přečinem krádeže podle § 205 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zákoník“). Za to mu byl podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku uložen trest odnětí svobody v trvání 12 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Poškozená obchodní společnost Kaufland Česká republika, v. o. s., byla podle § 229 odst. 1 tr. ř. odkázána s uplatněným nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. Proti tomuto rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný M. B. odvolání, které Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci podle § 256 tr. ř. zamítl. 3. Skutku, jímž byl obviněný uznán vinným, se ve stručnosti dopustil tím, že v XY - dne 9. 7. 2024 v době od 13:39 hod. do 14:43 hod. v prodejně dm drogerie markt, s. r. o., v nákupní Galerii XY odcizil 2 balení žiletek Gillette Mach3 v hodnotě 1 138 Kč, která si uschoval do kapsy, z prodejny odešel bez zaplacení, byl zadržen a zboží bylo nepoškozené vráceno do prodeje, - dne 24. 6. 2024 v době od 11:01 hod. do 11:05 hod. v prodejně OD Kaufland, ve XY ulici č. XY, odcizil 10 kusů tělového mléka Panthenol 400 ml v hodnotě 2 999 Kč, které vložil do batohu, z prodejny odešel bez zaplacení, přičemž tím způsobil škodu poškozené obchodní společnosti Kaufland Česká republika, v. o. s., v uvedené výši, - dne 1. 7. 2024 v době od 8:50 hod. do 9:00 hod. v prodejně BILLA v Galerii XY odcizil 1 kus Capri sun pom, 1 kus Red Bull 0,355 litru, 2 kusy sýrové pomazánky, 2 kusy Rauch juice bar, 2 kusy kaiserky natural, 2 kusy bagety bylinkové, celkem zboží v hodnotě 240,38 Kč, přičemž tím obchodní společnosti BILLA, spol. s r. o., způsobil škodu v uvedené výši, - dne 7. 7. 2024 kolem 9:10 hod. v prodejně Lidl na tř. XY č. XY odcizil 4 lahve rumu zn. Havana Club 37,5 % o objemu 0,7 litru v celkové hodnotě 1 399,60 Kč, z prodejny odešel bez zaplacení, čímž obchodní společnosti Lidl Česká republika, s. r. o., způsobil škodu v uvedené výši, a takto obviněný jednal přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 13. 10. 2023, sp. zn. 3 T 34/2023, který nabyl právní moci dne 16. 10. 2023, odsouzen mimo jiné pro přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku, dílem dokonaný, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, ke společnému úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 20 měsíců, z jehož výkonu byl podmíněně propuštěn usnesením Okresního soudu Brno-venkov ze dne 9. 1. 2024, sp. zn. 35 PP 50/2023. II. Dovolání obviněného 4. Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci podal obviněný M. B. dovolání, které opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. b), g), l) a m) tr. ř. 5. Obviněný namítl, že mu nebylo soudem prvního stupně umožněno uzavřít dohodu o vině a trestu ve smyslu § 206b tr. zákoníku, ačkoli měl o tento postup zájem, přičemž i státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Olomouci projevil ochotu tuto dohodu během hlavního líčení uzavřít, o čemž svědčí i jeho předběžné stanovisko k druhu a výměře trestu, v níž navrhl nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 11 měsíců. Podle dovolatele nic uzavření dohody o vině a trestu nebránilo, pouze samosoudkyně mu neumožnila tuto dohodu uzavřít v rámci hlavního líčení. Z tohoto důvodu se rozhodl prohlásit svoji vinu ve smyslu § 206c tr. ř. Toto jeho prohlášení soud prvního stupně přijal. Obviněný namítl, že postup podle § 206b tr. ř. měl být preferován, což vyplývá i z citovaných ustanovení zákona. V případě, že by mu soud prvního stupně umožnil uzavřít dohodu o vině a trestu, byl by mu uložen mírnější trest odnětí svobody (navržený státním zástupcem) než ten, který mu byl uložen rozsudkem soudu prvního stupně. Soud prvního stupně postup podle § 206b tr. ř. neumožnil, byl pouze poučen o možnosti sjednání dohody o vině a trestu podle § 206b tr. ř., následně soud prvního stupně pokračoval v hlavním líčení, aniž by ke sjednání dohody o vině a trestu poskytl stranám řízení prostor. V důsledku této situace mu byl uložen přísnější trest odnětí svobody o 1 měsíc. K těmto jeho námitkám uplatněným v odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně se odvolací soud nevyjádřil, pouze konstatoval, že soud prvního stupně uložil obviněnému spravedlivý a zákonný trest. V postupu soudu prvního stupně spatřuje dovolatel porušení práva na spravedlivý proces i naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. 6. Dále obviněný vytkl soudům nižších stupňů, že se dostatečně nezabývaly jeho drogovou závislostí, jeho psychickým stavem, projevenou ochotou léčit se ze závislosti na návykových látkách, v této souvislosti poukázal na lékařskou zprávu MUDr. Kristýny Vrbové, Ph.D. Obviněný tak dovodil existenci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v podobě extrémního rozporu mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními soudů nižších stupňů. Pochybení těchto soudů spatřoval v tom, že mu nebylo uloženo ochranné protitoxikomanické léčení v ústavní formě podle § 99 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, ačkoli o jeho uložení projevil sám zájem a zákon nevyžaduje vypracování znaleckého posudku v souvislosti s uložením ochranného léčení podle tohoto zákonného ustanovení. V tomto směru rovněž dovodil porušení svého práva na spravedlivý proces, když soudy nižších stupňů podle něj nerespektovaly znění § 125 odst. 1 a § 134 odst. 2 tr. ř. Jeho závislost na drogách byla v řízení zcela prokázána i zajištěním sušiny při jeho zadržení dne 1. 7. 2024 obsahující THC o hmotnosti 293 g. Odvolací soud těmto skutečnostem podle dovolatele nevěnoval dostatečnou pozornost. Navíc by uložení tohoto ochranného léčení dovolateli zabránilo v dalším páchání obdobné trestné činnosti, což by chránilo práva poškozených, kterým protiprávním jednání působí škodu. Obviněný zdůraznil, že trestnou činnost spáchal pod vlivem návykové látky ve smyslu § 130 tr. zákoníku nebo v souvislosti s jejím zneužíváním, byly proto splněny zákonné podmínky pro uložení ochranného protitoxikomanického léčení v ústavní formě podle § 99 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, a to zejména když sám projevil o léčení zájem. Neuložením tohoto ochranného léčení byl podle dovolatele naplněn i dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. 7. Obviněný rovněž uvedl, že ve věci rozhodla vyloučená samosoudkyně ve smyslu § 30 odst. 2 věty druhé tr. ř., čímž bylo porušeno jeho právo na projednání věci nezávislým a nestranným soudem, což namítal již v podaném odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně. Samosoudkyně, která ve věci rozhodla, totiž nejprve rozhodla o jeho vzetí do vazby, poté jej v hlavním líčení uznala vinným ze spáchání trestného činu a uložila mu trest. Podle obviněného měla být proto tato samosoudkyně vyloučena po rozhodnutí o jeho vzetí do vazby z vykonávání dalších úkonů trestního řízení ve smyslu § 30 odst. 2 věta druhá tr. ř. Podání návrhu na potrestání mělo být vykládáno analogicky jako podání obžaloby. Odvolací soud podle obviněného nevysvětlil, proč v jeho případě k vyloučení samosoudkyně ve smyslu tohoto zákonného ustanovení nedošlo. I v této souvislosti poukázal dovolatel na skutečnost, že mu nebylo umožněno uzavřít dohodu o vině a trestu, z čehož dovodil podjatost samosoudkyně. Podle obviněného je proto dán i dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř. 8. Závěrem proto obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení odvolacího soudu a tomuto přikázal, aby věc znovu projednal a rozhodl, za předpokladu, že Nejvyšší soud sám ve věci nerozhodne