5 Tdo 427/2025 — Nejvyšší soud

5 Tdo 427/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:4. 6. 2025 Spisová značka:5 Tdo 427/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:5.TDO.427.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:30. 6. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 427/2025-1122 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 4. 6. 2025 o dovolání, které podal obviněný Martin Sasyn, trvale bytem Horní 1438/80, Ostrava-Hrabůvka, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 9. 2024, sp. zn. 5 To 278/2023, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 14 T 112/2021, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného Martina Sasyna odmítá. Odůvodnění: I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Obviněný Martin Sasyn byl rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 3. 5. 2023, sp. zn. 14 T 112/2021, uznán vinným přečinem zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zákoník“). Za to mu byl podle § 206 odst. 3 tr. zákoníku uložen trest odnětí svobody v trvání 12 měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 12 měsíců. Podle § 71 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněnému rovněž uložen trest propadnutí náhradní hodnoty, a to finančních prostředků ve výši 21 014,65 Kč a 4,78 USD na účtu č. XY, vedeného u Raiffeisenbank, a. s., které byly zajištěny podle § 79g odst. 1 tr. ř. usnesením Policie České republiky, Městské ředitelství Ostrava, oddělení hospodářské kriminality, ze dne 11. 10. 2021, č. j. KRPT-227881-95/TČ-2020-070781. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit na náhradě škody poškozené obchodní společnosti PARADOX STEEL, s. r. o., v konkursu, částku 128 737,55 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byla poškozená obchodní společnost PARADOX STEEL, s. r. o., se zbytkem nároku na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný Martin Sasyn odvolání, z jehož podnětu Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 6. 9. 2024, sp. zn. 5 To 278/2023, podle § 258 odst. 1 písm. b), d), e), f) tr. ř. rozsudek soudu prvního stupně zrušil v celém rozsahu a podle § 259 odst. 3 písm. a), b) tr. ř. znovu rozhodl tak, že uznal obviněného vinným přečinem zvýhodnění věřitele podle § 223 odst. 1 tr. zákoníku a podle § 223 odst. 1 tr. zákoníku obviněnému uložil trest odnětí svobody v trvání 9 měsíců, jehož výkon podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání 12 měsíců. Podle § 71 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněnému rovněž uložen trest propadnutí náhradní hodnoty, a to finančních prostředků ve výši 21 014,65 Kč a 4,78 USD na účtu č. XY, vedeného u Raiffeisenbank, a. s., zajištěných podle § 79g odst. 1 tr. ř. usnesením Policie České republiky, Městské ředitelství Ostrava, oddělením hospodářské kriminality, ze dne 11. 10. 2021, č. j. KRPT-227881-95/TČ-2020-070781. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byl poškozený Ing. David Papoušek, Ph.D., insolvenční správce společnosti PARADOX STEEL, s. r. o., se svým nárokem na náhradu škody odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. 3. Skutku, jímž byl obviněný uznán vinným, se ve stručnosti dopustil tím, že jako jednatel obchodní společnosti PARADOX STEEL, s. r. o., jemuž § 159 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník), a § 51 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obchodních korporacích“), ukládaly povinnost vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře, ačkoliv si byl vědom, že dne 7. 9. 2018 na základě insolvenčního návrhu věřitele obchodní společnosti Vario Estate, a. s., bylo zahájeno insolvenční řízení u dlužníka PARADOX STEEL s. r. o., a následně usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 11. 2018, č. j. KSOS 37 INS 14611/2018-A24, byl ustanoven insolvenční správce Ing. David Papoušek, Ph.D., i skutečnosti, že majetek společnosti nepostačuje k úhradě všech závazků společnosti, v rozporu se zásadou poměrného uspokojení všech věřitelů obchodní společnosti PARADOX STEEL, s. r. o., v době od 7. 9. 2018 do 16. 11. 2018 vybral z jejího bankovního účtu č. XY částku celkem 890 000 Kč, přičemž ve prospěch této společnosti použil pouze 66 974 Kč a částku 56 358 Kč následně předal po opakovaných výzvách insolvenčnímu správci, přičemž částku 766 668 Kč si ponechal na úhradu své pohledávky vzniklé z titulu řádně účetně neevidovaných hotovostních půjček ve výši celkem 2 809 702,29 Kč do hotovostní pokladny společnosti, ačkoliv si byl vědom toho, že společnost PARADOX STEEL, s. r. o., má závazky vůči věřitelům vyjmenovaným v rozsudku odvolacího soudu, které včetně jeho vlastní pohledávky z titulu půjčky činily 26 678 100,55 Kč, přičemž při dodržení zásad poměrného uspokojení všech věřitelů by na jeho pohledávky z titulu neevidovaných hotovostních půjček připadla částka 21 416,80 Kč. Tím, že si ponechal celou částku, zvýhodnil sebe jako věřitele a na majetku ostatních věřitelů způsobil škodu 745 251,20 Kč. II. Dovolání obviněného 4. Proti rozsudku odvolacího soudu podal obviněný Martin Sasyn prostřednictvím svého obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h) a m) tr. ř. 5. Obviněný v rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. namítl, že soudy hodnotily provedené důkazy svévolně, rozhodná skutková zjištění jsou podle něj ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů, případně jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech, případně nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. Vytkl odvolacímu soudu, že neshledal žádné procesní vady, které zapříčinily nedostatečné objasnění věci, případně porušení jeho práva na obhajobu. Namítl, že mu byl uložen nepřiměřeně přísný trest a za chybný označil i výrok o náhradě škody. Obviněný ve svém dovolání nejprve citoval své vyjádření, které zaslal odvolacímu soudu poté, co byl upozorněn na možnou změnu právní kvalifikace jednání, které mu bylo kladeno za vinu. V něm uvedl, že se nemůže jednat o přečin zvýhodnění věřitele podle § 223 tr. zákoníku, neboť výběr finančních prostředků z bankovního účtu použil na vyrovnání pokladny a úhradu mezd zaměstnancům. Namítal, že insolvenční správce dne 1. 2. 2019 vnikl do areálu společnosti PARADOX STEEL, s. r. o., aniž o tom obviněný věděl. V důsledku toho neměl přístup do areálu ani k dokumentům společnosti. Jednání insolvenčního správce představovalo podle dovolatele porušení jeho povinností, což konstatoval i soud v insolvenčním řízení pod č. j. KSOS 37 INS 14611/2018, 2 VSOL 24/2020-B193. 6. Obviněný zdůraznil, že se u insolvenčního soudu domáhal uložení povinnosti insolvenčnímu správci k součinnosti, následně se s insolvenčním správcem sešel v areálu společnosti PARADOX STEEL, s. r. o., insolvenční správce se zavázal navrhnout způsob předání účetnictví společnosti, avšak tento závazek nesplnil a účetnictví nepředal. Insolvenční soud pak udělil insolvenčnímu správci souhlas s částečnou rekonstrukcí pokladny a insolvenční správce následně ve své zprávě uvedl, že stav pokladny po rekonstrukci činí částku 2 119 574 Kč. Jelikož obviněný takovou částku nikdy v pokladně neměl, požádal insolvenčního správce o předložení rekonstrukce pokladny, aby mohl provést její kontrolu, avšak insolvenční správce mu sdělil, že detailní informace mu neposkytne. Ani Policii České republiky, která se zabývala trestním oznámením obviněného, účetnictví v listinné podobě insolvenční správce nepředložil, takže vycházela pouze z účetní závěrky zpracované P. F. Server, na němž bylo účetnictví společnosti PARADOX STEEL, s. r. o., uloženo v elektronické podobě, insolvenční správce policejnímu orgánu předal, avšak bez jakýchkoliv dat. Obviněný dovodil, že insolvenční správce mohl server úmyslně poškodit. Insolvenční správce tak podle názoru obviněného mařil součinnost s ním jakožto jednatelem dlužníka a mohl se svým jednáním dopustit trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 tr. zákoníku. Obviněný ve svém vyjádření proto navrhl, aby odvolací soud vyzval insolvenčního správce k předložení účetnictví, příjmových a výdajových dokladů, aby bylo objektivně zjištěno, na co byly finanční prostředky použity. 7. Podle názoru obviněného soudy při svém rozhodování nezohlednily pří