5 Tdo 797/2025 — Nejvyšší soud

5 Tdo 797/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:26. 11. 2025 Spisová značka:5 Tdo 797/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:5.TDO.797.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Poškozování a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení z nedbalosti Dotčené předpisy:§ 276 odst. 1, 2 písm. b), c) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:22. 12. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 797/2025-874 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 11. 2025 o dovolání, které podala obviněná M. L. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 4. 2025, sp. zn. 5 To 70/2025, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 7 T 107/2022, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněné odmítá. Odůvodnění: I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 14. 11. 2024, sp. zn. 7 T 107/2022, byla obviněná M. L. odsouzena za zločin poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení podle § 276 odst. 1, 2 písm. b), c) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zákoník“), k trestu odnětí svobody v trvání čtrnácti měsíců, podmíněně odloženému podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1, 3 tr. zákoníku na zkušební dobu tří let za současného stanovení přiměřené povinnosti obviněné v průběhu zkušební doby podle jejích sil a možností nahradit škodu, kterou trestným činem způsobila. Dále bylo rozhodnuto podle § 228 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. ř.“), tak, že obviněná je povinna zaplatit poškozeným XY a obchodní společnosti UNIQA pojišťovna, a. s., na náhradu škody částky ve výši 10 000 Kč, resp. 1 722 280 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byli současně oba poškození odkázáni se zbytkem svých nároků na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. Proti uvedenému rozsudku podala obviněná odvolání, o němž rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 16. 4. 2025, sp. zn. 5 To 70/2025, jímž zrušil napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. v části výroku o náhradě škody, který se týkal poškozeného XY. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. při nezměněných výrocích o vině, trestu a náhradě škody poškozené UNIQA pojišťovna, a. s., tento soud sám znovu rozhodl tak, že obviněná je podle § 228 odst. 1 tr. ř. povinna zaplatit poškozenému XY na náhradu škody částku ve výši 9 999,80 Kč a podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázal tohoto poškozeného se zbytkem jeho nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 3. Podstata skutku, jímž byla obviněná uznána vinnou, spočívala ve stručnosti v tom, že obviněná dne 31. 3. 2022 v 16:01 hod. vstoupila do objektu staré budovy XY, v níž sestoupila do 1. podzemního podlaží a prošla chodbou až do místnosti č. 1.18, kde v čase 16:41 hod. bezdůvodně rozbila sklíčko signalizačního zařízení a poté zmáčkla modrý tlačítkový hlásič s nápisem „Blokace GHZ“, přestože se nad ním nacházela červená tabulka s bílým nápisem „Po zaznění sirény urychleně opusťte prostor chráněný hasivem Novec – 1230“. Obviněná poté vešla zpět do chodby, kde v čase 16:42 hod. bezdůvodně zmáčkla žlutý tlačítkový hlásič signalizačního zařízení s nápisem „Spuštění GHZ“, přestože se nad ním nacházela červená tabulka s bílým nápisem „Prostor chráněn hasicím zařízením s hasivem Novec – 1230“. Obviněná tímto aktivovala plynové stabilní hasicí zařízení, v důsledku čehož došlo k vypuštění dvou tlakových lahví obsahujících celkem 716 kg hasebního plynu Novec 1230 v hodnotě 2 500 Kč za 1 kg plynu, přičemž obecně prospěšné zařízení ztratilo v celém hasebním úseku č. 12 mincovny schopnost plnit svůj účel, neboť po vypuštění plynu z obou lahví se v hasicím zařízení již žádné hasivo nenacházelo a ani nebylo možné hasební plyn přesměrovat z jiných hasicích zařízení v objektu. V důsledku popsaných okolností nebyl soubor místností od uvedeného okamžiku chráněn před velkým požárem. Obviněná tímto jednáním způsobila XY škodu ve výši 1 732 279,80 Kč. II. Dovolání obviněné, vyjádření státní zástupkyně a replika obviněné 4. Obviněná podala proti výše označenému rozsudku Městského soudu v Praze prostřednictvím svého obhájce dovolání, jímž napadla výrok o vině a označila dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítla, že rozhodná zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, konkrétně míra zachování rozpoznávacích a ovládacích schopností jako určující skutečnost pro posouzení (ne)příčetnosti osoby obviněné v rozhodném okamžiku, jsou založena na procesně nepoužitelném důkazu. 5. Za takový důkaz obviněná považuje znalecký posudek Psychiatrické nemocnice Bohnice, který za tento znalecký ústav zpracoval znalec MUDr. Jiří Švarc, Ph.D., jenž měl být podle jejího názoru vyloučený podle § 18 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o znalcích“). Soudy obou stupňů pak pochybily, pokud námitku vznesenou v tomto ohledu obviněnou v trestním řízení shledaly nedůvodnou. MUDr. Jiří Švarc, Ph.D., je totiž osobou, jež má v osobní i profesní rovině vztah k MUDr. Gabriele Léblové, která vypracovala znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie ze dne 14. 6. 2022, jenž byl podkladem pro obžalobu a byl předmětem přezkumu ze strany znaleckého ústavu. Jde o bývalého manžela jmenované soudní znalkyně a rovněž vedoucího a odborného garanta zdravotnického kurzu, na němž jako lektorka působila právě také MUDr. Gabriela Léblová. Podle obviněné lze proto důvodně pochybovat o objektivitě přístupu MUDr. Jiřího Švarce, Ph.D., k posouzení znaleckého výstupu MUDr. Gabriely Léblové. 6. Obviněná následně odmítla závěry soudů obou stupňů, které v návaznosti na vznesenou námitku podjatosti přijaly a jež obviněná v dovolání stručně připomenula. Poukázala též na vysoké počty znaleckých posudků zpracovávaných MUDr. Gabrielovou Léblovou pro orgány činné v trestním řízení v Praze, jež v případě potřeby většinou přezkoumává Psychiatrická nemocnice Bohnice. Tato „absurdní konstelace“, jež může mít i ekonomické pozadí, podle obviněné zásadně narušuje důvěru v nestrannost postupu MUDr. Jiřího Švarce, Ph.D. Jde navíc nejen o zpracovatele posudku, ale také o jednu ze dvou osob, které obviněnou vyšetřovaly. MUDr. Jiří Švarc, Ph.D., rovněž obhajoval v hlavním líčení závěry, k nimž znalecký ústav dospěl. 7. Znalecký posudek Psychiatrické nemocnice Bohnice obviněná považuje dále za vadný z metodologického hlediska, neboť je v něm bez bližšího vysvětlení vyjádřeno přesvědčení o odlišné diagnóze, než byla její psychická choroba v rozhodné době, která nepříčetnost neměla způsobovat. Podle názoru obviněné navíc znalecký ústav nepracoval řádně s její dostupnou lékařskou dokumentací, bez dalšího nepřezkoumatelně popřel diagnózu stanovenou všemi předchozími psychiatry a selektivně pracoval s podklady včetně výslechů relevantních svědků, jež byly provedeny v dosavadním průběhu trestního řízení. 8. Závěrem obviněná navrhla, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek Městského soudu v Praze a věc vrátil tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí. 9. K dovolání obviněné se vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“), která po připomenutí dovolací argumentace, relevantní právní úpravy otázky nestrannosti znalce a jejího výkladu v rozhodovací praxi konstatovala, že soudy obou stupňů se s námitkou podjatosti MUDr. Jiřího Švarce, Ph.D., již řádně zabývaly a s jejich závěry se ztotožnila. Navrhla proto, aby Nejvyšší soud odmítl dovolání obviněné jako zjevně neopodstatněné podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. 10. Na vyjádření státní zástupkyně reagovala obviněná stručnou replikou, v níž setrvala na svém stanovisku a opakovaně zdůraznila zásadní body svého dovolání ohledně existence důvodných objektivních pochybností o nestrannosti MUDr. Jiřího Švarce, Ph.D., jeho klíčové roli při vypracování znaleckého posudku, postavení Psychiatrické nemocnice Bohnice při přezkoumávání znaleckých posudků MUDr. Gabriely Léblové, jakož i ohledně postupu soudů nižších stupňů při hodnocení závěrů znaleckého zkoumání, a to i v souhrnu s ostatními ve věci provedenými důkazy. III. Posouzení důvodnosti dovolánía) Obecná východiska 11. Nejvyšší soud nejprve zjistil, že jsou splněny všechny formální podmínky pro konání dovolacího řízení, poté se zabýval povahou i konkrétním obsahem vznesených námitek ve vztahu k uplatněnému dovolacímu důvodu a dospěl k závěru o jejich neopodstatněnosti. 12. V první řadě p