5 Tdo 990/2024 – Nejvyšší soud

5 Tdo 990/2024-845 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 2. 2025 o dovoláních, která podali obvinění 1. Ing. Petr Jirkův, trvale bytem Fibichova 1339/14, Liberec, a 2. Bc. Daniel Kout, trvale bytem Jeronýmova 229/7, Liberec, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 4. 2024, sp. zn. 7 To 33/2023, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. 53 T 5/2022, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněných Ing. Petra Jirkůva a Bc. Daniela Kouta odmítají. Odůvodnění:I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 31. 1. 2023, sp. zn. 53 T 5/2022, byli obvinění Ing. Petr Jirkův a Bc. Daniel Kout oba shodně uznáni vinnými zločinem zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění účinném od 1. 10. 2020 (dále též jen „tr. zákoník“), spáchaným v jednočinném souběhu se zločinem poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku. Obviněný Ing. Petr Jirkův se uvedené trestné činnosti dopustil jednáním popsaným pod body I. až VIII. výroku o vině, obviněný Bc. Daniel Kout spáchal oba zločiny v jednočinném souběhu skutky pod body I., V. až VII., jednáním popsaným pod body II., III. a VIII. spáchal navíc výlučně zločin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku. Za uvedenou trestnou činnost soud prvního stupně každému z obviněných uložil podle § 260 odst. 5 za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku, obviněnému Bc. Danielu Koutovi rovněž podle § 58 odst. 1 tr. zákoníku, úhrnný trest odnětí svobody, a to obviněnému Ing. Petru Jirkůvovi v trvání šesti let a obviněnému Bc. Danielu Koutovi v trvání čtyř let. Pro výkon těchto trestů byli oba obvinění zařazeni podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku do věznice s ostrahou. Dále soud uložil rovněž oběma obviněným podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku trest zákazu činnosti spočívající v zákazu administrace zadávacího řízení na veřejnou zakázku a jakékoli jiné účasti na něm na dobu pěti let. Současně bylo podle § 102 tr. zákoníku za použití § 101 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku uloženo Zdence Jirkůvové a obchodní společnosti KEnergy, s. r. o., IČ: 227 96 975, ochranné opatření zabrání náhradní hodnoty, a to finanční částky ve výši 99 760 Kč, resp. 121 000 Kč, na bankovních účtech ve výroku specifikovaných. V adhezním řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 228 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „tr. ř.“), o povinnosti obou obviněných nahradit společně a nerozdílně poškozené Evropské unii, zastoupené Ministerstvem životního prostředí České republiky, na náhradu škody částku ve výši 15 001 147,51 Kč. Obviněnému Ing. Petru Jirkůvovi samotnému soud uložil podle téhož ustanovení povinnost zaplatit na náhradu škody téže poškozené částku ve výši 14 100 684,78 Kč. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. soud následně odkázal poškozený Státní fond životního prostředí České republiky s jeho nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. Proti citovanému rozsudku soudu prvního stupně podali oba obvinění odvolání, z jejichž podnětu Vrchní soud v Praze rozhodl rozsudkem ze dne 9. 4. 2024, sp. zn. 7 To 33/2023, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. částečně zrušil napadený rozsudek ve výrocích o trestech odnětí svobody ohledně obou obviněných. Sám pak tento soud podle § 259 odst. 3 tr. ř. uložil obviněnému Ing. Petru Jirkůvovi podle § 260 odst. 5 tr. zákoníku a § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání pěti let a obviněnému Bc. Danielu Koutovi podle § 260 odst. 5, § 43 odst. 1 a § 58 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání tří let. Pro výkon těchto nepodmíněných trestů odnětí svobody zařadil soud oba obviněné podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku do věznice s ostrahou. 3. Nejvyšší soud pouze stručně připomene podstatu protiprávního jednání popsaného podrobně ve výroku odsuzujícího rozsudku soudu prvního stupně, který je všem procesním stranám dobře znám. Spočívala v tom, že obvinění ve většině případů v postavení členů komise pro otevírání obálek a hodnotící komise a obviněný Ing. Petr Jirkův navíc jako osoba jednající za administrátora zadávacích (výběrových) řízení – obchodní společnost DEVELOPER CZ, s. r. o., za různě vysoké finanční odměny (s výjimkou skutku pod bodem IV.) po vzájemné dohodě a po dohodě s uchazeči zadávacích (výběrových) řízení o tom, který z nich získá veřejnou zakázku, participovali na vyhotovení jejich nabídek a koordinovali jednání všech zúčastněných osob tak, aby tato dohoda byla naplněna. Následně obviněný Ing. Petr Jirkův nechal s vědomím obviněného Bc. Daniela Kouta předložit dotčeným poskytovatelům dotace dokumentaci k veřejným zakázkám s nepravdivými údaji, většinou včetně nepravdivého písemného prohlášení o nepodjatosti jich obou či pouze jednoho z nich jako členů, resp. člena hodnotící komise, popřípadě komise pro otevírání obálek s nabídkami. Na podkladě takových nepravdivých údajů, dokládajících v rozporu se skutečností zákonný průběh zadávacího (výběrového) řízení, byla jednotlivým žadatelům, jejichž jménem administrovala tato řízení obchodní společnost DEVELOPER CZ, s. r. o., neoprávněně vyplacena dotace, čímž obviněný Ing. Petr Jirkův způsobil celkovou škodu ve výši 29 101 832,29 Kč a obviněný Bc. Daniel Kout škodu ve výši 15 001 147,51 Kč. II. Dovolání obviněných 4. Proti výše uvedenému rozsudku Vrchního soudu v Praze podali oba obvinění prostřednictvím svých obhájců dovolání, která opřeli o dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. a) Dovolání obviněného Bc. Daniela Kouta 5. Obviněný Bc. Daniel Kout brojil především proti právnímu posouzení skutků v bodech I., V., VI., a VII. jako trestného činu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1 tr. zákoníku. Vyslovil názor, podle něhož uvedená skutková podstata na jeho jednání v době spáchání skutků nedopadala, protože uvedení nepravdivých, nesprávných nebo neúplných údajů, v důsledku čehož by měl pachatel umožnit neoprávněné použití dotačních prostředků, se stalo trestným až od účinnosti novely trestního zákoníku provedené zákonem č. 315/2019 Sb., tedy až od 1. 12. 2019. V trestním řízení nebylo podle jeho názoru ani prokázáno, že by on sám nepravdivé doklady vyhotovil, použil, předložil nebo zatajil. Takové protiprávní jednání postižitelné podle § 260 odst. 1 tr. zákoníku uskutečňoval podle skutkových zjištění soudů nižších stupňů pouze spoluobviněný Ing. Petr Jirkův s jeho vědomím, což však k vyvození trestní odpovědnosti obviněného Bc. Daniela Kouta není dostačující. Jestliže podepsal čestné prohlášení člena hodnotící komise, takový doklad nevyhotovil a tvrzení v něm uvedená považoval za pravdivá. Nebyl ani obeznámen s tím, že se takový doklad předkládá poskytovateli dotace v souvislosti s podanou žádostí o dotaci. 6. Podrobněji se obviněný v dovolání vyjádřil k zadávacímu, resp. výběrovému řízení na veřejnou zakázku „Snížení energetické náročnosti stávajícího objektu č. p. 88 Višňová-Andělka, k. ú. Andělka“, tedy k jednání popsanému pod bodem V. výroku o vině. Toto zadávací řízení bylo nutné zopakovat poté, co první zadávací řízení bylo zrušeno. Obviněný byl členem hodnotící komise pouze v prvním, následně zrušeném zadávacím řízení, v jehož rámci tudíž k vyplacení dotace nedošlo. Ve druhém výběrovém řízení se již neangažoval, nebyl členem hodnotící komise ani nepodepsal jakýkoli dokument včetně čestného prohlášení člena hodnotící komise vylučující jeho podjatost. Přesto ho soud prvního stupně uznal vinným mimo jiné i zločinem poškození finančních zájmů Evropské unie, jímž měl v případě tohoto skutku způsobit škodu ve výši téměř 4 mil. Kč. S tím však obviněný důrazně nesouhlasil, o tuto částku požadoval celkovou výši škody snížit a současně ze stejného důvodu napadl výrok o své povinnosti k náhradě této škody. Dovolací námitky obviněného současně směřovaly proti právním (skutkovým) závěrům soudů o samotném vzniku škody, neboť veškeré sjednané práce byly ve všech případech provedeny a za obvyklou cenu. 7. S odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2021, sp. zn. 5 Tdo 1387/2020, a ze dne 9. 11. 2022, sp. zn. 5 Tdo 156/2022, obviněný dále namítl nesprávné právní posouzení skutku jako jednočinného souběhu trestných činů zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě a poškození finančních zájmů Evropské unie. Trestní odpovědnost podle § 260 odst. 1 tr. zákoníku byla podle jeho názoru v posuzované věci vyloučena s ohledem na dobrou víru žadatelů o dotaci. Naplněn nebyl ani kvalifikační znak jednání „člena organizované skupiny“, a to v obou ustanoveních podle § 256 odst. 2 pís