6 Tdo 449/2016 — Nejvyšší soud

6 Tdo 449/2016 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. f) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. Datum rozhodnutí:31. 5. 2016 Spisová značka:6 Tdo 449/2016 ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:6.TDO.449.2016.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Společenská škodlivost Dotčené předpisy:§ 179 odst. 1 tr. zákoníku § 358 odst. 1 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:1. 9. 2016 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 449/2016-27 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 31. května 2016 o dovolání nejvyššího státního zástupce, které podal v neprospěch obviněného Z. P., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 8. 2015, sp. zn. 61 To 320/2015, jako soudu druhého stupně v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 2 T 135/2014, t a k t o : I. Podle § 265k odst. 1, tr. ř. se zrušuje usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 8. 2015, sp. zn. 61 To 320/2015, jakož i usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 7. 7. 2015, sp. zn. 2 T 135/2014. II. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. III. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Obvodnímu soudu pro Prahu 1 přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í : 1. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 21. 11. 2014, sp. zn. 2 T 135/2014, byl skutek obviněného spočívající v tom, že dne 7. 9. 2014 v době kolem 18:10 hod. v P., na S. n., kde se v okolí pomníku J. H. konalo řádně oznámené shromáždění „Pražský Maidan“, pomalu projížděl mezi účastníky tohoto shromáždění s vozidlem tov. zn. ŠKODA Superb, reg. zn. ..., čímž je z daného prostoru vytlačoval a nutil ustupovat, dokud nebyl některými účastníky shromáždění donucen zastavit tím, že mu neustoupili z cesty, poté ovšem otevřel dveře vozidla a hodně nahlas spustil nahrávku husitského chorálu „Ktož jsú boží bojovníci“ a nahrávku české státní hymny, čímž průběh shromáždění úmyslně rušil, podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř. ve spojení s § 188 odst. 1 písm. b) tr. ř. postoupen k projednání Obvodnímu úřadu Městské části Praha 1, neboť by mohl být posouzen jako přestupek. 2. Stížnost státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 podaná v neprospěch obviněného byla usnesením Městského soudu v Praze ze dne 21. 1. 2015, sp. zn. 61 To 22/2015, podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodná zamítnuta. 3. Z podnětu dovolání nejvyššího státního zástupce bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2015, sp. zn. 6 Tdo 480/2015, rozhodnuto podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. o zrušení usnesení jak Městského soudu v Praze ze dne 21. 1. 2015, sp. zn. 61 To 22/2015, tak i usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 21. 11. 2014, sp. zn. 2 T 135/2014. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. bylo Obvodnímu soudu pro Prahu 1 přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. 4. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 7. 7. 2015 sp. zn. 2 T 135/2014, bylo podle § 222 odst. 2 tr. ř. rozhodnuto o postoupení věci k projednání Obvodnímu úřadu Městské části Praha 1, neboť by skutek mohl být posouzen jako přestupek. 5. Stížnost státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 podaná v neprospěch obviněného byla usnesením Městského soudu v Praze ze dne 26. 8. 2015, sp. zn. 61 To 320/2015, podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodná zamítnuta. 6. Nejvyšší státní zástupce podal proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze dovolání, ve kterém uplatnil dovolací důvod dle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. s odkazem na § 265b odst. 1 písm. f) a g) tr. ř. s argumentací totožnosti nesprávných právních závěrů obsažených v dovoláním napadených rozhodnutích s právními závěry obsaženými v rozhodnutích předchozích, v této věci Nejvyšším soudem již jednou zrušených, a s tím související nemožnosti aplikace zásady subsidiarity trestní represe na konkrétní případ. Nejvyšší státní zástupce se tak i nadále domnívá, že nebyly splněny podmínky pro postoupení předmětného skutku k projednání Obvodnímu úřadu Městské části Praha 1 a skutek měl být posouzen jako trestný čin porušování svobody sdružování a shromažďování podle § 179 odst. 1 tr. zákoníku a trestný čin výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku. Své tvrzení o nevhodnosti aplikace zásady subsidiarity nejvyšší státní zástupce dovozuje především ze způsobu spáchání uvedených trestných činů, konkrétně z použití osobního vozidla obviněným k vytlačování účastníků řádně oznámeného shromáždění. Nejvyšší státní zástupce vyjádřil svůj nesouhlas rovněž se způsobem výkladu zásady ultima ratio, tak jak ve svých rozhodnutích uvedly soudy nižšího stupně, a s tezí vyjádřenou v napadeném usnesení a týkající se postižitelného jednání v rámci trestného činu porušování svobody sdružování a shromažďování podle § 179 odst. 1 tr. zákoníku. Závěrem dovolání je navrhováno, aby Nejvyšší soud zrušil podle § 265k odst. 1 tr. ř. za podmínek uvedených v § 265p odst. 1 tr. ř. usnesení Městského soudu v Praze, jakož i usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 a všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále postupoval podle § 265l odst. 1 tr. ř. a přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 1, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Taktéž byl vysloven souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. b) tr. ř. 7. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání nejvyššího státního zástupce je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. d) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. a) tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř. 8. Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda dovolatelem vznesené námitky naplňují jím uplatněné zákonem stanovené dovolací důvody, jejichž existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle § 265i odst. 3 tr. ř. 9. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. f) tr. ř. spočívá, mimo jiné, v tom, že bylo rozhodnuto o postoupení věci jinému orgánu, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí. 10. Pokud jde o postoupení věci [§ 222 odst. 2, § 231, § 257 odst. 1 písm. b), § 314c odst. 1 písm. a), § 314p odst. 3 písm. b) a § 314r odst. 5 tr. ř.], lze dovolací důvod spatřovat např. v tom, že soud rozhodl o postoupení věci jinému orgánu k rozhodnutí o přestupku, o jiném správním deliktu či o kárném provinění, přestože se jedná o trestný čin, nebo že v době rozhodování soudu o postoupení věci již nelze takové jednání projednat jako přestupek, jiný správní delikt či kárné provinění, neboť uplynula zákonná lhůta, a proto měl soud obžalovaného zprostit obžaloby podle § 226 písm. b) tr. ř. 11. Za situace, kdy rozhodl soud prvého i druhého stupně o postoupení věci k projednání Obvodnímu úřadu Městské části Praha 1, neboť skutek mohl být posouzen jako přestupek, ačkoliv, jak je uvedeno v dovolání, se nejvyšší státní zástupce domnívá, že výše zmíněným postupem oba soudy pochybily a předmětný skutek je třeba posoudit jako trestný čin porušování svobody sdružování a shromažďování podle § 179 odst. 1 tr. zákoníku a trestný čin výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku, a to zejména s ohledem na skutečnosti uvedené níže, lze posoudit takto vznesené námitky jako námitky podřaditelné pod uplatněný dovolací důvod. 12. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případě, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V mezích tohoto dovolacího důvodu je pak možno namítat, že skutek zjištěný soudem byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, třebaže nejde o trestný čin nebo sice jde o trestný čin, ale jeho právní kvalifikace neodpovídá tomu, jak byl skutek ve skutkové větě výroku o vině popsán. Z těchto skutečností pak vyplývá, že Nejvyšší soud se nemůže odchýlit od skutkového zjištění, které bylo provedeno v předcházejících řízeních, a protože není oprávněn v rámci dovolacího řízení jakýmkoliv způsobem nahrazovat činnost nalézacího soudu, je takto zjištěným skutkovým stavem vázán (srov. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 760/02, IV. ÚS 449/03). Povahu právně relevantních námitek nemohou tedy mít námitky, které směřují do oblasti skutkového zjištění, hodnocení důkazů či takové námitky, kterými dovolatel vytýká so