6 Tdo 550/2023 – Nejvyšší soud

6 Tdo 550/2023- USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 26. 9. 2023 o dovoláních, která podali obvinění 1) M. B. t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici Praha-Ruzyně, 2) R. P. t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici Praha-Ruzyně, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 2. 2023, sp. zn. 8 To 85/2022, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 63 T 1/2021, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněných M. B. a R. P. odmítají. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 19. 8. 2022 pod sp. zn. 63 T 1/2021, (dále také jen „rozsudek soudu prvního stupně“) byli obvinění M. B. a R. P. uznáni vinnými pokračujícím zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku ve formě spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, čehož se podle skutkových zjištění jmenovaného soudu dopustili tím, že: společně a po předchozí vzájemné dohodě s již odsouzeným B. H., narozeným XY ve XY v období nejméně od července 2017 do dubna 2019 včetně, v Praze, XY a na jiných místech, ve společném úmyslu získat vlastní majetkový prospěch nezákonným krácením daně z přidané hodnoty ve zdaňovacích obdobích červenec 2017 až březen 2019 včetně u daňových subjektů MESOPO, s. r. o., IČ 24706604, sídlem Kaprova 42/14, Praha 1 (dále jen MESOPO), STAVOTOM, s. r. o., IČ 24811599, sídlem Říční 456/10, Praha 1 (v současné době již vymazána z obchodního rejstříku; dále jen STAVOTOM) a 1.ANIGROUP, s. r. o., IČ 2527227, sídlem Na Hutích 581/1, Praha 6 (dále jen 1.ANIGROUP), a tím rovněž získání konkurenční výhody na trhu pro obžalovanými společně ovládané obchodní společnosti E. H., s. r. o., IČ XY, sídlem XY, XY (dále jen E. H.) z obchodu s motocykly a s nimi souvisejícími doplňky, a F. F. CZ, s. r. o., IČ XY, sídlem XY, XY (dále jen F. F.) z obchodu s živočišnými produkty, ponížením pořizovací ceny zboží o daň z přidané hodnoty, vytvořili vnitřně strukturovanou skupinu, ve které měli obžalovaní a odsouzený B. H. jako její členové rozdělené funkce a činnosti, přičemž obžalovaný M. B. v postavení jednatele a menšinového (40%) společníka společnosti E. H., a obžalovaný R. P. v postavení jediného jednatele a společníka společnosti F. F., společně řídili podnikání obou těchto společností ve víceúčelovém objektu v XY, společně spravovali jejich finanční prostředky a rozhodovali o pořízení zboží od společností v jiných členských státech Evropské unie, avšak pro účely dosažení zkrácení daně z přidané hodnoty u obchodovaného zboží toto nakupovali nikoli přímo od zahraničních dodavatelů, ale zprostředkovaně přes účelově do obchodního řetězce včleněné společnosti MESOPO, STAVOTOM a 1.ANIGROUP, které tak na pokyn obžalovaných předmětné zboží pořídily od dodavatele z jiného členského státu a následně toto obratem dodaly v tuzemsku společnostem E. H. či F. F. čímž však společnostem MESOPO, STAVOTOM a 1.ANIGROUP vznikla vysoká daňová povinnost, která byla cíleně ponížena fiktivními níže pod body a) až u) specifikovanými vstupy bez reálné ekonomické podstaty, neboť odsouzený B. H. do účetnictví a daňových přiznání těchto společností za účelem nezákonného snížení jejich daňové povinnosti zahrnoval fiktivní dodavatelské faktury na neexistující přijatá zdanitelná plnění od plátců daně z přidané hodnoty AZ – PeVeRo, s. r. o., IČ 3109399, sídlem Kaprova 42/14, Praha 1 (dále jen AZ-PeVeRo), Čakos trade, s. r. o., IČ 28496311, sídlem Dukelská 1621, Čelákovice – okres Praha-východ (dále jen Čakos trade) a MARISIS, s. r. o., IČ 24702927, sídlem Kaprova 42/14, Praha 1 (dále jen MARISIS), přičemž od října 2018 byly tyto společnosti v takto účelovém řetězci deklarovaných fiktivních plnění nahrazeny vzájemnými fakturačními plněními mezi společnostmi STAVOTOM, MESOPO a 1.ANIGROUP, a takto pořízené zboží bylo následně společnostmi E. H. a F. F. dodáno v tuzemsku, čímž bylo dosaženo zamýšleného cíle, tedy že daň z přidané hodnoty z pořizovací ceny zboží, které nakoupily společnosti E. H. a F. F., nebyla žádným v řetězci zapojeným subjektem uhrazena, z čehož profitovaly společnosti E. H. a F. F., stejně jako přímo i oba obžalovaní, kteří společnosti E. H., F. F., MESOPO, STAVOTOM a 1.ANIGROUP po obchodní a finanční stránce řídili, v souvislosti s čímž obžalovaný B. v hotovosti vybíral finanční prostředky z bankovních účtů a měl přístup do internetového bankovnictví nejméně společnosti STAVOTOM, neboť jednateli společností MESOPO, STAVOTOM a 1.ANIGROUP byly osoby, které na tyto pozice dosazoval odsouzený B. H. a které svou roli plnily ryze formálně a nevěděly nic o podnikání těchto společností, v některých případech byly statutáry těchto subjektů osoby neznámé totožnosti vystupující pod smyšlenou identitou a prokazující se padělanými doklady, v důsledku čehož tyto společnosti ve skutečnosti ovládali obžalovaní spolu s odsouzeným B. H., který veškerou tuto činnost cílenou na krácení daně z přidané hodnoty koordinoval a řídil, kontroloval oběh finančních prostředků na bankovních účtech v řetězci zapojených subjektů včetně organizace výběrů hotovostí, a následně rozděloval finanční hotovost krácením daně prostřednictvím tohoto účelového řetězce získanou, a to i mezi oba obžalované, a v přiznáních k dani z přidané hodnoty společností MESOPO v období od 1. 7. 2017 do 30. 8. 2018, STAVOTOM v období od 1. 2. 2018 do 31. 10. 2018 a od 1. 12. 2018 do 31. 1. 2019, a 1.ANIGROUP v období od 1. 11. 2018 do 30. 11. 2018 a od 1. 2. 2019 do 31. 3. 2019, podaných u místně příslušného správce daně, v řádku 40 jako nárok na odpočet daně z přijatých zdanitelných plnění, jakož i při výpočtu daně na řádcích 63 a 64, zahrnoval fiktivní dodavatelské faktury, dokládající simulovaná plnění v řetězci zapojených společností MESOPO, STAVOTOM, 1.ANIGROUP, AZ-PeVeRo, Čakos trade, MARISIS a dalších, čímž obžalovaní spolu s již odsouzeným B. H. ve společném úmyslu obohatit se na úkor České republiky zkrátili daň z přidané hodnoty u v tuzemsku dodaného zboží, přičemž oba obžalovaní spolu s již odsouzeným B. H. popsaným jednáním úmyslně porušili ustanovení § 72 a § 73 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění, a celkem tak za zdaňovací období červenec 2017 až březen 2019 zkrátili daň z přidané hodnoty o částku 24 354 648,37 Kč ke škodě České republiky, zastoupené Finančním úřadem pro hlavní město Prahu, 2. Za to byli obvinění M. B. a R. P. podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku odsouzeni k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 5 let, pro jehož výkon byli podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazeni do věznice s ostrahou. 3. Dále byl obviněnému B. uložen podle § 67 odst. 1, § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku peněžitý trest ve výši 520 denních sazeb, výší denní sazby 3 500 Kč, tedy celkem ve výměře 1 820 000 Kč. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku trest propadnutí věci (specifikovaných v daném výroku) a podle § 71 odst. 1 tr. zákoníku trest propadnutí náhradní hodnoty (též specifikován v daném výroku). 4. Podle § 67 odst. 1, § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku byl obviněnému P. uložen peněžitý trest ve výši 560 denních sazeb s výší denní sazby 3 500 Kč, tedy celkem ve výměře 1 960 000 Kč a dále podle § 71 odst. 1 tr. zákoníku trest propadnutí náhradní hodnoty (konkretizován v uvedeném výroku). 5. Výrokem podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla oběma obviněným uložena povinnost společně a nerozdílně s již odsouzeným H., nar. XY ve XY, trvale bytem v sídle Městského úřadu XY, XY, XY, toho času ve výkonu trestu odnětí svobody, zaplatit náhradu škody poškozené České republice, zastoupené Finančním úřadem pro hlavní město Prahu, ve výši 14 889 012 Kč. 6. Proti shora citovanému rozsudku soudu prvního stupně podali obvinění B. a P. odvolání, která Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 22. 2. 2023, sp. zn. 8 To 85/2022, podle § 256 tr. ř. zamítl. 7. Je nutno podotknout, že v předmětné trestní věci bylo původně vedeno společné řízení proti obviněným a odsouzenému H. Soud prvního stupně vynesl první odsuzující rozsudek ve věci dne 5. 11. 2021 pod sp. zn. 63 T 1/2021, který byl částečně zrušen Vrchním soudem v Praze usnesením ze dne 27. 4. 2022, sp. zn. 8 To 1/2022, podle § 258 odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř. ve vztahu k obviněným B. a P., a to ve výrocích o vině, trestu a solidární povinnosti nahradit majetkovou škodu poškozené České republice zastoupené Finančním úřadem pro hlavní město Prahu. Podle § 259 odst. 1 tr. ř. odvolací soud v rozsahu zrušení věc vrátil soudu prvního stupně. Naproti tomu odvolání odsouzeného H. a zúčastněné osoby odvolací soud zamítl podle § 256 tr. ř. II. Dovolání a vyjádření k němu 8. Předmětné usnesení soudu druhého stupně napadli prostřednictvím svých obhájců jednotliví obvinění dovoláními. 9. Obviněný M. B. opřel svůj mimořádný opravný prostředek o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. Má za to, že se soud prvního stupně výrazně odchýlil od podané obžaloby, čímž neb