7 Tdo 140/2016 – Nejvyšší soud

7 Tdo 140/2016-40 U S N E S E N Í Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 23. března 2016 v Brně dovolání obviněného V. K. , proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 3. 8. 2015, sp. zn. 55 To 68/2014, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 2 T 24/2013, a rozhodl takto : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného V. K. odmítá. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne 16. 1. 2014, sp. zn. 2 T 24/2013, byl obviněný V. K. (dále zpravidla jen „obviněný“) uznán vinným přečinem křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a za tento přečin byl podle § 346 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců. Podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku mu byl výkon trestu podmíněně odložen a podle § 82 odst. 2 tr. zákoníku byla obviněnému stanovena zkušební doba v trvání jednoho roku a šesti měsíců. Podle skutkových zjištění soudu obviněný spáchal tento přečin tím, že dne 20. 7. 2010 v době od 12.17 do 12.59 hod. v P. na ulici U V. v budově Policie České republiky v rámci výpovědi, kterou učinil v procesním postavení svědka v rámci vyšetřování podle ustanovení § 161 tr. řádu vedeného Policií České republiky SKPV OHK Přerov pod sp. zn. KRPM-15361/TČ-2009-140881, po předchozím poučení včetně upozornění na trestněprávní následky v případě uvedení nepravdivých skutečností uvedl, že obchodní společnost TISK GRAFIE, s.r.o., se sídlem Přerov IV – Kozlovice, ulice Za Školou 145/30, po celou dobu činnosti od jara 2007 až do dne jeho výpovědi nevyužívala k žádným tiskařským ani jiným pracím tiskařský stroj Heidelberg Printmaster, který byl ve výrobním areálu společnosti umístěn, ačkoliv věděl, že tento stroj byl ze strany uvedené obchodní společnosti v uvedené době využíván k podnikatelské činnosti, když tiskařské práce na něm prováděl on sám, přičemž si byl vědom toho, že trestní řízení, v němž byla tato jeho svědecká výpověď učiněna, bylo vedeno pro trestný čin neoprávněného užívání cizí věci podle ustanovení § 249 odst. 1 alinea druhá tr. zákona účinného do 31. 12. 2009, a to ve vztahu právě ke stroji Heidelberg Printmaster, a že otázka, zda tento stroj byl ze strany obchodní společnosti TISK GRAFIE, s.r.o., využíván či ne, je v tomto trestním řízení zcela zásadní. Naproti tomu byl obviněný V. K. tímto rozsudkem podle § 226 písm. b) tr. ř. zproštěn návrhu na potrestání státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Přerově, sp. zn. 2 ZK 28/2013, v bodě 2) výroku rozsudku, že dne 31. 5. 2011 v době mezi 12.25 a 15.10 hod. v P. na ulici S. v budově Okresního soudu v Přerově v rámci výpovědi, kterou učinil v procesním postavení svědka v hlavním líčení vedeném Okresním soudem v Přerově pod sp. zn. 1 T 198/2010, po předchozím poučení včetně upozornění na trestněprávní následky v případě uvedení nepravdivých skutečností uvedl, že obchodní společnost TISK GRAFIE, s.r.o., se sídlem Přerov IV – Kozlovice, ulice Za Školou 145/30, po celou dobu své činnosti od jara 2007 nevyužívala k žádným tiskařským ani jiným pracím tiskařský stroj Heidelberg Printmaster, který byl ve výrobním areálu společnosti umístěn, když tento měl být v uvedeném období neustále zakrytý plachtou, ačkoliv věděl, že tento stroj byl ze strany uvedené obchodní společnosti v uvedené době využíván k podnikatelské činnosti, když tiskařské práce na něm prováděl on sám, přičemž si byl vědom toho, že trestní řízení, v němž byla tato jeho svědecká výpověď učiněna, bylo vedeno pro trestný čin neoprávněného užívání cizí věci podle ustanovení § 249 odst. 1 a linea druhá tr. zákona účinného do 31. 12. 2009, a to ve vztahu právě ke stroji Heidelberg Printmaster, a že otázka, zda tento stroj byl ze strany obchodní společnosti TISK GRAFIE, s.r.o., využíván či ne, je v tomto trestním řízení zcela zásadní, čímž měl spáchat přečin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 16. 5. 2014, sp. zn. 55 To 68/2014, z podnětu odvolání obviněného V. K. podle § 258 odst. 1 písm. b), d), odst. 2 tr. ř. zrušil rozsudek Okresního soudu v Přerově ze dne 16. 1. 2014, sp. zn. 2 T 24/2013, v celé odsuzující části a za splnění podmínek § 259 odst. 3 tr. ř. obviněného V. K. podle § 226 písm. a) tr. ř. zprostil návrhu na potrestání státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Přerově ze dne 7. 2. 2013, č. j. 2 ZK 28/2013-7, pro skutek uvedený v bodu 1) výroku rozsudku, že obviněný měl dne 20. 7. 2010 v době od 12.17 hod. do 12.59 hod. v P. na ul. U V. v budově Policie České republiky v rámci výpovědi, kterou učinil v procesním postavení svědka v rámci vyšetřování podle ustanovení § 161 tr. řádu vedeného Policií České republiky SKPV OHK Přerov pod sp. zn. KRPM – 15361/TČ-2009-140881, po předchozím poučení včetně upozornění na trestněprávní následky v případě uvedení nepravdivých skutečností uvést, že obchodní společnost TISK GRAFIE, s.r.o., se sídlem Přerov IV – Kozlovice, ul. Za Školou 145/30, po celou dobu činnosti od jara 2007 až do dne jeho výpovědi nevyužívala k žádným tiskařským ani jiným pracím tiskařský stroj Heidelberg Printmaster, který byl ve výrobním areálu společnosti umístěn, ačkoliv věděl, že tento stroj byl ze strany uvedené obchodní společnosti v uvedené době využíván k podnikatelské činnosti, když tiskařské práce na něm prováděl on sám, přičemž si byl vědom toho, že trestní řízení, v němž byla tato jeho svědecká výpověď učiněna, bylo vedeno pro trestný čin neoprávněného užívání cizí věci podle ustanovení § 249 odst. 1 alinea druhá tr. zákona účinného do 31. 12. 2009, a to ve vztahu právě ke stroji Heidelberg Printmaster, a že otázka, zda tento stroj byl ze strany obchodní společnosti TISK GRAFIE, s.r.o., využíván či ne, je v tomto trestním řízení zcela zásadní, v němž byl spatřován přečin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, protože nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž je obviněný stíhán. Dále rozhodl, že jinak zůstává napadený rozsudek nezměněn. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal nejvyšší státní zástupce v zákonné lhůtě v neprospěch obviněného dovolání z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., protože rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení skutku. V dovolání namítl kvalifikované vady rozhodnutí spočívající v nesprávném názoru odvolacího soudu o použitelnosti a obsahu svědecké výpovědi obviněného ze dne 20. 7. 2010 v trestní věci obviněného P. K. , jednatele společnosti, u níž byl obviněný V. K. zaměstnán jako tiskař, a v nesprávném posouzení okolností, které nastaly po provedení tohoto výslechu. Tím vymezil dovolací důvod námitkami, které limitují obsah a rozsah přezkumné činnosti dovolacího soudu podle § 265i odst. 3 tr. ř. Nejvyšší soud proto přezkoumal v tomto rozsahu rozsudek odvolacího soudu, který nejvyšší státní zástupce napadl dovoláním v neprospěch obviněného. Nejvyšší soud usnesením ze dne 18. 3. 2015, sp. zn. 7 Tdo 1357/2014, podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 16. 5. 2014, sp. zn. 55 To 68/2014, podle § 265k odst. 2 tr. ř. zrušil také všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující a podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 3. 8. 2015, sp. zn. 55 To 68/2014, podle § 256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné odvolání obviněného V. K. , které podal proti rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 16. 1. 2014, sp. zn. 2 T 24/2014. Proti tomuto usnesení podal obviněný prostřednictvím obhájce Mgr. Karla Viktory dovolání z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. Obviněný uvedl argumentaci k prvnímu dovolacímu důvodu odkazem na judikaturu Ústavního soudu, podle níž je dosavadní výklad tohoto dovolacího důvodu restriktivní. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněný spatřuje v nesprávném právním posouzení skutku. Podle obviněného soudy obou stupňů nepostupovaly správně při posouzení hmotně právního aspektu jednání, protože chybí návaznost mezi zjištěnými skutkovými okolnostmi a hmotně právním posouzením skutku (neuvádí však konkrétně, v čem spočívá namítaná návaznost), když dospěly podle názoru obviněného bez dalších vzájemně logických navazujících nezvratných důkazů k závěru, že jeho vina byla v odsuzující části rozsudku prokázána a že stejně tak bylo prokázáno jeho jednání ve zprošťující části výroku rozsudku. V souvislosti s touto návazností obviněný poukazuje na to, že svědeckou výpověď učinil v řízení vedeném u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 1 T 198/2010, které skončilo vydáním zprošťujícího rozsudku proto, že skutek, pro který bylo vedeno trestní řízení, není trestným činem. Obviněný dovozuje, že jeho svědecká výpověď, respektive jej