8 Tdo 1105/2024 — Nejvyšší soud

8 Tdo 1105/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. a) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:12. 2. 2025 Spisová značka:8 Tdo 1105/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:8.TDO.1105.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby Úmysl přímý Omyl skutkový Hodnocení důkazů Dotčené předpisy:§ 240 odst. 1, 3 písm. a) tr. zákoníku § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku § 18 tr. zákoníku § 2 odst. 5, 6 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:26. 3. 2025 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 29.05.2025IV.ÚS 1591/25 Zdeněk Kühn odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost<br/>odmítnuto pro nedodržení lhůty13. 8. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 1105/2024-2960 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 12. 2. 2025 o dovolání obviněného Jiřího Wohlmanna, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 8. 2024, sp. zn. 3 To 28/2024, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 49 T 1/2020, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného Jiřího Wohlmanna odmítá. Odůvodnění: I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 15. 12. 2023, sp. zn. 49 T 1/2020, byl obviněný Jiří Wohlmann uznán vinným zvlášť závažným zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, za který byl odsouzen podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 58 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání tří roků, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání pěti roků. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku mu byl uložen peněžitý trest ve výměře 250 denních sazeb s výší jedné denní sazby 2.000 Kč. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku mu byl uložen trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu či funkce člena statutárního orgánu obchodních korporací a družstvech či prokuristy na dobu sedmi let. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o náhradě škody. 2. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 26. 8. 2024, sp. zn. 3 To 28/2024, podle § 258 odst. 1 písm. d), e) tr. ř. uvedený rozsudek soud prvního stupně zrušil v celém rozsahu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného uznal vinným zvlášť závažným zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku (ve znění účinném od 1. 10. 2020), na skutkovém základě, že obviněný jako předseda představenstva společnosti GLOBAL HD (do 26. 11. 2012 pod názvem HERMOD, a. s., ke dni 25. 1. 2024 společnost vymazána z obchodního rejstříku), a. s., IČ 28242963, se sídlem Praha 3, Koněvova 2660/141 (do 13. 4 2015), následně Praha 4, Antala Staška 1859/34 (do dne výmazu) [dále „společnost GLOBAL“, případně „společnost HERMOD“], v úmyslu zkrátit daň z příjmů právnických osob (dále „DPPO“) uplatnil v daňovém přiznání k DPPO za zdaňovací období ledna až prosince 2012, podaném dne 22. 7. 2013 u správce daně Finančního úřadu pro hlavní město Prahu, Územního pracoviště pro Prahu 3, se sídlem Praha 9, Drahobejlova 945/48, v rozporu s § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění (dále „zákon č. 586/1992 Sb.“), jako daňový náklad částku ve výši 78.666.666,67 Kč jako odměnu vyplývající ze Smlouvy o poradenství, kterou uzavřel dne 8. 11. 2011 jménem společnosti HERMOD se společností Western Investments Capital S.A., se sídlem 14 rue du Marché aux Herbes, Luxembourg, zastoupenou Roelem Schrijenem, za lobbistické služby, jež měly být poskytnuty v souvislosti s prodejem části podniku společnosti HERMOD společnosti Bonerix Czech Republic, s. r. o., se sídlem Praha 4, Za Brumlovkou 266/2, k němuž došlo na základě Smlouvy o prodeji a koupi částí podniků ze dne 31. 8. 2012, za částku 101.000.000 Kč, provize za prodej činila 78.666.666,67 Kč, ačkoli si byl vědom, že takové služby, které by společnosti GLOBAL sloužily k dosažení, zajištění a udržení příjmů, poskytnuty nebyly, k prodeji došlo bez přičinění třetích osob, sjednaná odměna do současné doby vyplacena nebyla, a uplatněním příslušných dokladů došlo k neoprávněnému snížení daňového základu o částku 78.666.666,67 Kč a zkrácení DPPO o 14.946.540 Kč, a to ke škodě České republiky, zastoupené Finančním úřadem pro hlavní město Prahu, Územním pracovištěm pro Prahu 4, se sídlem Praha 4, Budějovická 409/1. 3. Za tento zločin odvolací soud obviněného odsoudil podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 58 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání tří let, jehož výkon mu podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání pěti let. Podle § 82 odst. 3 tr. zákoníku mu uložil povinnost, aby podle svých sil nahradit škodu, kterou trestným činem způsobil. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku mu uložil též peněžitý trest ve stejné výměře, jak učinil soud prvního stupně, tedy v celkové výši 500.000 Kč. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku obviněnému uložil také trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu obchodních korporací či prokuristy na dobu sedmi let. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. rozhodl shodně jako soud prvního stupně o povinnosti obviněného nahradit škodu ve výši 14.708.592 Kč poškozené. II. Z dovolání obviněného 4. Proti uvedenému rozsudku obviněný podal prostřednictvím obhájce podle § 265b odst. 1 písm. a), g), h) tr. ř. dovolání. Na podkladě důvodu podle § 265b odst. 1 písm. a) tr. ř. považoval za nesprávné obsazení soudu prvního stupně a porušení práva na zákonného soudce, protože posuzovaná trestní věc byla původně přidělena v souladu s rozvrhem práce senátu 49 T ve složení z předsedkyně JUDr. Moniky Křikavové a členů senátu Ing. Jana Staňka a Bc. Martina Kose, MBA, avšak odvolací soud usnesením ze dne 30. 6. 2022, sp. zn. 3 To 7/2022, nařídil podle § 262 tr. ř., aby věc byla projednána a rozhodnuta v jiném složení senátu 49 T, což bylo v rozporu s § 262 tr. ř., neboť nebyly splněny ústavní a zákonné podmínky pro takový postup. Obviněný připomenul dosavadní průběh řízení před soudy obou stupňů, v němž shledal pochybení, a to mimo jiné s poukazem na nález Ústavního soudu ze dne 5. 3. 2013, sp. zn. II. ÚS 3564/12, bod 18., též nález ze dne 30. 9. 2021, sp. zn. IV. ÚS 839/21, bod 29., a další rozhodnutí, podle kterých dovodil nezákonný zásah do jeho práva na zákonného soudce podle čl. 38 Listiny základních práv a svobod (dále „Listina“), neboť usnesení o změně složení senátu neobsahuje konkrétní, zřejmé, nepochybné a důležité důvody, které odvolací soud vedly k zásahu do ústavního práva obviněného na soudní ochranu a zákonného soudce, neboť není zřejmé, v jakém odstavci či části v pořadí druhého zprošťujícího rozsudku měl nalézací soud pregnantní postoj vyjádřit. Odvolací soud rovněž překročil zákonné limity stanovené v § 2 odst. 6 a 12, § 263 odst. 7 a § 264 odst. 1 tr. ř., když se snažil svými pokyny přimět soud prvního stupně ke změně hodnocení důkazů, ačkoliv sám žádné důkazy neprovedl. Podle soudu prvního stupně se jej odvolací soud snažil „mezi řádky“ donutit změnit hodnocení provedených důkazů v neprospěch obviněného. Vzhledem k tomu, že senát 49 T v původním složení odmítl uposlechnout pokyny odvolacího soudu, které považoval za nezákonné, a odmítl přehodnotit důkazy v neprospěch obviněného v rozporu s vlastním přesvědčením, přistoupil odvolací soud k neústavní a nezákonné aplikaci § 262 tr. ř. 5. Obviněný uvedené výhrady vznesl přes vědomí, že tuto námitku uplatňuje opakovaně poté, co Ústavní soud na podkladě jeho obdobně formulované ústavní stížnosti usnesením ze dne 13. 12. 2022, sp. zn. II. ÚS 3173/22, tento jeho názor neakceptoval a jím podanou ústavní stížnost odmítl. Podle přesvědčení obviněného se však toto usnesení Ústavního soudu odchýlilo od jeho konstantní judikatury. 6. Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněný vytýkal, že soudy dospěly k nesprávným skutkovým závěrům ohledně obchodního sporu mezi skupinou obchodních společností obviněného (Global Care, s. r. o., HERMOD či společnost GLOBAL, dále TMT CZECH, a. s., tzv. „šedým operátorem“) a společností Telefónica Czech republic, a. s., jakož i ohledně způsobů, podmínek a důvodů jeho řešení. Tato nesprávná rozhodná skutková zjištění vedla soudy obou stupňů k nesprávnému skutkovému závěru, že žádný lobbing na sesterskou společnost v Londýně neproběhl, a tudíž obviněný nebyl opráv